ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

Ach, Bože, dnes týden nový
V Tvém jménu začínáme,
Tvou dobrotu kdo vysloví?
A jak Tě slavit máme,
Žes nás týdne minulého
Zachoval od všeho zlého
A dal dožit nového?

2.
Ach, Otče, pro Syna svého
Rač nám přítomen býti
Tohoto týdne nového
A v svou ochranu vzíti
Církev, obec, všecky stavy,
Chraň náš život, naše zdraví,
Jsa Otec všech laskavý.

3.
V nový týden vroucnost novou
Dej nám, Bože, k modlení,
Novou chtivost k Tvému slovu,
Trpělivost v soužení
A zvláště pak srdce nové,
V upřímnosti opravdové
K Tvé službě vždy hotové.

4.
Pomáhej království Tvého
Nejpředněji hledati
Tohoto týdne nového,
Potom pak rač přidati,
I co potřebuje tělo,
Aby pokrm, oděv mělo
A nouzi netrpělo.

5.
Kdykoli v svém povolání
Budeme pracovati,
Svou pomoc, své požehnání
K tomu rač přidávati;
Nebudešli Ty žehnati,
Darmoť jest ráno vstávati,
Večer dlouho sedati.

6.
Svoji čeleď, svoje dítky,
A co od Tebe máme,
Hospodářství, dům, příbytky,
V Tvé ruce oddáváme;
Náš stateček a obchody
Varuj od ohně, od vody,
I každé zlé příhody.

7.
Pocestné sprovázej, Pane,
Potěšuj zarmoucené,
Retuj, ochraň zbědované,
Občerstvuj unavené:
Lačné rač Ty sám krmiti,
Chudé, nuzné opatřiti,
Nemocné uzdraviti.

8.
Pakli týdne nastalého
Někdo z nás má umříti,
Ach, Otče, rač ducha jeho
K sobě do nebe vzíti,
Kdež od nás, svého stvoření,
Za svá mnohá dobrodiní
Budeš věčně slavený.

Ach, jak všecko předivně
Probuzuje se ve dne,
Lidé, hory, pole!
Protož i vy, smyslové,
Těla mého sluhové,
Povstaňte k Boží pochvale.

2.
Kde se hvězdy poděly?
Kde měsíc? již musely
Před sluncem ujíti;
Slunce spravedlnosti,
Ó Jezu, rač temnosti
Srdce mého rozptýliti!

3.
Tělo, přestaň již spáti,
Vezmi obuv i šaty
Na sebe s radostí;
Též i Ty, ó Ježíši,
Rač obléci mou duši
V roucho své spravedlnosti.

4.
Když hlava, nohy, ruce
Musejí zde skrz práce
Míti zaměstnání:
Srdce, v Pánu vesel se,
Nebo tak vyprostíš se
Z záhalky, ďábla kochání.

5.
Již, čerstvé údy, bděte,
Ku práci opět jděte
Ochotně a vděčně;
Přijde čas i hodina,
Kdežto u Hospodina
Bude spočinutí věčné.

6.
Ó Ježíši, můj Pane!
Hleď milostivě na mne,
Služebníka svého:
Ďáblu nedej škoditi,
Ale rač mne voditi
Po cestě spasení mého.

7.
I mé milé domácí
Rač dnes svou Božskou mocí
Před bídou, žalostí
Laskavě varovati
A nás všech požehnati
Z nevystihlé své milosti.
S. Hruškovic

Ach, přenejdobrotivější
Bože, můj Stvořiteli,
Jenž chceš ode mne míti
Čisté ranní oběti,
Přijmi i tu nynější.

2.
Nakloň ke mně ucha svého,
Vyslyšiž mne hříšného,
Naplň srdce vroucností,
Ať vzývá s nábožností
Tě, Stvořitele svého.

3.
Díkčinění Tobě vzdávám
Z celého srdce svého,
Že jsi mne této noci
Svou předůstojnou mocí
Zavaroval od zlého.

4.
Rač odpustit z své milosti
Všecky mé nepravosti,
Ku kterým svět i tělo
Mne dnem, nocí svázelo
Proti Tvé velebnosti.

5.
Ej, račiž nás svou milostí
Ostříhat dnes od zlosti;
Vrchnost, manželstvo, dítky,
Čeládku i dobytky
Chraň a zdržuj v celosti.

6.
Sám Ty rač nám pomáhati
Pořádně pracovati,
Posilni v povolání,
Dej nám své požehnání,
Ať vše zdarně koná se.

7.
Rady, síly rač popříti,
Pomoci uděliti,
Bychom, co jest dobrého,
Tvé milosti líbého,
V tom se mohli cvičiti.

8.
Aj, daremné jest stavení,
Dům, hospodářství, jmění,
Nebude-li Tvé, Pane,
Požehnání nám dané,
Daremné naše bdění.

9.
Darmo jest ráno vstávati,
Chléb s bolestí jídati:
Nebude v nás sytosti,
Jestli Ty nám s výsosti
Nebudeš vše žehnati.

10.
I dejž nám své hojné dary,
Nebeský Hospodáři,
Popřej nám v prácech štěstí,
Odvrať od nás neřesti,
Nechť se nám dobře daří.

11.
Co uznáváš potřebného
Tělu, duši dobrého,
Sešli nám s svého nebe,
Vroucně prosíme Tebe,
Chraň, řeď, spravuj každého.

12.
Splň to, Otče, pro milého
Ježíše, Syna svého,
Pro Jeho utrpení
Uslyš naše modlení
A zbav nás všeho zlého.

13.
Protož každý bez reptání
Konej své povolání,
Přistup k práci hned z rána,
Ve jménu Krista Pána,
Tak dojdeš požehnání.
O. Radič

Aj, již se k nám přiblížil den
A stín noční ušel:
Již každý, kdož byl unaven,
Nové síly došel.

2.
Tys pak, ó můj Hospodine,
Nespal a nedřímal;
Ale duši i tělo mé
Noci té ostříhal.

3.
Pomni též na mne, můj Pane,
Dnes i času všeho
Tak, ať se mi nic nestane
V ochraně Tvé zlého.

4.
Odvrať vše, co můž’ škoditi
Duši, tělu, jmění;
A rač mne šťastně voditi
Ve všem mém činění.

5.
Pomáhej odpírat zlému,
Dej Ducha Svatého,
Jenžby mne vedl k dobrému,
Jako syna Tvého.

6.
Toho dej mi následovat
Na cestě spasení
A k soudu se připravovat,
Ujít zahanbení.

7.
S tím práce své již začínám
A konám s radostí;
Na Tebe, Bože, zpomínám,
Dej v dobrém stálosti.

8.
Preč jdi, pečlivé myšlení,
Bůh dává chléb s nebe;
Kdo trvá v práci, v modlení,
Má ho vždy v potřebě.

9.
Jestliž mi ten den poslední,
Proto se nelekám;
Neb já konec svůj po vše dny
Z vůle Boží čekám.

10.
Nu, já jsem Tvůj, milý Pane,
Tys sám mé doufání;
Duch můj Tě ctít nepřestane,
Jen slyš mé volání.
S. Hruškovic

Aj, již vychází slunečko,
Chval Pána
Hned z rána,
Neb byl tvá
Obrana,
Má dušičko.

2.
Nebeský strážce, můj Bože,
Při mně stůj,
Mne spravuj,
Anjel Tvůj
Ať jest můj
Dnes ochránce.

3.
Nedej ďáblu uškoditi,
Činění,
Mluvení,
Mou duši,
Jak sluší,
Rač říditi.

4.
A tak za to budeš chválen
Ode mne,
Můj Pane,
V čas ranní,
Večerní,
I vždy. Amen.
J. Zábojník

Aj, panovník rájských síní
Ukázat nám nový den míní,
Pohleďmež, jistě to svitá,
Temné noci mračno hyne,
Milá záře dál a dál plyne,
Přes pomezí hvězdovitá;
Ó lidé, co spíte?
Již ze sna prociťte!
Sláva Bohu,
Všech nás Otci,
Jenž po noci
Dává úsvit na oblohu.

2.
I zlatá svítí dennice
Na klenutí Boží světnice
A zvěstuje rozvidnění,
Okolné pak hvězdy blednou
A čím dále, tím více řednou
V libém jitra rozsvícení;
Ó lidé, vstávejte
A chválu vzdávejte
Světa Pánu,
Jenž příhodně
Jasného dne
Důstojnou otvírá bránu.

3.
Aj, z východu větší světlo
K vyšším horám velebně vzlétlo;
Pohleď, jiné slunce vzchází,
Jehožto plamenné moře
Rozlitlo po nebes prostoře,
Jasný den na svět uvází;
Ó lidé, přispějte,
Slušné díky vzdejte
Králi svému,
Jehož síla
Předložila
Tento div oku lidskému.

4.
Ten svatý den Boží slovo
Skrze blahé příští Kristovo
Našemu přineslo rodu;
Ním jest noc bludů rozbitá,
Ním jest sláva Páně odkrytá,
Ním přišel den svatých hodů;
Ó lidé, pospěšte,
Bohem se roztěšte!
V jehož Synu
Pravdy ráno
Vám jest dáno:
Sláva buď zaň Hospodinu!
A. Hlovik

Aj, vstávajíce
Ráno z svého lože,
Svatá Trojice,
Jeden věčný Bože,
Tě vyznáváme,
Jméno Tvé vzýváme,
Chválu vzdáváme.

2.
Chvála, čest i moc
Budiž z té milosti,
Žes nás v tuto noc
Od zlých případností
Věrně zachoval,
Smrti zlé uchoval,
K jitru dochoval.

3.
Tvé se milosti,
Otče, poroučíme,
Dej, k Tvé líbosti
Ať život zřídíme;
Buď náš ochránce,
Milostivý správce,
Mocný obrance.

4.
Překaž skutkům zlým,
Zažeň satanáše,
Spravuj Duchem svým
Všecky cesty naše,
Také myšlení,
Žádost i mluvení;
Dej ctné skončení.

5.
Chvála buď Tobě,
Pane, Králi věků,
Přijmiž ji k sobě
Od svých služebníků,
I od nás hříšných,
Bídných a nehodných,
Shlaď všeliký hřích.

6.
Otče, pro svého
Syna umučení
Rač hříchu všeho
Nám dát odpuštění;
Ať nás nepálí
Ten pekelný plamen,
Rcem spolu: Amen.

Bože můj, opět světlo vidím,
A noc tmavá již odchází,
Nyní jako znovu se rodím,
Však též i starost příchází;
Vstávámť, nebo již sen přestal,
A já jsem na světě zůstal.

2.
Na světě, kde jest pouhá marnost,
Kde každý den svou bídu má,
Kde vždy nová přichází starost,
Kde hřích a zlost se rozmáhá;
Ó Bože, jehož chléb jídám,
Co já Tobě za to vše dám?

3.
Tys mně dal z lože nyní vstáti,
Řeď mne jen podle vůle své;
Nevím, co se mi můž’ přidati;
Učiň se mnou tak laskavě,
Abych ochranu Tvou spatřil
A Tvůj živý i mrtvý byl.

4.
Otče, odpusť mi mé hříšnosti,
Které vždy na sobě nosím,
A dej mi dojíti milosti,
Slyš mne, když Tě vroucně prosím;
Neb když se Tobě jen líbím,
Nedbám, ač i něco trpím.

5.
Buď sám ve všech věcech můj rádce,
Neb sobě sám radit nevím;
Stůj při mně, můj mocný obránce,
Nechť žádné škody necítím;
Dej mi ten den dobře strávit
A ve všem Tvé jméno slávit.

6.
Zachovej tělo mé i duši,
Manželku, dítky i jmění;
Nechť požehnání s nebe prší,
Když ruka dílo své činí;
Dej, ať všecko dobře konám:
Vyslyšíš mne, to dobře znám.
J. B. Ertl

Bože nebes, také země,
Tys Otec, Syn, Duch Svatý,
Jenž dni, noci státi velíš,
I slunci blesk dávati,
Tvé všemohoucí rameno
Zdržuje, což jest stvořeno.

2.
Bože, děkuji srdečně,
Žes mne minulé noci
Od škody, bídy rozličné
Chránil svou Božskou mocí
Tak, že ni lest satanova
Přístupu ke mně neměla.

3.
Pomoz mi, Pane, povstáti
S dnešním jitrem duchovně
A ve všem tak se chovati,
Bych s bezbožnými rovně,
Když na Tvém soudu mám státi,
Nemusel se strachovati.

4.
Ó Pane, řeď mne slovem svým
V celém mém obcování,
Buď dnes vůdcem i strážcem mým,
Posilni v povolání;
Nevím o žádné obraně,
Než jen od Tebe, můj Pane.

5.
Tělo své i s milou duší,
Vůli, rozum i smysly
Poroučím Tobě, Ježíši,
By k zmaření nepřišly;
Tys, Pane, můj štít, čest, jmění,
Přijmiž mne, své mdlé stvoření.

6.
Sešli své svaté anjely,
Aby zlost nepřítele
Ode mne preč zapouzeli
A mne chránili stále
A po zdejším těla boji
Vnesli do nebe v pokoji.
D. Stránsky

Bože Otče, buď pochválen,
Žes nám dal tento dnešní den
V dobrém zdraví uhlídati;
Ó rač nám vše dobré dáti.

2.
Bože Synu, Těť žádáme,
Ať v tento den to konáme,
Co by se Tobě líbilo
A nám spasitelné bylo.

3.
Bože Duchu, chraň od zlého,
Potěš v zármutku každého,
A když přijde poslední den,
Pojmiž nás všech k sobě. Amen.
J. Zábojník

Děkujiť, milý Pane,
Z daru otcovské pomoci,
Mně opět prokázané
Této pominulé noci,
Kdežto jsem byl tmou obklíčen
I nebezpečností;
Však šťastně jsem vytržen
Tvou, Panovníče, mocností.

2.
Chváliti budu vděčně
Tě, ó Bože a Pane můj,
Jak zde, tak potom věčně;
V tento den mne tím obdaruj,
Zač Tebe budu prositi,
Však podle vůle Tvé;
Rač mne k své cti říditi
A skrocuj žádost vůle mé.

3.
Abych se neodvrátil
Od Tvé, Pane, pravé cesty,
Aby mne nezachvátil
Nepřítel na své rozcestí:
Obraňuj mne svou milostí,
Prosím Tě srdečně,
Proti ďábelské zlosti
A veď k dobrému bezpečně.

4.
Rač víru mou síliti
V Jezu Krista, Syna Tvého;
Hříchy mé odpustiti
Zde v světě pro práci Jeho;
Vímť, že mne proň nezahanbíš,
Neb svědčíš v slovích svých,
Že hříchy vnesl na kříž
A mne sprostil těžkostí mých.

5.
Naději také mi dej,
Kteráž nedá zahynouti;
Zrůstu pak v lásce popřej
I k tomu, kterýž mne rmoutí,
Abych se k němu skloňoval,
Nehledaje svého,
Jej jak sebe miloval
Podle přikázaní Tvého.

6.
Dejž mi, abych vyznával
Před zlým světem Tvé slovo vždy
A k Tobě se přiznával,
Nehledě na moc neb zboží,
Což by mne mohlo zraziti
Od pravdy Tvé jisté;
Ó nerač mne loučiti
Od církve své v slovu čisté.

7.
Ten den mi dokonati
Pomoz ke cti jména Tvého,
Bych mohl v dobrém státi
Do konce života svého;
Duši, tělo rač chrániti,
I úrody zemské;
Cožkoli mohu míti,
Všecko jest v ruce Tvé Božské.

8.
Tvéť jest království, sláva,
Tvá čest i moc, spravování;
Pomsta Tvá na zlé pravá;
Na nás přijď Tvé požehnání,
Abychom sešli v pokoji,
Přispějž svou milostí,
Obdař nás víry zbrojí
Proti ďábelské chytrosti.
J. Tranovský

Děkujiť, můj Pane,
Tvé samé
Velebnosti přeslavné
Za všecka Tvá dobrodiní,
Kteráž mi
V tomto dni
Tvá milost činí.

2.
Nebo jakž jsem včera
Z večera
Byl, do lože se bera:
Tak zas dnes ve zdraví vstávám,
Zač Tobě
V té době
Čest, chválu vzdávám.

3.
Prosím, ó Bože můj!
Při mně stůj,
Však jsem já služebník Tvůj,
A rač mne dne nastalého
Chrániti,
Brániti
Od všeho zlého.

4.
Ať v hřích neupadám,
Tě žádám,
Opatruj mne mocně sám;
Hříchy pak již prv spáchané
Odpusť mi
V tomto dni,
Můj milý Pane.

5.
Ať též nepřátelé
Tak směle
Moji nade mnou cele
Moci své neprovozují,
Můj statek
Na zmatek
Nepřivozují.

6.
Neb se já každý čas,
Otče náš,
Kterýž o nás péči máš,
Oddávám v Tvé svaté ruce
I s svými
Milými
V každé své půtce.

7.
Sesliž Ducha svého
Svatého
S hůry do srdce mého,
Jenž by rozum i smysly mé
Spravoval,
Stvrzoval
Podle vůle Tvé.

8.
Tak, by mé činění,
Myšlení,
Slova, také mluvení
Mohly se líbiti Tobě,
A tak jen
Každý den
Já sloužil Tobě.

9.
To vše rač mi příti,
Splniti,
Dokudž mne chceš zde míti,
A potom popřejž z milosti
Přijíti
A vjíti
Do Tvé radosti.

10.
Ó dejž to, Bože, sám,
Tě žádám,
Čehož v naději čekám,
Býti s Tebou, slavným Pánem,
V té pravé
Tvé slávě
Na věky. Amen.
A. Plintovič

Děkujiť, Otče, jenž v nebi přebýváš
A v Kristu Pánu,
Synu svém, rozkoš máš,
Že jsi mne této noci opatroval
A před neštěstím každým ochraňoval;
Rač i v tento den, prosím, mne chrániti,
Před hříchem, hanbou i co můž’ škoditi.

2.
Neboť já Tobě poroučím v Tvé ruce
Duši i tělo i cožkoli více;
Tvůj svatý anjel budiž vždycky se mnou,
Maje od Tebe k stráži mé moc danou;
Aby nepřítel, jenž mne chce shltiti,
Nemohl ke mně ani přistoupiti.

3.
Odpusť mi také z štědré své milosti
Všecky mé hříchy a poblouzenosti,
Jichž jsem se proti Tobě kdy dopustil
A Tebe Pána hněval a opustil;
Ó dejž, ať činím z hříchů svých pokání!
Ty vylej na mne svaté požehnání.

4.
Vždy prosím dále: račiž všecky lidi,
Okoušejíci všelijaké bídy,
Pravé křesťany, známé i přátely,
Buď že jsou se mnou, aneb v cizí zemi,
Mocně přede vším zlým opatrovati
A srdcí lidských k nim nakloňovati.

5.
Z našich zajaté, truchlé i nemocné,
Kteříž se k Tobě utíkají vroucně,
Rač Duchem Svatým sám potěšovati
A ze všech strastných bíd vytrhovati;
Též všecky hříšné sám k sobě obrácej
A v pravé víře blaze skonati dej.

Díky Bohu vzdejme,
Králi nebeskému,
Kterýž nás dobrotivě dochoval
K jitru dnešnímu.

2.
Budiž za to chvála,
Čest, moc, síla, sláva,
Všemohoucí Pane Bože věčný,
Od nás vzdávána.

3.
Račiž i v tento den
Nám býti přítomen,
Ode všeho zlého nás chrániti,
Nebs toho mocen.

4.
Duši rač přijati
V své opatrování,
Tělo ať jest rozumu poddáno
V ctném obcování.

5.
Tak abychom byli
K Tvé cti, chvále živi,
K prospěchu bližním, sobě k spasení,
Až do skonání.

6.
Po smrti pak časné
Dejž království věčné,
Kdežbychom Tebe hodně chválili
Na věky. Amen.

Díky činím, ó Nejvyšší
Za Tvou lásku otcovskou,
Žes mne noci té nejbližší
Chránil svou mocí Božskou,

2.
Když v noci jsem byl obklíčen
Tvrdým snem a temností,
Též od všech hříchů svých sklíčen,
Páchaných od mladosti.

3.
Při tom, prosím Tě srdečně,
Sprosť mne mých nepravostí,
Kteréž jsem páchal všetečně
Proti Tvé velebnosti.

4.
A rač mne dne nastalého
V stráži své Božské míti,
Mne od neštěstí každého
Milostivě chrániti.

5.
K vůli své řeď mne Duchem svým,
Nedej mi v hřích přijíti,
Vším životem i skutkem svým
Dej mi v Tvé lásce býti.

6.
Neb duši svou i tělo své
Já v ruce Tvé oddávám;
Ach, spomáhej mi, můj Pane,
Když já v kříži ustávám.

7.
By světa kníže nade mnou
Nemělo moci žádné;
Ach, nebudeš-li Ty se mnou,
Mé dílo bude marné.

8.
Znám to z samého zkušení,
Že lidská moc je marná;
Sám Ty buď mé potěšení,
Naděje, pomoc věrná.

9.
Buď Tobě chvála, Otče náš,
S Tvým Synem, naším Pánem,
Jenž s Duchem svým rovnou čest máš
Na věky věků. Amen.
M. Praetorius, D. Krman st.

Duše má, chval vroucně Pána,
Neb se opět zjasnila
Jeho milost toho rána,
Anť noc již odstoupila;
Již slunce zem osvěcuje,
Co živo, se pohybuje.

2.
Blesk Boží slávy nad tebou
Vznesl se předůstojně;
O tom přemýšlej se sebou,
Žeť z Něho plyne hojně
Síla, život, požehnání
A bez počtu dobrá dání.

3.
Již den jest, mám-li já spáti
Ve zlých skutků temnosti,
Kdyžs mi, Bože, dal povstáti
Z lože k denní světlosti?
Nemám-li se cele Tobě
Teď posvětit v ranní době?

4.
Ach, srdce mé živě cítí,
Že nic nejsem bez Tebe;
Když pak mi Tvé slunce svítí,
Vidím krásné Tvé nebe;
Tu duch můj plesá radostí,
Touží po jasné výsosti.

5.
Srdečně Tě oslavuji,
Když ku nebes výšině
Vroucně se teď pozdvihuji,
V této ranní hodině;
Ach, oblib sobě oběť mou
A budiž, prosím, dnes se mnou.
J. Seberini

Duše má, vzdej Bohu čest,
Nový den spatřuješ,
Že Bůh věčně dobrý jest,
Z toho se raduješ,
Z Jeho mnohé milosti,
Kteréž ti prokázal
Při vší tvé nehodnosti,
Život ti zachoval.

2.
Kolik tisíc té noci,
Již jsem já zdráv přežil,
Upadlo do nemoci;
Já živ jsem, bych sloužil
Tobě, jenž mi dýchání
Dáváš, mne zdržuješ,
K tomu i požehnání
Z lásky uděluješ.

3.
Cokoli jsem, nebo mám,
Buď málo neb mnoho,
Ty jsi toho dárce sám,
Já užívám toho;
I kterak bych Tě z rána
Hned neměl chváliti?
Není-li mi přidána
Nová míra žití?

4.
S radostí tedy k Tobě
Já nejprvé vzhlédám;
I v této ranní době
Od Tebe všecko mám;
Kdyžs mi života přidal,
Dáš k prácem prospěchu;
Co jsem z milosti přijal,
V tom mám svou potěchu.

5.
Nauč mne přestávati
Na tom, co mi dáváš,
A moudře užívati,
Čeho požehnáváš;
Pomoz i dnešní dílo
Věrně a ctně konat,
Aby pak šťastné bylo,
Chci se ctnostně chovat.
J. Seberini

Jak pěkně svítí dennice,
Na obloze hvězd tisíce
I noc tmavou zahání!
Povstává všecko stvoření,
Chtějíc vítat světlo denní
V radosti a plesání;
Co je
Živé
Na výsosti, v hlubokosti, Boha svého
Chválí z dobrodiní Jeho.

2.
Pročež i ty, srdce milé,
Probuď se a vstaň té chvíle,
Vzdej chválu Bohu svému;
Neb každé rozumné duši,
Zvláště křesťanské, to sluší,
Jemu sloužit samému;
Hlasně,
Krásně
Díkčinění, velebení má se díti
A Jeho čest všudy zníti.

3.
Ó můj Pane, kochání mé,
Račiž dvéře milosti své
I dnes mi otevříti;
Buď mým hradem, pevností mou,
V níž by nepřítel zlostí svou
Nemohl mne dojíti;
Braň mne,
Za mne
Bojuj pevně, poraz zjevně, kdo svou zbrojí
Proti mně jde, aneb stojí.

4.
Vypusť na mne své milosti
Papršlek s své vysokosti
A osvěť mne celého;
Spravuj mne Duchem svým Svatým,
Abych dnes šetřil i zatím
Vždy povolání svého;
Dej mi,
Přej mi
Rady, síly, abych milý
Tobě k chvále
Život vedl ctně a stále.

5.
Odvrať zlé, jestli můž’ býti,
Pakli ne, já protiviti
Nechci se Pánu svému;
Jen neklaď více neřestí
Na mne, nežbych mohl snésti;
Dej sílu ustalému,
Dokud
Odsud
Vejdu v nebe, abych
Tebe na věčnosti
Chválil po smutku v radosti.

6.
Mezitím, srdce mé, zpívej,
V každém kříži radost mívej,
Jistýť jest ráj nebeský;
Nečiň sobě žalost větší;
Věz, žeť jsou dítky nejlepší
Kázni poddány všecky;
Proto
Na to
Mysli pilně a věř silně, že vrch všeho
Ne zde, než tam jest dobrého.
S. Hruškovic

Ježíši milosrdný,
Ochránce náš milý,
Tě prosíme srdečně,
Buď nám milostivý.

2.
Jak slunéčko každý den
Dává blesk od sebe,
Vzcházejíc při svých zorách:
Tak i my od Tebe.

3.
Novou milost čekáme
U víře pravdivé;
Není jiný Spasitel,
Proto Ty nám ji dej.

4.
Na duši i na těle
Rač nás požehnati,
Mnoho roků v bázni Tvé
Dej šťastně přečkati.

5.
Vrchnosti bohabojné,
Přátelstvo i dítky
Ochraňuj a posvěcuj,
Jezu Kriste, všecky.

6.
Od moru, hladu, boje,
Ohně, hanby světské
Zavaruj, jak dobrý Pán,
O nás vždy starost měj.

7.
Baně, role, řemesla,
Všecky práce lidské,
Hospodine, požehnej
Z lásky své otcovské.

8.
Takť se již poroučíme
Tvé svaté milosti,
Po smrti nás přiveď sám
Do věčné radosti.

9.
Kdež Tebe, náš Ježíši,
S Otcem, Svatým Duchem
Budeme ve Tvé říši
Chválit věčně. Amen.

Již oči své otvíraje, s lože svého vstávám
A k práci své opět se oddávám;
Nevím, zdali večer budu žíti,
Čili dnes mám skrz smrt k Pánu jíti.

2.
Protož Tobě, Bože, Bože plný vší milosti,
Chválu vzdávám z srdce vnitřnosti,
Žes mne ráčil té noci chrániti
A všecko zlé ode mne vzdáliti.

3.
Tys oko své ode mne té noci neodvrátil,
Aby žádný pád mne nezachvátil;
Rač mne i dnes v ochranu svou vzíti,
Anjelům svým dej vždy při mně býti.

4.
Ty mysl mou a srdce mé sám Duchem svým spravuj
A od hříchu všelikého varuj;
Dej, ať kráčím věrně v povolání
A poznávám v prácech požehnání.

5.
Tak když dočkám v Tvé milosti večera milého,
Chci Tě chválit z srdce upřímného;
Vezmiž na se všecky mé starosti
A dej snášet kříž v trpělivosti.

6.
Jestliže pak tento den mi poslední má býti,
Ty rač mne sám k tomu připraviti,
Abych skonal u víře a ctnosti
A tak prošel z smrti do radosti.
B. Schmolke, S. Hruškovic

Již vidím s plesáním,
S zlatým plápoláním
Jak slunce vzchodí;
Temná noc pomíjí,
A hvězdy se kryjí,
Den k nám přichodí.

2.
Nuž, všickni děkujme,
Bohu prozpěvujme,
Že nás svou mocí
Od ohně a vody
I vší zlé příhody
Chránil té noci.

3.
Ó Otče, Tě prosím,
Budiž ochráncem mým
I dnešního dne;
Od škody, neštěstí,
Strachu i bolesti
Rač uchovat mne.

4.
Zažeň satanáše,
Osvěť smysly naše,
Ať Tebe, Pána,
Vždy hledí chváliti
A Tobě sloužiti
Večer i z rána.

5.
Rač též probuditi
Ze sna hříchů, smrti
Srdce i oči,
Aby od Tvé cesty
Nedaly se svésti
Hříšné rozkoši.

6.
Mé tělo i duši
A což mi přísluší,
Račiž hájiti,
I všech mých příbuzných;
Lidí dobročinných
V ochraně míti.

7.
Smiluj se nad všemi,
Jenž upí v soužení
Aneb v nemoci;
Dej trpělivosti,
U víře stálosti
A své pomoci.

8.
A kdyby dnes mého
Života časného
Přišlo skončení,
Dejž, abych skrz Tebe
Do krásného nebe
Byl přenešený.
D. Horčička

Hospodine, uslyš hlas můj,
Předůstojný obličej svůj
Račiž ke mně nakloniti
A prosby mé vyslyšeti.

2.
Kteréž činí duch můj vroucí
Prvé, nežli slunce skvoucí
Nás v příbytcích osvěcuje,
Dobrým i zlým přisluhuje.

3.
Před Tebou se postavuji,
Tvou dobrotu rozvažuji,
Byls můj strážce této noci
Před vší nepřátelskou mocí.

4.
Neb Ty zlému odporuješ,
Nepravosti nemiluješ,
Svým uděluješ milosti,
Máš bezbožné v nenávisti.

5.
Před nimiž buď ochránce náš,
Neb Ty marné jich srdce znáš;
Ale naše kroky spravuj,
Na svých cestách nás postavuj.

6.
Ať v Tebe vždy doufajíce,
Věrně v dobrém pracujíce,
Požehnání obdržíme,
V nebesích se veselíme.

7.
Dejž to z otcovské milosti,
Z Kristových zásluh plnosti,
Štědrý dárce, Duchu Svatý,
Bože nedílné podstaty.

8.
Bychom obraz Boží nesouc
A v Krista vkořenění jsouc,
Tak po práci zde nynější
Vzali v nebi život věčný.
J. Blahoslav

Chvála buď na výsosti
Otci laskavému,
Že jsme zdraví, v čerstvosti
V tu ranní hodinu
S lože svého povstali
A noční temnosti
Šťastlivě již přečkali
Z Tvé, Bože, milosti.

2.
Prosíme s upřímností
Tebe, Bože svatý,
Buď při nás s svou milostí
V životě i v smrti;
Opatruj tělo, duši,
Vrchnost, obec, školy
V tyto neblahé časy
Po své svaté vůli.

3.
Zachovej nás při zdravé,
Čistotné náuce
A varuj od falešné
Své maličké stádce,
Abychom tak vesele
Vždycky v jednom duchu
Mohli zpívati směle:
Čest, chvála buď Bohu!

4.
Dej tělu za dnů našich
Zdraví, živnost, pokoj;
Zažeň roztržky pyšných,
Hlad, mor, nemoc, rozbroj,
Bychom každý v svém stavě
Tobě mohli sloužit,
Po Tvé nebeské slávě
V tomto světě toužit.

5.
Dej v prácech požehnání,
Ať podle Tvé vůle
Kráčím v tom putování,
Činíc vše k Tvé chvále;
Popřej, ať každý svou síť
Rozstírá v Tvém jménu
S Petrem, jestliže chce mít
Práci odměněnou.

6.
Tys náš vínný kmen, Pane,
My Tvé ratolesti;
Dejž, ať v Tobě zrůstáme,
Žijíc k Tvé líbosti;
Duchem svým nás posilňuj
V prácech, jenž k Tvé chvále
Slouží, a potom daruj
Život v věčné slávě.
J. Lednický

Mé první přemyšlování
Buď o Bohu hned z rána;
Duše má, v prozpěvování
Chval předobrého Pána!

2.
Já jsem spal, nemaje moci
Sám sebe ochrániti;
Kdo pak to činí, že v noci
Můžeme pokoj míti?

3.
Kdo bdí, kdo nás v snu zastává,
Když o sobě nevíme?
Kdo naší krvi běh dává?
Kdo nás chrání, když spíme?

4.
Kdo pak naše oči učí,
Jak se mají zakrýti?
Kdo dni a světlu poroučí
Nás zas ze sna buditi?

5.
Ty, Bože a Pane všeho,
To všecko spůsobuješ,
Nás chráníš a dny našeho
Života obnovuješ.

6.
Pochválen buď, Bože moci,
Z té otcovské věrnosti,
Že se já po tiché noci
Těším z denní světlosti.

7.
Buď při mně s svým požehnáním,
Uveď mne na cesty své,
Uč mne, bych se vším jednáním
Živ byl k líbeznosti Tvé.

8.
Ty rač v celém mém životě
Vodit a chránit mne sám;
Buď spomocníkem mým v psotě,
Buď Otcem mým, když klesám.

9.
Dej mi srdce doufanlivé,
Plné lásky a ctnosti,
Srdce moudré, vždycky chtivé
K plnění povinností.

10.
Bych, jako poslušné dítě,
Snažil se Ti líbiti,
V Tvém království náležitě
Dle vůle Tvé živ býti.

11.
Bych bližním svým s ochotností
Rád k pomoci přispíval,
Z jejich pohodlí a ctnosti
Vždycky rád se těšíval.

12.
Bych štěstí zdejšího ctnostně
V bázni Tvé užívati,
A když rozkážeš, radostně
Mohl běh dokonati.
Chr. Gellert, Št. Leška

Minula noční hodina,
Pokleknouc na kolena
Ve jménu Otce i Syna,
Též i Ducha Svatého,
Všech jednoho Hospodina.

2.
Děkujemeť, ó Bože náš,
Žes z své lásky otcovské
Této noci byl strážce náš,
A že Tvá věrná pomoc
K novému dni přivedla nás.

3.
Tebeť my, Otče, prosíme,
Řeď nás svým Svatým Duchem,
Ať před Tebou nehřešíme;
Dej, ať tento celý den
K Tvé cti a chvále strávíme.

4.
Zažeň od nás ďábla zlého,
Vzdal od nás i člověka
Lstivého a nepravého,
Pošli k ostříhání nás
Anjela svého svatého.

5.
A poněvadž v potu tváři
Svůj chléb jísti musíme,
Bože, dobrý Hospodáři,
Požehnej prácem našim,
Ať se nám dnes dobře daří.

6.
Na Tvouť lásku spoléháme,
Tobě se poroučíme
Se vším, což od Tebe máme,
Dejž, ať ve zdraví času
Večerního dočekáme.
J. Taborský

Ó Pane, jenž jsi na počátku
Řekl: Buď světlo! i bylo;
Že den i noc ve svém pořádku
Stále kráčí, Tvé jest dílo;
Aj, opět po noci temné
Jitro nám dáváš příjemné.

2.
Ty díš: Buď světlo! když oponu
Tmy, jenž nebe, zemi kryla,
Odestřels a očím záclonu
Našim odjals, bychom díla
Tvá slavná mohli spatřiti
A z nich Tebe tvorce ctíti.

3.
Díš: Buď světlo! Než případnosti
Jakové ten den přinese,
To v budoucí chvíle temnosti
Lidskému oku kryje se;
Tobě známo jest jedině,
Co nás potká aneb mine.

4.
Avšak i v té tmě budoucnosti
Nechtěl jsi nás zanechati
V slepém jen bludu neznámosti,
Než zákon svůj ráčils dáti,
Kterýžto jest světlo jisté,
Průvodčím na každém místě.

5.
On na cestě života toho
Jestiť nohám našim svící,
Když žádost k hříchu svodí mnoho,
On hlas je vystříhající,
A když klesáme v trápení,
Zákon Tvůj je potěšení.

6.
Ó dej i tohoto dne, Pane,
V tom světle Tvém vždy choditi,
Tak zlého se nám nic nestane
A nebudeme blouditi,
A jednouc z časné temnosti
Přiveď ku věčné světlosti.
E. Lauček

Ostříhejž mne bídného
V tuto chvíli ranní,
Bože, od všeho zlého
Pro svá slitování;
A jaks mne z milosti
Chránil předešlé noci,
Tak též mne dnes svou mocí
Zprosť vší lidské zlosti.

2.
Ostříhej, Bože, duši,
Nejdražší poklad můj,
Ať již více neruší
Přesvatý příkaz Tvůj,
Kterou já poroučím
V ruce Tvé nejmocnější,
Bože nejlaskavější,
Modlením svým vroucím.

3.
Ostříhej, Bože, můj vtip,
Smysly, rozum také
A do mého srdce vštíp
Ctnosti všelijaké;
Bych světa marnosti,
Které člověku škodí,
Do bíd věčných přivodí,
Měl vždy v ošklivosti.

4.
Ostříhej, Bože, údy
Mé, nohy i oči,
Ať od Tebe nezbloudí
Ve dne, ani v noci;
Můj jazyk i usta
Ať Tobě prozpěvují,
Ruce mé tak pracují,
Ať mé štěstí zrůstá.

5.
Ostříhej, Bože, mou čest
Před hanbou a stydem,
Bych nebyl skrz ďábla lest
K pohoršení lidem;
Než abych všemožně,
Vystříhaje se zlosti,
Pýchy, rozpustilosti,
Živ byl zde pobožně.

6.
Ostříhejž, Bože, zboží,
Potřebné k životu;
Odvrať, ó Synu Boží,
Boj, hlad, mor, drahotu;
Dej zdraví, čerstvosti
K tomu pak chléb vezdejší,
Otče nejlaskavější,
Žehnej nám s výsosti.

7.
Ostříhej, Bože, lidí
Všech, přátelů, známých,
Dobrodinců a z bídy
Pomoz každému z nich;
Chraň je všeho zlého,
Co jim může škoditi
A pokoje zbaviti
Časného, věčného.

8.
Ostříhej, Bože, ve mně
Víru, trpělivost,
Bych ní přemáhal pevně
Všelikou zlobivost;
Dej, ať podle Tvého
Slova vždy život trávím
A jsem křesťanem pravým
Do skončení svého.
Jozue Steegmann

Otče, Bože všemohoucí,
Dobrodinče přežádoucí,
Přijmiž naše díky vroucí.

2.
Žes nás pominulé noci
Zachoval svou divnou mocí
Od škody, smrti, nemoci.

3.
Od nepřátelských úkladů,
Zlodějů, ohně, úpadů,
I všech nešťastných případů.

4.
Dals nám zdravé, silné tělo,
Kteréžto snem občerstvělo,
Aby k prácem schopnost mělo.

5.
Rač také, jako mocný Pán,
Tento den šťastný dáti nám,
By byl v jménu Tvém požehnán.

6.
Abychom v témž požehnání
Pracovali v povolání,
Plníce Tvá přikázání.

7.
Z víry jsouc živi pravdivě,
V bázni Tvé ctnostně, střízlivě,
Vedli obchod spravedlivě.

8.
Ó uslyšiž ty žádosti,
Kterýž bydlíš na výsosti,
Bože Otče, z své milosti.

9.
Pro Syna svého milého,
Ježíše Pána našeho,
Požehnej prácem každého.

10.
Ať po zdejším pracování
Dojdeme odpočívání,
S Tebou v nebi kralování.

Otče světel, děkujemeť,
Žes nám dal spatřiti opět
Ve zdraví světlo nebeské,
To slavné Tvé dílo Božské.

2.
Ó dejž i to nám z milosti,
Ať slunce spravedlnosti
Vzejde v srdcích a v nich svítí
A tak nás pravdou osvítí.

3.
Abychom v světle chodili
A potom i s Tebou byli,
Kdež jsi v bytu nesmrtelném,
V světle nepřistupitelném.

4.
Ve všem pak, Otče, Tvá vůle
Buď jak v nebi, tak zde důle:
Jen se k nám skloň svou milostí,
A budeť nám na tom dosti.

5.
Pane, v tuto ranní chvíli,
Zač jsme důvěrně prosili,
Jsa všech dobrých věcí pramen,
Rač to učiniti. Amen.
J. Tranovský

Po tolik živobytí
Našeho dnech zas svítí
Nám slunce toho rána;
Ó zvelebujmež Pána!
Kdož jest, jak On, tak laskavý?
On zbavil nás starosti,
Nám dal nové čerstvosti
A přál nám povstat ve zdraví.

2.
Poručme se již tomu,
Jenž naši, našich domů
Chránil bezpečnost v noci
A vše má ve své moci;
Ctime Jej srdcem důvěrným;
On i tam, když živlové,
I všickni naši dnové
Pominou, nám bude věrným.

3.
Vše pak naše dni k cíli
Svému aj, jak se chýlí;
A o několik hodin
Můž’ nám říci Hospodin:
Vraťte se, synové lidí!
Dejme pozor na ten hlas,
Neb jak zde kdo užil čas,
Bůh los jeho tam tak zřídí.

4.
To věc k spasení jistá;
Následovat jen Krista,
Hříchu pak utíkati;
Tak se netřeba báti
Toho budoucího soudce.
Nás těší naše víra:
Kdo v Kristu, neumírá,
Než schován jest v Boží ruce.

5.
Jednouc z hrobu vzbuzeni,
Povstanem k oslávení;
Ó sladká to naděje,
Nechť síly nám popřeje
Pracovat v dobrém a státi.
Blízko Pán a mzda Jeho,
I cíl boje našeho;
Nu, hleďmež ctně bojovati.
J. Liskay

Povstali jsme s lože svého,
Hledáme království Tvého
A svaté spravedlnosti,
Bože, jediný v bytnosti.

2.
Kralujž, nebeský Bože, v nás
V tento ranní i jiný čas,
Slovu svému nás vyučuj,
Nebs Ty Bůh náš a my lid Tvůj.

3.
Duchovních darů udílej,
Časných věcí neodjímej,
Ať jsou nám ony přidány
Podle Tvého přikázaní.

4.
Ó přidejž jich, Pane milý,
K našemu všech vyživení,
Nebs Ty všeho světa Pánem,
Jenž živíš své věrné. Amen.

Probuď se, duše,
Ze sna těžkého,
Hleď se postavit
Před Pána svého,
Záře světla chce svítiti,
Hleď proti Pánu vyjíti,
Ženich volá:
Buď hotová,
Dej se v pravdě najíti!

2.
Pán vyučuje
Svatými slovy,
Abychom bděli,
Byli hotovi
A co ony moudré panny,
Měly olej nachystaný;
Žádný neví,
Kdy se zjeví,
V noci, či na svitání.

3.
A jakož tělo
Mé dne každého
Povstává ráno
Z ustlání svého,
Když noc tmavá přeč uchází,
Na východě slunce vzchází,
Roucho zase
Béře na se
A ku práci vychází:

4.
Tak ty, duše má,
Nechtěj meškati,
Ze sna hříchů svých
Také povstati,
I tobě den zasvitává,
K chválám Božím čas nastává;
Vzchází slunce
V říši duše,
Východ svůj znáti dává.

5.
Blíží se, blíží
Ke dni Kristovu,
Jakož patříce
K dřevu fíkovu,
Když ono po zimním čase
K jaru pučit začíná se,
Z toho právě
Poznáváme,
Že léto přijde zase.

6.
Ach, pro jméno své,
Ó, můj Ježíši,
Přispěj milostí
Mně v čas nynější,
Abych mohl dne každého
Šetřiti příchodu Tvého
V každé době
Sloužit Tobě,
Tak došel cíle svého.

7.
Ach, co ubohý
Tehdáž učiním,
Když služebníkem
Cítě se vinným,
Před Tebou soudcem svým státi
Musím a počet dávati,
Jak jsem Tvého
Času všeho
Znal rozkazu konati?

8.
Tehdáž mne, Pane
Můj, nezavrhuj
Od milosti své
A neodlučuj;
Vzpomni na svou smrt nevinnou,
A když se k Tobě přivinu,
Tak v té době
Vem mne k sobě,
Ať věčně nezahynu.

Prociť, srdce mé, zpívej
A Boha svého vzývej,
Všech věcí dárce ctného
A ochránce našeho.

2.
Neb On v temnostech nočních
Držel mne v rukách mocných
A přijal pod svá křídla
Do bezpečného bydla.

3.
Tak mne vždy těšíš, Bože:
Skloň se do svého lože;
Můj synu, co se bojíš,
Když v mé milosti stojíš?

4.
Spi bezpečně, mé dítě,
Truc, kdo můž’ podvésti tě?
Spi, nedej se strašiti,
Máš zas světlo spatřiti.

5.
Tento svůj slib jsi splnil,
Kdyžs tmu v světlo proměnil
A mne neštěstí zbavil,
K novému dni připravil.

6.
Chceš za to obět míti;
Přijmi, seč mohu býti:
Mé kadidlo a mirra
Jest modlitba a víra.

7.
To, vím, že si oblíbíš,
Neb sám mé srdce vidíš
A znáš, že Tobě ke cti
Nemám vzácnější pocty.

8.
Ó rač se mne ujati
A mne dnes požehnati,
Nechť mne Tvůj anjel vodí,
Ať nepadnu do škody.

9.
Spravuj Ty sám mé práce
A buď můj věrný rádce,
Co dnes budu dělati,
Rač k tomu pomoc dáti.

10.
Tak zmocněn Tvou milostí,
Ze srdce skroušenosti
Tobě zpívati vždycky
Budu věky po všecky.
D. Horčička

Ráno vstávaje s svého ustlání,
O tom mám první přemyšlování,
Abych nejvyššímu Pánu
Hodně poděkoval za ochranu.

2.
Bože, Tys mne pominulé noci
Z pouhé lásky a nesmírné moci
Chránil od všeho zlého
A popřáls mi spání přemilého.

3.
Za toť já Tvé Božské velebnosti
Na prokázání pravé vděčnosti
V pokoře a ponížení
Vzdávám srdečné díkůčinění.

4.
Ó jak veliká jest Tvá dobrota,
Kteréž já za dnů svého života
V hojné míře okušuji
A rád, že věčná jest, ohlašuji.

5.
Toběť se já důvěrně oddávám
S duší, s tělem, se vším, co jsem a mám;
Ty buď mým zastupitelem
Před každým mým lstivým nepřítelem.

6.
Abych tohoto dne nastalého,
Zachován jsa ode všeho zlého,
Zůstal v milé bezpečnosti
A jej celý strávil v pobožnosti.

7.
Budiž také mým laskavým dárcem,
Požehnávejž mé živnůstky prácem;
Požehnej dílu každému,
K vyživení lidem potřebnému.

8.
Tvémuť já se těším opatření
A spoléhám na Tvá zaslíbení;
Co mi potřebné jest, Ty víš;
Věřím, že mne i s mými vyživíš.

9.
Spravujž Ty má předsevzetí stále,
Ať jsou konána k Tvé cti a chvále,
A kdykoli co začínám,
Ať si Tvou přítomnost připomínám.

10.
Jakž Ty sám chceš co, kde a v čem míti,
Pomáhejž mi rozkaz Tvůj plniti;
Abych ničeho nečinil,
Čímžbych proti vůli Tvé provinil.

11.
K slávě, zvelebení jména Tvého
Duchem Svatým vzbuzuj ducha mého,
Ať začna v této časnosti,
Mohu Tě ctít v nebi na věčnosti.
Št. Leška

S Bohem já chci začíti,
Jemuž buď chvála, čest,
Když musela odjíti
Noc, a hle, již den jest;
Přestaň, srdce, spáti,
Považ Boží milosti
A stroj se dnes s pilností
Vše dobré konati.

2.
Otče, jenž svému dáváš
Slunci všem svítiti
A nikdy nepřestáváš
Nám dobře činiti,
Smiluj se i v ten den
Nad zlými i dobrými
A budiž s dary svými
Nám i dnes přítomen.

3.
Neb jen, co jest dobrého,
Dáváš s svého nebe,
Chraň nás od všeho zlého,
My prosíme Tebe;
Potěš, Duchu Svatý,
A od zlého vystříhej,
Milosti své udílej,
Rač pokoj svůj dáti.

4.
Pane, Toběť je známo,
Že mnoho hřešíme
A ještě každé ráno
Svůj kříž nést musíme;
Proč drž mne v pokání,
Chraň mého živobytí;
Mám-li pak dnes umříti,
Dej šťastné skonání.
S. Hruškovic

Slunce spravedlnosti,
Můj Pane Ježíši,
Osvět mne svou milostí
V tento čas nynější;
Tys ta hvězda jitřní,
Zaskvěj se v srdci mém;
Dej utěchy vnitřní
V duchu dobrotivém.

2.
Ty jsi to světlo světa,
Jenž v temnostech svítí,
V tato poslední léta
Sám račiž svítiti
Jak upřímným kázáním
Pravdy slova svého,
Tak i příkladem daným
Života svatého.

3.
Ó dejž mi slova Tvého
Vždy následovati,
Ať mohu podle něho
Vše dobré konati:
Království nebeského
Ať nejprve hledám
A ozdobiti jeho
Vírou sebe žádám.

4.
Pomoz mi dnešního dne
Poctivě choditi,
Ovoce víry hodně
Tvou mocí ploditi;
Ať Tebe následuji,
Můj Pane Ježíši,
O tělo nepečuji
Víc, nežli o duši.

5.
Poněvadž tento život
Jest rytěřování,
Maje mnoho bid a psot
V tomto putování;
O Kriste, rač mi dáti
Dnes i vždycky za tím
Dobrý boj bojovati,
Říci s Pavlem svatým:

6.
Dobrý jsem boj bojoval
Do svého skonání
A víru jsem zachoval
I dobré svědomí;
Naposledy koruna
Věčného dědictví
Bude mi darem, dána
V nebeském království.

Světlo z světla, osvěť mne,
Když teď vzešlo světlo denní,
Jezu, Tvé světlo jasné
Buď tváři mé potěšení,
Osvěť tento Páně den,
Aby svatý byl nám všem.

2.
Studnice vší sladkosti,
Nechť plynou řeky Tvé na mne;
Ach, probuď k nábožnosti
Ducha i srdce upřímné,
Požehnej slovu svému
K zisku stonásobnému.

3.
Zapal Ty sám oběť mou,
Která ze srdce vstupuje,
Svého světla rozumu
Dej, ať se ním osvěcuje;
Cizí oheň oltář Tvůj
Netrpí, tomu zbraňuj.

4.
Nechť toho dne svatého:
Svatý! Svatý! Svatý! zpívám,
Nechť křídly Ducha Tvého
K svátku věčnému se zdvíhám,
Ať duše zde zacítí,
Jako v nebi má žíti.

5.
Odpočívej Ty ve mně,
Ó světlo ráje přeskvoucí,
V Tvé milosti velebné
Chce spočinout srdce vroucí,
V lampu nábožnosti mé
Vlej olej víry živé.

6.
A tak, když se do Tvého
Domu budu ubírati,
S houfem lidu věrného
Tam Tobě chválu zpívati,
Požehnej slovu svému
A modlení našemu.

7.
Zpěv, modlení, kázání
Všecko, Amen, ať v Tobě jest;
Touto cestou spasení
Šťastně, Bože, rač nás provést,
Bychom po zdejší mdlobě
V nebi sloužili Tobě.

Této chvíle ranní
Přijmi děkování,
Otče laskavý,
Neb po nočním čase
Probudils mne zase
Ze sna ve zdraví.

2.
Ó jak jest veliká,
Jak duši proniká
Ta Tvá dobrota;
Že mi prodlužuješ
A sám oslazuješ
Chvíle života.

3.
Ó bych i v tento den
Byl Tvé lásky hoden,
Hospodine můj!
Ó bych Tobě sloužil
A k dobrému užil
Krátký život svůj.

4.
Dej, aby mé tělo
K práci chuti mělo
V mém povolání;
Neb mi život není
Dán ku zahálení,
Než k pracování.

5.
Dej, bych nad svou duší
Každého, jak sluší,
Bděl okamžení;
Neb po cestě hřícha
Člověk vždy pospíchá
Ku zatracení.

6.
Dej srdci dobrotu,
V řečech pak čistotu
Zachovat stále
A při každém činu
Tobě, Hospodinu,
Sloužiti k chvále.

7.
Tak, když slunce jasné
Za horami zhasne
A skončí se den,
Na Tebe zpomenu,
Bože, a v Tvém jménu
Usnu spokojen.
A. Škultéty

Velebit Tebe, Pane,
Budu času všeho;
Chválit Tě neustane
Duch můj z daru Tvého,
Žes mne z pouhé lásky
Té noci opatroval,
Od vší škody zachoval,
Jak Otec nebeský.

2.
Poněvadžs Ty, ó Bože,
S svou stráží při mně stál,
Aj, opět s svého lože
Ve zdraví jsem povstal,
Zač Tobě samému
Čest, chválu mám vzdávati,
Srdečně děkovati
Stvořiteli svému.

3.
A když člověk od sebe
Nic nemůž’ činiti,
Co by, ó Bože, Tobě
Mohlo se líbiti;
Protož rač nás stále
Duchem Svatým říditi
A dej vždy to činiti,
Co slouží k Tvé chvále.

4.
Ostříhej od zkazení
Duši, tělo, život;
Můj stateček a jmění
Varuj od zlých příhod;
Chraň od všeho zlého,
Úkladů, zrady a lsti,
Vší nepřátelské zlosti,
Pro Syna milého.

5.
Braň od nestydatého
Oči mé hledění;
Odejmi z srdce mého
Všeliké zlé chtění;
Lakomství škodného
Uchovej, také smilstva,
Obžerstva i opilstva,
I od hříchu všeho.

6.
Tobě se již oddávám
Dnes i vždycky, Pane,
Tvůj jsem a Tvůj zůstávám,
Buď pamětliv na mne,
Až z této časnosti
Mne ráčíš sprovoditi
Tam, kde Tě velebiti
Budu na věčnosti.
J. Lednický

Vítej, utěšené ráno,
Heslo lásky Boží,
S tebou se mi nová množí
Radost žíti, jenž mi s hůry přáno.

2.
Příjemné sny občerstvily
Údy mého těla,
By tím duše větší měla
K práci chuť a smysly činné byly.

3.
Bože, Tobě za to vděčné
Vzdávám díkčinění;
Ó mějž, prosím, i dnes zření
Na mé kroky krehké, nebezpečné.

4.
Rozněcuj sám moje ňádra
Láskou z své milosti,
Vštěpuj umění a ctnosti
Do zdravého srdce mého jádra.

5.
Jestli bych pak opět dožil
Večera zdráv cele,
Ó bych mohl říci směle:
Já jsem ten den dobře vynaložil!
J. Kollár

Záře jasná věčnosti,
Světlo z světla nestihlého,
Sešli nám z své milosti
Paprsky světla pravého;
Ach, zapuď skrz svou, Bože, moc
Hned z rána mrzkých hříchů noc.

2.
Nech, ať tmy roztažené
Světlu Tvému ustupují,
Které naše zkažené
Srdce ještě obkličují,
Bychom skrz Tvé osvícení,
Pane, zas přišli k spasení.

3.
Nech rosa Tvé dobroty
Na svědomí naše padne,
Obživ nás z své štědroty,
Když život náš smutkem vadne;
Rač nás, lid svůj, potěšiti
A v neštěstí zastoupiti.

4.
Nech plamen Tvé milosti
Zahřeje, což ustydlého;
Vzbuď naše vnitřnosti
Času toho příhodného,
Ať dřív, než se pomineme,
Ze sna hříchů povstaneme.

5.
Dejž nám vše, cožť hříšného,
Dolů se sebe skládati,
A což spravedlivého,
Jako plášť na sebe bráti,
Bychom tak všeho trápení
V svědomí byli zproštěni.

6.
Ach, vývodo s výsosti,
Dejž, aby i dne soudného
Těla naše k radosti
Vstáti mohla s lůžka svého;
Když před Tebou hříšní státi
Budeme, rač milost dáti.

7.
Svěť nám sám a sprovoď nás,
Ty slunce spravedlnosti,
Pokuď nám vyprší čas,
Vyměřený v té časnosti;
Svěť a uveď nás do nebe,
Kdež jest věčný den u Tebe.

Z celého srdce svého
Díky vzdávám Tobě,
Bože spasení mého,
V této ranní době,
Žes mne všeho zlého
Uchoval této noci
Svou předůstojnou mocí
Pro Syna milého.

2.
Nezasloužilť jsem toho
Skutků svých hodností,
Že mi činíš tak mnoho,
Všeť jest z Tvé milosti;
Hříchy své vyznávám,
Jichž srdečně lituji,
Sám na sebe žaluji
A za milost žádám.

3.
Otče můj nejmilejší,
I dnes mne opatruj;
A čehož život zdejší
Potřebuje, daruj:
Zdraví, chléb i pokoj,
Spůsob mi ctné přátely,
Obrať mé nepřátely
A zlost jejich spokoj.

4.
Poroučímť v ochranu Tvou
Duši, tělo i čest,
Práci a živnůstku svou,
I vše, což mého jest,
Obec také celou,
Vrchnost, sousedy, dítky,
Manželku i příbytky,
S potřebou všelikou.

5.
Dejž moudrost spravujícím,
Hříšným obrácení,
Dej sílu pracujícím,
Truchlým potěšení,
Chudým lidem živnost,
Nemocným uzdravení,
Mroucím svaté skončení,
Všem věrným svou milost.

6.
Budiž Tvůj svatý anjel
Dnes i vždycky se mnou,
Ať činí Ježíš přítel
Cestu mi příjemnou;
Rač mi pomoc dáti,
Abych světa marnosti,
Těla svého žádosti
Mohl přemáhati.

7.
A když v den soudný z lože
Hrobu svého vstanu,
Dejž, ať se v Tvé, ó Bože,
Příbytky dostanu,
Kdež bude věčný den;
Bůh Svatý, Svatý, Svatý,
Otec, Syn i Duch Svatý,
Učiniž to, Amen.
J. Matthesius, J. Tranovský