Zlatý fond > Diela > Cesta na sever


E-mail (povinné):

Karel Čapek:
Cesta na sever

Dielo digitalizoval(i) Michal Garaj, Bohumil Kosa, Viera Studeničová, Dušan Kroliak.  Zobraziť celú bibliografiu

Stiahnite si celé dielo: (html, rtf)

Páči sa Vám toto dielo? Hlasujte zaň, tak ako už hlasovalo 5 čitateľov

Země gótská

Ano, schoval jsem si staré stromy a louky, lesy, žulu a jezera až do té chvíle, kdy bude mi loučit se už se zeměmi Severu; neboť to nejkrásnější na nich je přece jenom sever čili příroda, příroda zelená jako nikde, bohatá vodami, překypující loukou a stromovím, jiskřící rosou a zrcadlením nebes, pastorální a hojná, mírná a požehnaná příroda severu. Ještě jsem si schoval červené, bíle lemované dvorce a stáda černobílých kravek, struhy plné kvetoucích tavolníků, stříbrné vrby a černé jalovci, žulové chlumy Södermanlandu a táhlé, kučeravé vlny pahorků smalandských až po ten žírný a jasný poklid krajiny Skane. Nic to není, říkám, nic to není, ale je to krásné; spíš aby to člověk hladil než popisoval. Není to nic: řekněme ostrůvek zrcadlící se v pokojné vodě; tak proč vypadá jako ostrov blažených? Není to nic, leda strakaté krávy přežvykující ve stínu prastaré lípy; a je to jako obraz od starého holandského malíře, který by měl ukrutně rád krávy a stromy. Nebo je to jenom kamenný most nad tichou řekou; ale jako by ten most vedl na druhou stranu, víte, na druhou stranu, kde už není starostí ani spěchu a kde se snad ani neumírá. Nebo je to jenom červený a bílý domeček mezi zelenými stromy; nu, a člověk si myslí, že by musel být šťasten, kdyby v něm hospodařil; já vím, není to pravda, já vím, že není tak lehké být šťasten, a člověk se tomu snad nenaučí ani v ráji; ale takový je to kraj, že by poutník hnedle uvěřil v mír, pohodu, klid a jiné veliké ctnosti.

Vezl nás tudy učený a znamenitý muž neobyčejně znalý Severu; jednou rukou držel volant své fordky a druhou rukou nám ukazoval a rýsoval pravěk, dějiny, lid, památky a jiné zvláštnosti každého kraje. Takto, řízeni levou rukou a duchovně vedeni rukou pravou, jsme projeli Södermanlandem, Östergötlandem a Smalandem, přes Skane a Malmöhuslan, a nabourali jsme se až teprve v samém Trälleborgu u přístavu; z čehož je zřejmo, že na té cestě nás provázela zvláštní přízeň osudu. Mohl bych tedy povídat mnoho o staré zemi Gótů, ale trochu si pletu Nyköping, Norrköping, Linköping a Jönköping, a mám jakýsi chaos ve švédských králích; bylo jich totiž hrozně mnoho, hlavně Gustafů a Karlů; i pomlčím raději o historii, abych neudělal nějakou chybu. Pamatuju se jenom, že lidé z Östergötlandu mají ty nebo ony typické povahové rysy a lidé ze Smalandu nějaké jiné, ale možná že je to obráceně; ale Östergötland je spíš širá, požehnaná panská rovina, kdežto Smaland je pěkně krabatý, chudší a selský kraj; oba kraje však oplývají hojností košatých a kudrnatých stromů podle cest a u každého lidského příbytku, nad začarovanými vodami řek a jezer a všude, kde země tvoří mírný pahorek nebo důvěrný klín. Je to napořád Jako boží park; ale co chvíli do té kyprosti vhrkne žulové balvanisko zarostlé vřesem a jalovci, natrousí se bludný kámen, protlačí se holá skála; pořád ten monumentální kamenný prasvět, který všude prokvétá z vlídné a bukolické půdy švédské.

A pak až docela na konci cesty se před poutníkem otevře Kanaán[157] severu, rovný a úrodný kraj Skane se svými větrníky a dlouhými alejemi, kraj posetý strakatými hovádky a rozložitými selskými dvorci, jež mají chlévy dlouhé jako továrna a stodoly vysoké jako lundský dóm; tady už se nestaví ze dřeva jako v ostatním Švédsku, ale z kamene a cihel mřežovaných trámci; a pole plodí těžkou pšenici, veliké řepné bulvy, jakož i všeho druhu boží úrodu, jež náleží na lidský stůl. Přesto lidé ze Skane holdují prosté dietě, vyjádřené asketickou formulí „jídlo v pravý čas, dobré jídlo a hodně jídla“ — nic víc. Pozoroval jsem, že všude, kde se pěstuje krásný dobytek a rostou staré, urozené stromy, žije i panské plemeno lidí; a tihle Švédové z Götalandu jsou opravdu velkomožní sedláci. Tak vidíš, konec cesty; a kruh se uzavírá. Od sladké země dánské, celé nalité mlékem jako růžové vemínko, až po sám kraj světa, kde už neroste než hrstička glaciálních bylinek mezi kamením; a polární tundrou zpátky k zeleným pastvinám a černým lesům; prohrábli jsme ten kus cesty plnou dlaní, jako když jde chodec podle žitného pole a nechává mezi prsty klouzat zrající klasy; pravda, v Norrlandu by ses musel hodně sehnout, abys pohladil jejich oves. A tady ve Skane se kruh uzavírá; už zase žehnají pocestnému bohové stád a plodin polních — jako na druhé straně Öresundu.



[157] Kanaán — biblická země zaslíbená Židům




Karel Čapek

— český prozaik, dramatik, novinár, filmový scenárista, libretista, básnik a prekladateľ, literárny, divadelný a výtvarný kritik, estetik a filozof Viac o autorovi.



Nové knihy, novinky z literatúry - posielame priamo do Vašej mailovej schránky. Maximálne tri e-maily týždenne.




Copyright © 2006-2009 Petit Press, a.s. Všetky práva vyhradené. Zlatý fond je projektom denníka SME.
Web design by abaffy design © 2007

Autorské práva k literárnym dielam   

Ďalšie weby skupiny: Prihlásenie do Post.sk Új Szó Slovak Spectator
Vydavateľstvo Inzercia Osobné údaje Návštevnosť webu Predajnosť tlače Petit Academy SME v škole
© Copyright 1997-2017 Petit Press, a.s.