Zlatý fond > Diela > Domácí lékárna


E-mail (povinné):

Anuše Kejřová:
Domácí lékárna

Dielo digitalizoval(i) Viera Studeničová, Nina Dvorská, Eva Lužáková, Dušan Kroliak, Andrea Jánošíková, Zuzana Berešíková, Monika Kralovičová.  Zobraziť celú bibliografiu

Stiahnite si celé dielo: (html)

Páči sa Vám toto dielo? Hlasujte zaň, tak ako už hlasovalo 16 čitateľov


 

Domácí lékárna

Mast na opařeniny. Vezme se as jako ořech velký kousek žlutého vosku, 2 lžíce lněného oleje a 2 lžíce převařeného másla, načež se vše dohromady vaří, při vaření se pěna sbírá a do nádoby uschovává. Na plátýnko natřená mast přikládá se na opařeniny. Hojí výborně.

Olej na spáleniny. 5 lžic lněného oleje, 7 lžic vápenné vody smíchá se v láhvi a tak dlouho se jí potřásá, až nabude se žluté, mlékovité tekutiny. V této máčí se vata neb kousek lněného plátýnka a přikládá na spálená místa.

Jiný lidový prostředek proti opařenině je přikládati plátno, namočené v mléce, ve kterém jsou rozdělány kvasnice. Nikdy nesmí se na spáleninu dáti voda. — Mimo uvedené prostředky užívá se s výborným prospěchem na spáleninu a opařeninu oleje pro opařeniny, po kterém se rány rychle hojí. Použití jeho záleží v tom, že nakapaný na vatu přikládá se na spálená neb opařená místa. Ke koupi v lékárnách a drogeriích.

Při říznutí rána se nejprve čistou vodou řádně vymyje, načež vypláchne se 3% roztokem karbolky a pováže plátnem. Může se též použíti blány se skořápky vajíčka neb i samotného bílku. Při menším říznutí nejlépe je řádně ránu vymýti vodou, ve které jest několik kapek karbolky, a pak zalepiti čistou anglickou náplastí. Karbolovou vodu 3% lze koupiti v každé drogerii.

Dobře jest koupiti si v lékárně již připravený karbolový glycerin, který nakape se na čistou pasterisovanou vatu (koupíme ji v každé drogerii v menších balíčcích) a přiložiti na ránu, která se pak čistým, neškrobeným proužkem plátna zaváže. K zavázání ran hodí se nejlépe již sterilisované plátno obvazkové, které možno koupiti v menších svitkách v každé lékárně a lepší drogerii. Nikdy nezavazujeme rány nějakým znečištěným plátnem aneb jen obyčejnou nepasterisovanou vatou — mohly bychom si lehce přivoditi otravu krve. Též chraňme se dávati na říznuté neb tržné rány pavučinu neb střídku z chleba — mohly bychom si přivoditi znečištěním rány též otravu krve. Při větších ranách vyhledejme co nejdříve lékaře — neboť čím dříve se tak stane, tím pro nás lépe.

Náčinky na oznobeniny. 10 g zásaditého octanu olovnatého a 100 g filtrované vody smísí se a užívá k namáčení náčinků na silně červená naběhlá místa.

Namrzlé ruce trou se sněhem tak dlouho, dokud v nich nenastane pravidelný oběh krve.

Prostředek proti štípnutí komárů. Místa štípnutím svědící potrou se čpavkem. Malé děti pak uchrání se nejlépe proti štípnutí, natrou-li se jim ruce i obličej olejem citronovým, který lze koupiti v každé drogerii.

Jednoduchý, praktický a při tom velice dobrý prostředek při píchnutí komárem jest, že kouskem cukru, který při sobě vždy míti můžeme, potřeme ihned postižené místo, které vůbec již ani neoteče, neboť cukrem se komáří jed neutralisuje.

Včela píchne-li nás, nutno poraněné místo natírati čistým čpavkem, kterým se účinek jedu včelího neutralisuje.

Vosa nebo sršeň dá-li nám žíhadlo, tu nepomáhá natírání čpavkem, nýbrž nejlépe dávati na postižené místo obklady z octanu hlinitého, čímž otok po nějaké době zmizí.

Při rozpukaných rukou používá se citronové šťávy, jíž se ruce potírají; jiný prostředek jest, potříti ruce na noc čistým glycerinem anebo vaselinou.

Znečištěné ruce olejovými barvami, emailem atd. zbavíme skvrn, omyjeme-li je řádně terpentinem.

Skvrny po černých jahodách, ořechách a různém ovoci odstraní se s rukou umytím v kyselém mléce, syrovátce neb vodě, do níž vhozeno několik hořících sirek.

Proti pálení žáhy. 5 g dvojuhličitanu sodnatého a 5 g cukru se smíchá, na špičku nože užije a vodou zapije.

Proti bolení v krku jest výborným lékem slabý roztok hypermanganu, kterým se v krku hodně kloktá, načež se ústa čistou vodou vypláchnou, jelikož po něm zuby hnědnou. Roztoku používá se několikrát denně. Jiný prostředek jest, obkládati krk rozhřátým medem na plátně natřeným, anebo obklady.

Roztoku hypermanganu používá se mimo to i v kuchařství k odstranění zápachu masa. Toto se v roztoku řádně omyje a pak v několika čistých vodách opláchne.

Rozpraskané rty (pysky) potíráme čistým jelením lojem anebo tak zv. růžovou mastičkou, kterou obdržíme v každé lékárně.

Zpruzení (v létě od potu) částí těla odstraníme, natřeme-li je čistým jelením lojem.

Proti bolestem v životě jest nejlépe svařiti trochu dobré majoránky, tento odvar pak bez cukru, teplý vypíti. Malým dětem dává se proti bolení svařiti štipec heřmánku, trochu kmínu a fenyklu, kterýžto odvar dává so jim píti několikráte denně.

Proti pokaženému žaludku, nadýmání atd. doporučuje se odvar pelyňku a zeměžluče, který se pije na lačný žaludek.

Proti žaludečním křečím používá se šťávy vytlačené z křenu.

Jiný prostředek k napravení pokaženého žaludku jest pití teplého červeného vína, svařeného se strouhaným zázvorem. Také osvědčuje se jeřabinková marmeláda, užívaná po lžičkách na lačný žaludek z rána. Podobně i jalovcový a jeřabinkový likér dobře se osvědčuje.

Proti průjmu. Známý jest domácí prostředek: sušené, tlučené bezinky neb borůvky, nebo jen černá káva, do níž se přimíchá lžička tlučené skořice. Při silném, vytrvalém průjmu osvědčují se opiové prášky, které v lékárně koupíme a jež podle udaného předpisu užíváme.

Proti škytavce jest nejlépe napíti se sladké vody, nebo nakapati na cukr několik kapek octa a požíti.

Omdlení. Omdlí-li někdo, položí se a pod hlavu dá se mu podložka tak, aby hlava neklesla dolů. Do obličeje nastříká se studené vody, oděv uvolní, načež se k nosu nemocného dá teplý ocet neb amoniak (čpavek), nebo jiná pronikavě páchnoucí tekutina.

Proti bolení hlavy užívá se nejčastěji prášků salicylových, které se také na počátku rýmy dobře osvědčují; též i tabletky „Pyramidon“ zvané.

Proti ochraptění užívá se strouhaný křen s cukrem.

Proti kašli doporučuje se bráti na špičku nože prášek rebarborový a vodou zapíti.

Při nachlazení nejlépe píti citronovou limonádu takto upravenou: citron se slupkou rozkrájí se na tenké plátky, dá se do studené vody a nechá pozvolna nějakou dobu vařiti; pak přidá se žádoucí množství cukru, hotová limonáda se procedí a pokud možno horká pije.

Pro pocení vaří se odvar lípového nebo bezového thé.

Při rýmě, silném odhlenování nosním používejme slabších, vlahých solných nosních koupelí; naplníme tímto vlahým roztokem nějaký hrneček, dáme jej pod nosní dírky a vtahováním vzduchu nosem přivedeme koupel do nosních kanálků, které se pak rychleji hojí.

Osvědčený prostředek jest vymazati opatrně, pokud možno co nejhlouběji nosní dutiny krémem mentholo-borovým, kterým se rýma v krátkém čase vyhojí. Koupíme ho v lékárně.

Proti pocení nohou. 1 1/2 g kyseliny salicylové rozpustí se v trošce čistého lihu; tímto roztokem pak pokropí se směs 5 g jemně práškovitého pšeničného škrobu a 43 1/2 g jemného mastku. Používá se jí jako zásypu.

Proti kuřím okům používá se kaučukové salicylové náplasti, kterou se natře plátěné kolečko podle velikosti kuřího oka a nechá 5 — 6 dní přiloženo. Pak se nohy v teplé vodě řádně vymyjí, načež se kuří oka dají lehce vyloupnouti.

Při podebírající se patě nebo prstu atd. používá se s úspěchem diakolové masti, která ohřátá a na čisté, neškrobené plátýnko tence natřená se na podebraninu přiloží, načež čistým plátnem ještě pováže a nechá tak dlouho, až se rána sama provalí. Tato se pak v čisté vodě, do níž jest několik kapek karbolového roztoku přidáno, řádně vymyje; nikdy však nesmí se propichovati puchýř, vzniklý po diakolové masti, neboť nastalo by nebezpečí otravy krve.

Mytí světlých (blond) vlasů. Při mytí plavých vlasů počínáme si takto: Do litrové láhve vlahou vodou naplněné dáme lžíci čistého čpavku; potřepáváním láhví smísíme dokonale čpavek s vodou. Čpavkového roztoku používáme při vlasech zejména silněji zašpiněných, mastných, nevzhledných. Obsah láhve nalijeme do umývadla a pomocí žínky s mýdlem vlasy v něm čistě vypereme. Vyprané vlasy mácháme v čisté vlahé vodě, rukama dobře je propírajíce. Pak je řádně ručníkem vysušíme. Mezitím připravíme si odvar heřmánkový tímto způsobem: Hrst dobrého, vonného heřmánku dáme vařiti do litru vody a dáváme pozor, až má odvar pěknou zlatožlutou barvu. Pak heřmánek odstavíme a přes jemné síto procedíme. Do vlahého roztoku heřmánkového smáčíme vymyté, suché vlasy a necháme je pak odkapati, aniž bychom je otíraly ručníkem do sucha. Vymyté vlasy v létě na slunci (ovšem ne prudkém, abychom nedostaly úžeh), v zimě pak poblíže kamen tak dlouho rozčesáváme, až úplně oschnou. Tímto způsobem vymyté, vyčištěné vlasy nabudou původní plavé barvy a stanou se hebkými. Vlasy mají se vymývati vždy asi v měsíčních přestávkách, ne však častěji, neboť častým vymýváním se lámou a vypadávají. Dětem hlavu heřmánkem vymývati doporučuji častěji, neboť ony si ji dříve znečistí. K řádnému pěstění plavých (blond) vlasů hodí se také nejlépe mnou vynalezená, po dlouhá léta vyzkoušená „Heřmánková koupel vlasová“; dodávám ji úplně připravenou s návodem v sáčcích balenou. Koupelí touto barva plavých vlasů zjasní, vlas stane se vláčným, pokožka vlasová po takové koupeli znovu osvěží a lupy se odstraní. Koupel tato obsahuje k účelu tomu nejlépe se hodící vonný heřmánek a pak i v menším sáčku koupel vlasovou, kterou se hlava dokonale vymyje a vlas pro heřmánkovou koupel připraví. K mytí plavých vlasů používá se i koupele, čili odvaru z chmele.

Černé vlasy čistí se občasně vodou, v níž močily se po delší dobu zelené slupky ořechové; vlasy musí se ovšem dříve taktéž dokonale vymýti.

Mast na vši. Vši objeví se někdy v nejlepších rodinách, u paní zajisté pořádných. Děti, chodící do školy, stýkají se s dětmi nečistými. Zejména šatem, kloboukem atd. „přivandruje“ taková nečistota i na dítě velice pečlivě vychované; někdy opomene se opatrnost při česání, a dítě má hlavičku rychle znečištěnou. Proti vším jest nejlépe se chrániti čistotou! Vlasy vší znečištěné natírají se rtutovou mastí, (kterou koupíme v lékárně nebo v drogeriích), a v mydlinkách se pak hlava umyje.

Vyvstalé zuby. Rozředí se lžíce kamence v půllitru vody a roztokem vyplachují se ústa.

Při revmatických bolestech zubů používá se s výborným prospěchem prášků salicylových. (Zakoupí se v lékárnách ve skleněných trubičkách.) Každý prášek zapije se vodou. Při revmatických bolestech zubů, kdy tvář otekla, natírá se zevně chloroformem a do vykotlaných, bolestivých zubů dává se v řebíčkovém oleji močená vatička neb jiné utišující prostředky, které v každé lékárně koupíme.

Děti často si stěžují na bolení bříška, čehož příčinou bývají škrkavky nebo červi. V tom případě používá se různých prostředků. Dětem dává se jísti syrová mrkev nebo česneková polévka, t. zv. „oukrop“. Při tom přidává se více česneku. Taktéž lze podávati jim po lžičkách rozstrouhaný česnek. Rozstrouhají se také stroužky česneku a vaří v mléce. Ne příliš horká tekutina vlije se do noční nádoby a dítě na ní ponechá seděti nějakou dobu. Rovněž přikládají se v teplé, dobré žitné kořalce máčené obklady. Nutno je na tváři dříve vyzkoušeti, nežli se přiložejí dítěti na tělo, nejsou-li příliš horké. Osvědčují se zejména dobře u dětí při nachladlém bříšku. Místo žitné kořalky lze použíti „Francovky“.

Proti bolestem v kříži dávají se křenové placky. Vezmou se asi tři lžíce strouhaného křenu, lžíce octa a tolik mouky, aby bylo možno utvořiti z toho tužší těsto. Pak se udělá placka asi jako dlaň veliká, která se přiloží na bolestivé místo. Jakmile placka pálí, posune se ihned dále, neboť by vytáhla puchýře. Je to sice starý, ale velice dobrý prostředek.

Pro moč používá se přesličkové koupele. Rovněž i odvaru z petržele nebo celeru.

Při ječném zrnu octan hlinitý. Vatička se v něm máčí a přikládá.

Proti bolestem na prsou, plícnímu kataru doporučuji píti odvar koření, tak zv. řebříčku (bylina s bílým květem na vysokých stvolech, rostoucí mezi travou na lukách, mezích atd.); může se užíti byliny této k odvaru buď čerstvě natrhané neb i na slunci dobře usušené.

Při nespavosti osvědčuje se ponořiti rychle nohy do teplé koupele, a to několikráte za sebou.

Proti vyrážce na obličeji, uhrům, vráskám atd. doporučuji na místě různých krémů, mýdel a pod. zkusiti můj osvědčený mycí toilletní prostředek „Bělín“. Trocha „Bělínu“ dá se na dlaň, nalije se naň trocha vlažné vody, dobře se v dlaních rozetře a pak se jím obličej vymyje; poté se opláchne čistou vlahou vodou a dokonale jemným ručníkem vysuší. Nalijeme na dlaň lžíci vlahého kozího nebo kravského mléka a zatíráme je tak dlouho do pleti, až se úplně vsákne. Nejlépe jest mýti se „Bělínem“ na noc před spaním, aby se mléko do pleti dokonale vsáklo. Tím kůže v obličeji zjemní, jest vláčná a vrásky, uhry a pod. v krátké době úplně zmizí. Při mastné pleti doporučuji pudrovati se mým pudrem „Květ“.

Na rány bodné, omyté řádně vodou, dává se v čistém lihu naložená arnika. Namočí se v ní čisté plátýnko a přiloží na ránu. Že každou ránu třeba chrániti před nečistotou, rozumí se samo sebou.

Při oteklých údech, proti horkosti používá se octanu hlinitého, v němž se vata smočí, na rány přiloží a suchým šatem obváže.

Při horečce používá se obkladů na celé tělo. Máčejí se ve studené vodě a řádně vyždímají. Teplé, ohřáté se vyměňují za studené. Při silné horečce — známce to vážnější choroby — voláme ihned lékaře.

Porada s lékařem. Není radno spoléhati se vždy na nějaké domácí prostředky. Třeba se však poraditi s lékařem. Uvedené zde domácí léky jsou prospěšny jen v lehčích případech onemocnění. Ve vážnějších případech nikdy nesmíme zapomenouti, že zkušený lékař nám nejlépe poradí!




Anuše Kejřová

— autorka kuchárskych kníh a majiteľka kuchárskej školy Viac o autorovi.



Nové knihy, novinky z literatúry - posielame priamo do Vašej mailovej schránky. Maximálne tri e-maily týždenne.




Copyright © 2006-2009 Petit Press, a.s. Všetky práva vyhradené. Zlatý fond je projektom denníka SME.
Web design by abaffy design © 2007

Autorské práva k literárnym dielam   

Ďalšie weby skupiny: Prihlásenie do Post.sk Új Szó Slovak Spectator
Vydavateľstvo Inzercia Osobné údaje Návštevnosť webu Predajnosť tlače Petit Academy SME v škole
© Copyright 1997-2017 Petit Press, a.s.