Karel Čapek:
Kalendář

<- Späť na dielo

Dielo digitalizoval(i) Michal Garaj, Bohumil Kosa, Viera Studeničová, Dušan Kroliak.  Zobraziť celú bibliografiu

Stiahnite si celé dielo: (html)

Páči sa Vám toto dielo? Hlasujte zaň, tak ako už hlasovalo 31 čitateľov

Bibliografické údaje (Zlatý fond)

Meno autora: Karel Čapek
Názov diela: Kalendář
Vydavateľ digitálneho vyhotovenia: Zlatý fond denníka SME
Rok vydania: 2017

Licencia:
Tento súbor podlieha licencii \'Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivs 2.5 License\'. Viac informácii na http://zlatyfond.sme.sk/dokument/autorske-prava/

Digitalizátori

Michal Garaj
Bohumil Kosa
Viera Studeničová
Dušan Kroliak

Bibligrafické údaje (pôvodný vydavateľ)

Meno autora: Karel Čapek
Názov diela: Spisy XII. Zahradníkův rok. Měl jsem psa a kočku. Kalendář
Vyšlo v: Československý spisovatel
Mesto: Praha
Rok vydania: 1983
Počet strán: 392

Editori pôvodného vydania:

Jarmila Víšková [připravila k vydání, napsala vydavatelské poznámky a zpracovala vysvětlivky]
Hana Kučerová [napsala doslov]
Ondřej Hausenblas [odpovědný redaktor]
Ludmila Hejnová [technická redaktorka]
POZNÁMKY:

Vydavatelské poznámky

Kalendář, závěrečná část triptychu causerií, fejetonů a sloupků, uspořádaných do tematických souborů podle autorových představ — realizovaných přímo jím samým, nebo podle jeho plánu zachovaného ve zmíněné, v současné době bohužel nezjistitelné části pozůstalosti —, vyšel poprvé v roce 1940 s následující poznámkou vydavatelovou: „Kalendář — výbor novinářských sloupků z let 1921 až 1938 — je po knize causerií Měl jsem psa a kočku dalším krokem ke knižnímu vydání celé Čapkovy literární tvorby. Nezanechal-li spisovatel určitého plánu pro budoucí uspořádání svého díla, možno alespoň jeho náhradu spatřovati v listinném souboru, v němž Karel Čapek po léta střádal výstřižky některých svých novinářských prací, jejichž obsahové roztřídění naznačuje mnohdy v úplnosti, mnohdy jen v zárodku knihy, které z tohoto přípravného materiálu měly vzejíti. Přál si zejména, aby po výběru fejetonů, uskutečněném v knize O nejbližších věcech již r. 1925, došlo k soustavnému knižnímu vydávání těchto sloupků podle jejich látkové příbuznosti, a proto také je nejdříve a celkem nejúplněji k vydání připravil. Kalendář je jedním z těchto plánů, kterému ještě autor sám mohl dáti podobu, vydavatelem věrně zachovanou.“ Editorovu snahu o dodržení této podoby však zmařila válečná cenzura, jíž padla za oběť celá závěrečná Útěcha a vybraná místa sloupků Kdybych…, Od Silvestra do Tří králů, Březen, Vzkříšení, Boží mír, Kolem Vánoc a Svíčička. Mohla být uskutečněna až ve druhém vydání v roce 1947, v němž vydavatel v připojené poznámce mj. uvádí: „Při revizi textu bylo opět přihlíženo k autorovým dodatečným opravám… Sloupek Tyto šedivé dny byl nepochybně napsán přímo pro knihu O nejbližších věcech, odkud do Kalendáře ještě přešlo jedenáct fejetonů (Motýl v zimě, Sníh, Zmařený úmysl, Březen, Vzkříšení, Boží mír, Několik kapek, Zlatá země, Mikuláš, Svíčička, Praha ve sněhu). Stalo se tak přímo na podnět Karla Čapka, který si nepřál, aby se v souboru jeho spisů opakovala kniha fejetonů O nejbližších věcech, a v obsahu exempláře této knihy, uložené v listinné pozůstalosti, vyznačil, které její části mají být zařazeny do Kalendáře, rozhodnuv se — když později přibývalo těchto fejetonů a sloupků — pro nové jejich tematické a obsahově těsnější utřídění v nových souborech."

Jednotlivé části Kalendáře, navazujícího v mnohém na Zahradníkův rok, vyšly kromě nejstarší práce Motýl v zimě, otištěné v Národních listech 15. února 1919, a výše zmíněného sloupku Tyto šedivé dny v Lidových novinách, a to v tomto chronologickém pořadí: 1922 — Březen (15. března část počínající slovy „Bez fánglí a slavobrán“, která zde figurují jako název), Zmařený úmysl (7. května), Boží mír (6. srpna), Zlatá země (18. října); 1923 — Sníh (2. února), Březen (17. března, závěrečná část, s titulem Vejce), Vzkříšení (1. dubna), Několik kapek (26. června), Mikuláš (6. prosince, Svíčička (25. prosince), Praha ve sněhu (28. prosince); 1924 — Březen (4. března, úvodní část); 1925 — Vláček (9. června), Stanička (23. srpna), Podzimní (10. listopadu; druhá část — „To je pravda, když takový uhelný vůz rachotí…“ — ze sloupku O krásách podzimu, jehož první část přešla do Zahradníkova roku; srov. str. 101), Ledové květy (13. prosince), Dobré úmysly (25. prosince); 1926 — Za městem (2. března), Neděle na periférii (16. května), U vatry (24. října), Podzimní (28. listopadu, první část, ke slovům „Ještě ne; vždyť se nám tady tak dobře sedí!“; původní pokračování „Holé stromy, to není tak zoufalý pohled“ bylo zařazeno do Zahradníkova roku, ke sloupku O krásách podzimu — viz str. 102), Mikuláš a jiné humánní podniky (9. prosince); 1927 — Od Silvestra do Tří králů (9. ledna), Neděle (17. července), Říjen čili o zvířatech (30. října), Rozpaky obdarovaného ( s dvěma obrázky Josefa Čapka, 24. prosince); 1928 — Kdybych… (1. ledna), Ptáci (1. dubna); 1929 — Podjaří (31. března), Svatodušní (19. května), O zpěvu ptačím (9. června); 1930 — O známkách jara (21. března); 1931 — Návrat k přírodě (1. ledna), Světélka (8. února), Zpověď (14. února), O povaze kosů (3. května), Jarní bouře (10. května); Halas na okraji města (8. listopadu), Útěcha (13. prosince); 1932 — Cesta domů (10. ledna); 1933 — Ornice (24. září), Čím voní dům (8. října); 1934 — Čím zvučí srpen (2. září), Houby a houbaři (30. září), Podzim (25. listopadu); 1935 — O velkonočním čarování (21. dubna), Komu co dát (25. prosince); 1936 — Senoseč (7. června), Podzim neboli sázení (1. listopadu), Kolem vánoc (20. prosince); 1937 — Jinovatka (1. ledna), Rampouchy (31. ledna), Na sklonku zimy (28. února), Březnová přehlídka (21. března, s obrázkem Josefa Čapka), Sova (30. května), Prázdniny (13. června), Listopad (7. listopadu); 1938 — O výzkumu zimy (9. ledna, s chybným názvem O významu zimy), Černá zima (30. ledna), Podzimní dny (11. prosince). Porovnání novinových otisků s jejich knižním vydáním prokazuje — kromě přestavby sloupku Podzimní a jeho propojení se sloupkem O krásách podzimu ze Zahradníkova roku — řadu změn, jejichž rozsah i množství výskytu se různí. Převážně byly provedeny v těch částech, které byly přejaty již do souboru O nejbližších věcech. Nejvíce je jich soustředěno v Březnu, který vznikl sloučením a podstatným přepracováním tří entrefiletů: Březen (4. března 1924), Bez fánglí a slavobrán (15. března 1922) a Vejce (17. března 1923), vesměs podepsaných Fe. V prvním například byla doplňována slova (265 krásné černé městské saze; bláto a mokro; černé a divoké jaro kočičí; teď se to v nich tiše hýbe; Vrabci na střeše bujností zrovna řičí), nebo naopak vypuštěna (udělaly se takové pěkné špinavé louzičky) a byly provedeny i lexikální a stylistické změny (dejme tomu mží m. … prší; už na nás jde jaro m. už to na nás jde; že jim za drápky zalézá… sychravina m. že do drápků jim zalézá sychravost; už si to ženou… do zahrad m. už se ženou do parku). V druhém entrefiletů (o raccích) bylo například místo deputaci svých zástupců původně delegaci svých ubytovatelů, dále upraveno milým cizincům m. distingvovaným, prsa ve volném stylu m. jen na břiše, rybolov m. rybolov o ceny, zaměněna nebo vynechána některá vlastní jména s příslušnou změnou kontextu: neoslovil je… pan magistrátní rada Čenkov m. nepromluvil k nim ani pan Mag. Ph. Boháč za PV; neprovádí je nikdo po památnostech Prahy m. … dr. V. V. Štech…; nebyli pozváni na Hrad ani na slavnostní představení Libuše m. neinterviewnul je ani pan Pachmayer, ani pan Čtrnáctý; konstatování snad právě proto se tak dobře baví zaměnilo původní jest to návštěva neoficiální a naši hosté si hledají radost sami, závěrečná věta Je to jedno z nesčíslných a nevystihlých tajemství, jež nás obklopují, nahradila text: Zato ve dne dělají velkolepou konkurenci staropražským holubům a nám, ubohým vni-trozemanům, na těch pár pěkných jarních dnů nesou vlající pozdrav moře. V závěrečném entrefiletů například bylo doplněno: 226 celý slepičí dvůr, hrabe na dvorku, vypuštěno: velikonoční vejce, tuto skutečnou historku, upraveno: Je ti snad špatně m. … něco; skoro před čtyřmi sty léty m. před více než čtyřmi…; poněvadž se to mohlo skutečně stát m. poněvadž bych vás chtěl něčím pozlobit. Stejného data a původu jsou změny jako: 238 v jádře m. in effigie; všední a prozaické chůze m. jednoho hloupého kroku; 248 se vzpomínkami na dětství m. se vzpomínkou…, 259 nebude žádného, jemuž bych neasistoval m. … jediného, 237 jakýs takýs pokus m. jakýs pokus, 329 brunátná m. hnědá, 273 teď mi řekněte, m … řeknete, 305 vypuštění pasáže: „Napíšeme něco o té škole v Lednici.“ „Je o tom něco nového?“ „Není.“ i nepotřebných rozvíjejících slov jako: 304 dálkový telefon a odstranění chyb novinového znění: 291 ucítíte hrozné vedro… a tíhu dusné, valící se bouřky m. … a tím. U částí vyšlých knižně poprvé v Kalendáři poznáváme autorovu ruku bezpečně ještě v doplněném závěru u Černé zimy (V lednu nastupují hyacinty… pořádek věcí), v případě jako 317 skřítkovitý život m. skřítkový…, v korigování chybných míst: 320 voru m. plsti, 324 růžovým oblakem svých květů m. … oblekem… Zcela jisti si však nemůžeme již být u případů jako nejdříve m. nejdřív (248), v plurálové podobě pouště m. poušti (srov. str. 268), zakončení infinitivu koupiti m. koupit (341) i v hláskových změnách jako: vlaštovičník m. vlašťovičník, usilovně m. úsilovně, hříště m. hřiště, dřišťál m. dříšťál, v létě m. v letě, dešť m. déšť, tím spíše, že podobné úpravy se objevovaly jako zásah cizí ruky v pozdějších vydáních Zahradníkova roku. Vzhledem k tomu, že nemáme možnost ověřit si autorův podíl na těchto úpravách, nezbývá než spolehnout se na správnost postupu bývalého editora a na slova jeho ediční poznámky o zachování všech detailů Čapkova textu.

Cenzura reagovala v 1. vydání na všechny zmínky týkající se republiky a Německa nebo na místa, jež mohla být chápána jako narážka na současnou situaci, buď změnou, nebo retuší příslušných partií: 231 Čechy m. Čechoslováky; Mládenci, koukejte se, naše vlast m. Mládenci, tak loni jsme vládli na památku Rakouska, letos musíme vládnout na památku republiky. Koukejte…, republika, to je jako…; 235 poslance X… předseda Y… se stranami m. dra Kramáře… předseda Švehla… s luďáky; 234 V každé pořádné a zdravé věci je nějaké „má být“. V republice, v parlamentě, v armádě i v lidech; 265 nebyli pozváni na Hrad ani na slavnostní představení Libuše… ministra Beneše; 304 ve světěm, v Německu; 349 V Německu byl povolen jen omezený příděl olova, 10 dkg na hlavu; 354 a proto dejte nám pokoj, vy všichni, kteří si myslíte, že jste vyvoleni spravovati a napravovati svět; 355 nemáme pod sebou pevné půdy, když se to hroutí někde u souseda. Nepochybně zasáhla i odstavec na str. 274 Pan prezident uvítal Jaro… jako je stát československý; který byl vrácen až ve třetím vydání (Československý spisovatel 1959), v němž bylo doplněno i na str. 361 „Snad ve svém hospodářském a politickém myšlení chybujeme“ podle znění v Lidových novinách. Jinak se první vydání shoduje s druhým, až na několik zanedbatelných detailů (310 a tady je pěšina 1, a tady ta pěšina 2; 359 zvykat psát 1, zvyknout psát 2), většinou interpunkčních. Naše vydání, v pořadí čtvrté, vychází z vydání druhého.


Ako citovať toto dielo?

alebo


<- Späť na dielo




Nové knihy, novinky z literatúry - posielame priamo do Vašej mailovej schránky. Maximálne tri e-maily týždenne.



Copyright © 2006-2009 Petit Press, a.s. Všetky práva vyhradené. Zlatý fond je projektom denníka SME.
Web design by abaffy design © 2007

Autorské práva k literárnym dielam   

Ďalšie weby skupiny: Prihlásenie do Post.sk Új Szó Slovak Spectator
Vydavateľstvo Inzercia Osobné údaje Návštevnosť webu Predajnosť tlače Petit Academy SME v škole
© Copyright 1997-2018 Petit Press, a.s.