Zlatý fond > Diela > Cesta na knížecí pole


E-mail (povinné):

Ján Kalinčiak:
Cesta na knížecí pole

Dielo digitalizoval(i) Michal Garaj, Viera Studeničová, Daniel Winter, Jaroslav Merényi.  Zobraziť celú bibliografiu

Stiahnite si celé dielo: (html, rtf)

Páči sa Vám toto dielo? Hlasujte zaň, tak ako už hlasovalo 46 čitateľov

Úvod historičný

Cteny čitateli hotuj uši svojich, vyvaluj okale, neb hle zazrak novy se na obloze literatury Bubnove vyjevuje, „Novela dle nejnovejšího kroje se obecenstvu předložiti ma. Dle nejnovejšího kroje“ ohlási se staří Pán, „ach Boze můj Boze! keď to už i tí literatove dle nejnovejšího kroje píší, hoj! byli to jine časy když Veleslavína, Komenského, Hájka a Krameriusa nasledovalo celé pokolení lidské. A teď mršina puvodce piše novelu dle nejnovejšiho kroje, huncvot redaktor co to přijme, musel šalenje huby pojest, censor lebo se zblazniti musel, anebo celý svůj rozum nekde v budce zanechal (sic) a tlačitel, ta vopice všech vopic vyptlačil.“ (sic) I zahmauril stary Pán své starovlastenecké oči, i misli misli, a vetyrek oknem poduchuje, i zahrava starečkovymi vlasami, tak že se jak štetina nad plešivau hlavau povstavati zdají, i hroziti věku ninejšímu, i virucovati mu ničemnost na oči jeho. — Hejsek nedaleko odtud stojí i uškliba se, i poprava breyle na nose i praví: „he! he he! což to bude za noveletka, dle nejnovejšího kroje, he, he, to bude lebo ve fračku lebo v kvekeríku a budě myť i breyle na nose he he he.“ A stary Pán povznese hlavu i praví: „ba veru by si mohla radnej dat bekeš na zimu ušit aneb aspon do nejakého karbonale sa zakrutit, a ne po kvekeríkach se shanět.“ A Heysek odpoví „he he he to si rádnej da krišpínek ušit a místo kapen kalošne aby si nohy nezablatila.“ I vstál stary Pán i stál Heysek i povznesli oba ruce do hora, i srdečka se sježili i vlasy se sježili na hlavách neb se do nich zakvačili neprátelské ruky, a básnik važnym ozbrojen obličejem zpoza pece vystaupí i miří dvauch nepratelu i kričí:

Co to ma tu u nas byt?
Už se lide musí křít
Keď se ti tu tach chcí biť,
Slyšte hej, a každy cíť
Když se tak budete biť
Že budete hrozně vyť,
Keď budete hrozne vyt
Budete na sebe plít
Buděte se chtíti mlíť
Budete tak potom mríť
V černej zemi večne hniť.
Potom Ďabel bude klíť
Bude okolo vás chtít
Svau plaměnau hroznau síť
Kol zlych hríšníku oviť.
Potom vás ten bude miť. —
Proč každý rozumem stíď,
Každý maudrym okem viď,
Že to nemuz dobře byť;
Každý tedy pryč se klíď —

A tak se hrozna rvačka dokonala, věc ale predce rozhodnuta nebyla, totiž či ma noveletka v Bekeši ši v kvakeríku byť: poneváž ale básník tak byl štastlivý jich v bitce roztrhnauti, tedy jemu se na rozhodnutí tato vec dostala. On pročež neběskou jakausi dustojnosti povyšen věštcím hlasem praví:

Kdyby dane oznamení bylo
Žeby noveletka stará byti mala
Tehdy by na svau zimní pauť
Bekeš karbonál a kapce vzala:
Ale když je oznamení takové
Že má byti dítko z brusu nové
Tehdy nech si vezme kvekeríček,
(Na nohách nech nosí kalošne
Na nose nech se mu breyle pně)
Na zimu pak by nezmrzlo krispineček.

Tak to básnír chcel tak bude, pročež nech nikoho tato noveletka neurazí z mojich milych posluchaču, nech si každy pomyslí že je to ješte dítko mladé, a že ma otca tak skupého že mu ani na cely kaput sukna dati nechce Amen

(pokračovaní budaucne)

Cesta na knížecí pole




Ján Kalinčiak

— prozaik, básnik, estetik, literárny kritik, pedagóg; autor romantickej poézie a prózy, teoretik pokúšajúci sa formulovať estetické princípy romantizmu Viac o autorovi.



Nové knihy, novinky z literatúry - posielame priamo do Vašej mailovej schránky. Maximálne tri e-maily týždenne.




Copyright © 2006-2009 Petit Press, a.s. Všetky práva vyhradené. Zlatý fond je projektom denníka SME.
Web design by abaffy design © 2007

Autorské práva k literárnym dielam   

Ďalšie weby skupiny: Prihlásenie do Post.sk Új Szó Slovak Spectator
Vydavateľstvo Inzercia Osobné údaje Návštevnosť webu Predajnosť tlače Petit Academy SME v škole
© Copyright 1997-2017 Petit Press, a.s.