Zlatý fond > Diela > Cesta na sever


E-mail (povinné):

Karel Čapek:
Cesta na sever

Dielo digitalizoval(i) Michal Garaj, Bohumil Kosa, Viera Studeničová, Dušan Kroliak.  Zobraziť celú bibliografiu

Stiahnite si celé dielo: (html, rtf)

Páči sa Vám toto dielo? Hlasujte zaň, tak ako už hlasovalo 5 čitateľov

Staré Švédsko

Suecia omnis divisa est in partes duo,[154] čili veškeré Švédsko se sice dělí na čtyřiadvacet provincií neboli lanů, ale ve skutečnosti má dvě hlavní části: zdola od Öresundu po Svealand, teda kousek nad Upplan sahá staré, historické Švédsko, poseté katedrálami, hrady, zámky, starými městy, pomníky králů, runovými kameny a vůbec historickými památkami; ale odtud nahoru až za polární kruh není poseto celkem ničím jiným než žulou, vodopády a severním lesem; to je pravěké Švédsko.

Ve starém Švédsku potká oko poutníkovo především veliké množství kostelů; některé z nich jsou vznešené staré katedrály, ve kterých se vyskytují hroby králů, hrabat z Brahe a svatých Brigit;[155] ale takovou katedrálu v Linköpingu nebo v Lundu vám nakreslit nemohu, protože, nic naplat, gotika se má tesat z kamene, jinak to není to. V Lundu mají nadto překrásnou románskou kryptu, opředenou mnohými pověstmi a dějinnými zkazkami o obru Finnovi a jeho ženě; bohužel neumím švédsky a nerozuměl jsem ani slovo z toho, co tamní průvodce o ní vypravoval; vím jenom, co jsem viděl. Viděl jsem také slavný klášter Vreta uprostřed líbezného hřbitova; nakreslil jsem ten kostel, abyste viděli, že i chrámy jsou tu stavěny jako selské dvory ze samých přístavků, božích kůlniček, chlévců a dřevníků, všelijak nastrkaných a nahloučených k hlavní hospodářské budově božího slova. Ale hlavně to byly malé venkovské kostýlky, všude čouhající ze starých dubů, lip a jasanů, z kudrnaté zeleně střemch a vrboví svými věžičkami, štíty, krovy, báněmi a cibulemi; nakreslil jsem si jich celou sbírku, od těch tence špičatých jako vřeteno až po ty typické, široké a nízké švédské báně, které vypadají spíš jako hasičské helmy nebo civilní buřinky. Někdy si švédský kostel dokonce odpustí celou věž a postaví si jenom dřevěnou zvonici; vůbec tu kostely sedí rozložitě, občansky a pohodlně na otevřené, poctivé dlani světa a nederou se nijak okázale a pateticky do nebe; to asi dělá ten duch střízlivého a lidského protestantismu.

Hrady a zámky tu stojí většinou nad tichou hladinou jezer; myslím, že to dělají ještě víc pro to krásné zrcadlení než pro feudální nedobytnost; proto korunovaly své věže a kulaté bastiony samými helmami, kupolemi, svítilnami a báněmi, aby se to pěkně obráželo v hladině vodní. To máte zámek v Kalmaru a Vadsteně a v Läckö a nevím kde ještě; a klášterní ruiny zrcadlící se v tůni vod, a mrtvé hrady nad zrcadlem jezerním. Zámek nad jezerem, to je jeden z příznačných motivů starého Švédska; druhý motiv je venkovské panské sídlo v hloubi dlouhé, prastaré aleje, červený nebo bílý zámeček až po střechu zapadlý v hustém parčíku. Švédská demokracie nezrušila šlechtu, jenom ji nechává pomalu vymírat asi jako losy nebo hranostaje, totiž šetrně a s pietním, ale bezmocným politováním.

A konečně je staré Švédsko hustě posázeno runovými kameny a mohylami z žulových balvanů. Někdy si člověk myslí, že je to jenom patník mezi Lindströmovou a Lindbergovou loukou, a zatím to je runový kámen, nad nímž zaplesá srdce archeologické. A někde jsou ty náhrobní balvany sestaveny v celý kruh nebo v podobu vikinské lodi; někde je ohromný žulový balvan položen jako strop na dva kameny, aby tvořil přístřeší pro tělesné pozůstatky nějakého pravěkého Larsena; a moderní divák tu mohylu obchází a diví se, jakým technickým způsobem tehdejší lidé dostali nahoru tak hromsky veliký balvan. Nakreslil jsem vám takovou mohylu, která stojí u hlavní silnice jen kousek od Trälleborgu; zvláštní, jakou důstojnost a tajemnost dodává kraji takový, jak se říká, pamětník zašlých věků. Nic naplat, velikost a dálka času plní člověka stejně uctivým úžasem jako nesmírnost prostoru. To byste nevěřili, co kolem takového posvátného místa leží krabiček, staniolu a papírů od fotografických filmů; myslím, že každý, kdo se tudy ubírá, fotografuje u té mohyly svou ženu, jak se jednou rukou opírá o pravěký kámen a druhou si upravuje vlasy, čechrané vánkem od Baltického moře. („Prosím tě, vždyť jsem rozcuchaná,“ namítá fru;[156] ale „to nevadí,“ ujišťuje manžel a honem zmáčkne spoušť; a na světě je víc o jednu rodinnou památku.)

Jinak krom historických památek oplývá staré Švédsko čistými městečky a červenými selskými dvorci a věkovitými stromy; ale ty už si schovám do příští kapitoly.



[154] Suecia omnis divisa est… — obměna lat. Gallia omnis divisa est in partes tres… (Celá Galie je rozdělena do tří částí) ze Zápisků o válce galské

[155] svatá Brigita — (1302/3 — 1373), švédská patronka země (pův. vévodkyně, zakladatelka kláštera řádu Spasitele, pozdějšího střediska severské teologické učenosti; získala si zvlášť velké zásluhy svou péčí o mateřský jazyk)

[156] fru — žena, paní




Karel Čapek

— český prozaik, dramatik, novinár, filmový scenárista, libretista, básnik a prekladateľ, literárny, divadelný a výtvarný kritik, estetik a filozof Viac o autorovi.



Nové knihy, novinky z literatúry - posielame priamo do Vašej mailovej schránky. Maximálne tri e-maily týždenne.




Copyright © 2006-2009 Petit Press, a.s. Všetky práva vyhradené. Zlatý fond je projektom denníka SME.
Web design by abaffy design © 2007

Autorské práva k literárnym dielam   

Ďalšie weby skupiny: Prihlásenie do Post.sk Új Szó Slovak Spectator
Vydavateľstvo Inzercia Osobné údaje Návštevnosť webu Predajnosť tlače Petit Academy SME v škole
© Copyright 1997-2017 Petit Press, a.s.