Zlatý fond > Diela > Cesta na sever


E-mail (povinné):

Karel Čapek:
Cesta na sever

Dielo digitalizoval(i) Michal Garaj, Bohumil Kosa, Viera Studeničová, Dušan Kroliak.  Zobraziť celú bibliografiu

Stiahnite si celé dielo: (html, rtf)

Páči sa Vám toto dielo? Hlasujte zaň, tak ako už hlasovalo 5 čitateľov

Kolem Stockholmu

Okolí Stockholmu, to je hlavně moře a Mälaren a různá jiná jezera a jezírka; ale to se na první pohled nepozná, co je co; vždycky to má samé ostrůvky, výběžky a zálivy a kolem dokola lesy a lesy. Ovšem Mälaren je z toho všeho největší a vyskytuje se, pokud vím, na všech stranách a vůbec všude; kamkoliv ze Stockholmu vyjedete, uvidíte záliv jezera a řeknou vám, že je to rameno Mälaren. Kdybych byl Švéd, považoval bych prostě i Baltické moře, Hardangerfjord, Zuiderzee, La Manche, Atlantický oceán se všemi dependencemi, Ženevské jezero, Magelhaensovu úžinu, Rudé moře, Mexický záliv, jevanské rybníky a jiné vody za výběžky a ramena jezera Mälaren; takové je to veliké a podivuhodné vodstvo. Abyste viděli, že je také pěkné, nakreslil jsem na jeden list různé jeho břehy a ostrůvky i s příslušnou vegetací, jako jsou smrky a borovice, vrby, olše, duby, rákosí a ostřice, lekníny a balvany.

Na některých místech, kde náhodou není voda jezera Mälaren, jsou různé staré zámky, jako třeba Sko-Kloster; je to ohromná soukromá budova se starým parkem, ale protože tam jsou sbírky, je veřejně přístupná; zato zrovna před zámkem je pro pana majitele z rodu Brahe ohrazeno drátem asi deset metrů trávníku s nápisem: Soukromé vlastnictví. Dole pak je ovšem jezero Mälaren. Nebo je zámek Drottningholm, trochu jako Versailles, jenže menší; v parku stojí fontány a sochy z dílny Adriana de Vriese,[89] které dřív, jak známo, stávaly u nás ve Valdštýnském paláci; ale jak víte, Švédové nám je před třemi sty lety ukořistili, načež je Švédům ukořistili Dánové, ale museli jim je po čase vrátit; tomu se říká dějiny. Potom je tam rokokové divadlo, které postavil, na němž hrál a pro něž psal kusy a navrhoval kostýmy bujný král Gustaf III.;[90] ale jak známo, my umělci a spisovatelé se zřídka dožijeme vděku, a proto byl král Gustaf na bále zapíchnut od jakéhosi kavalíra. Podnes se v tom divadle uchovaly tehdejší dekorace a divadelní mašiny; zejména mořské vlnobití funguje dosud bezvadně a dokonce podnes vrže a skřípe tak hlasitě jako naše i nejmodernější divadelní stroje. A podnes jsou tam šatny pro p. t. účinkující, garderoby, rekvizity a původní kostýmy, a páchne to tam prachem, marností a ztuchlinou jako každé divadlo o prázdninách; kupodivu, jak se to tak uchovalo! V hledišti je trůn a řady sedadel, na každé řadě cedulka, pro koho je: pro diplomaty, dvorní dámy, komoří, oficíry, pážata a tak dále; tehdy ještě bývali lidé rozvrstveni za sebe, a ne napravo a nalevo jako teď. A v parku se pasou ovečky, a před zámkem je ovšem jezero Mälaren. — Nebo je místo řečené Sigtuna, kde mají hned čtyři chrámové ruiny, vysokou lidovou školu a jezero Mälaren; tady dřív bývalo královské sídlo, a takových míst je tu spousta.

Uppsala: tam není Mälaren, ale zato je tam starý zámek s krásnými dubovými sály a katedrála uppsalských arcibiskupů, kde spí Linné a Swedenborg[91] a kde kázával dr. Soderblom[92] (už ho kryje drn, ale podnes ho vidím, jak seděl na mateřídouškové mezi na Slovensku a tvrdil, že jednou lidé přijdou k rozumu a že bude jedna církev, jeden bůh a jeden mír pro všechny národy); a slavná univerzita se studentskými kolejemi pro třináct „národů“ — to jsou totiž různé švédské kraje, ale já doufám, že se chovají jako pravé vzdělané národy a pěstují mezi sebou spory, odvěké nepřátelství a války na život a na smrt; pak je tu univerzitní bibliotéka a v ní jedna z nejvzácnějších knih světa, středogótská bible Wulfilova, Codex argenteus,[93] celý psaný stříbrem na purpurovém pergamenu a zdobený malovanými arkádami a sloupky; taky býval u nás na Hradčanech za časů rudolfínských, ale Švédové si jej potom odvezli jako dobrou kořist. A pozdrav bůh, vždyť jsme tu jako doma: tady jsou ve skříních listiny, které psal Banér[94] a Torstenson,[95] Pappenheim,[96] Valdštýn, Gustav Adolf[97] a Kristián Anhaltský[98] a Bernard Výmarský[99] — samí, abych tak řekl, krajani z třicetileté války; takoví staří dobří známí, takoví populární nepřátelé: člověka přece jenom potěší, když se s nimi potká v cizině.

A kousek dál je Gamla Uppsala, Stará Uppsala; tam také bývalo za pohanských časů sídlo králů svejských, ale dnes je tam jenom starosvětská restaurace, kde se z volskych rohů pije medovina, zvaná prostě mjöd; na každém rohu je do stříbra vyryto, kdo z něho pil, — z mého volského rohu pil princ Waleský a jiné osobnosti z panujících domů; snad proto ta medovina tak stoupá do hlavy. Před hospodou stojí tři „královské pahorky“; jsou to mohyly ze šestého století, vysoké jako čtyřpatrový barák; každý turista na ně vyleze, ale pak zase sleze dolů, protože nahoře nic není; ta století jsou totiž odvezena do muzea ve Stockholmu.

To už je Upplän,[100] tady kolem Uppsaly; kraj, kde Linné sbíral, pěstoval a pořádal veškeré květinky pozemské; pěkná rovina, samé pastviny, samá louka mezi dřevěnými plůtky, samé seno sušící se v dlouhých kozích formacích. A všude z té hladiny sena a polí čouhají žulové ostrovy, žulové plotny a balvany, černé žulové chlumy porostlé starými stromy a červenými statky; tady se každý dvorec staví na skále jako hrad, asi proto, aby neubral ani píď živé půdy. K večeru ty červené dvorce hoří rumělkou jako lusky papriky v mechové zeleni luk a sadů; tu, tam, rozhozené daleko od sebe, samý lidský ostrůvek červeně svítící v širokosti prostoru a času; říkám vám, svět je krásný.

A jsou žulové chlumy, na kterých asi leží nějaké zakletí; proto na nich nesvítí červený domek, nýbrž trčí na nich strašidelně větrný mlýn; nebo si na ně zasedl zástup jalovců, skřítčí a trochu děsivý; nebo tam stojí runový kámen na památku nějakého Haralda nebo Sigurda před tisíci lety. Je to sladká země, to Švédsko; ale místy tu drobet straší.

*

Jedeš si Švédskem poli a lesy; a co chvíli vidíš stát u cesty hrubý stůl. Nač to je? Ale, sem staví sedlák někde z těch samot tady kolem bandasky s mlékem svých stád; a sem mu dovezou z města mouku nebo hřebíky, a on si sem pro to přijde, až bude mít pokdy. Nebo prostřed lesa u cesty visí na kůlu či březovém pni poštovní schránka. Sem si chodí lidé ze samot pro poštu, kterou jim tu listonoš nechá. Ba ne, ve Švédsku nestraší; snad tu mají duchy a skřítky a jinou toho druhu havěť, ale řekl bych, že tu má člověk v člověka důvěru.



[89] Adrian de Vries — (kolem 1560 — 1626), nizozemský sochař a litec

[90] Gustaf III. — G. III. Adolf (1746 — 1792), švédský král od r. 1771, osvícenský absolutista, zavražděný šlechtou za to, že chtěl omezovat její práva

[91] Swedenborg — Emanuel S. (1688 — 1772), švédský vědec a mystický filozof

[92] dr. Söderblom — Lars Olof Jonathan S. (1866 — 1931), švédský náboženský dějepisec, arcibiskup švédské evangelicko-luteránské církve, čelný představitel křesťanského nekatolického světového hnutí a jeho organizátor

[93] Codex argenteus — překlad evangelií pořízený ve 4. stol. gótským biskupem Wulfilou

[94] Banér — Jan Gustafsson B. (1596 — 1641), švédský generál, který se r. 1634 pokoušel o dobytí Prahy

[95] Torstenson — Lennart T., hrabě z Ortaly (1603 — 1651), švédský maršál, velmi úspěšný stratég

[96] Pappenheim — Gottfried Heinrich P. (1594 — 1632), něm. generál císařské jízdy

[97] Gustav Adolf — G. II. A. (1594 — 1632), švédský král od r. 1611, odvážný voják, výborný organizátor a obezřetný státník, jehož zásluhou se Švédsko stalo velmocí; ve třicetileté válce se postavil na stranu protestantských knížat proti císařským vojskům

[98] Kristián Anhaltský — vl. K. II., kníže Anhaltsko-Bernburský (1599 — 1656), bojoval ve službách Fridricha Falckého na Bílé hoře, pak za dánského krále Kristiána IV.

[99] Bernard Výmarský — (1604 — 1639), vévoda sasko-výmarský, proslulý vojevůdce z třicetileté války

[100] län — kraj (švédská správní oblast)




Karel Čapek

— český prozaik, dramatik, novinár, filmový scenárista, libretista, básnik a prekladateľ, literárny, divadelný a výtvarný kritik, estetik a filozof Viac o autorovi.



Nové knihy, novinky z literatúry - posielame priamo do Vašej mailovej schránky. Maximálne tri e-maily týždenne.




Copyright © 2006-2009 Petit Press, a.s. Všetky práva vyhradené. Zlatý fond je projektom denníka SME.
Web design by abaffy design © 2007

Autorské práva k literárnym dielam   

Ďalšie weby skupiny: Prihlásenie do Post.sk Új Szó Slovak Spectator
Vydavateľstvo Inzercia Osobné údaje Návštevnosť webu Predajnosť tlače Petit Academy SME v škole
© Copyright 1997-2017 Petit Press, a.s.