Zlatý fond > Diela > Cithara sanctorum. Díl 4. Písně nábožné z ohledu na čas, jeho částky, dary a potřeby


E-mail (povinné):

Juraj Tranovský:
Cithara sanctorum. Díl 4. Písně nábožné z ohledu na čas, jeho částky, dary a potřeby

Dielo digitalizoval(i) Michal Garaj, Viera Studeničová, Pavol Tóth, Silvia Harcsová, Nina Dvorská, Daniela Kubíková, Andrea Kvasnicová, Eva Lužáková, Ivana Hodošiová, Katarína Sedliaková, Zuzana Šištíková.  Zobraziť celú bibliografiu

Stiahnite si celé dielo: (html, rtf)

Páči sa Vám toto dielo? Hlasujte zaň, tak ako už hlasovalo 87 čitateľov

IV. Písně večerní

772. Ach, jak všecko stvoření

Známým nápěvem


Ach, jak všecko stvoření
Po denním unavení
Jde v noci spočívat;
Ty pak, mé srdce milé,
Této večerní chvíle
Povstaň Boha svého vzývat.

2.
Světlost slunce zmizela,
Noc tmavá nás zastřela,
Sedíme v mrákotě;
Ach, rač nad námi vzjíti
A mysli osvítiti,
Jezu, v duchovním životě.

3.
Tělo, jdi spočívati,
Slož obuv svou i šaty,
Obraz smrtelnosti;
Neb Ježíš v roucho jiné
V den soudný tě zavine
Věčné své spravedlnosti.

4.
Hlava i všecky údy
Jsou vděčné, že již tudy
Jdou ku spočinutí;
Ó by tak i má duše
Mohla spočinout tíše
Od hříchu, jenž ji kormoutí.

5.
Nu, již mdlé údy, jděte,
Na své lůžko lehněte
A spočiňte sobě;
Až přijde ta hodina,
V níž ruka Hospodina
Ustele vám lůžko v hrobě.

6.
Ó Ježíši, můj Pane,
Rozšiř svá křídla na mne,
Kuřátko zemdlené;
Nechať mne i ve spání
Tvůj anjel strážce chrání,
Ať ležím neporušeně.

7.
I vás, milí domácí,
Ať nepotká té noci
Nic zlého, škodného;
Bůh popřej šťastně spáti
A rač vás ostříhati
Od neštěstí všelikého.
P. Gerhard, J. Lednický

773. Aj, noc tmavá chce moc bráti

Nedělní

Jako: Aj, nyní se den nachýlil


Aj, noc tmavá chce moc bráti,
Světlo denní jde preč;
Srdce, prv než půjdeš spáti,
Promluv s Bohem svým řeč.

2.
Bože, Pane světa všeho,
Hojný v slitování!
Vzhledni na mne s trůnu svého
A slyš mé volání.

3.
Den tento, jejž sme strávili,
Byl Tvůj obzvláštní den,
A já jsem měl Tobě milý
A svatý býti v něm.

4.
V tom však nebyl jsem bedlivý,
Jako náleželo;
Neb, ač duch ve mně jest chtivý,
Ale mdlé je tělo.

5.
Proto hledám Tvé milosti,
Nehleď na mé viny;
Tvůj Syn Tvé spravedlnosti
Za mne dosti činí.

6.
Vpíš to, co se dnes učilo,
Do srdce našeho
A dej, aby se splnilo
Skutkem od každého.

7.
Zachovej nám i na dále
Poklad svého slova,
Ať dle něho duše stále
Žíti jest hotova.

8.
V úmyslu tom půjdu spáti,
Ó Otče, stůj při mně,
Rač mi anjelů svých dáti,
Aby chránili mne.

9.
Dej dobrou noc všem, jenž Tobě
Dnes věrně sloužili,
A obrať těch, kteříž sobě
Svou zlostí škodili.

10.
Jsem-li živ, Bože, k Tvé chvále,
Dej mi ráno vstáti,
Abych mohl ještě dále
Běh svůj zde konati.

11.
Po smrti vezmiž mne k sobě,
Jakož doufám směle,
Tam, kde jest sláva při Tobě
A věčná neděle.
K. Neumann, S. Hruškovic

774. Aj, nyní se den nachýlil

Známým nápěvem


Aj, nyní se den nachýlil
A slunce zapadá,
Již každý, kdož se unavil,
Spočinutí žádá.

2.
Ty však, ó můj Hospodine,
Nespíš a nedřímeš,
Temnost světla Ti neujme,
Neb sám světlo sluješ.

3.
Pomni i na mne, můj Pane,
V této tmavé noci
A přijmiž mne milostivě
Pod štít Božské moci.

4.
Cítím sic množství hříchů svých,
Jenž na mne žalují;
Však, ó Ježíši, v ranách Tvých
Potěchu spatřuji.

5.
Tebe za rukojmě stavím,
Když půjdu k soudu tam;
Ty se přimluvíš, o tom vím,
V Tě silnou víru mám.

6.
S tím směle zavřu své oči
A složím se k spání;
Nic zlého ke mně nevkročí,
Neb mne Bůh můj chrání.

7.
Preč jděte, marná myšlení,
Kam chcete, nic nedbám,
Neb v srdci mém jest stavený
Tvůj, Bože, svatý chrám.

8.
Bude-li ta noc poslední
Již v této časnosti,
Ó dej, ať se mi rozední
Ráno u věčnosti.

9.
V Toběť živ jsem i umírám,
Tvůj jsem, Jezu Kriste,
K Tobě se vděčně ubírám,
Ty mne spasíš jistě.
J. Herzog

775. Děkujemeť, obránce náš

Jako: Byť Boha s námi nebylo


Děkujemeť, obránce náš,
Že jsi nás opatroval,
V tento den měl péči o nás,
Od nepřátel zachoval
Duchovních, také tělesných,
Duši, tělu škodlivých,
Jménu Tvému odporných.

2.
Odpustiž nám, Tě prosíme,
Naše v něm provinění,
Toběť se srdcem koříme,
Zhladiž i zlá myšlení,
Pro Krista, Syna milého,
A pro hořkou smrt Jeho,
Beránka nevinného.

3.
Nebude-liť Tvé ochrany,
Stráž lidská neobstojí;
Ó rač chránit naše stany
I náš statek v pokoji:
Drž pravici svou nad námi,
Zůstávaje vždy s námi
V nočním odpočívání.

4.
Již se Tobě poroučíme
S tělem i také s duší;
Uslyš nás, Bože, prosíme,
A naplň žádost naši;
Ty neopustíš žádného,
Kdo z srdce upřímného
Doufá v Tě, Pána svého.
H. Dřevínek

776. Den nedělní se skonává

Večer v neděli

Jako: Pochvalmež my Boha nyní


Den nedělní se skonává,
Chvalmež Boha věčného,
Neboť nám z lásky podává
Dobrodiní mnohého;
Protož oběť nábožnosti
Přinášejmež Mu s vděčností.

2.
Pane, při němž jest hotová
Věrná pomoc i rada:
Slyš, prosím, můj hlas a slova,
Dej mi, co duše žádá;
Dej, ať Tebe, Boha svého,
Věrně ctím času každého.

3.
Ach, kdo by to směl tajiti,
Že všech lidí miluješ?
Když každý den můž’ spatřiti,
Kterak nám uděluješ
V hojnosti všeho dobrého,
Duši, tělu potřebného.

4.
Když dny jiné v týdni trávím
Při své tělesné práci,
V tento den Tvé jméno slávím,
Duch k Tobě se obrácí,
V němž jsi Ty dílo své konal,
Kdyžs nám slovo své zvěstoval.

5.
Vykupiteli všech lidí,
Ježíši, doufání mé,
Ó jaks Ty mé mnohé bídy
Ulevil skrz slovo své,
Tu potrestal, tam potěšil,
Tu naučil, tam polepšil.

6.
Chci, ó Pane, chci Tvé jméno
Slávit až na věčnosti,
Že jsi dobré své semeno
Dal rozsívat v hojnosti;
Dejž, by mohlo Tobě ke cti
Užitek hojný přinésti.

7.
Nyní zas ku spání lehnu,
Odlože své starosti;
Na Tvou ochranu spolehnu
A usnu v bezpečnosti;
Nech se, co chce, vůkol sbíhá,
Tvá pravice mne ostříhá.

8.
Mám-li v jitře zdráv povstati
A déle živu býti,
Ach, račiž mi pomáhati,
Tobě věrně sloužiti
Až do své smrti, můj Pane,
Amen, věřím, tak se stane.
K. Neumann, J. B. Ertl

777. Den opět pominul

Jako: Nuž Bohu děkujme


Den opět pominul,
Já pak jak jsem jej strávil?
Zdaž jsem věrně toho,
Co dobré jest, pilen byl?
Hleděl-li jsem snažně
Konat povinnosti,
Čili jsem jen hledal
Své pohodlnosti?

2.
Začal-li jsem ráno
V bázni Páně tento den?
Oddal-li jsem Bohu
Čest, kteréž On jest hoden?
Měl-li jsem tu žádost,
V ctnosti se cvičiti
A co dítě Boží
U víře živ býti?

3.
Kterak jsem srdce své
Tohoto dne spravoval?
Zdaž jsem často k Bohu
Mysl svou pozdvihoval?
Radoval-li jsem se
Z Boží přítomnosti?
Měl-li jsem důvěru
Vždy k Jeho moudrosti?

4.
Pomněl-li jsem také
Na dobrodince svého,
Když jsem darů množství
Požíval z ruky Jeho?
Děkoval-li jsem Mu
Za štěstí s vděčností?
A snášel-li bídu
Jsem s trpělivostí?

5.
Jakový že jsem byl
V společnosti s bližnými?
Neobrazil-li jsem
Svých přátel slovy svými?
Bylo-li nevinné
I mé žertování?
Nic-li jsem nemluvil
Hodné litování?

6.
Staral-li jsem se též
O své milé domácí?
Dal-li jsem jim příklad
Ve ctnosti a ve práci?
Zdali jsem nuzného
Štědře podporoval
A z bližního štěstí
Pravě se radoval?

7.
Zdaliž jsem hned želel
Učiněnou nepravost?
Udušoval-li jsem
V sobě každou zlou žádost?
Kdyby mne Bůh před soud
Teď ráčil pozvati,
Zdaž bych mohl před Ním
Smělou myslí státi?

8.
Všemohoucí Bože,
Před Tebou nelze skrýti
Mdlobu, již vždy ještě
Má smutná duše cítí;
Odpusť pro Ježíše
Laskavě vinu mou,
Odpusť a nerač v soud
Svůj vcházeti se mnou!

9.
Ovšem, Ty přijmeš mne
Kajícího na milost;
V tom mne ujišťuje
Tvá hojná dobrotivost;
Ty i této noci
Račiž být strážce můj;
Já pak živ jsa, také
V smrti chci býti Tvůj.
Chr. Gellert, S. Černánsky

778. Den uchází, Můj Jezu

Jako: Ó Bože náš, Trojice


Den uchází, Můj Jezu,
Ty buď s námi,
Nech světlo Tvé
Tmy hříchů mých zahání,
Vzejdiž ve mně,
Slunce spravednosti,
Posvětiž mne,
Pane, svou milostí.

2.
Čest a chválu Tobě, můj Pane, zpívám,
Že v svých věcech
Vždy předce prospěch mívám
Dle Tvé rady,
Ač ji ne vždy vidím;
Však žes ve všem
Spravedliv, dobře vím.

3.
Jen jedno jest,
Co mysl mou kormoutí,
Stálost v dobrém
Nemohu dosáhnouti;
Toť jest známo,
Srdcí zpytateli,
Že vždy klesám
Jako nedospělý.

4.
Odpusť, Pane,
Co jsem učinil zlého
Z pokušení
Světa i těla svého;
Ach, odpusť mi,
Neb toho lituji,
Polepšení
Tobě teď slibuji.

5.
Tělo sice
Zemdlené odpočívá,
Ale duše
Jen s Tebou pokoj mívá;
Slunce věčné,
Ó kdyžs ke mně přišel!
Nepustím Tě,
Jezu, neb den ušel.
M. Selneccer, S. Hruškovic

779. Dokonavše ten týden

V sobotu

Má svůj známý nápěv


Dokonavše ten týden,
Bože dobrotivý,
V němž jsme hojně každý den
Měli chléb povšední;
K tomu tělo i duši,
Statek, živnost všecku
Zachovals, jako sluší,
Sám svou mocí Božskou.

2.
Zač Tebe, Pane milý,
Chválíme srdečně,
Žes nás až k této chvíli
Choval vždy bezpečně
Od hrůzy i těžkosti,
Od úpadku zlého,
Od všeliké chytrosti
Světa podvodného.

3.
Tobě se z hříchů svojich
Bože, vyznáváme,
Které jsme v dnech minulých
Páchali vědomě:
Odpusť je nám, prosíme,
Otče, pro Ježíše;
Dej, ať potom chodíme
V ctném křesťanském rouše.

4.
Dej nám v nastávající
Týden nový zdraví,
Když nás nemoc obklíčí,
Buď lékař laskavý;
Rač všecko zachovati,
Co z Tvé ruky máme,
Nám i dále žehnati,
Neb v Tebe doufáme.

5.
Od úpadku škodného
Milostivě nás chraň,
Od člověka zlostného
Laskavě varuj, braň;
Zdržuj život a zdraví
Všech nás z milosti své,
Nebs náš Otec laskavý,
My pak jsme dítky Tvé.

6.
Dej nám i této noci
Tíše spočívati
A zítra s Tvou pomocí
Ve zdraví povstati;
Amen, všickni společně
Rcemež, ať se stane,
Cožkoli teď srdečně
Prosíme, ó Pane!

7.
V dobrém rač darovati
Do konce stálosti
A v nás rozmnožovati
Víru z své milosti;
Při života skončení,
V té poslední době,
Dej šťastné vykročení,
Duch ať přijde k Tobě.
A. Mengering, J. Lednický

780. Již oči své k snu nočnímu pokojně zavírám

Známým nápěvem


Již oči své k snu nočnímu pokojně zavírám,
Tělu svému odpočinutí dám;
Nevím, zdali zase ráno vstanu,
Čili v noci zemřu, půjdu k Pánu.

2.
Protož Tebe, Bože můj, Otče velmi laskavý,
Srdce mé obětí díků slaví,
Žes mne ráčil v tento den chrániti
A všech nebezpečenství zbaviti.

3.
Tys mne i dnes, mnohému úpadu poddaného
A ku hříchu velmi náchylného,
Ráčil na všech cestách mých voditi,
Na rukách svých, jak Otec, nositi.

4.
Když pak nyní jako mrtvý v loži budu spáti
A jsem-li živ, neb mrtvý, neznati,
Ty všecky mé údy v své péči měj,
I což kde milého mám, zachovej.

5.
Strašní snové ó ať duši mou nepředěšují,
Ani v spání mne neobtěžují,
Ty mysl mou, Ty duši mou spravuj,
Ať v Tobě bdí, když spím já, sluha Tvůj.

6.
A tak, jestli dočkám ráno světla milostného,
Začež prosím Tebe, Otce svého,
Tobě Bohu rád chci děkovati
A ke cti Tvé dílo své konati.

7.
Již na různo, všecky mé marné starosti, jděte
A smyslové, již více nebděte;
Ty přijď ke mně, můj Pane Ježíši,
Ať se ve snu duše v Tobě těší.
M. Apelles

781. Již se přiblížil čas noční

Jako: Pane Bože, budiž chvála


Již se přiblížil čas noční,
Chvála Tobě, Bože věčný,
Žes nás dne pominulého
Zachoval od všeho zlého.

2.
Odpusť naše provinění,
Kteréž Tobě tajné není;
Obhajuj nás i té noci
Od všech neštěstí svou mocí.

3.
Dej líbý a pokojný sen,
Zlá myšlení od nás zažeň;
V Tobě dej kochání míti
A rač nám přítomen býti.

4.
Když pak den opět se vrátí,
Dej nám zdravým s lože vstáti;
Za kterážto dobrodiní
Vzdáme Ti dobrořečení.

5.
Zůstaň s námi, Kriste milý,
Neb svět k večeru se chýlí.
Když Ty budeš s námi, Pane,
Nic zlého se nám nestane.

6.
Protož zůstaň, Kriste, s námi
Do posledního skonání;
Slovo Tvé, to světlo jasné,
Dej, ať u nás nevyhasne.

7.
Ty v každé zdejší úzkosti
Popřej nám pravé stálosti.
Amen, Amen, dejž to, Pane,
Ať se to všecko tak stane.

782. Kriste, jenž jsi světlo jasné

Jako: Aj, panna jest pozdravena


Kriste, jenž jsi světlo jasné,
Které ni v noci nehasne,
Svěť nám světlem slova svého
K dojití štěstí věčného.

2.
Pane, Tys nestíhlé moci,
Obhajuj nás i té noci;
Dej, ať v pokoji lehneme
A bezpečně spočineme.

3.
Dejž, i když očima spíme,
Ať srdcem vždy v Tobě bdíme,
Sny, které budeme míti,
I ty račiž posvětiti.

5.
Rozpomeň se, Pane, na to,
Že jest člověk popel, bláto,
A že bez Tebe v své mdlobě
Nemůže spomoci sobě.

6.
Amen, všickni zazpívejme
A Bohu se odevzdejme,
Poručme se cele Jemu,
Jak dítky Otci věrnému.
M. Weiss

783. Na lože jdouce

Jako: Aj, vstávajíce


Na lože jdouce,
Toběť se modlíme,
Tvé dítky jsouce,
Otče, Tě prosíme:
Rač při nás státi,
Dej v pokoji spáti,
Ve zdraví vstáti.

2.
Rač nepřátely
Od nás přeč zahnati
A své anjely
Ku stráži nám dáti,
Bychom tak v Tobě
Oddechnuli sobě
V té noční době.

3.
Dej nám, když spíme,
V bázni Tvé usnouti,
Když procítíme,
Pobožná vnuknutí;
Ať i na dále,
Co slouží k Tvé chvále,
Činíme stále.

4.
Chvála buď Tobě,
Pane, Králi věků,
Přijmiž ji k sobě
Od svých služebníků,
Ač nespůsobných,
Hříšných a nehodných;
Shlaď všeliký hřích.

784. Naše oči unavené

Jako: Ó duše má, rozpomeň se


Naše oči unavené
Zavírají se nyní
A údy těla zemdlené
Odpočinouti míní;
Neb slunce zář spanilá
Od nás již odstopila
A otupná temnost noční
Zatemňuje náš zrak oční.

2.
Ach, rozpomeň se na svého,
Duše má, Stvořitele;
Zdaliž jsi dne minulého
Sloužila Jemu cele;
Čiň ze hříchů pokání
A hledej smilování;
Dokud trvá čas milosti,
Poznej, plač a opusť zlosti.

3.
Řkouc: Tobě jest dobře známé
Všecko mé provinění,
Které jsem páchal dnes, Pane,
Proti Tobě na zemi,
Tvou cestu opustíce,
Uřad nekonajíce,
Provodíc rozpustilosti
A milujíc nepravosti.

4.
Ach, Pane, rač mi dát milost
Pro Krista zasloužení
A odpusť mi všelikou zlost,
I každé poblouzení,
A rozhřeš mne hříšného
Pro umučení Jeho:
On za mne učinil dosti
Tvé Božské spravedlnosti.

5.
Bože nevystihlé moci!
Rač zeslať svých anjelů,
By mi nemohla té noci
Škodit zlost nepřátelů;
Aby oheň, povodeň,
Vítr, zloděj a zlý sen,
Nemoc i smrt nenadálá
Mně žalosti nezavdala,

6.
Otče, posvěť svého jména.
Tvé království přijdiž k nám,
Tvá vůle budiž plněna;
Chléb náš vezdejší dej nám;
Odpusť nám provinění,
Neuvoď v pokušení,
Ale zbav nás všeho zlého
A uveď do ráje svého.
E. Mlynárov

785. Noc jest přede dveřmi

Má svůj nápěv


Noc jest přede dveřmi,
Tmy obkličují zemi;
Přijď k nám, ó Ježíši,
Světlo Tvé ať nás těší;
Nebs Ty, ó Ježíši,
To světlo nejlepší.

2.
Já jsem tohoto dne
Páchal mnohé marnosti;
Ty můžeš mne hodně
Soudit, trestat s přísností,
Nebo počtu není
Mojich provinění.

3.
A ač na tisíce
Jest mých hříchů a zlostí,
U Tebe však více
Jest zásluh a milosti;
Ach, odpusť mi, Pane,
Mé viny spáchané.

4.
A tak již v tom čase
Složím se bez starosti,
Až mne zítra zase
Vzbudíš, chceš-li, v čerstvosti,
Neb jsi Ty dnem, nocí
Při mně s svou pomocí.

5.
Když usnu, Ty mne břaň,
Když usnu ve jménu Tvém,
Mé oddechnutí chraň
A rci k stvrzení: Amen!
Tu silnou víru mám,
Žes věrný strážce sám.
Dr. G. Ziegler

786. Ó Bože, Stvořiteli můj

Jako: Když slunce od nás odchodí


Ó Bože, Stvořiteli můj,
Již se beru v pokojík svůj,
Položím se, budu spáti,
Ty rač mne sám ostříhati.

2.
Nepřipomínej mých zlostí,
Než odpusť mi je z milosti;
Dej mi líbezně usnouti,
V rukou Tvých odpočinouti.

3.
Když já usnu, bdi Ty, Pane,
Ať se mi zlého nestane,
Vem mne pod svá křídla, k tomu
Dej anjely vůkol domu.

4.
Chraň mne před ohněm a vodou,
Před náhlou smrtí i škodou,
Krádeží, nebezpečností,
Střež mne i mých z své milosti.

5.
Dej, ať ráno zdravý vstanu
A čest vzdávám Tobě, Pánu,
Potom pak v svém povolání
Ať pracuji bez ustání.

6.
Otče, chraň mne vždy laskavě;
Jezu, veď po cestě pravé;
Duchu, rač mne osvítiti,
Bych mohl v nebe přijíti.
V. Kleych

787. Ó duše má, rozpomeň se

Jako: Naše oči unavené


Ó duše má, rozpomeň se
Na dobrodiní Boží,
Kteráž tobě v tomto čase
Vždycky, den po dni množí;
Neb skrz Něho i v ten den
Z mnohých bíd jsem vyveden,
I od ďábla ukrutného
Chráněn skrz anjela Jeho.

2.
Čest a chvála Tobě, Pane,
Buď vzdána bez přestání,
Žes učinil požehnané
Mé dnešní pracování;
Od hříchu smrtelného
Chránils mne, sluhu svého,
Od nepřátel mých zachoval
A zdravím dobrým daroval.

3.
Žádná v světě lidská moudrost
Tvé přenesmírné skutky,
Ani řečníků výmluvnost
Nemůž’ sčísti na věky:
Tvé dobroty, můj Stvorce,
Není počátku, konce;
Ty vše řídíš, sytíš, chováš
A od pádu sám uchováš.

4.
Díky Tobě, že den dnešní
Šťastlivě svůj konec vzal,
A k tomu tento čas noční
Všem k odpočinutís dal;
Buď při mně, ó Bože můj!
Rozum slepý obdaruj
Světlem pravdy slova svého,
Toho světla přejasného.

5.
Ach, laskavý Jezu Kriste,
Synu Boha živého!
Tobě se poroučím jistě
Se vším času každého;
Zůstávej vždycky se mnou
I v tu noční hodinu
Drž nade mnou stráž anjelskou
A zažeň chytrost ďábelskou.

6.
Dej v noci nastávající
Pokojně spočívati,
Ať zlé nemá žádné moci
Nade mnou, Otče Svatý;
Tělo, duši i živnost,
Své domácí, pokrevnost,
Statek, dům i všecky věci
Poroučím Tvé Božské péči.

7.
Od hrůzy strašlivé varuj,
Braň i od ruk bezbožných;
Od nemoci škodné šanuj,
Zapuď preč vojska zlostných;
Odvrať oheň i vodu,
Mor, hlad i každou škodu,
Nedej též v hříších zesnouti
A s tělem, s duší zhynouti.

8.
Ach, vyslyšiž, Otče milý,
Zač Tě dítě Tvé prosí!
Ježíši Vykupiteli,
Buď při mně po vše časy!
Ó silný Duchu Svatý,
V dařích velmi bohatý,
Slyš též žádost srdce mého!
Amen, jistě dojdu toho.
J. Risst, J. Lednický

788. Pane dnů a Pane nocí

Jako: Ježíši, kterýžs’ mou duši. Aneb: Ježíš, Pán života mého


Pane dnů a Pane nocí,
Duše má na Tě čeká,
Vzhlédá vzhůru k Tvé pomoci,
Zná, že není daleká;
Lze i ve tmě najít Tebe,
Otevřenoť vždy Tvé nebe;
Duch v tiché noční době
Vznáší se, Bože, k Tobě.

2.
Otče, mnozí bídní lidé,
Kteří ve dne vzdychají,
Aspoň v noci nic o bídě,
Nic o pláči neznají;
Ve snu i bolest přestává,
A Tvá milost srdci dává
Zapomenout na rány
V sladkém odpočívání.

3.
Bože, kterým však sen oči
Nezatvírá slzavé,
Ať Tvé potěšení vkročí
V srdce jejich bolavé;
Vdov a sirotků starosti
Ulev naděje sladkostí,
Lazarům bolesti koj,
Mroucím popřej šťastný boj!

4.
Ó věrný lidský Pastýři!
Toběť jest noc, jako den;
Nemá Tvá moc žádné míry,
Oči Tvé netlačí sen;
Ty jak ve dne, tak i v noci
Můžeš bídným dát pomoci;
Buď s nimi Tvá ochrana
Od večera do rána,

5.
Otče, to Tvé sladké jméno,
Těší srdce sevřené,
Jehožť zření obráceno
V nebe vždy otevřené;
Aj, na nebi hvězd tisíce
Rozsvítila Tvá pravice,
Aby bídní viděli,
Kam by patřiti měli.

6.
Ach, Syn Tvůj nejednu bděním
Za nás strávil trapnou noc,
Maje s lidským pokolením
Lítost, hledal mu pomoc:
Ó bdiž i Ty nad bídnými
Tuto noc dítkami svými
A uděl zítřejším dnem
Žádoucí pomoci všem.
J. Lavatter, J. Melcer

789. Pane, jenžs mi život dal

Jako: Ach, jak všecko předivně


Pane, jenžs mi život dal
A až po dnes zachoval,
Tebe chválím nyní;
Jáť jistě nejsem hoden
Tvých mně zase v tento den
Prokázaných dobrodiní.

2.
Jáť v Tvé dobrotivosti
Mám s upřímnou vděčností
Potěšení jisté;
Sílu, zdraví mi dáváš,
Prácem mým požehnáváš,
Tvoříš ve mně srdce čisté.

3.
Ó jaké potěšení:
Podle Tvého učení
V životě choditi
A míti své doufání
V Tvém, Bože, smilování,
Myslí do nebe patřiti!

4.
Vím, Bože, v koho věřím,
Před Tebou se pokořím,
Ty jsi mé spasení;
Sproštěn jsa jha hříšnosti,
Jsem u Tebe v milosti
A v nebi jest mé blažení.

5.
Za Tvé, Otče, žehnání
Vzdávámť oslavování,
Maje k spání jíti;
V Tvé ruce, Pane všeho,
Poroučím ducha svého;
Ty rač se mnou vždycky býti.
Št. Leška

790. Pane, opět jeden z svého

Jako: Ó duše má, rozpomeň se


Pane, opět jeden z svého
Den života zavírám;
Zkus mne, zdaliž se od něho
Pobožnější odbírám,
A ukaž mi zjevně sám,
Kde padám a jak klesám;
Pomoz šťastně den zavříti
A Tvůj svatý pokoj míti.

2.
Ach, Ty při mně najdeš mnoho,
Čím jsem nebyl k vůli Tvé,
Neb často nečiním toho,
Co bych měl, ku spáse své;
Skutky, slova, myšlení
Vinějí mne z hřešení;
Neb ani sami neznáme,
V čem a jak často klesáme.

3.
Ale, Bože vší milosti,
Ještě jednou shověj mi,
Já jsem sic obtížen zlostí,
Než Ty hříchy mé sejmi;
Nechť mi drahá láska Tvá
Se sluncem nezapadá;
Míním, žádám sobě vroucně
Věrnější Ti být budoucně.

4.
Posvětiž mé vnitřnosti,
Abych snů hříšných neměl,
A dej, aby z Tvé milosti
Anjel Tvůj vždy při mně bděl;
Od ohně nás ostříhej,
O celý dům péči měj,
Bych nad škodami přišlými
Ráno neplakal s milými.

5.
Překaž radě bezbožníků,
K níž noc zle užívají,
Zmať úmysly všech škodníků,
Když na spících čihají;
Nedopusť, Pane milý,
By ve zlém šťastní byli,
Zraz je z cesty nepravosti,
Ochraň své před jejich zlostí.

6.
Pane, Tobě nezapadá
Světlo ani v noční čas,
Sen na oko Tvé nepadá,
Tys ten dobrý pastýř náš,
Dobrý pastýř, jenž hájí
Ovce, když spočívají;
Ó slyš ovec svých volání,
Bdiž nad námi v nočním spání.

7.
Dej nám ve zdraví povstati,
Šťastně nový den začít,
V něm pak tak se spravovati,
Jako to od nás chceš mít;
Jestli pak, Bože milý,
Umru v tu noční chvíli,
Nu tak se s tím světem loučím,
Tobě duši svou poroučím.
K. Neumann, S. Hruškovic

791. Pod večer Tvá čeládka

Jako: Budiž slavně veleben


Pod večer Tvá čeládka,
Co k slepici kuřátka,
K ochraně Tvé hledíme,
Laskavý Hospodine.

2.
Žes nám, Otče laskavý,
Dobrého popřál zdraví
V tento dnešní celý den,
Za to budiž veleben.

3.
Poněvadž pak mnohý hřích
Našel se v našich tělích,
Odpusť svému stvoření
V Kristově zasloužení.

4.
Pokojné noci nám přej
A nám škoditi nedej;
Když my budeme spáti,
Ty rač nás ostříhati.

5.
Ať tělo unavené,
Na své lůžko složené,
Bezpečně odpočívá,
Ať vždy dobrou noc mívá.

6.
Snům nedej nás mámiti
A s nimi pověřčiti;
Dej, bychom lehnouc zdraví,
Vstali ráno v čas pravý.

7.
Ó Bože všemohoucí,
Buď při nás s svou pomocí,
Nedávej nás ďáblu v moc,
Ostříhej nás celou noc.

8.
Toběť se poroučíme
A pokorně prosíme,
Při nás buď s svou milostí;
Budeť nám na tom dosti.

9.
Učiň to pro své jméno,
Ať jest od nás chváleno
Odsavad až na věky,
Pane Bože veliký.

792. Pochvalmež Pána Boha

Jako: Probuď se v mysli


Pochvalmež Pána Boha
Za dobrodiní mnohá,
Jež činí nám a ve všem pomáhá.

2.
Že teď ráčil v tento den
Býti všechněm přítomen
A všeho neštěstí chránil nás v něm.

3.
Protož k Němu vzdychejme
A před Ním se klanějme,
Nábožně takto spolu zvolejme:

4.
Ve jménu Tvém líháme,
Bože, Tobě žádáme,
Ve zdraví ať rána dočekáme.

5.
Zažeň zlé sny strašlivé,
Duši, tělu škodlivé,
Odvrať sám myšlení nepoctivé.

6.
Do Tvé otcovské moci
Dáváme se té noci,
Přítomen budiž nám s svou pomocí.

7.
Uvediž anjely k nám,
Však jsi Ty sám mocný Pán,
Od ohně i od lidí zlých nás braň.

8.
Všemohoucí Pane náš,
Kterýžto vše v moci máš,
Uslyš nás i v tento večerní čas.

9.
Amen, dej, ať se stane,
Zač my Tebe žádáme,
Bože náš, Toběť se oddáváme.

793. Práci denní vykonavše

Jako: Pane Bože, budiž chvála


Práci denní vykonavše
A k noci se přiblíživše,
Obraťmež své zření vzhůru,
K nebeského Krále trůnu.

2.
Jemu vděčně děkujíce,
Že Jeho svatá pravice
Duše i těla našeho
Chránila mocně od zlého.

3.
Síly v prácech přidávala,
Odpornosti přemáhala
A tak zůstávala s námi
Až do toho dne skonání.

4.
Prosmež již Jeho milosti,
Znajíce své nehodnosti
A svá mnohá přestoupení,
Za hříchů všech odpuštění.

5.
A majíc nepřátel mnoho,
Ó žádejmež Pána toho,
Jenž své chová v bezpečnosti,
Ať nás chrání svou mocností.

6.
Zažena případnosti zlé,
Duši i tělu škodlivé,
Dá tíše odpočívati,
Ráno s potěšením vstáti.

794. Při toho dne skonání za ochranu

Jako: Chvalmež již Pána, neb jest


Při toho dne skonání za ochranu
Děkujeme Tobě, věčnému Pánu.

2.
Prosíce za všech hříchů odpuštění
Pro Krista, Syna Tvého, zasloužení.

3.
Ó rač nás chrániti i této noci
Proti neštěstí i zlých lidí moci.

4.
Anjel Tvůj svatý budiž vždycky s námi;
Ó vyslyš nás a smiluj se nad námi!

5.
Vzdal od nás na zdraví i statku škody,
Oheň, mord, loupež, nešťastné příhody.

6.
Spočinout dej nám v svém svatém pokoji;
Však jsme vždy velicí i malí Tvoji.

7.
Ach, zůstaň s námi, náš Pane Ježíši,
A neopouštěj svou křesťanskou říši.

8.
Neb se svět k večeru již nakloňuje
A ďábel všelikou zlost provozuje.

9.
Zhasnouti nedopouštěj slovu svému,
Až slavně přijdeš sám ke dni soudnému.

10.
Při smrti naší budiž Ty náš vůdce,
Poroučímeť se v Tvé přesvaté ruce.

11.
Dejž nám za Tebou do nebe přijíti,
Ať Tě tam věčně můžeme chváliti.

12.
Amen, dejž to všecko, náš milý Pane,
Ať se nám podle víry naší stane.
J. Tranovský

795. Šťastně’s, hodinko milá

Jako: Ach, jak všecko předivně


Šťastně’s, hodinko milá,
K nám nyní přikročila
S žádostivou nocí,
Kterážto s svou temností,
Bych užil pohodlnosti
V spání, zastírá mé oči.

2.
Již, údové zemdlení,
Složte to břímě denní,
Spětež, tomuť jest čas,
Zastavte pečování
Až do chvílečky ranní,
Toť vám přeje Bůh, Otec váš.

3.
Tvé pak, ó věrný strážce,
Všeho dobrého dárce,
Milosti buď chvála,
Kteráž dnes na všech místech
V rozličných případnostech
Vůkol mne vždy nová stála.

4.
Ach, Otče všech nás milý,
Co jsem já? Jen hříšník mdlý,
Života nehoden;
Ty pak na poušti světa
Protahuješ má léta,
Kdež smrt klídí na každý den.

5.
Ó buď Tobě věčná čest,
Tvých dobrodiní víc jest,
Než mi je lze sčísti;
Neb kdo to vědět může,
Kde jaks’ pomohl z nouze,
Já nevím, ač jsem v tom jistý.

6.
Jestli jsem kde prospěch měl,
Tys, můj Bože, tomu chtěl,
Mé štěstí jestiť Tvé;
Čehož jsem znikl zlého
A co přijal dobrého,
Všemus’ požehnal z lásky své.

7.
Nu, Otče, Ty učiníš,
Však dobře se mnou míníš,
Tvá schrána mne kojí;
A protož já i moji
Všickni chceme být Tvoji,
Na to lehnu spát v pokoji.
K. Neumann, J. Blasius

796. Zlatého slunce krásný běh

Známým nápěvem


Zlatého slunce krásný běh
Již došel cíle svého,
Již se chýlí svět na nocleh,
Duše, čiň, co slušného,
K dvéřím nebe se měj
A písničky zpívej,
Oči, srdce, smysly k svému
Zdvihni Otci nebeskému.

2.
Chvály Tvé chci zvěstovati,
Chvály Otce dobrého;
Nechtějž mého zamítati,
Pane, zpěvu slabého;
Co mám, v obět nosím,
Vem to mile, prosím;
Však víš, že nic nemám svého,
Co dám, z daru dám jen Tvého.

3.
Kolikrát se koli ruší
Srdce mé i té noci,
Tolikrát mi Tebe sluší
Vzývati ze vší moci
Věrnou za ochranu,
Mně dnes prokázanou,
A za mnohá dobrodiní,
Jimž žádného počtu není.

4.
Z Tvé milosti slunce jasné
K prácem ve dne mi svítí,
Večer, když blesk jeho zhasne,
Opět tiché vyjítí
Jasného měsíce
A hvězd na tisíce,
Znamení Tvé velebnosti,
Uhlídám v noční temnosti.

5.
Zvěr a ptáctvo sen přikváčí,
Usne i vše stvoření;
Jen jediný bdíti ráčí,
Bůh, při němžto sna není;
Ten mne v nočním spání
Stráží svou ochrání;
Když mne uspí denní břímě,
Bůh můj nespí a nedříme.

6.
Protož, když jdu spočívati
A nemohu bezpečně
Na stráž lidskou spoléhati,
Tebe prosím srdečně,
Stůj sám k mé obraně,
Všemohoucí Pane,
Pod Tvou když ochranou stojím,
Ničeho se víc nebojím.

7.
Nu, na pokoj slož se, tělo,
A spi sobě bezpečně;
Aby jsi snem občerstvělo;
Avšak, duše má, vděčně,
Promluv ještě k Pánu,
By nám svou ochranu,
By nám milost dal a pomoc;
Tak budiž všechněm dobrá noc!
Ch. Scriver

797. Z opatrování dobrého

Jako: Otče světel, děkujemeť


Z opatrování dobrého
Budiž chvála od každého
Tobě, Bohu Stvořiteli,
Všeho zachovávateli.

2.
Žes dnešního dne i vždycky
Bránil od zlého nás všecky,
Duše, těla opatroval,
Hojnými dary daroval.

3.
Když pak nám jsi práci denní
Přivést pomohl k skončení,
Odpočinout se strojíme
A Tebe, Pane, prosíme:

4.
Rač této přítomné noci
Chrániti svou Božskou mocí
Nás i každého věrného
Pro Ježíše, Syna svého.

5.
Nebezpečenství všelikých
Varuj malých i velikých,
Ohně, bouře, náhlé smrti,
Dej tiché odpočinutí.

6.
Ó by z nás každý zpomenul,
Že jakož tento den minul,
Tak život náš časem mine,
Tělo v zemi odpočine.

7.
Ve dni soudném zase, s duší
Spojeno jsouc, vstáti musí;
Tuť vyplatí Bůh každého
Věrně podle skutků jeho.

8.
I poněvadž tu vidíme
Že k smrti vždy se blížíme
Svlečmež s sebe hříchy zlosti,
Spěme v Kristove milosti.

9.
Dej pomoc, Pane Ježíši,
Myť Tobě tělo i duši
Mocně se vším poroučíme,
Ochraň nás, Tebeť prosíme.

« predcházajúca kapitola    |    




Nové knihy, novinky z literatúry - posielame priamo do Vašej mailovej schránky. Maximálne tri e-maily týždenne.



Copyright © 2006-2009 Petit Press, a.s. Všetky práva vyhradené. Zlatý fond je projektom denníka SME.
Web design by abaffy design © 2007

Autorské práva k literárnym dielam   

Prihlásenie do Post.sk Slovak Spectator
Vydavateľstvo Inzercia Osobné údaje Návštevnosť webu Predajnosť tlače Petit Academy SME v škole
© Copyright 1997-2018 Petit Press, a.s.