ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

2.0

2419 digitalizovaných literárnych diel

Zlatý fond > Diela > Básne z 30-tych rokov

Zlatý fond SME vzniká v spolupráci s Ústavom slovenskej literatúry SAV

RSS výstup diel Zlatého fondu (Viac informácii)

Karol Kuzmány:
Básne z 30-tych rokov

Dielo digitalizoval(i) Viera Studeničová, Michal Belička, Zuzana Babjaková, Daniel Winter, Eva Lužáková, Slavomír Kancian, Katarína Tínesová. Zobraziť celú bibliografiu

Stiahnite si celé dielo: (html, rtf)

Páči sa Vám toto dielo? Hlasujte zaň, tak ako už hlasovalo

čitateľov

Pláč nad smrtí Karla Hynka Máchy

^[49]

Lístku malý, v zármutku tichém jda do Karlova sídla,^[50]
veršem nehlazeným vem tu žalosti slzu!
Veř, že mi vůle není zvonivé teď písně vymýšlet,
neb mé serdce mi jen „Hynku“ a „Hynku!“ upí.
Plačte, vy pěvci čilí, Vltavou nad plačte šumící,
na hrobě Máchy ležíc, Čechie „Hynku!“ volá.
Krásnou s’ byl hvězdou, mihající lesky nebeské,
třem vlastem měňavé náděje barvy jevíc!
Máj pěl jsi květný, červa v květě pěl jsi slzící;
smrt svou pěl jsi, pěvec, v serdci si červa tušiv.
Krásný, marmorový^[51] byl tvůj zpěv, pěvče žalostný,
marmorový, studený v serdci ti háral oheň.
Ach, ty upíš v životě, básník teď po smrti káráš,
zlost káráš života, z ráje že vinně ušel.
Vím, nejeden stinnou Šumavou den zhasne ti, Česko,
rozdrapaný v souzvuk než sleje Máchy se pěv.
Než třikrát sleje se, třikrát zase bolně rozerve,
rána pokud zacelí, teď slzu nám co točí.
Plačte, vy pěvci čilí, Vltavou nad plačte šumící,
na hrobě Máchy ležíc, Čechie „Hynku!“ volá.

^[49]Pláč nad smrtí Karla Hynka Máchy — Květy, 3, 1836, příloha 26; V, s. 72; N, s. 339. — Elegické distichon — hexameter a pentameter. Motto: „Das ist das Los des Schönen auf der Erde. Schiller. — Hynku! Hynku! Hynku! On sám.“) Preklad: „To je osud krásy na zemi“; citát z Máchu je upravená pointa Mája: „Viléme! Hynku! Jarmilo!“ — nášmu básnikovi tu zazvonila zvuková podoba: Hynek — hynúť. „Smrt Máchy mne velmi zarmoutila, tím více, že mi nebylo dopřáno Máj jeho dříve obdržeti, abych se byl zaň naproti nepravému posouzení v Květách a ve Včele zasaditi mohl. Novou romantickou školu proto jen mnozí zatracují, že její jinotajitelnému duchu nerozumejí. Já však také si v ní neoblibují, ačkoli z jiných příčin. Chce-li p. Pospíšil krátky želozpěv na Máchu do jeho Květů vzíti, račte ho pro ně opsati“ — píše Kuzmány 5. 12. 1836 Václavovi Hankovi: on to zrejme urobil, a tak už 29. 12. 1836 je báseň vytlačená. Spomínanú obranu Máchovho Mája Kuzmány potom publikoval vo svojej Hronke, 1837, s. 88 — 93: Slovo k pánu dr. Jos. Chmelenskému a jemu podobným českým recenzentům. Vo „filozofickom románe“ Ladislav autor veľmi vysoko vyzdvihuje Máchovu poéziu (Hronka, 3, 1838; L, s. 32).

^[50]do Karlova sídla — t. j. do Litoměříc, Máchovho pôsobiska

^[51]marmorový — mramorový (aj pre časomernú stopu!)

« predcházajúca kapitola | nasledujúca kapitola »