Zlatý fond SME vzniká v spolupráci s Ústavom slovenskej literatúry SAV
RSS výstup diel Zlatého fondu (Viac informácii)
Martin Hamuljak:
Listy Martina Hamuljaka I
Dielo digitalizoval(i) Viera Studeničová, Nina Dvorská, Simona Reseková, Daniel Winter, Eva Lužáková, Ivana Černecká, Lucia Muráriková, Peter Páleník, Slavomír Danko, Zuzana Danišová, Andrej Slodičák. Zobraziť celú bibliografiu
Stiahnite si celé dielo: (rtf, html)
| Páči sa Vám toto dielo? Hlasujte zaň, tak ako už hlasovalo | 35 | čitateľov |
- . . .
- List 90. Bartolomejovi Kopitarovi
- List 91. Pavlovi Jozefovi Šafárikovi
- List 92. Jurajovi Palkovičovi
- . . . spolu 99 kapitol
- Zmenšiť
(20. II. 1831)[632]
V Budíne d. 20. února 1831
Predrahý príteli!
Že p. Mikloušič Vaše Abk. d. Sl. již obdržel, bude Vám známo;[633] kdybych o tom zprávu jen o deň prveji byl dostal, mohel sem s tou jistou duverností, jako sem to prveji byl činil, podobnú príležitost zažiti a Anzeigeblatt do Zahrebu poslati.[634] Totiž, každý temer mesíc posíla tutejšá najv. zpráva vojenská, tuším s penězmi, vóz na tamejšu zprávu voj., a títo pánové dle známosti, jestli čo mám, vděčně mi tam zasílajú. Čož p. Mojžešovi[635] známo. I on tam jistú príležitosť nalezne, po kterej, čo míti bude, sem poslati móže. Nastáva i jarmarek, dostanete tedy Vaše veci skoro.
Prítel Kollár Vám opatrí i Mikotzyho Otior. Croat.[636] i Gyurkovechkého Grammatiku;[637] pošle Vám nejináče i Čaplovičove dílko;[638] Croaten und Wenden in Ungern, Pressburg 1829; odtuď literaturu těchto poznáte. Stoj hned tu, čo ríka pag. 82 et sequ.: „Mich. Barla, ew. Prediger in Kővágóőrs (Szalader Komitat) hat eine wend. Grammatik verfertigt, die aber noch in Ms. liegt.[639] — Bey Katholiken: 1780. list Niklas Kuzmics, St. Benedeker Pleban,[640] auf Kosten des Bischofs Szily die Sonntags-Evangelien drucken.[641] Derselbe gab auch ein Gesang- und Gebetbuch,[642] ein anderes für Kranke,[643] ein groses und kleines ABC Buch,[644] einen Katechismus[645] und eine kleine Bibel heraus.[646] — Die Evangelischen liessen das neue Testament im J. 1771. drucken;[647] spaeter auch ein Gesangbuch u. d. Titel: Gradual,[648] worüber es in Ambrosy’s Annales Ecclesiastici 1795,[649] S. 65 heist: liber hymnorum, ante aliquot annos impressus, chartae et typi nitore omnia fere Hungariae opera typographica longe superat. Dann haben sie noch ein Funebral, o. Gebetbuch,[650] Schul- und Hochzeitsbücher.[651] Das ist alles! Alle diese Bücher sind mit lateinischen Buchstaben gedruckt.“[652]
V mojej malej bibliotece se nachodí: „Krszesanszke nôve Peszmene knige szprávlene evangyelicsánszkim Gmainam. V- Soproni, Stampane sz- Kultsár Kataline piszkmi v- 1823 leti.“ 8°. X + 503 str. „Verni Krszcsenik! V- eti Knigaj sze ti Krszcsánszke nôve Peszmi dávajo v- rôke. Szprávlene szo v- csísztom Tvojem Szlovenszkom jeziki; csíste szo i na krszcsansztvo gledôcs, takáj rázumne i pobôzne. Naides v- eti na vszáke Szvétke, na vszáko príliko, vu Kaksojsté sztávi szi, i vu vszákoj düsevnoj potrebesini, prípravno Bôga zvisávanye, düsevni trôst, i szrdcza Tvojega pobôgsávanye. V- tom prvom Gráduváli sze je doszta zmenkanya nahájalo, i nistere etc.“ Pag. 1. „Prvi Tál, Peszmi na te prednyejse szvétke. I. Adventszke Peszmi. Na známo nóto. 5. Z- Nebész recs vecsna prihája, Od vecsnoga Ocse szhája, V- teli nasem sze oznáva, I nam zvelicsánye dáva“ etc.[653] Vydal knižku tuto Barla, ten jistý, skrz Csaplovicse spomnutý. Tuším najlépe bude, k tomuto se obrátit; mezitým pečovati i ja budem, aby sme se všeho dovedeli. — O Sotácích mejte trpelivost. To jisté prosím ze strany klášterů františkánských;[654] Z Vukovarského kláštera bude-li kde čo, najisteji dostaneme, ale gvardian píta pacienciu,[655] že biblioteka není v porádku a že včil eště zima.[656]
Děkujem Vám srdečně za poznamenání na muj projekt; jen v jednom ma ufnost sklamala. Já nejvíce od Vás posílnění a poučení očekával z ohledu na slova; magyaricarum, Magyaro-Hungari, a Vy to vynechati žádate.[657] Já možem nečo povedeti, ale musím dokázať vedeti. Budúcne více, Bůh Vás požehnej, sem Váš horl. ctitel a prítel
M. H.
[632] Originál listu (24 × 19 cm), na ktorom je adresa ako na liste 89.
[633] Pozri list 89.
[634] Pozri list 89.
[635] T. j. Štefanovi Moysesovi (pozri list 89).
[636] Jozef Mikoczy (1734 — 1800): Otiorum Croatiae liber unus (Budín 1806).
[637] Josip Gjurkovečki (Gyurkovechky, nar. ok. 1764 — 1832) vydal tieto gramatiky: Kroatische Grammatik (Budín 1825); Kroatisch-slawische Sprachlehre (Pešť 1826); Jezičnica horvatsko-slavonska za hasen Slavincev, i potreboću ostaleh stranjskoga jezika narodov (Pešť 1828). Pozri Ivan Kukuljević: Bibliografia hrvatska. Zagreb 1860, s. 44; P. J. Šafárik: Geschichte der illirischen und kroatischen Literatur. Praha 1865, s. 299.
[638] Ján Čaplovič (1780 — 1844) — pôvodom z Príbeliec, plodný literát, ktorý sa venoval štúdiu otázok národopisných, hospodárskych, štatistických a cirkevných. Výsledky svojho bádania publikoval v početných nemeckých a latinských príspevkoch a samostatných prácach. (Vendelín Jankovič: Ján Čaplovič. Martin 1945.)
[639] Michal Barla (1778 — 1824) — pochádzal z Murskej Soboty, po štúdiách v Šoprone a v Jene pôsobil ako učiteľ protestantskej, latinsko-maďarskej školy v Szent-Lőrinci a potom až do smrti ako kazateľ v Kővágó-Örsi. Roku 1820 preložil do slovinského jazyka Diktomske versuške i molitvene knižnice od Jána Kisa a v roku 1823 vydal v Šoprone upravený preklad Nového graduálu Krščanske nove pesmene knige. O jeho rukopisnej slovinskej gramatike nemáme bližšie zmienky. (Za údaje o M. Barlovi vďačím F. Šebjaničovi z Murskej Soboty.)
[640] Mikloš Küzmič (1738 — 1804) — katolícky farár a dekan v Sv. Benedikte v Železnej stolici (Vas-Vármegye). Názvy spomínaných vydaní M. Küzmiča uvádzame podľa Šafárikovho diela Geschichte der südslawischen Literatur I. Slowenisches und glagolitisches Schriftthum (Praha 1864).
[641] Evangelien und Episteln für alle Sonntage des Jahrs, von Niklav Küzmics, auf Kosten des Bisch. Szily im J. 1780.
[642] Niklav Küzmič’s Gesang- und Gebetbuch für katholische Winden in Ungarn, um 1780.
[643] Niklav Küzmics’s Gebetbuch für Kranke, für katholische Winden in Ungarn gedruckt um 1780.
[644] Niklas Küzmics Grosses ABC-Buch, für katholische Gemeinden, um 1780; Niklava Küzmicsa ABC za Szlovence na Vogerszkem (um 1821).
[645] Niklas Küzmics’s, Pfarrers zu St. Benedek, Katechismus für katholische Winden in Ungarn, gedruckt ums Jahr 1780.
[646] Niklas Küzmics’s, Pfarrers zu St. Benedek, Kleine Bibel für katholische Winden in Ungarn, gedruckt um 1780.
[647] Nuovi zakon ali testamentom gospodna našega Jezuša Kristuša, zdaj oprvič z grčkoga na stari slovenski jezik obrnjeni. U Halli 1771 (vydal Štefan Küzmič, 1723 — 1779); pozri I. Kukuljević: Bibliografia harvatska, s. 82; Stanko Janež: Istorija slovenačke književnosti. Sarajevo 1959, s. 77 — 78).
[648] Gradual oder Gesangbuch für evangelische Winden in Ungarn, vor 1795 (P. J. Šafárik: c d., s. 80 — 81).
[649] Annales novi ecclesiastico-scholastici vydávala od r. 1793 spoločnosť Societas ex totius Monarchiae Austriacae viris eruditis coacta, ktorú založil Samuel Ambrosius (1749 — 1806) — ev. farár v Banskej Štiavnici.
[650] Funebral oder Gesangbuch bei Begräbnissen für evangelische Winden in Ungarn (P. J. Šafárik: c. d., s. 81).
[651] Šafárik, odvolávajúc sa na spis J. Čaploviča, uvádza vydania: Szlovenszki Abeczedar za deczo. Posonii typis Weberianis (um 1793); Hochzeitbüchlein für die evangelischen Winden in Ungarn (P. J. Šafárik: c. d., s. 49, 86).
[652] Preklad: „Michal Barla, ev. kazateľ v Kővágó-Örs (stolica Zala), vypracoval slovinskú gramatiku, ktorá však ešte leží v rukopise. — U katolíkov: 1780 Mikuláš Küzmics, benediktínsky farár, dal vytlačiť na trovy biskupa Szilyho nedeľné evanjeliá. Ten istý vydal aj spevník a modlitebnú knihu, inú pre chorých, malý a veľký šľabikár, katechizmus a malú bibliu. — Evanjelici dali vytlačiť Nový zákon v roku 1771; neskôr aj spevník pod názvom Graduál, o čom v Ambrosyho Annales ecclesiastici 1795, str. 65 je zaznamenané: kniha piesní, vytlačená pred niekoľkými rokmi, skvelosťou papiera i tlače vysoko prevyšuje takmer všetky tlačené diela Uhorska. Potom majú ešte Funebrál alebo modlitebnú knihu, školské a svadobné knihy. To je všetko. Všetky tieto knihy sú vytlačené latinkou.“ (Ján Čaplovič: Croaten und Wenden in Ungarn. Pressburg 1829, s. 82 — 84.)
[653] Táto kniha je zapísaná v Hamuljakovom hlavnom súpise kníh General-Katalog pod číslom 548 (LAMS). Jej názov uvádza Šafárik v Geschichte der südslawischen Literatur I, s. 81.
[654] Hamuljak zháňal pre Šafárika literárne správy o Sotákoch a súpis slovanských kníh z františkánskych kláštorov (pozri list 84).
[655] paciencia (patientia — trpezlivosť)
[656] Gvardiánom františkánskeho kláštora vo Vukovári v roku 1831 bol Marianus Jaich (1795 — 1858).
[657] V posudku na prvý koncept Hamuljakovej žiadosti Šafárik navrhoval: „Jestli by ste se mohli slovu — Magyarica — vyhnout, dle mého zdání by ste dobře učinili. Znám já ten rozdíl, který děláte mezi Hungarica a Magyarica. Ale to sem, do inštancie, nepřináleží.“ (Listy P. J. Šafárika M. Hamuljakovi, Martin 1965, s. 200.)
Martin Hamuljak
— kultúrny organizátor, redaktor, vydavateľ, historický a jazykovedný bádateľ Viac o autorovi.
Nové knihy, novinky z literatúry - posielame priamo do Vašej mailovej schránky. Maximálne tri e-maily týždenne.
Copyright © 2006-2009 Petit Press, a.s. Všetky práva vyhradené. Zlatý fond je projektom denníka SME.
Web design by abaffy design © 2007
Autorské práva k literárnym dielam
Vydavateľstvo Inzercia Osobné údaje Návštevnosť webu Predajnosť tlače Petit Academy SME v škole
© Copyright 1997-2018 Petit Press, a.s.
