Zlatý fond > Diela > Května Slovenska. Názvosloví, slovník a návod k určitbě zrostlin


E-mail (povinné):

Gustáv Reuss:
Května Slovenska. Názvosloví, slovník a návod k určitbě zrostlin

Dielo digitalizoval(i) Michal Garaj, Bohumil Kosa, Viera Studeničová, Zuzana Babjaková, Daniel Winter, Eva Lužáková, Ivana Černecká.  Zobraziť celú bibliografiu

Stiahnite si celé dielo: (rtf, html)

Páči sa Vám toto dielo? Hlasujte zaň, tak ako už hlasovalo 18 čitateľov

Předmluva

Zvláštní podněty byly, kteréž mě k tomu pohly, abych toto nákladné dílo tiskem vydal. Především připomenuti musím, že tauto vědau se od mnohých lét zanášeje, viděl a zkausil jsem, jak národ náš velkým pozorovatelem a milovníkem přírody jest, jak velikau známost zrostlin si i bez těchto a těm podobných prostředků nadobudl, a jak mnohá, rozmanitá a krásná jména zrostlinářska počituje. Zpozoroval jsem ale také, jak velice důležité věci pro každého zrostlináře naše Slovensko v lůnu svém chová. Abych tedy tylo tak krásné poklady odkryl, k dalšímu skaumání cestu proklésnil, a milovníkům přirody srdečnau žádost čím nejspíš vyplnil, za povinnost sem si položil podlé možnosti co nejdůkladněji tuto Květnu vypracovati, a za vděk milému národu slovenskému na oltár přinésti.

Přítomný spis zrostliny síce jen podlé jména poznávati učí, o jejich moci, úžitku atd. se v něm ani zmínka nečiní, a síce pro tu příčinu, že totoť docela jiný velice obšírny předmet, jenž zvláštní dílo požaduje. Na základě však tohoto opisu i Lékář moc a účinek, i Hospodář, Lesník a Zahradník úžitek aneb škodlivost, i Bájeslovec význam a pojímáni zrostlin, snadněji a bez překážky poznávati, a ve vědě své dálé pokračovati bude moci. Tímto způsobem ale i každý milovník a skaumatel s maudrými zákony božími se obeznámí, svůj cit krásy vzdělá a zešlechtí, ba i sama přírody věda svůj stánek upevní.

Vyznačené pole této Květny jest: od Břetislavy vrcholy tatranskými, kteraužto čárau i Slováci od Rakaus, Moravy, Slézka, Haliče a Bukoviny odděleni jsau, až po prameny Tisy; odtudto korytem Tisy až po Tokaj, od Tokaje na Miškovec, Jager, Dindeš až po Vacovo, a tak naposledy hore korytem Dunaje opět k Břetislavě. V prostoře těchto mezí, v této kolébce praslovanů, nalezá se výše 2,000 rozličných výrodků, tak že z celé Rakauské Květny sotva 35 rodů schází. Za původných pak spoluobyvatelů našich považovati se mohau nasledující zrostliny, jenž jinde se zřídka, aneb docela nenalezají, a síce: Oves karpatský, Ploštičník smrdutý, Lomikamen karpatský, Klinec třpítivý, Zvonec karpatský, Kyčelnice žlázatá, Čilimník brvenný, Lesna hájní, Rozchodník sivý a tatranský, Šefran různobarvý atd.

Za nejpřiměřenější saustavu jsem uznal De Candolle-ovu, podlé kteréž se stupen vyvinutosti zrostlinné do povahy bere; aby však zvláště začátečníkům tato něco těžší saustava překážky nezavdávala, připojeno jest: Rozdělení zrostlin na třídy, a tříd na rody podlé saustavy Linné-ovy, což za klíč slaužiti bude. Rody pak jsem uspořádal podlé Nees ab Essenbecka, a výrodky podlé Kocha, ale i podlé náhledů mých vlastních. Za prameny mi při této práci slaužili spisy: PP. Dra Presla, Rochla, Dra Wahlenberga, Hrab. Waldsteina a Prof. Kitaibla, Svobody, Schultessa, Dra Endlichera, Langa, Dra Sadlera, Dra Reichenbacha, Dra Lumnitzera, Diószegiho a jiných. K dokonalosti samého díla nemálo mi dopomohli svými dopisy, jménoslovy atd. můj první v zrostlinářstvě učitel Důstojný Sam. Reuss, Dr. Flittner, Dr. Reissek, Prof. Laco, Dr. Antal, Prof. Hažlinský, jimž všem za jejich ochotnost srdečně děkuji. — Má vlastní známost se vztahuje na celý Gemer, Boršod, zvláště okoli Miškovské, Pešt, Břetislavu a Víden; tímto cílem sem cestoval z Břetislavy do středních Tater, na Matru a jinde.

Co se Jmén týče, tu za vzor mi slaužil náš první slovanský zrostlinopisec Dr. Presl. Ve všem ho však nasledovati nebylo možno, neb mnoha cizojazyčná, neslovenská, ale i neštastně tvořena jména se do jeho vzáctných spisů vkluzla, místo kterýchž sem byl přinucen buď prostonárodní slovenská, polská a ruská vložiti, buďto opraviti, aneb právě jména nemající jménem opatřiti. Tak kpř. místo tvořeného: Sněženka, Bařička, Věnečenka jsem prostonárodní slovenské Bíbolenka, ruské Trojzubec, a slovenské Ranostaj vložil; místo neslovanského: Vikev, Fazol, Vialka, jsem slovenské Ledník, Bob, Syrůtka umístil. Dálé pro nezvučnost a nezodpovídavost se proměniti musely, kpř. Povrženka, Kafratěnka, Věžovka, Řebratka, Řeřicha, na: Horna, Kamforník, Strmobýl, Perutník, Žerucha; a vůbec všem zmenšujícím, jako Vratička, Věšenka, Písečnatka, Vodňanka, Rosnatka, jsem vyhýbal. Některé pak rody vlastního jména ani u jiných slovanských národů nemající, utvořiti se musely kpř. Malachium: Měkula, Syrenia: Ochechule, Sylene: Lesna, Barbarea: z ruského Osennák, Farsetia: Šedík, Kernera: Napucha, Hudschinsia: Včasnín atd. Anobrž některá jména jednoho zvuku a kořene, a však rozličné rody značící, jako kpř. Řepka, Řepinka, Řepík, Řepa, aneb Hvězdník, Hvězdnice, Hvězdovka, aneb Vrbka, Vrbina, Vrba, Vrbice, musela se vytřeti a na místo nich jina vložiti, aby se tím rozdílné rody spolu nemýchali, a omylům i bludům přiležitost nezavdávala. Proměny tyto pro pokrok a přísnost vědeckau státi se musely, a však abych ze svevoli obvinován nebyl, k mému ospravedlnění služiž to, že se to s velikau šetrností dálo, a síce prostonárodní jména se neproměněna zadržela; co se opravování a tvoření některých jmén týče: na tom se více lét pilně pracovalo, vypracované k posauzení sběhlým jazyka zpytatelům předloženo bylo, a síce tím úmyslem, že podařené si národ oblibí a budaucí spisovatelé je přijmau. Při práci této mi zvláště drahý bratr Diakon Ludevít Reuss a Prof. Sam. Ormis svau ochotností nápomoci byli.

Právě tak jako jména i Názvosloví kritickau opravu podstaupiti muselo. Tu celá saustava Linnéova se znovu založiti musela, na základě staroslovanských slov: ot, mať, baťo a brat, a místo Pětimužstvo (Pentandria) řeklo se: Pětotnice; m. Dvaumocenstvo: Dvojbatnice; m. Saurodíctvo: Matotnice atd. Místo dolejšek (basis) utvořeno: spodlina; m. znakobrátěný (resupinatus): zvrtlopyskatý; m. šklebivý (ringens): stulipyskatý; místo dvojsmyslného vlnatý (lanatus et undatus) přijalo staročeské: vltatý (undatus) a vlnatý (lanatus); m. pukavý (dehiscens): ruské šelivý; místo květenstvo: polské květostan; m. lat: slov. metlina; m. preslínek: slov. zvrtlík; m. úžlabí, lepší: pazucha; m. prut: slov. býl; m. sekaný, poltěný, štěpný užívalo se na krátce ná-, půl- a průsečný. Dále: familia se pojménovala: rodinau, genus: rodem, species: výrodkem a varietas odrodkem. Nic méně i na některé tvořivé předložky a koncovky, jako: pa, pra, pře, leda, celo, laký, dobný, atý, ovný se zvláštní ohled bral.

Konečně doložiti musím, že při vší práci a pilnosti, ještě by se mnoho, jak v samé věci, tak i slohu a řeči opraviti mohlo, což však na pohodlnější časy a spojeným silám poraučím: mně pak na tento čas nechať tá naděje za odměnu zůstane, že snaha má, kterau sem i Národu svému vděčnost proukázal, i základ k dalšímu skaumání zrostlinstva našich krajů položil, přiměřené ceny a uznalosti dojde.

Psáno ve V. Revúci 1852 měs. Julia

spisovatel.




Gustáv Reuss

— revúcky lekár, zakladateľ slovenskej vedeckej fantastiky, autor prvej botaniky Slovenska, historik, venoval sa aj národopisu, archeológii, zemepisu a astronómii. Viac o autorovi.



Nové knihy, novinky z literatúry - posielame priamo do Vašej mailovej schránky. Maximálne tri e-maily týždenne.




Copyright © 2006-2009 Petit Press, a.s. Všetky práva vyhradené. Zlatý fond je projektom denníka SME.
Web design by abaffy design © 2007

Autorské práva k literárnym dielam   

Ďalšie weby skupiny: Prihlásenie do Post.sk Új Szó Slovak Spectator
Vydavateľstvo Inzercia Osobné údaje Návštevnosť webu Predajnosť tlače Petit Academy SME v škole
© Copyright 1997-2017 Petit Press, a.s.