Zlatý fond > Diela > Listy Martina Hamuljaka I


E-mail (povinné):

Martin Hamuljak:
Listy Martina Hamuljaka I

Dielo digitalizoval(i) Viera Studeničová, Nina Dvorská, Simona Reseková, Daniel Winter, Eva Lužáková, Ivana Černecká, Lucia Muráriková, Peter Páleník, Slavomír Danko, Zuzana Danišová, Andrej Slodičák.  Zobraziť celú bibliografiu

Stiahnite si celé dielo: (rtf, html)

Páči sa Vám toto dielo? Hlasujte zaň, tak ako už hlasovalo 24 čitateľov


 

List 1. Vavrincovi Čaplovičovi

(24. III. 1824)[1]

Milovaný prítěli!

List Tvuj[2] spolu s vlastným Tvým slovníkem[3] s radosťů prijal sem, děkujem Ťi za dobrotu y wčíl naproťi mne proukázanou. Prislachajicou cenu Ti neposilam; než, poneváč Ty y tak bez slovníka byti nechtěš, tento prinavrácení spůsob vynašel sem: ráč totiž pána professora Palkoviče[4] požádati, aby na počet penězi za dílo básnické pána Kollárové Slávy Dcera,[5] jenž mu nekolik exemplarů k rozprodaju poslal, prislachajícých, jeden exemplár svého slovníka, a jeden, což si žádal, Slávy Dceri na lacnejším papyru tisknuté bez placení odevzdati, a pripadajícou za oboje cenu pánu Kollárovi místo hotovích vrátati ráčil; co že pán Kollár za hotové príjme, privolení jehož na dole patrne ručí. Úfam se, že y Ty y pán Palkovič na takovouto správu vděčně pristanete, o co Vás aj prosím.[6] Mrzí mne, že pri tak dobré priležitosti žadané a prisloubené písmo panu Gyurikovičovi[7] odeslati nemůžeme; pán Bernolák[8] nemá je pri rukách, slíbil ale ponově, takové co nejdriv zaopatriti, a mne k odeslání odevzdati. Mezitím priležitně, prosím, ráčiž mne o vyvodě prítomné prosbi mé naučiti, a y na dalé dobre práti

Tvému vernému prítělovi Martinovi Hamulyák

Že žádosti této ve psaní přítomném vyložené hotově přivoluji, to potvrzuji zde připojením podepsáním mého jména vlastní rukou.

Ján Kollár m. p.[9]

v Budíne dne 24-ho brezna 1824



[1] Koncept tohto listu (23,5 x 18,5 cm) Hamuljak pôvodne datoval 24. marca 1824; pretože ho dal ešte prezrieť a schváliť J. Kollárovi, definitívne znenie listu datoval potom 30. marca 1824. Na tomto koncepte sú početné Kollárove vlastnoručné úpravy a doplnky, a preto tento Kollárom upravený koncept prepisujeme v komentároch.

[2] Je to list V. Čaploviča M. Hamuljakovi zo 14. 3. 1824, v ktorom (popri viacerých literárnych informáciách) mu oznamuje, že mu zasiela vlastný exemplár Palkovičovho slovníka a prosí ho o zadováženie Kollárovej Slávy dcery (1824). List uverejnil Jozef Škultéty v Slovenských pohľadoch 1913, s. 444 — 446.

[3] Ide o slovník Jiřího Palkoviča: Bohmisch-deutsch-lateinisches Wörterbuch. Zv. 1, Praha 1820; zv. 2, Bratislava 1821. (V. Čaplovič zaslal Hamuljakovi vlastný exemplár tohto slovníka.)

[4] Jiří Palkovič (1769 — 1850) bol od r. 1803 profesorom katedry česko-slovenskej reči a literatúry na bratislavskom ev. lýceu. Literárne bol činný ako básnik, ale hlavne ako vydavateľ, organizátor a slovnikár. Od r. 1805 vydával známy Kalendář, v rokoch 1812 — 1818 noviny Týdenník a v r. 1832 založil literárny časopis Tatranku. (Pozri najnovšiu prácu Márie Vyvíjalovej: Juraj Palkovič. 1769 — 1850. Kapitoly k ideovému formovaniu osobnosti a pôsobeniu v národnom hnutí. Bratislava 1968.)

[5] Slávy Dcera ve třech zpěvích od Jana Kollára. Druhé vydání. Budín 1824. — Ján Kollár (1793 — 1852) po skončení štúdií na univerzite v Jene od r. 1819 pôsobil ako kazateľ ev. a. v. cirkvi v Pešti. Vydaním Básní (Praha 1821) a Slávy dcery (Budín 1824) sa čoskoro zaradil medzi vynikajúcich básnikov a hlásateľov myšlienky všeslovanskej vzájomnosti. Kollár spolu so Šafárikom boli od 20. rokov 19. stor. hlavnými predstaviteľmi koncepcie československej literárnej a jazykovej jednoty. Medzi zástancami tejto koncepcie a predstaviteľmi druhej bernolákovskej generácie, sústredenej okolo krúžku na čele s M. Hamuljakom, sa od polovice 20. rokov 19. stor. začala rozvíjať užšia spolupráca, smerujúca k postupnému zjednoteniu slovenských národných síl. (Podrobnejšie pozri dielo Jozefa Butvina: Slovenské národno-zjednocovacie hnutie. 1780 — 1848. Bratislava 1965.)

[6] Hamuljakom navrhované riešenie V. Čaplovič neprijal, pretože si medzitým zadovážil nový exemplár slovníka priamo od J. Palkoviča, ako to oznámil vo svojej odpovedi Hamuljakovi zo 7. 4. 1824 (LAMS). V tomto liste mu však navrhol, aby ako protihodnotu zaobstaral pre neho i pre jeho priateľa Juraja Gyurikoviča knihy u peštianskeho antikvára a kníhkupca Ivaniča (podľa osobitného zoznamu, väčšinou diela z katalógov r. 1819). O intenzívnych knižných výmenných stykoch Hamuljaka s Čaplovičom pozri prácu A. Maťovčíka: Vavrinec Čaplovič a osudy jeho knižnice. Martin 1962.

[7] Juraj Gyuriković (1783 — 1848) — uhorský historik a zberateľ starých tlačených i rukopisných pamiatok, bol sudcom na zemskom súde v Bratislave. V. Čaplovič v liste Hamuljakovi z 12. 2. 1824 oznamuje Gyurikovičovu prosbu adresovanú Jozefovi Bernolákovi, aby mu poslal „Diplom Sl. Kral. Mesta M. Terezzopolského“, z ktorého si chcel vyhotoviť odpis.

[8] Jozef Bernolák (1793 — 1841) — pôvodom zo Slanice, ktorý pôsobil ako účtovný úradník v uhorskej dvorskej komore v Pešti, bol Hamuljakovým priateľom, významným členom budínskeho krúžku slovenských vzdelancov a neskôr spoluzakladateľom Spolku milovníkov reči a literatúry slovenskej (1834).

[9] Kollárom upravený koncept tohto listu znie:

Milovaný příteli!

List Tvůj spolu s vlastním Tvým slovníkem radostně prijal sem, děkujem Ti za dobrotu y nyní naproti mně proukázanou. Přislouchající cenu Ti neposílám; než, poněvádž Ty y tak bez slovníka býti nechceš, tento přinavrácení způsob vynašel sem: ráč totiž pána professora Palkoviče požádati, aby na místo peněz za dílo básnické pána Kollára Slávy Dcera, kteréhož mu několik exemplářů k rozpredaju poslal, přislouchajícých, jeden exemplár svého slovníka a jeden, což si žádal, Slávy Dcéry na lacnějším papíře tisknuté bez placení Tobě odevzdati a připadající za oboje cenu pánu Kollárovi místo hotových do počtu přijati ráčil; co že pán Kollár za hotové přijme, privolení jeho vlastní rukou níže podepsané ručí. Prosím y Tebe y pána Palkoviče ráčte na takovouto správu přistati a mně o vaší vůli priležitně návěští dáti.

Mrzí mne, že od pána Bernoláka žádané a přislíbené písmo pánu Ďurikovičovi posaváde odeslati nemůžem; nemá je onen při rukách, slíbil ale ponové, takové zaopatřiti a odeslati, žádaje ještě malou trpelivost. Mezitím ráčiž y nadále dobře přáti

Tvému věrnému příteli Martinovi Hamulyákovi

Že žádosti této ve psaní přítomném vyložené hotově přivolují, to potvrzuji zde připojením podepsáním mého jména vlastní rukou

Ján Kollár m. p.

v Budíne dne 30. března 1824




Martin Hamuljak

— kultúrny organizátor, redaktor, vydavateľ, historický a jazykovedný bádateľ Viac o autorovi.



Nové knihy, novinky z literatúry - posielame priamo do Vašej mailovej schránky. Maximálne tri e-maily týždenne.




Copyright © 2006-2009 Petit Press, a.s. Všetky práva vyhradené. Zlatý fond je projektom denníka SME.
Web design by abaffy design © 2007

Autorské práva k literárnym dielam   

Ďalšie weby skupiny: Prihlásenie do Post.sk Új Szó Slovak Spectator
Vydavateľstvo Inzercia Osobné údaje Návštevnosť webu Predajnosť tlače Petit Academy SME v škole
© Copyright 1997-2017 Petit Press, a.s.