ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

(Endogenae seu Monocotyledoneae)

Trupel bez středního stržně, jakož i bez stržních papršleků a kůry prvotně krajem tvrdnaucích. Květy plodostroje nosivé, počtem obyčejně 3. Pelnice 2, řídčeji 1 pauzdraté. Klívik dělohem samotným aneb střídavým zaopatřený.

Rodina C. Ondinovité. (Hydrocharideae DC.)

Kalich 3 kálkatý, zelinovatý. Koruna 3 lupenná, pravidělná. Tyčinky uvolněné 3, lupenům vstříčné aneb dvojnásobným počtem. Vaječník podplodný, 1 i více pauzdratý, mnohovaječkatý. Čnělky 3 — 6. Plod nešelivý, důžný, vnitř dřeninatý. Bílek 0. Klívik valcovitý, rovný.

DII. Rezan (Stratiotes L.) květy 2 domé. Kalich 3 půlsečný. Koruna 3 lupenná. Ledatyčinky 20 — 30. Muž: tyčinky úrodné 12. Žen: čnělky 6, 2 násečné. Jahoda 6 uhlatá, 6 pauzdratá, mnohosemenná.

R. aloovitý (aloides L.) listím mečovitým, 3 uhlatým, žihadlato-pilkatým, lysým; nožkami od listů kratšími, přímými, 2 řezými, 1 — 2 květnými. Mnohoroč. Jl. Ve stojících vodách plave. Ostrov Pötschen u Břetislavy zřídka; koryto Tisy; korytem Hejjö u Bábony hojně. — Květy bílé (Osoka).

DIII. Ondina (Hydrocharis L.) květy 2 domé. Limec kalicha 3 půlsečný. Lupeny 3. Muž: tyčinky 9; slaupky 3, jalové. Žen: ledatyčinky 3, nitkaté. Šupiny medníka 3, důžné. Čnělky 6; blizny 2 půlsečné.

O. žabí (Morsus ranae L.) listím plávavým, přiokrauhlo-obličkovatým, lysým, lesklým, celocelým; taulem 1 — 3 květným, květy stopkatými. Mnohoroč. Jl. Ag. Ve stojících vodách. Hojně Šajavau; potom koryto Dunaje, Tisy, Váha. — Květy bílé spodlinau žluté. Býly oblé, pod vodau plazonosné.

Rodina CI. Žábníkovité. (Alismaceae Juss.)

Kalich 3 kálkatý, zelinovatý. Koruna 3 lupenná, pravidělná, podplodná. Tyčinky podplodné, uvolněné, 6 anebo mnohé. Vaječníky 3 — 6 i mnohé, čnělkau koncovné, vrchní 1 — 2 vaječkaté: vaječky k vnitřní pošve přirostlé. Blizny jednotné. Zárodníky suché, nešelivé. Semena bez bílku. Klívik okřivený.

DIV. Žabník (Alisma L.) květy obojího pohlaví. Kalich 3 kálkatý. Koruna 3 lupenná. Tyčinky 6. Zárodníky 6 i více, 1 semenné, nešelivé.

1. Ž. jitrocelový (Plantago L.) listím srdcatým, vajcovitým i hrálovitým, kořenným, pražilatým, celocelým; lodyhau zvrtlíkato-metlinatau; zárodníky špicem zaokrauhleno-tupými, šutými, hřbtem 1 i 2 brázdatým, v plod tupo 3 uhlatý shlučenými. Mnohoroč. Jl. Ag. Obecná ve vodách a v močařinách. — Květy cele bílé aneb růžové. V listu se mění od srdcato-obdlauhlého až po rovnošírý. Býl 3 uhlatý, lysý.

2. Ž. pryskyřníkovitý (ranunculoides L.) listím hrálovitým, 3 pražilatým; lodyhau špicem okolíkatým aneb zvrtlíkato-2 okolíkatým; zárodníky šikmo-elliptičnými, 3 uhlatými, ostrými, v hlávku kůlatau shlučenými. Mnohoroč. Jn. Ag. Ve vodách. Dotud s jistotau jen okolo Břetislavy. — Květy bílé.

DV. Střelovka (Sagittaria L.) květy 1 domé. Kalich 3 půlsečný. Lupeny 3. Muž: tyčinky nepočetné. Žen: zárodníky nepočetné, v lůžko kůlaté vmístěné.

Stř. obecná (sagittaefolia L.) listím hluboko-střelovitým, dlauhonožkatým, kořenným, lysým, do 14 pražilatým, mnohožilatým; lodyhau při 6 uhlatau, přijednotnau; květy zvrtlíkatými: zvrtlíky při 3 květnými; stopkami dlauhosti květa. Mnohoroč. Jn. Jl. V stojících vodách a močařinách u řek. — Lupeny bílé. Tyčinky červeno-brunaté.

Rodina CII. Šmelovité. (Butomeae Rich.)

Kalich 3 kálkatý, někdy lupeno-dobný. Koruna 3 lupenná, podplodná. Tyčinky podplodné, uvolněné, mnohé i jistého počtu. Vaječníky 3 — 6 i více, nadplodné, oddělené aneb spodlinau srostlé, čnělkaté, mnohovaječkaté: vaječky celé pauzdro vyplňujícími. Semena bez bílku.

DVI. Šmel (Butomus L.) lubina 6 lupenná. Tyčinky 9, 3 vnitřní. Tobolky 6, spodlinau srostlé, do vnitř šelivé.

Šm. okolíkatý (umbellatus L.) lodyhau přímau, oblau, plnau; okolíkem mnohokvětým, papršleky nestejnými, 3 uhlatými, lysými; listím rovnošírým, spodlinau pošvatým, nad pošvau 3 prásmatým; obojkem okolíka 3 zelišným, kořenem bambulatým, plazivým. Mnohoroč. Jl. Ag. V bahnách, močařinách kolo řek vůbec. — Lupeny bílé, spodlinau krvavé, husto-čárkaté (Vodnia Fijalka).

Rodina CIII. Trojzubecovité. (Juncagineae Rich.)

Lubina podplodná, 6 kálkatá, zřídka lupeno-dobná. Tyčinky podplodné 6. Vaječníky 3 — 6, nadplodné, čnělkaté, vrchně oddělené aneb v jeden srostlé, 1 — 2 vaječkaté. Plod suchý. Semena bez bílku.

DVII. Trojzubec (Triglochin L.) lubina 6 kálkatá. Tyčinky 6, pelnice přisedivé. Vaječníky 3 — 6, v os uhlatau vmístěné, a vnitřním uhlem dlauhovatě šelivé. Květy zelené.

1. Tr. pomořský (maritimum L.) tobolkami vajcovitými, 6 pauzdratými, uhlatými, 6 zubatými; hrozněmi zdlauženými. Mnohoroč. Jn. Jl. Na slanných místech. Lipovec v Šariši; Gánovce ve Spiši hojně okolí Nežidera; Čallóköz při Boöš.

2. Tr. bahní (palustre L.) tobolkami rovnošírými, 3 pauzdratými, uhlatými, 3 zubatými, spodlinau klinovitými, k býlu přilnutými. Mnohoroč. Jn. Jl. Na laukách a mokrých pastvinách. Celý Šariš; Břetislava a koryto Dunaje; roztrúseně i vůkol stř. Tater. — Kořen cibulatý, vláknatý. Lodyha samotná, přímá, uhlatá, lysá, jednotná. Listy úzkorovnošíré, člnkaté, pošvaté.

Rodina CIV. Rdestovité. (Potameae Juss.)

Lubina podplodná, 4 půlsečná aneb 0. Tyčinky uvolněné 1, 2, 4. Vaječníky 4 i více, oddělené, 1 vaječkaté, čnělkau aneb bliznau končaté. Zárodníky nešelivé, ořeškovité i kostkovicovité. Semena bez bílka. Květy obojího aneb jednoho pohlaví. Zeliny pod vodau žijící.

DVIII. Rdest (Potamogeton L.) květy obojího pohlaví. Lubina 4 půlsečná. Pelnice 4, sedivé, v spodlinu půlsečin vtělené. Vaječníky 4. Čnělka 0. Kostkovice 4, sedivé.

1. Rd. plávavý (natans L.) listím vším dlauhonožkatým, zamořeným užším hrálovitým, plávavým, kůžnatým, přisrdcato-vajcovitým, vajcistým i obdlauhlým; nožkami lícem plocho-nadmutými; plodem frišným, stlačeným, krajem tupým; býlem jednotným. Mnohoroč. Jl. Ag. V stojících vodách u řek vůbec.

2. Rd. trávovitý (gramineus L.) listím zamořeným, blanatým, přezračným, rovnošíro- i široko-hrálovitým, končatým, ke spodlině súženým, krajem škrablatým, sedivým; vrchním kratším než širším a nožkatým; plávavým, hrálovitým i vajcovitým, kůžnatým, nožkatým, často i chybujícím; nožkami špicem shrubenými; plodem frišným stlačeným, krajem tupým; býlem největvitejším. Mnohoroč. Jl. Ag. V tekaucích i tichých vodách vůbec (Potamoget. heterophyllus Schvel.).

3. Rd. stlačený (compressus L.) listím zamořeným od sebe nerozdílným, přezračným, blanatým, tupým, rovnošírým, krátkohrotitým, sedivým, mnohopražilatým: pražilami 3 — 5, velkými; klasy valcovitými, 10 — 15 květnými; býlem křídlato-stlačeným, větvitým. Mnohoroč. Jl. Ag. V tíše tekaucích vodách. Břetislava a vůkol stř. Tater v močidlách.

4. Rd. drobný (pusillus L.) listím zamořeným od sebe nerozdílným, přezračným, blanatým, rovnošírým, přiostrohrotitým, sedivým, 3 — 5 pražilatým; stopkami od klasa 4 — 8 květného, často přetrhnutého, 2-3 kráte delšími; plodem šikmo-elliptičným; býlem přioblo-stlačeným, největvitějším. Mnohoroč. Jl. Ag. Ve stojících a tíše tekaucích vodách vůbec.

5. Rd. hřebenatý (pectinatus L.) listím zamořeným od sebe nerozdílným, přezračným, rovnošírým, blanatým, spodlinau pošvatým i štětinatým, ostrým, 1 pražilatým, příčně žilatým: žilami hrubými; klasy dlauhostopkatými; plodem šikmo obrátěno-vajcovitým, připůltalířovitým, stlačeným, suchým, hrbtem člnkatým. Mnohoroč. Jl. Ag. V bahnách. Korytem Dunaje.

6. Rd. skvělý (lucens L.) listím od sebe nerozdílným, blanatým, přezračným, nožkatým, vajcistým i hrálovitým, hrotitým, krajem pilkato-škrablatým; stopkami špicem shrubenými; plodem frišným stlačeným, krajem tupým, lehcečlnkatým; býlem větvitým. Mnohoroč. Jl. Ag. Ve vodách. Břetislava a odtud dolu Dunajem.

7. Rd. průrostlý (perfoliatus L.) listím od sebe nerozdílným, blanatým, přezračným, srdcato-vajcovitým i vajcovito-hrálovitým, býlobejmým, krajem škrablatým; stopkami stejnými; plodem frišným stlačeným, krajem tupým; býlem přivětvitým. Mnohoroč. Jl. Ag. Ve vodách. Břetislava.

8. Rd. kučeratý (crispus L.) listím od sebe nerozdílným, přezračným, blanatým, sedivým, rovnošíro-obdlauhlým, krátko-končatým, pilkatým, vltato-kučeratým; stopkami stejnými; plodem stlačeným, zobatým; býlem stlačeným, větvitým. Mnohoroč. Jl. Ag. Ve vodách. Celým Slovenskem.

9. Rd. hustý (densus L.) listím od sebe nerozdílným, přezračným, blanatým, vším vstříčným, sedivým, býlobejmým, elliptičným i hrálovitým i hrálovito-rovnošírým; klasy pazuchatými, krátko-stopkatými; plodem osušeným, stlačeným, široko-člnkatým, zobatým. Mnohoroč. Jl. Ag. Ve vodách. Břetislava, ostrov Pötschen.

DIX. Šťetovník (Zanichellia L.) květy 1 domé, mužské a ženské v jedné pošvě. Muž: lubina 0; tyčinka 1. Žen: lubina zvonkatá; čnělka výdržná, blizna šikmo pavezatá. Ořešky 3 — 5 i více, jedenkaždý na nitkatém plodonosku sedivý.

Šť. bahní (palustris L.) býlčeky nitkaté, hustodrnaté; listím štětovito-rovnošírým, lysým, vstříčným, přizvrtlíkatým; květy pazuchatými. 1-roč. Mj. Jl. Ve vodách a v močařinách. Koryto Dunaje, Tisy, Zaďvy, Váha a j. — Čnělka dlauhosti půlploda i delší.

Rodina CV. Vodanovité. (Najadeae Link.)

Květy jedného pohlaví, roztrúsené. Lubina 0. Tyčinky uvolněné 1 — 3. Nitky 0. Pelnice sedivé. Vaječník 1, 1 pauzdratý, 1 vaječkatý. Blizna 1, sedivá aneb 2 — 3. Plod: ořech, aneb přikostkovice. Semeno bez bílka.

DX. Vodan (Najas L.) květy jedno- aneb 2 domé. Muž: taul 1 kálkatý, špicem 2 končatý, pelnice úzko-otočující, 4 pauzdratý. Žen: lubina 0. Vaječník sedivý, 1 pauzdratý, 1 vaječkatý: vajíčkem přímým. Čnělka krátka. Blizny 2 — 3. Plod: kostkovice.

V. větší (major Roth.) listím rovnošírým, plazivo-zubatým: zuby hrotitými: pošvami celocelými. 1-roč. Ag. Spt. V jezerách a vodách. Pötschen při Břetislavě. — Býl měkoostenný. Listy všecky okřivené, nitkaté.

Rodina CVI. Okřehkovité. (Lemnaceae Link.)

Lubina 1 kálkatá, stlačená, celá aneb krajem čipkatá. Tyčinky 2, podplodné, jedna se později vyvinuje. Pelnice blížencaté, 2 pauzdraté. Vaječník uvolněný, 2 — 6 vaječkatý. Čnělka krátká; blizna tupá. Mošnička přezračná. Semena bez bílku. Klívik krátko-lukovitý. Zrostlinky drobné, plávavé.

DXI. Okřehek (Lemna L.) ráz rodiny na sobě nesé.

1. O. třibrázdatý (trisulca L.) listím hrálovitým, v nožku súženým zamořeným, křížato-spojeným; kořeny samotnými 1-roč. Mj. Jl. Pod vodau. Celým Slovenskem, zvláště jihem.

2. O. mnohokořenný (polyrrhiza L.) listím přiokrauhlo-obrátěno-vajcovitým, kořeny svazkovitými. 1-roč. Mj. Jl. Plávavá ve vodách, s předešlau.

3. O. menší (minor L.) listím obrátěno-vajcovitým, obostranně plochým, spodlinau spojeným, kořenem samotným. 1-roč. Mj. Ve vodách plave. S předešlau, nejobecnejší.

4. O. hrbatý (gibba L.) listím obrátěno-vajcovitým, přinadmutým, opakem půlkůlato-nadmutým; kořenem samotným. 1-roč. Mj. Plávavá ve vodách. Řídčeji od předešlých; Břetislava a j. — Květaucí sem dotud ani jeden nezpozoroval. Květy se nalezají u kraje lístečků.

Rodina CVII. Orobincovité. (Typhaceae Juss.)

Květy 1 domé, v klasy nejhustěji valcovité i kůlaté shlučené: klasy vrchní mužské. Lubina ze šupin 3 i více aneb ze štětin záleží. Muž: tyčinky 3, uvolněné aneb srostlé aneb pelnice 3 i více, na jedné nitce sedivé. Žen: vaječník uvolněný, 1 vaječkatý. Čnělka 1. Blizna jednotná. Plod nešelivý. Klívik rovný v středu bílka.

DXII. Orobinec (Typha L.) klasy ženské i mužské, valcovité, mužské vrchní. Tyčinky štětinami otočené. Pelnice 3 i více, na jediné nitce sedivé. Ženský vaječník štětinami otočený, potom stopečkatý. Mošnička čnělkau výdržnau značená.

1. O. širokolistý (latifolia L.) lodyhau přímau, jednotnau, lysau, spodlinau listnatau; listím rovnošírým, plochým, od květaucí lodyhy delším; klasem ženským k mužskému úzce zblíženým. Mnohoroč. Jn. Jl. V močařinách. Celým Slovenskem. — Kořen plazivý. Listy půlpalce široké. Klas ženský od mužského hrubší a 2 kráte delší (Pálka. Badia).

2. O. úzkolistý (angustifolia L.) lodyhau přímau, jednotnau, lysau, spodlinau listnatau; listím rovnošírým, dolně žlebovitým, plochým, od květaucí lodyhy delším; klasem mužským od ženského vzdáleným. Mnohoroč. Jn. Jl. V stojících vodách s předešlau než řídčeji. — Raz menší od předešlé. Listy 1/3 palce široké. Meziklásek 1 — 2 palce dlauhý (Pálka. Opálka).

DXIII. Zevar (Sparganium L.) klasy kůlaté. Květy plevnatau lubinau oddělené. Kostkovice suchá, sedivá.

1. Z. větvitý (ramosum Huds.) býlem větvitým, uhlatým; listím přímým, spodlinau 3 prásmatým, boky vyhlubenými, dolním zdlauženým, pošvatým, jiným býlobejmým; bliznau rovnošírau. Mnohoroč. Jl. Ag. V bahnách a vodách obecná. — Kořen plazivý. Klasy mužské menší, přihroznaté, všecky kůlaté. Blizna připuchatá.

2. Z. jednotný (simplex Smith.) býlem jednotným, uhlatým; listím přímým, spodlinau 2 prásmatým, boky plochými, dolním zdlauženým pošvatým, jiným býlobejmým; bliznau rovnošírau. Mnohoroč. Jl. Ag. S předešlau řídčeji. Častá při Teplici u Miškovce, a v Račdorfu u Břetislavy. — Kořen plazivý. Klásek nejdolnější ženský obyčejně (někdy na palec) stopkatý. Klásky méně.

3. Z. poplavný (natans L.) býlem jednotným, uhlatým; listím leživým, plochým, rovnošírým, přezračným, dolním zdlauženým, pošvatým, vrchním býlobejmým; bliznau obdlauhlau; klasem mužským přisamotným. Mnohoroč. Jl. Ag. Ve vodách plave. Velmi zřídka na Slovensku, jen jihem s jistotau.

Rodina CVIII. Změjovité. (Aroideae Juss.)

Pálka důžná, jednotná, květem hustoporostlá; lubina 4 — 6 kálkatá: kálkami plevnatými. Nitky při květech jednoho pohlaví, překrátké a při květech obojího pohlaví dlauhosti lubiny. Vaječníky uvolněné, 1 — 3 pauzdraté, mnohovaječkaté. Čnělka 1 aneb blizna 1. Plod suchý i jahoda. Semeno 1 i více. Klívik rovný, oblý, v středu bílka.

DXIV. Změj (Arum L.) taul kuklatý. Pálka špicem lysá. Lubina 0. Pelnice mnohořádkové; slaupky dolní. Jahoda 1 semenná.

Zm. bakatý (maculatum L.) listím oštěpnato-střelovitým; pálkau rovnau, od taula kratší, kyjovitau: kyjem od stopky 3 kráte kratším. Mnohoroč. Mj. V tmavých lesech. Hojně Buk; Prešovo; Kobyla u Břetislavy. — Kořen bambulatý. Listy jen kořenné. Jahody červené. Pálka černokrvavá. Listy zřídka tmavo-bakaté (Aronova brada. Zminec. Nadrahule).

DXV. Ďablík (Calla L.) taul rozšířený. Pálka cele tyčinkami a méně vaječníky posypaná. Lubina 0. Muž: tyčinka 1; pelnice blížencatá. Žen: vaječník 1. Jahoda.

Ď. bahní (palustris L.) listím nožkatým, srdcatým, ostrým, přivltatým, lícem lesklým; pálkau valcovitau, stopkatau; kořenem plazivým. Mnohoroč. Jl. Ag. V močařinách. Dotud jen v okolí Asodína dle Professora Haberle; já sem ji viděl jen jedenkrát v močařinách Šajavy u Miškovce. — Lodyha oblá, vstávavá, spodlinau pošvatá. Taul vrchně sněhovitý. Jahoda červená.

DXVI. Šišvorec (Acorus L.) taul 0. Lubina 6 kálkatá, výdržná. Tyčinky nitkaté, v lůžko vmístěné, blizna tupá, sedivá. Tobolka 3 pauzdratá, nešelivá.

Š. obecný (Calamus L.) listím přímým, mečovitým, 2 řezým, lysým; lodyhau přímau, pod pálkau 2 člnkato-stlačenau, listem se končícím zdlauženau; pálkau boční valcovitau, odstálau; kořenem plazivým. Mnohoroč. Jn. Jl. V močařinách. Hojně Zaďvau a Tisau; Břetislava, korytem Dunaje, Váha (Prstvorec?).

Rodina CIX. Vstavačovité. (Orchideae Juss.)

Lubina nadplodná, lupenodobná, nepravidělná, 6 půlsečná: půlsečinami 3 zevnitřními, a 2 vnitřníma pysk vrchní, čili leb činícíma, třetí vnitřní půlsečina pysk představuje. Vaječník 1 pauzdratý, mnohovaječkatý. Tyčinky 3, ve vaječník vmístěné z kterých 2 boční jsau jalové, a jen prostřední úrodná aneb řídčeji na opak. Pelnice 2 pauzdraté: přehrady neúplnými, pohyblivými i nepohyblivými. Nitky s čnělkau úzko spolusrostlé — strmík — činí. Pel voskovitý aneb zrnkatý, spolu se drživý. Blizna dvorčekem mokvatým ozdobená a výrostkem — zobkem — značená. Tobolka 3 škulinami šelivá. Semena jamkatá. Klívik u spodliny důžného bílka.

DXVII. Vstavač (Orchis L.) lubina tlamatá, půlsečinami 3 anebo 5 v leb složenými. Pysk odstálý, zadně ostrožnatý, strmíkem až po pelnici přirostnutým, v čas kvitu přímým. Pelnice cele přirostlá: pauzdrama rovnoběžnýma, přilehavýma, mezi nimiž zobek vyniká jenž u spodliny vaček nese. Hmota pela laločnatá, stopečkatá. Vaječník pokrutěný.

a) Bambuly 2, přikůlaté, nedělené

1. Vst. hnědý (fusca Jacq.) pyskem 3 půlsečným, bodkato-štětkatým, bočními laloky rovnošírými, prostředním od spodliny volno se šířícím, obrátěno-srdcatým; ostrohau více než 2 kráte od vaječníka kratší; pastopkami 1 pražilatými, více než 5 — 6 kráte od vaječníka kratšími; listím obdlauhlým. Mnohoroč. Mj. Jn. Na vápnu v horních a lesních krajech. Prešovo, Bystrica v Šariši; Teplice u Miškovce; Liptovem při Váhu zřídka, jinde není k nalezení. — Leb černokrvavý; zevnitřní půlsečiny zvláště zevnitřně stále 3 černo-krvavo-pražilato-řebraté aj tak strakaté; vnitřní 3 kráte užší, bez pražil, však též strakaté. Pysk plochý, bodkami krvavými a štětkatými posypaný. Ostroha bílokrvavá, tupá. Pastopka červená, krátulenko-vajcovitá, ostrá blanatá. Býl teměř bezlistý, dutý. Klas mnohokvětý, obdlauhlý, utěšený. Nejkrásnější ze všech.

2. Vst. popelatý (militaris L.) pyskem 3 půlsečným, bodkato-štětkatým, perutnato-násečným: násečinami bočními rovnošírými, koncovnými přiobdlauhlými, rozčapenými; ostrohau více než 2 krát od vaječníka kratší; pastopkami více než 4 — 5 kráte od vaječníka kratšími; listím obdlauhlým. Mnohoroč. Mj. Jn. Mezi křovím vápenných chlumů. Muráň, Šariš, Boršod, Břetislava a j. — Leb bledokrvavý, zvláště zevnitřně bledší a popelavý, čím se hned od jiných rozeznati dá. Pysk plochý: laloky tupé, špicem čipečkaté a středně zubkaté, jináče krvavý v prostředku bílý, a krvavo-štětkatý. — Pastopky blanaté, vajcovito-ostré, drobné. Klas utěšený, vajcovitý. Ostroha krvavo-popelavá.

3. Vst. strakatý (variegata All.) pyskem bodkatým než neštětkatým, 3 půlsečným: půlsečinami bočními obdlauhlými, prostředním široko-obrátěno-srdcatým; ostrohau dlauhosti půlvaječníka i více; pastopkami nad polovici vaječníka se vyvyšujícími. Mnohoroč. Mj. Na laukách a lesnatých horních pastvištěch jižního Slovenska řídčeji. Šariš: Bystrá; Miškovec: Teplice; Břetislava: Bruckau. — Velmi měnivá, zvláště pysk i leb. Pysk husto-tmavokrvavo-bakato-bodkatý, čím se hned rozeznati dá od jiných. Laloky jsau měnivé, velmi ostro- a husto-zubkaté: prostředním zubem vynikajícím. Listy asi 8, ostré, lesklé. Klas zakvitnutý, hustý a nejvztýčenejší. Ostrohy kolmé. —

4. Vst. Čadihlávek (ustulata L.) pyskem aksamitovito-bodkatým, 3 půlsečným: půlsečinami bočními obdlauhlo-rovnošírými, prostřední 2 násečnau: laloky obdlauhlo-rovnošírými; ostrohau od vaječníka 3 kráte kratší; pastopkami do půl vaječníka sáhajícími; lístím obdlauhlo-hrálovitým. Mnohoroč. Mj. Břetislava; celý Šariš; Fatra a Tatry zřídka. — Půlsečiny leba přilopatkaté, čím se od jiných dělí; leb tmavo-černo-krvavý. Pysk přibílý; baky drobnými, krvavými pofrkaný. Ostroha hakovitá. Listy přiostré. Klas obdlauhlý, z počátku hustý. Květy drobné.

5. Vst. plošticovonný (coriophora L.) pyskem málobodkatým, neštětkatým, 3 násečným: násečinami teměř stejnými, prostřední obdlauhlau, celau; ostrohau dlauhosti půlvaječníka; pastopkami dlauhosti vaječníka i delšími; listím rovnošíro-hrálovitým. Mnohoroč. Mj. Jn. Na laukách Jižní Slovensko: Miškovec k M. Ďuru; zřídka pri V. Revúci. — Leb všecek pluhavo-červenatý. Pysk zelenatý, spodlinau krvavo-bakatau: násečiny teměř 4 uhlato-vajcovité, 2 — 3 ostrozubkaté; prostřední delší, celocelau, 3 uhlato-ostrau. Býl do 8 listnatý, listím ostrým. Klas obdlauhlo-valcovitý, hustý. Květy co ploštice páchnau.

6. Vst. kůlatý (globosa L.) pyskem bodkatým, neštětkatým, 3 násečným: násečinami obdlauhlými, prostřední širší; ostrohau 2 — 3 kráte od vaječníka kratší; pastopkami dlauhosti vaječníka i delšími; všemi půlsečinami leba špicem lopatkatým zaopatřenými; listím hrálovitým. Mnohoroč. Mj. Jn. Na laukách a pastvištěch horních. Čerhovo a Prešovo v Šariši; zříceniny u Sv. Ďura při Miškovci; Fatra; Čertova Svadba; Muráň. — Násečiny pyska boční kratší, přiobdlauhlé, uťaté aj přizubečkaté; prostřední něco delší, špicem uťatá, něco vykrojená, bledokrvavá, bodkato-bakatá. Ostroha tenká, kolmá. Klas kůlatý. Listy často i obdlauhlo-hrálovité. Půlsečiny leba lopatkaté jedine tento a Čadihlávek má, čím se brzo od jiných rozeznávají.

7. Vst. Hnědohlávek (Morio L.) pyskem bodkatým, neštětkatým, 3 laločnatým: laloky širokými, prostředním uťato-vykrojeným; ostrohau dlauhosti vaječníka i kratší; pastopkami dlauhosti vaječníka; listím obdlauhlo-hrálovitým. Mnohoroč. Apr. Mj. Na mokrých laukách celým Slovenskem, vůkol stř. Tater jen zřídka roztrúseně. — Leb tmavozeleno-krvavý. Boční laloky pyska jsau obyčejně zpakzvrátěné; pysk jináče velmi měnivý, někdy cele obrátěno-srdcatý, 4 krátko-laločnatý, tmavo-krvavý, celebakatý. Ostroha oblá uťatá. Býl dutý asi 6 — 8 listnatý. Klas krátký, vajcovitý, kyprý, málo květný. Viděl sem ji i květy cele bílými, na mokrých laukách při Miškovci (Vstávač. Stávaček. Žežhulka. Mudatka).

8. Vst. bledý (pallens L.) pyskem spodlinau aksamitovým, lehce 3 laločnatým, celým; ostrohau dlauhosti vaječníka; půlsečinami leba bočními potom spakzakřivenými; listím obrátěno-vajcovito-obdlauhlým, tupým. Mnohoroč. Apr. Mj. Na laukách jižních vrchů Slovenska řídčeji. Kobyla u Břetislavy. — Květ bledožlutý. Pysk někdy čipkatý, než obyčejně celocelý. Klas kyprý, po kvitu vajcovitý, málokvětý, tupý. Pácha těžká. Nejvíce se podobá bezovému, pastopkami však a bambulau se dělí.

9. Vst. Krvohlávek (mascula L.) pyskem štětkato-bodkatým, hluboce 3 laločnatým: laloky širokými, zubatými, prostředním vykrojeným; ostrohau dlauhosti vaječníka, pastopkami též; půlsečinami leba dvěma, zpakzahnutýma; klasem vykvitnutým, kyprým, zdlauženým; listím obdlauhlým i hrálovitým. Mnohoroč. Mj. Jn. Na písečních i horních laukách roztrúseně. Miškovec: Teplice; Šariš: Čerhovo, Šimonka, Prešovo; Břetislava; obecná i vůkol stř. Tater až po meze smrečiny vystupující. — Květy bledokrvavé. Mění se: alfa) tupokvětý (obtusiflora) půlsečinami tupými. — beta) ostrokvětý (acutiflora) půlsečinami ostrými i končatými. — gama) utěšený (speciosa) půlsečinami leba zdlauženo-končatými. Miškovec.

10. Vst. Kyprokvět (laxiflora Lam.) pyskem…? 3 laločnatým: laloky zaokrauhlenými, prostředním vykrojeným? ostrohau kratší od vaječníka; pastopkami dlauhosti vaječníka, 3 i více pražilatými; listím hrálovito-rovnošírým. Mnohoroč. Mj. Jn. Na mokrých močařinatých laukách; hojněji na jihu, severem zřídka. Okolo Břetislavy. — Květy krvavé. Boční laloky pyska přicelé, prostředním zdlauženejším a přivykrojeným. Ostroha valcovitá. Klas obdlauhlý, velmi kyprý. Sem přináleží: ß) močařinatý (palustris Jacq.) lalokem prostředním spodního pyska něco delším anebo dlauhosti bočních. Račdorf; na Hanšágu v Mošoni hojně.

b) Bambuly 2, dlanité

11. Vst. širokolistý (latifolia L.) pyskem 3 laločnatým; ostrohau od vaječníka kratší; pastopkami od květa delšími; býlem píšťalovitým, 4 — 6 listnatým: listím odstálým, spodním vajcistým i obdlauhlým, tupým, vrchním hrálovito-končatým. Mnohoroč. Mj. Jn. Na mokrých laukách všudy dost hojně. — Listy často brunato-krvavo-bakaté.

12. Vst. úzkolistý (angustifolia Wimm.) pyskem 3 laločnatým; ostrohau kratší od vaječníka; pastopkami od vaječníka delšími; býlem píštalovitým; 4 — 6 listnatým; listím přímým, zdlauženo-hrálovitým, ztenčeným, špicem kuklato-stáhnutým. Mnohoroč. Jn. Zřídka na močařinatých laukách. — Ostroha klinovito-valcovitá. Květy krvavé.

13. Vst. bukatý (maculata L.) pyskem 3 laločnatým; ostrohau od vaječníka kratší; pastopkami dlauhosti vaječníka i delšími; býlem plnistým, při 10 listnatým: listím vrchním drobným, pastopkodobným, od klasa dalece vzdáleným, prostředním hrálovitým a koncemi zatenčeným, spodním obdlauhlým. Mnohoroč. Jn. Jl. Obecná v lesech a na mokrých laukách, až po jedlinu vystupuje. — Pysk baky i čárkami krvavými strakatý. Listy často černo-bakaté. Klas zdlaužený, hustý, vonící.

14. Vst. bezový (sambucina L.) pyskem krátko-3 laločnatým; ostrohau dlauhosti vaječníka; pastopkami od květa delšími; býlem 4 — 6 listnatým; listím hrálovitým, předně širším. Mnohoroč. Mj. Jn. Častá v lesech a na pastvinatých křovinatých místech. — Leb bledocitronový; tak i pysk, který je čtyrmi řady drobných krvavých baků pobobkaný. Kořen jen 2 — 3 násečný, ba často jen jednotně zaostřený. Květy bez páchy.

15. Vst. Trausteinerův (Trausteineri Sauter.) pyskem 3 laločnatým: ostrohau od vaječníka kratší; pastopkami dlauhosti květa i kratšími; býlem píšťalovitým, 4 — 5 listnatým; listím vrchním hrálovito-rovnošírým,přiodstálým; vrchním rovnošírým, přímým, špicem plochým, přižlebatým. Mnohoroč. Mj. Jn. Na laukách raselinau nakalených. V lesech Fatry hojně i v Tatrách i j., vystupuje na 3400’.

16. Vst. tělový (incarnata Villd.) pyskem 3 laločnatým; ostrohau od vaječníka kratší; pastopkami dlauhosti květau, přitupými; býlem 4 — 6 listnatým; listím rovnošíro-hrálovitým, předně širším, tupým. Mnohoroč. Mj. Jn. Mezi křovím. Prešovo s jistotau. — Velice bezovému podobný a od mnohých jen za ß tohože se považuje. Dělí se od něho: ostrejšími pastopkami; prostředním lalokem pyska vykrojeným, větším; květy bledokrvavými. Klas obdlauhlý, kyprý.

DXVIII. Žežhulník (Gymnadenia RBrown.) váček se nenachází; jináče Vstavač.

1. Ž. Pětiprstice (conopsea RBrown.) pyskem 3 násečným; laloky vajcovitými, tupými: ostrohau nitkatau, teměř 2 kráte od vaječníka delší; pastopkami dlauhosti vaječníka i delšími, 3 pražilatými; listím zdlauženo-hrálovitým; bambulami dlanitými. Mnohoroč. Jn. Jl. Obecná na laukách, zvláště ve vrchoch. — Půlsečiny leba zevnitřní, nejodstálejší. Ostroha lukovitá, krvavá. Klas kyprý a zdlaužený. Listy 6 — 8, ostré.

2. Ž. převoňavý (odoratissima Richard.) pyskem 3 násečným; laloky vajcovitými, tupými; ostrohou nitkatau, dlauhosti vaječníka i kratší; pastopkami dlauhosti vaječníka i delšími, 3 pražilatými; listím rovnošíro-hrálovitým i rovnošírým; bambulama dlanitýma. Mnohoroč. Jn. Jl. Na podholních a znížených laukách. Šimonka v Šariši; zřídka v stř. Tatrách jen u Javoriny a Batisovec. — Půlsečiny leba nejodstálejší. Květy krvavé, zřídka bílé. Býl 4 — 6 listnatý. Pastopky barvené.

3. Ž. bílý (albida Scop.) pyskem hluboce 3 násečným: násečinami celocelými, bočními ostrými, prostřední 2 kráte širší, obdlauhlau, tupau; ostrohau od vaječníka 3 kráte kratší; půlsečinami v okrauhlý leb složenými; pastopkami 3 pražilatými, dlauhosti vaječníka; listím nejspodnějším, obdlauhlo-obrátěno-vajcovitým, vrchním hrálovitým; bambulami svazkovitými. Mnohoroč. Jl. Ag. Všudy hojně v stř. a zevnitřních Tatrách. — Bambuly párně rozložené, obyčejně 5. Listy obyčejně do 6. Klas zdlaužený, přijednostranný. Květy malé, slabo vonící, bílé. Pysk zelenato-žlutatý.

DXIX. Děvana (Himanthoglossum Sprengel.) pysk pokrutěný, nákvitem kvintatě povinutý. Jináče Vstavač.

Ď. capovonná (hircinum Rich.) pyskem 3 půlsečným: půlsečinami rovnošírými, prostřední nejdelší povinutau, boční o mnoho kratší, vltato-kučeratau. Mnohoroč. Mj. Jn. Na vápeninách chlumních, lesních a pastvinatých. Východní řetěz Tater místy; Břetislava zřídka. — Jedna z nejpodivuhodnějších a nejkrásnějších. Býl vajcovitý, lysý. Listy podlauhovaté, vrchně do šupin přecházející. Klas velký, zdlauženo-obdlauhlý. Leb staulený, půlsečinami zevnitřně bledými, vnitřně čárkami tmavokrvavými značené. Prostřední půlsečina pyska rovnošírá, od vaječníka 3-4 kráte delší, pokrutená, špicem 2 násečná, bílobrunato-strakatá: bodkami štětkatými, krvavými a čárkami strakatými. Jináče pysk je tmavokrvavý. Ostroha tupá, krátká. Pastopky dlauhosti vaječníka, brunato-krvavé. Vaječník pokrutěný, přistopkatý (Satyrium-hircinum L.).

DXX. Kukučník (Habenaria RBr.) lubina tlamatá, půlsečinami 3 — 5, v leb složenými. Pysk odstálý, spodně zadně ostrožnatý. Pelnice cele přirostnutá, pauzdra výkrojem blizny od sebe vzdálená. Hmota pela laločnatá. Žlázy lysé, vaček 0. Vaječník pokrutěný. Zobek 0.

K. zelený (viridis RBr.) pyskem rovnošírým, špicem 3 zubatým, zúbkem prostředním nejkratším, bočními přiodstálými; ostrohau nejkratší, muďovitau; lebem stauleným. Mnohoroč. Mj. Jn. Častá na mokrých laukách, až na podhole vystupuje. — Bambuly 2, celé. Listy spodní vajcovité, tupé celocelé; vrchní vajcovito-hrálovité i hrálovité, sbehavé. Pastopky hrálovité, celocelé, květy převyšující. Pysk červenato-těhlovitý. Ostrohau nejkratší.

DXXI. Tořič (Ophrys L.) lubina odstálá. Pysk odstálý, bezostrožnatý, k strmíku až po pelnici přirostnutý. Pelnice cele přirostnutá, pauzdry rovnoběžnými a však spodlinau vzdálenými. Zobek 0. Hmota pela laločnatá, stopečkatá. Žláza ve vlastní vaček zavřená. Vaječník pokrutěný.

1. T. pavučinovitý (Arachnites Reichard.) pyskem široko-obrátěno-vajcovitým, celým nadmutým, napuchnutým, krajem uťato-tupým, aksamitovým, spodlinau strakatým, špicem lehce vykrojeným, s příveskem lysým, hoře nakřiveným; půlsečinami leba 2 vnitřními, krátkými, vajcovitými, aksamitovými, strmíkem zobatým. Mnohoroč. Jn. Na neúrodných vápenných kopcech místy. Bardiovo. — Pysk tmavo-krvavo-brunatý, přívesek zelenato-žlutý.

2. T. včelodobný (apifera Huds.) pyskem přiokrauhlo-obrátěno-vajcovitým, napuchnutým, aksamitovitě pstrým, 5 násečným: laloky dvěma zadníma vajcovitýma, odstalýma, spodlinau kosmatým hrbtem značenýma, třemi předními zpakzahnutými, spodně staulenými, prostředním v hladký přívesek končeným; půlsečinami leba vnitřními krátkými, huňatými. Mnohoroč. Jn. Jl. Na vápenných kopcech. Břetislava.

DXXII. Maudník (Chamaeorchis Rich.) lubina lebatá. Jináče: Tořič.

M. holní (alpina Rich.) pyskem vajcovito-obdlauhlým, tupým, u spodliny obostranně lahodným zubkem značeným; listím úzko-rovnošírým, dlauhosti býla i delším. Mnohoroč. Jn. Spt. Na vyvýšených pastvinách podhol a hol. Vápenné Tatry; kosodřevinau na Drechselhäuschenu hojně. — Bambuly dvě, přiokrauhlé. Listy bylní při 4, dlauhosti palce. Klas 4 — 5 květný: květy střídavými. Pastopky delší od květů. Pysk je bledožlutatý, dlauhosti leba; leb žlutato-zelený, do tělovitosti padající. Květy drobné.

DXXIII. Výškopa (Herminium RBr.) lubina zvonkatá, půlsečinami pyskem přímými. Pysk spodlinau měškovito-hrbatý, tupo-člnkatý, bez ostrohy. Jináče: Žežhulník.

Šk. jednomaudí (Monorchis RBr.) půlsečinami leba vnitřními 3 laločnatými, prostředním lalokem zdlauženým; pyskem hluboce 3 násečným: násečinami rovnošírými, bočními přioštěpnato-odstálými, prostředním 2 kráte delším. Mnohoroč. Mj. Jn. Jl. Na laukách a pastvinách po kopcech a vrchoch, až na hole vystupuje. Prešovo. — Býl bezlistý. Bambuly 2 brunaté, jedným oddáleným nožkatým. Listy hrálovité, obyčejné 2 kořenné a jeden bylní. Klas mnohokvětý, hustý. Pastopky dlauhosti vaječníka. Půlsečinami leba třema zevnitřními celými, vajcovitými; vnitřníma dvěma, 3 násečnýma. Květy medopáchné, drobné, zelenato-žlutaté.

DXXIV. Vemenník (Platanthera Rich.) pysk celý. Jináče jako: Kukučník.

V. dvaulistý (bifolia Rich.) pyskem rovnošírým, neděleným; ostrohau od vaječníka 1 a 1/2 — 2 kráte delší, vlasodobnau; pauzdry pelnic rovnoběžnými. Mnohoroč. Jn. Jl. Všudy v horách, a na laukách. — Listy kořenné obyčejně 2, vajcovité, tupé. Klas dlauhý, kyprý. Pastopky hrálovito-rovnošíré. Pysk tupý, barvy žlutato-bílé, do zelenatosti padající. Kořen bambulatý (Cepetec. Vímenník. Věmenník).

DXXV. Bludolyzník (Epigogium Gmel.) lubina zvrtlopyská, odstálá. Pysk kolenkatý, krňkau přímau, v nafaukanau přímau ostrohu zadně končený. Pelnice krátko-stopečkatá, v špic násečné blizny vtělená. Podstata pela laločnatá, stopečkatá. Vaječník nepokrutěný.

Bl. Gmelinův (Gmelini Rich.) bezlistá; býlem pošvatým, málokvětným: květy ovislými. Mnohoroč. Ag. V tmavých horách na zpráchnilém dřevě, co cizopásek. Kohút v Gemeru. — Býl dutý. Květy málo krvavé, čárkaté. Ostroha růžová. Pysk celý.

DXXVI. Holoplus (Limodorum Tourn.) lubina přímo odstálá. Pysk kolenkatý, dolu ostrožnatý, krňka přímá. Pelnice koncovná uvolněná. Strmík s pyskem nesrostnutý. Pel prachovitý. Vaječník nepokrutěný.

H. pometný (abortivum Schw.) bez listá; býlem pošvatým: pyskem vajcovito-vltatým; ostrohau šidlovitau, dlauhosti vaječníka. Mnohoroč. Mj. Jn. Na kopcech a chlumech v lesech, zřídka. Kozí vrch u Břetislavy; Zobor při Nitře; na Heďalli. — Pysk je často vajcovito-obdlauhlý, zřídka vajcovitý, barvy fijalovité, vnitř čárkami tmavšími krvavými poťahaný. Ostroha dlauhosti vaječníka, často však i menší. Pošvy býla jsau fijalovité, jako i sám býl. Býl plný. Pastopky dlauhosti vaječníka, fijalovité. Vaječník hrdělcatý, nepokrutěný. Hrozně zdlaužené, kypré. Květy velké.

DXXVII. Okrotice (Cephalanthera Rich.) násečiny lubiny přímé, málo staulené. Pysk bez ostrohy, kolenkatý, člnkem spodním měškovito-vyhlubeným. Pelnice koncovná, uvolněná. Pel prachovitý. Vaječník pokrutěný.

1. O. bledá (pallens Rich.) vaječníkem lysým; pastopkami vaječník převyšujícími, půlsečinami všemi tupými; listím často vajcovitým, anebo vajcovito-hrálovitým, končatým. Mnohoroč. Jn. Jl. Častá v horách. — Pysk vnitřně žlutovito-aksamitový. Lubina jináče bílá.

2. O. červená (rubra Rich.) vaječníkem puchatým; pastopkami od květa delšími, půlsečinami všemi končatými; listím rovnošíro-hrálovitým, ostrým. Mnohoroč. Jn. Jl. Řídčeji v lesech a po horách, vápno miluje. — Pysk vnitřní bledožlutato-pásato-krkvatý. Květy velké, delší od vaječníka, krvavé.

3. O. mečolistá (ensifolia Rich.) vaječníkem lysým; pastopkami od vaječníka o mnoho kratšími; půlsečinami zevnitřními ostrými; listím hrálovitým, vrchním rovnošíro-hrálovitým, končato-ostrým. Mnohoroč. Mj. Jn. V lesech. Více jihem. — Předešlé podobná. Krňka nadkolenná čárkatá, bakem žlutým. Květ sněhový.

DXXVIII. Kruštík (Epipactis Rich.) vaječník nepokrutěný, spodlinau v pokrutěnau stopečku zatenčený. Strmík krátky. Lubina zvonkato-odstálá. Jináče jako Okrotice.

1. Kr. šírolistý (latifolia All.) krňkau pyska nadkolennau končatau, špicem zpak zkřivenau, celocelau, od jiných půlsečin kratší; hrozněm zdlauženým, mnohokvětným; stopkau vaječníka dlauhosti půlvaječníka. Mnohoroč. Jn. Ag. Všudy v horách. — Kořen plazivý. Býl připuchatý. Listy široko-vajcovité, vrchní vajcovito-hrálovité, býlobejmé. Květy ovislé, jednostranné, zelenaté, pyskem přifijalovitým.

2. Kr. vranočervený (atrorubens Hoffm.) nadkolennau krňkau pyska končatau, krkvato-čipkatau, dlauhosti jiných půlsečin; stopkau dlauhosti vaječníka, hrozněm málo květným; listím vajcovitým, spodním vajcovito-hrálovitým. Mnohoroč. Jn. Jl. Po lesnatých horách s předešlau řídčeji. — Květy ovislé, tmavokrvavé. Pastopky puchaté, dlauhosti vaječníků. Plody zpak zahnuté. Od předešlého se ještě tím dělí, že všecky jeho částky menší jsau.

3. Kr. bahní (palustris Crantz.) krňkau pyska nadkolennau zaokrauhleno-tupau, dlauhosti jiných půlsečin; listím hrálovitým. Mnohoroč. Jn. Jl. Na mokrých laukách místy hojně. Břetislava a ostrovy Dunaje. — Květy zelenato-krvavé; hrozeň mnohokvětný. Pysk tupý, čipkatý; spodlinau mozolatý, bělitý. Pastopky dlauhosti puchatých vaječníků. Kořen plazivý, vláknatý, svazkovitý. Býl připuchatý.

DXXIX. Dvojlístek (Listera RBr.) lubina tlamatá, půlsečinami v leb staulenými. Pysk bez ostrohy, dolu zkřivený. Strmík zadně vajcovitým výrostkem završený, do jehož spodliny pelnice vmístěná jest. Pelnice uvolněná, sedivá, výdržná. Pel maukovitý. Zobek krňkatý: krňkau celau. Vaječník nepokrutěný.

1. Dv. vajcovitý (ovata RBr.) býlem 2 listým: listy vajcovitými; pyskem rovnošíro-2 násečným. Mnohoroč. Mj. Jn. Častá na pastvinách hor. — Kořen vláknatý, svazkovitý. Býl přímý. Listy býlobejmé, vajcovito-elliptičné, blanato-hrotité. Květy zelenaté. Stopečky žlázaté. Pastopky drobnulinké (Ophrys ovata L.) (Dvojílístek).

2. Dv. srdcový (cordata RBr.) býlem 2 listnatým: listy srdcatými; pyskem 3 násečným. Mnohoroč. Mj. Jl. Zřídka v tmavých hustých lesech na horách a podholách. Tatry: koliby pod Křivánem, dolina Koprová, ve výsosti 3500’. — Listy teměř 3 uhlaté. Půlsečiny krvavo-čárkaté. Pysk 3 násečný: násečinami bočními rovnošírými, krátkými; prostřední 2 násečnau, jakoby pysk 4 půlsečný byl (Ophrys cordata L.).

DXXX. Hnízdovník (Neottia L.) lubina zvonkatá, přilebnatá. Pysk bez ostrohy, vztýčený, spodlinau vyhlubený, nezavřený. Pelnice koncovná uvolněná, sedivá, výdržná a v zadní kraj strmíka vmístěná. Pel maučnatý. Zobek krňkatý, jazyčnatý, celý. Vaječník nepokrutěný.

Hn. obecný (nidus avis Rich.) pyskem 2 laločnatým. Mnohoroč. Mj. Jn. Všudy na kořenech horních stromů cizopasná, vystupuje po 2700’. — Kořen bambulatý. Květy bílo-brunaté. Pastopky od vaječníka delší (Ophrys nidus avis L.).

DXXXI. Hranopel (Goodyera RBr.) lubina tlamatá. Pysk bez ostrohy, zatvořený, spodně měškovato-hrbatý, vrchně zpak zakřivený. Pelnice uvolněná, při zobku vmístěná, stopečkatá, výdržná. Pel zrnků uhlatých. Zobek krňkatý, 2 násečný. Vaječník nepokrutěný.

Hr. plazivý (repens RBr.) listím kořenným, vajcovitým, nožkatým, sytovitým; býlem vrchně aj květy vlasatými. Mnohoroč. Jl. Ag. V hustých horních lesech a na podholách. Hojně vůkol stř. Tater: Hrádecká hora a Smrkovica. — Kořen plazivý. Býl je pošvami obkličený. Pysk hrálovitý. Klas hustý. Květy bílé i růžové, vonné. Pastopka od květů delší.

DXXXII. Pokrut (Spiranthes Rich.) lubina tlamatá. Pysk zavřený, bezostrožný, spodlinau žlebatý, vrchně zpak zakřivený. Pelnice uvolněná, při zobečku vmístěná, sedivá, výdržná. Pel ze zrnek po 4 se spolu držících pozůstává. Zob krňkatý: krňkau vajcovitau, špicem 2 násečným. Vaječník nepokrutěný.

P. jesenný (autumnalis Rich.) býlem bezlistnatým, pošvatým; listím kořenným vajcovitým i vajcovito-obdlauhlým, v nožku súženým a v býl bočně vmístěným; klasem kvintatým; pyskem obrátěno-vajcovitým, vykrojeným. Mnohoroč. Ag. Oct. Na mokrých pastvinách hor místně. Tatry od Moravy (Ophrys spiralis L.). — Kořen valcovitý. Květy bílé, sedivé, vonné a jednostranné.

DXXXIII. Koralice (Corallorrhiza Hall.) lubina tlamatá. Pysk spodlinau spolu s bočními půlsečinami lubiny spojený, a tam ostrohu krátulenkau přirostlau představující. Pelnice uvolněná, koncovná, pršivá. Pel v 4 mázdřičky voskovité shlučený.

K. příveskovitá (innata RBr.) pyskem obdlauhlým, tupým, obostranně tupo 1 zubatým, terčem dlauhovatě 2 mozolatým. Mnohoroč. Jn. Ag. V hustých horách a na podholách. Tatry: Křiváň ve výsosti 3600’; Muráňský Zámek. — Kořen málovětvitý, masnatý, červenatý. Býl bezlistý, pošvonosný, zelenatý. Klas málokvětý: květy drobné, bílé, pokrutěné, střechovitě na sobě ležící. Pastopky hrálovité, velmi drobné, ostré, spodní zpak zvrátěné. Tobolka široko-elliptičná, ovislá (Ophrys corallorrhiza L.).

DXXXIV. Sudopel (Sturmia RBr.) lubina odstálá. Pysk přímý, zadní, bezostrohý. Strmík ke špici krajnatý. Zobek tupý. Pelnice koncovné, pršivé. Pel voskovitý, dvě kůlky představující.

S. Loeselův (Loeselii Reichb.) býlem 2 listým; pyskem vajcovitým, tupým. Mnohoroč. Jl. Ag. V močařinách. Nežiderské jezero. — Bambula šupinatá, vajcovitá, zelenatá. Listy kořenné 2, nožkaté, vajcovito-hrálovité. Klas 5 — 6 květný: květy zelenatými. Pastopky kratší od květů. Pysk žlutatý, čipkatý.

DXXXV. Boruta (Malaxis Schwartz.) lubina nejodstálejší. Pysk bezostrohý, zadní. Pelnice koncovná, uvolněná, sedivá, výdržná. Pel voskovitý, v 4 mázdřičky obdlauhlé shlučený. Vaječník nepokrutěný.

1. B. kalužní (paludosa Schwartz.) býlem 3 — 4 listým, 5 uhlatým. Mnohoroč. Jl. Ag. V rašelinatých močařinách. Tatry aj okolo Prešova. — Bambula vajcovitá, nakřivená. Listy vajcovito-hrálovité, tupé, teměř lopatkaté. Květy 9 — 11, v klasu, zeleno-žlutaté. Pysk vyhlubený, končatý, celocelý, zpak zahnutý.

2. B. jednolistá (monophyllos Schwartz.) býlem při 1 listým, 3 uhlatým. Mnohoroč. Jl. Na podholách mezi mochem. Trenčín a Nitra. — List vajcovitý, ostrý. Pysk hrálovitý, končatý, vyhlubený. Pošvy 2. Květy zelenaté.

DXXXVI. Střevičník (Cypripedium L.) lubina odstálá. Pysk bruchatý, nadutý. Strmík špicem 3 násečný: laloky bočními pelniconosnými, středním jalovým. Vaječník nepokrutěný. Pelnice 2.

Stř. naduřený (Calceolus L.) Mnohoroč. Mj. Jn. V lesech a na pastvinách místy. Miškovec; Heďalla; Rožnava; Muránské vrchy v Gemeru; celý Šariš; Bystrá u Lubochné; Magura; Břetislava. — Kořen bambulatý, větvitý, plazivý. Býl přímý, křivolaký, (málo) přioblý, puchatý, listnatý; listy vajcovitými i vajcovito-hrálovitými, ostrými, připuchatými, býlobejmými. Květy 1 — 2, velké, krátko-stopkaté, ovislé. Leb krvavo-brunatý. Pysk elliptičný, žlutý, stlačený.

Rodina CX. Kosatíkovité. (Irideae Juss.)

Lubina nadplodná, lupeno-dobná, 6 půlsečná. Tyčinky 3, v spodlinu zevnitřních půlsečin lapené. Pelnice zevnitřní šelivé. Vaječník 3 pauzdrý, mnohovaječkatý: vaječky 2 řádkatými, patřinau střední. Blizny 3, jednotné anebo lupenovité. Tobolka 3 chlopnatá: chlopnami přehradonosnými. Klívik u vnitř bílka.

DXXXVII. Šefran (Crocus L.) lubina lupenodobná, pravidělná, nálevníkovitá; trubkau nejdelší, limcem 6 půlsečným, zvonkatým. Blizna 3 násečná aneb půlsečná: půlsečinami k vrchu širšími, pokrutěnými, zubkatými i vřezanými.

1. Š. jarní (vernus All.) taulem jednolistým; hrtanem lubiny bradatým; bliznau 3 násečnau, od limce lubiny přidvakráte kratší; vlákny kořennými, sukniček vlasodobnými, pitvorčeky obdlauhlými a úzkými. Mnohoroč. Mrc. Apr. Na holách a podholách, i na nižší vrchy zestupuje. Liptov: Ďumbier a jinde kosodřevinau; celý Šariš, Spiš: v Gemeru a jinde v hornatých krajech. — Vrchní cibule obyčejně menší. Listy rovnošíré, žlebaté, krajem zpak zahnuté, pražilaté, asi v 3 — 4 pošvy zavřené. Květy tmavo a bledofijalovité, čárkaté i cele bílé. Blizny barvy plamenné, do vnitř pokrutěné. Lubina vrchně čupřinato-rozšířená, zubečkatá (Šofran. Šafran).

2. Š. potravní (sativus All.) taulem 2 listým, hrtanem lubiny bradatým; bliznau 3 půlsečnau, dlauhosti limce lubiny; vlákny kořennými vlasodobnými; pitvorčeky úzkými. Mnohoroč. Spt. Oct. Sadí se. Někdy Trenčanský dobrotau vynikal nad nynejší Rakauský. — Lubina vrchně něco shrubená, špicem zubatá, odstálá.

3. Š. krásný (speciosus MB.) taulem 1 listým? hrtanem lubiny…; bliznau nitkato-mnohonásečnau od nitek kratší: trubkau lubiny od limce o mnoho delší; šupinami sukniček hladkými, hrotitými. Mnohoroč. V jeseni. Lesy Beregu, Ugoče, Marmaruši. — Květ lilla.

4. Š. různobarvý (discolor nos.) taulem 2 listým; hrtanem lubiny lysým; bliznau 3 násečnau násečinami nálevníkovitými, husto-tenko-třepenatými, takměř dlauhosti lubiny; vlákny kořenných sukniček vlasodobnými: pitvorčeky uzulenkými, zdlauženými; trubkau lubiny od limce 2 — 3 kráte delší. Mnohoroč. Apr. Mj. Hojně na holních laukách Kohúta v Gemeru. — Lubina bledo-modrá, násečiny špicem velko-tmavo- a jedno-modrobakaté neb fijalovité. Listy 2 saučasné, jásavé krajem ohnuté, licem 1 velko-bílopražilaté, opakem tmavé, a tam řebřem uťatým. Blizna málo menší od lubiny, pod sklem žlázatá, žlutková. Nálevníky se do vnitř rozškerují. Tobolka vajcovito-ostrá, přirůžová. Semena růžová, špicem přiveskovitá. Zdáliž Š. strakatý? (variegatur Hopp.).

DXXXVIII. Mečník (Gladiolus L.) lubina lupenodobná, 6 půlsečná, nepravidělná, při 2 pyskatá. Blizny 3, hoře rozšířené. Tyčinky vstávavé. Semena přikřídlatá.

M. střechovitý (imbricatus L.) býlem 8 — 12 květným; trubkau lubiny od vaječníka 3 kráte delší; bliznami od spodliny volně se šířícími, krajem teměř od spodliny neštovicatými. Mnohoroč. Mj. Jn. Na laukách. Telgart v Gemeru; Boca, Hrádek v Liptově; Králová Hola; Zborovo a Prešovo v Šariši; Kežmarok hojně; Šomfa při Břetislavě. — Květy jednostranné, trubkau značně nakřivenau, nehtem půlsečiny vrchní nakřiveným, vzdáleným. Pošvy květné delší od trubky lubiny. Cibule stále vajcovitá, zdvojená; kořenné vlákna sukniček jsau rovnoběžné nejhustější. Květy bledorůžovo-červené, do fijalovitosti padající.

DXXXIX. Kosatík (Iris L.) lubina lupenodobná; spodlinau trubkatau, limcem 6 půlsečnau: půlsečinami střídavými, 3 zpak zahnutými a 3 střídavými, přímými anebo staulenými. Blizna 3 půlsečná, lupenovitá.

a) Bradaté: půlsečiny 3, vnitř hustovlasaté

1. K. nízký (pumila L.) býlem 1 květným, nejkratším, od listů kratším; trubkau nezakuklenau; půlsečinami lubiny obdlauhlo-obrátěno-vajcovitými. Mnohoroč. Apr. Mj. Na strmých kopcech. Miškovec, Břetislava, Pezinek. — Listy mečovité, sivé. Brada modrá, vrchně žlutá. Barva velice měnivá; já sem viděl modrau, namodralau, fijalovitau.

2. K. nažlutlý (lutescens Lam.) býlem při 1 květným, od listů delším; trubkau v taulu zakuklenau; půlsečinami lubiny obdlauhlo-obrátěno-vajcovitými. Mnohoroč. Apr. Mj. Spolu s předešlým, než řídčeji. — Předešlému velice podobný, dělí se však známkami udanými. Květy jsau bíložlutaté; půlsečiny zevnitřní neznačně fijalovito-žilaté, vnitřní jednobarevné, a jen spodlinau krvavými žilami značené.

3. K. strakatý (variegata Jacq.) býlem mnohokvětým, dlauhosti listů; taulem zelinatým; půlsečinami zevnitřními limcem obrátěno-vajcovitým, 2 kráte od nehta kratším, volno se do něj súžujícím; nehtem obdlauhlým, ke spodlině se súžujícím; vnitřním limcem obrátěno-vajcovito-obdlauhlým; nehtem klinovitým, 2 kráte od limce kratším. Mnohoroč. Mj. Jl. Na kopcech, chlumech i ve vrchoch pastvinatých, zvlášť vápenných. Miškovec, Kláštor Sv. Ducha v Buku; Matra; Vacovo; Břetislava. — Půlsečina vnitřní cele bledožlutá, nehet však drobno-červeno-strakato-bodkatý; zevnitřní je žlutatá, žilami větvitými, lukovitými, tmavokrvavými barvená, do brunatosti padá. Mezižilatost bílá, lesklá. Blizny bledožluté. Nitky, pelnice a pel bílé.

4. K. německý (germanica L.) býlem mnohokvětým, kratším od listů; taulem krajem blanatým; půlsečinami zevnitřními limcem obrátěno-vajcovito-obdlauhlým, dlauhosti nehta do něhož klinovitě přechází: nehtem klinovitě volno ke spodlině se súžujícím; vnitřními půlsečinami limcem široko-obdlauhlým, boky přivyhlubenými, z náhla v nehet úzký 3 kráte od limce kratší se súžujícím. Mnohoroč. Mj. Sadí se z husta. — Půlsečiny zevnitřní limcem jsau lilijovité, hlavně 3 pražilaté, bočně však (asi 20) lukovito-pražilaté, špicem vydlaté. Nehet zelenatý, bodkami fijalovitými husto posátý. Vnitřní půlsečiny cele modré, hlavně 3 pražilaté; boční do 20; nehet jako u zevnitřních. Blizny modré. Nitky přimodralé (Modré Lilium. Kosatec. Brunatný Mečík).

5. K. písečnatý (arenaria VK.) býlem 2 — 3 květným, dlauhosti listů i kratším; taulem zelenovitým, 3 chlopnatým, trubku zakuklujícím; půlsečinami zevnitřními obdlauhlo-hrálovitými, vnitřními hrálovitými. Mnohoroč. Mj. Jn. Na písku hojně, ale jen jihem. Matra; Vacovo; vtoky Hrona; Komárna. — Květy obyčejně 2, třetí pometný. Listy rovnošíré, velmi úzké, kosovité, často delší od květa. Taul velký, teměř cele květ zaobaluje. Trubka ne cele o polovici kratší od půlsečinek. Půlsečiny zevnitřní širší a delší, vnitřní vltaté, všecky žlutaté, nehty fijalovitými čárkami značené. Celá zelina drobná, menší o mnoho od nizkého. Brada šafranovitá.

6. K. uherský (hungarica VK.) býlem mnohokvětým, dlauhosti listů; taulem zelinatým, vrchním 2 květným; půlsečinami vnitřními obrátěno-vajcovito-klinovitými, zevnitřními obrátěno-vajcovitými. Mnohoroč. Mj. Na pažitných kopcech. Pastviny Tokajského vrchu. — Květy obyčejně 3 — 4. Pošvy nafaukané, něco fijalovité, 2 kráte delší od trubky koruny. Půlsečiny tmavofijalovité, krajem bíločárkaté. Brada bílá a žlutatá. Blizny špicem vyhřizeno-zubaté (Iris bohemica Schm.?).

b) Nebradaté: půlsečiny lysé.

7. K. Kosač (Pseud-Acorus L.) vaječníkem 3 prásmatým; trubkau lubiny nálevníkovitau, dlauhosti tyčinek; půlsečinami zevnitřními, limcem vajcovito-rhombičnými, široko-nehtatými: nehtem teměř 3 kráte kratším; vnitřními limcem přirovnošírými, dlauhosti užšího nehta, 3 kráte od zevnitřních kratšími. Mnohoroč. Jn. Jl. Všudy v bařinách. — Býl mnohokvětý, dlauhosti listů. Větve při 3 květné, odstálé. Půlsečiny zevnitřní cele žluté, u vrchu nehta však červeno-brunato-pražilaté. Vnitřní cele žlutá. Blizny žluté.

8. K. sibirský (sibirica L.) vaječníkem 3 prasmatým; trubkau lubiny okrauhlo-vajcovitau, dlauhosti půl pelnice: limcem zevnitřních půlsečinek obrátěno-vajcovitým, dlauhosti nehta do kterého obdlaužnatě přechází; limcem vnitřních obrátěno-vajcovitým v nehet krátký zatenčeným, dlauhosti nehta zevnitřních. Mnohoroč. Jn. Na laukách. Koryto Šajavy v Boršodě; Šovár v Šariši; Kozí vrch u Břetislavy zřídka. — Býl při 2 květný, od listů delší. Půlsečiny zevnitřní modropražilaté a bakaté na bílém poli; pražily hrubé, vydlaté a větvité. Nehet pluhavo-žlutatý; žily větvité, špicem modré. Vnitřní půlsečiny fijalovité, nehtem modrožilatým. Blizny fijalovité.

9. K. Ledakosatík (spuria L.) vaječníkem 6 prásmatým; trubkau lubiny okrauhlau? dlauhosti půlvaječníka? limcem zevnitřních půlsečinek přiokrauhlým, od hrálovitého nehta kratším; limcem vnitřních hrálovitým. Mnohoroč. Mj. Jn. S předešlau na laukách, než mnohem řídčeji. Okolo Stomfy u Břetislavy. — Býl málokvětý, oblý, plný, větší od listů. Tauly zelinovaté. Půlsečiny zevnitřní bílo-žlutaté, žilami modrými utěšeně barvené, nehty obostranně šikmo-čárkaté; vnitřní fijalovité, jednobarevné. Nemilo voní.

10. K. travní (graminea L.) vaječníkem 6 prásmatým; trubkau lubiny přikůlatau, dlauhosti půl pelnice; limcem zevnitřních půlsečinek vajcovitým, 2 kráte od nehta obdlauhlého, prostředkem bruchatého kratším, přiveskovitým; limcem vnitřních úzko-obdlauhlým, volno do nehta o mnoho kratšího klinovitě přecházejícím, a 1 a 1/2 kráte kratším od zetnitřních. Mnohoroč. Mj. Jn. Na keřnatých, pažitnatých kopcech. Prešovo, Miškovec. — Býl dvauřezý, při 2 květný; listy delší od býla. Tauly 3, nestejné dlauhosti. Půlsečiny zevnitřní bledo-žlutaté, středem 3 modro-čárkaté: čárky boční větvito-vydlovaté, modré, nehet fijalovitý, pražily žluté a žily modré; vnitřní jednostejně modré, husto- tmavěji modro-čárkaté. Blizny bledofijalovité, prostředkem tmavším.

Rodina CXI. Zověnkovité. (Amaryllideae RBr.)

Tyčinky 6, pelnicemi do vnitř pokrutěnými. Jináče jako Kosatík.

DXL. Narcis (Narcissus L.) lubina svícenovitá; limec stejný, 6 půlsečný. Ledalupen zvonkovitý, v hrdlo lupiny vtělený. Tyčinky v trubku vtělené, střídavé kratší.

1. N. básnířský (poeticus L.) ledalupenem překrátkým, mísečkovitým, krajem čipečkatým; listím tupočlnkatým, rovnošírým; lodyhau stlačeno-2 řezau, 1 květnau. Mnohoroč. Mj. V zahradách a mezi vinicemi. — Lubina bílá. Ledalupen žlutkatý; zubky šefranovité barvy, před nimi bílý pásik. Květ z taule vystupující (Narciška. Narcíz. Jaroko).

2. N. Ledanarcis (Pseudo-Narcissus L.) ledalupenem dlauhosti lubiny, čipkatým; listím nečlnkatým, rovnošírým; lodyhau stlačeno-2 řezau, 1 květnau. Mnohoroč. Mrc. Apr. V zahradách a mezi vinicemi. — Květ žlutý, ledalupenem žlutým aneb zlatým.

DXLI. Bledule (Leucojum L.) lubina 6 půlsečná, zvonkovitá: půlsečinami stejnými, špicem shrubenými. Nitky stejné.

Bl. letní (aestivum L.) taulem mnohokvětým; čnělkau nitkato-kyjovitau. Mnohoroč. Mj. Na mokrých laukách. Ostrovy a koryto Dunaje. — Lubina bílá, špicem zelená aneb žlutá. Květy ovislé, spolu 5 — 7. Lodyha 2 řezá. Listy rovnošíré, tupé.

DXLII. Bíbolenka (Galanthus L.) lubina 6 půlsečná: půlsečiny 3, zevnitřní odstálé; 3 vnitřní přímé, kratší, vykrojené.

B. obecná (nivalis L.) lodyhau 1 květnau; květem ovislým; listy 2. Mnohoroč. Mrc. Apr. V mokrých lesech. Buk a Matra; Kameňane, Revúca, Balog v Gemeru; Šimonka v Šariši; Poprad ve Spiši; Břetislava. — Kořen bambulatý, sukničkatý. Lupeny zevnitřní obdlauhlé, bílé, spodlinau vltaté; vnitřní obrátěno-srdcaté, vrchně bakaté, jináče pásikaté (6 — 8). Tyčinky od blizny kratší. Listy rovnošíré, tupé (Bíbolenka. Vyskočilka. Kozí dříst. Sněženka).

Rodina CXII. Chřesťovité. (Asparageae Juss.)

Lubina podplodná, lupenovitá, 6 násečná aneb 6 listná aneb 4 — 8 půlsečná. Tyčinek tolik kolik násečin lubiny, v lůžko aneb v lubinu vmístěných. Pelnice do vnitř skrutěné. Vaječník uvolněný, 3 pauzdrý; pauzdry 1 i více semennými, vaječky ke střednímu uhlu lapenými. Čnělky 1 — 3. Plod důžný, nešelivý, 3 pauzdrý; někdy jalový, 1 pauzdrý, 1 semenný.

DXLIII. Chřest (Asparagus L.) lubina zvonkatá, 6 půlsečná, spodlinau často v trubku stáhnutá. Tyčinky 6. Vaječník 3 pauzdratý: pauzdry 2 vaječkatými. Čnělka 1; blizny 3, zpak zakřivené.

Chř. leční (officinalis L.) listím svazkovitým, štětovitým, oblým aj větvičkami nejlysejšími, hladkými; trubkau koruny do půl limce sáhající; nitkami dlauhosti obdlauhlé pelnice. Mnohoroč. Jn. Na laukách, mezi vinicemi a na úrodných kopcech místy. — Květy bílé. Stopečky pazušní samotné aneb zvrtlíkaté. Jahoda kůlatá, šarlachová (Hromová zelina. Špárga. Cholodec. Podčec).

DXLIV. Vrtinoha (Streptopus Micheux.) lubina až do spodliny 6 půlsečná. Vaječník 3 pauzdratý: pauzdry mnoho semennými. Čnělka 1; blizna tupá. Jahoda.

V. býlobejmá (amplexifolius DC.) listím býlobejmým aj býlem lysým. Mnohoroč. V podholních a holních lesech. Tatry Slovenské; hole Oravské. — Kořen vláknatý. Býl větvitý, rozšířený. Květy na článkatých stopkách visejí, samotné, nažlutlo-zelenaté. Jahoda šarlachové barvy. Listy jsau kokoříku podobné (Čipek. Čipková zelina).

DXLV. Vranovec (Paris L.) lubina vodorovně odstálá, až po spodlinu 8 půlsečná, násečinami 4 zevnitřními kalich, a 4 vnitřními užšími korunu představujícími. Tyčinky 8. Pelnice v prostřed nitky přirostnuté. Čnělky 4; blizny jednotné. Jahoda 4 pauzdrá: pauzdry 4 — 8 semennatými.

Vr. čtyrlistý (quadrifolia L.) listy čtyrmi. Mnohoroč. Mj. Jl. V hájech, lesech a mezi křovím častá až po meze smrčiny. — Kořen článkatý, plazivý. Býl přímý, oblý, lysý; listy zvrtlíkaté, sedivé, vajcovité, ostré, 3 pražilaté, celocelé, lysé. Květ koncovný. Jahoda přikůlatá, modrovranná, lesklá. Květy nažlutlo-zelenaté. Zřídka žeby se nalezalo 10 tyčinek (Vlčie Oko).

DXLVI. Kokorík (Convallaria L.) lubina zvonkatá aneb trubkatá, 6 násečná anebo 6 zubatá. Vaječník 3 pauzdrý; pauzdry 2 vaječkatými. Blizna tupá, 3 prásmatá. Jahoda pauzdry 1 semennými.

1. K. zvrtlíkatý (verticillata L.) býlem uhlatým; listím zvrtlíkatým. Mnohoroč. Mj. Jn. V horních lesech místy. Prešovo a roztrúseně vůkol stř. Tater až po bučinu. — Býl přímý, jednotný. Listy někdy po 2. Stopky v pazuchách samotné, ovislé. Lubina trubkatá, valcovitá, bílá, špicem nazelenalá, jako též u nastupujících.

2. K. mnohouhlatý (Polygonatum L.) býlem 2 řezo-ostrouhlatým; nitkami výše polovici lubiny uvolněnými, dlauhosti pelnic úplně lysými stopečkami 1 — 2 květnými od lubiny kratšími, lysými; násečinami lubiny špicem tupozaokrauhlenými; listím býlobejmým, vajcovitým, elliptičným, tupým a sedivým. Mnohoroč. Mj. Jn. V lesech a mezi skalinami častá. — Květy něco větší jako u šírolistého (Kokorík. Kokoříkový kořen. Líčidlo).

3. K. šírolistý (latifolia Jacq.) býlem ostrouhlatým; nitkami níže polovici lubiny uvolněnými, dlauhosti pelnice, úplně lysými; stopkami 2 — 3 květnými, od lubiny delšími, husto-puchatými, pastopkatými; násečinami lubiny špicem tupo-zaokrauhlenými; listím přinožkatým, vajcovito-končatým, tupým, opakem pražilami hustopuchatými. Mnohoroč. Mj. Jn. V lesech mezi křovím s předešlau. Boršod, Břetislava, Gemer a j. řídčeji. — Listy nejzřejměji pražilaté. Býl cele puchatý. Stopka tuhá. Listy jednostranné, spodní široko-vajcovité, končaté, vrchní elliptičné, končekem značnejším.

4. K. mnohokvětý (multiflora L.) býlem oblým, vrchně stlačeno-oblým; nitkami jen hned níže pelnic uvolněnými, 4 — 6 kráte od pelnic kratšími, husto-puchatými; násečinami 3 — 4 květnými, od květa delšími, pastopkatými; násečinami lubiny všemi vajcovitými, stejnými; listím sedivým, býlobejmým, přielliptičným, měkým, aj opakem lysým. Mnohoroč. Mj. Jn. Obecná v namokralých lesech. — Listy ještě nejméně pražilaté. Býl cele lysý. Stopka zmlandravelá. Listy spodní vajcovito-obdlauhlé, zaostřené (končák 0), půlbýlobejmé; vrchní hrálovito-ellipličné, končákem opatřené. Květy o polovici menší jako u šírolistého (Kukurík. Konvalka).

5. K. Landyš (majalis L.) lodyhau bezlistau, polooblau; květy hroznatými, ovislými, koncovnými. Mnohoroč. Mj. Jn. Všudy v tmavých lesech, avšak vůkol stř. Tater jen zřídka. — Lubina kůlato-zvonkatá, bílá. Hrozeň jednostranný. Listy po 2 srostnuté, obdlauhlo-elliptičné, končaté, celocelé, lysé, mnoho-pražilaté (Hruštička. Perlíček. Perlokvět. Konvalinka. Biser. Landyš).

DXLVII. Vesnín (Majanthemum Wigger.) lubina 4 půlsečná: půlsečinami vodorovně odstálými i zpakzvrátěnými. Tyčinky 4. Čnělka 1; blizna tupá. Jahoda 2 pauzdrá: pauzdry 1 semennými.

V. dvojlistý (bifolium DC.) býlem 2 listým: listy střídavými, nožkatými. Mnohoroč. Mj. Jn. V hustých lesech častá. — Zřídka listy 3, pražilaté. Hrozeň koncovný, útlý. Lubina mlíčná. Zralá jahoda červená (Přestupnička; Stínovka; Lupenice; Stračí jahoda).

DXLVIII. Čipkovník (Ruscus L.) květy 2 domé. Lubina až do spodliny 6 půlsečná. Muž: nitky v trubku vajcovitau srostnuté, kdež na vrchu 3 pelnice strmějí. Žen: nitky někdy v trubku srostnuté, pelnicemi však jalovými. Čnělka 1; blizna hlávkatá. Jahoda 3 pauzdratá: pauzdry 2 semennými.

Č. jazyční (hypoglossum L.) listím obdlauhlo-hrálovitým, končatým, šutým, lícem květonosným; svazky mnohokvětnými, spodlinau listem malým, zelinovatým, hrálovitým, 3 — 5 pražilatým, podopřeným. Mnohoroč. Mrc. Apr. V lesech po vrchoch. Dotud jen okolo Břetislavy v horách Pezinských, Sv. Jurských a Modranských. — Červená jahoda. Vždy zelený. Listy spodní v zvrtlíku (Čipková bylina).

Rodina CXIII. Lilijovité. (Liliaceae DC.)

Lubina lupenodobná, podplodná, 6 násečná aneb 6 lupenná. Tyčinky 6 v lůžko aneb v lubinu vmístěné. Pelnice do vnitř skrutěné. Vaječník uvolněný, 3 pauzdrý, mnohovaječkatý: vaječky 2 řádkovými, v uhel střední vtělenými. Čnělka 1. Blizny 3 aneb 1, 3 tupouhlatá. Plod suchý, šelivý, chlopnami prostředkem přehradonosnými. Klívik v bílku.

DXLIX. Tulipán (Tulipa L.) lubina 6 lupenatá. Medník 0. Čnělka 0. Blizna 3 laločnatá. Semena plochá.

T. lesní (sylvestris L.) býlem 1 květným, lysým; lupeny vnitřními a tyčinkami spodlinau bradatými; listím hrálovitým, mečovitým. Mnohoroč. Apr. Mj. V zahradách. — Květ žlutý (Tulipán).

DL. Křin (Fritillaria L.) lubina 6 lupenná: lupeny spodlinau jamkato-medníkovité. Čnělka špicem 3 násečná.

Kř. obecný (Meleagris L.) býlem 1 — 2 květným, listnatým: listím rovnošírým, žlebatým, ohnutým, střídavým; lupeny kostkato-barvenými, špicem stáhnutými. Mnohoroč. Apr. Mj. a Spt. Na mokrých laukách. Dotud jen v Tatrách od Bukoviny s jistotau. — Květy růžové i nažlutlé, krvavo-krásně čárkaté.

DLI. Lilija (Lilium L.) lubina 6 lupenná, zvonkatá i ohnutá: lupeny spodlinatau, medníkovau brázdau poznačené. Čnělka nedělená. Blizna 3 tupouhlatá. Semena plochá.

1. L. cibulonosná (bulbiferum L.) listím roztrúseným, květy přímými; lubinau zvonkatau, vnitř bradovicatau, důžnau škrablatau. Mnohoroč. Jn. Jl. V zahradách. Okolo Prešova; Liptov: Lúčky a Černým Váhem. — Květy šefranovité, bodkami brunato-červenými pofrkané. Býl listnatý (Lalija. Krin).

2. L. Zlatohlav (Martagon L.) listím zvrtlíkatým, elliptično-hrálovitým, končatým, krajem škrablatým; býlem puchato-škrablatým, květy ovislými; lubinau ohnutau. Mnohoroč. Jl. Ag. Častá v lesech. Celým Slovenskem než jen roztrúseně. Vystupuje do končin smrčiny. — Býl přímý, oblý, jednotný. Listy sedivé, přilysé, vrchní střídavé; květy hroznaté, pastopkaté. Lupeny rovnošíré, tupé. Lupeny brunato-červené, tmavokrvavými baky hustoposypané (Zlatohlav. Máselník).

DLII. Lojda (Lloydia Salisb.) lubina 6 lupenná, odstálá: lupeny vnitř nad spodlinau jamkau mednikovau, spodně příčnau krkvau značenými. Čnělka nedělená. Blizna 3 tupouhlatá. Semena plochá.

L. pozdní (serotina Salisb.) lodyhau málolistau, při 1 květau; listím kořenným od lodyhy delším, půloblým, nitkatým; květem přímým. Mnohoroč. Jl. Ag. Na trávnatých skalinách nejvyšších hol. Střední Tatry, nad kosodřevinau. — Květy bílé, lupeny vnitř 3 červeno-pásikaté, nehty nažlutlé. Tyčinky lysé.

DLIII. Kandík (Erythronium L.) lubina 6 lupenná, spodlinau zvonkatá, potom odstálá, naposledy ohnutá; lupeny dvěma vnitřními spodlinau 2 mozolatými. Čnělka 3 násečná. Semena kůlatá.

K. psí (Dens canis L.) lodyhau bezlistau, 1 květau; listím kořenným (při 2) obdlauhlo-elliptičným, brunato-bakatým; lupeny ostrými. Mnohoroč. Apr. Mj. V horních lesech. Dotud jen Marmaruš s jistotau. — Květy bílé, načervenalé, krvavé.

DLIV. Kohátka (Anthericum L.) lubina 6 lupenná, odstálá. Medník 0. Tyčinky v lůžko vtělené, nitky šidlovité. Pelnice v hrbet upevněné. Čnělka nedělená. Stopka koléncem značená. Semena uhlatá. Květy bílé.

1. K. větvitá (ramosum L.) lodyhau přímau, metlinatau, větvemi hroznatými; listím rovnošírým, (5 — 6) nadmuto-vyhlubeným, ostrým, rovným; čnělkau přirovnau. Mnohoroč. Jn. Jl. Častá všudy na suchých neúrodných kopcech. — Lupeny mlíčnaté. Stopka dlauhosti lupenů oblá, špicem shrubená. Pastopečka drobná. Blizna při 0 (Plotnice. Bělozárka).

2. K. jednotná (Liliago L.) lodyhau přímau, jednotně hroznatau; listím rovnošírým, plochým, ostrým, ohnutým; čnělkau ohnutau. Mnohoroč. Jn. Jl. S předešlau o mnoho řídčeji. Jen jihem: Buk.

DLV. Sňedek (Ornithogalum L.) lubina 6 lupenná, odstálá. Medník 0. Tyčinky v lůžko vmístěné aneb v kraj lupenů; pelnice hrbtem lapené. Čnělka nedělená. Blizna tupá. Semena vajcovito-kůlatá aneb uhlatá. Stopky nečlánkaté.

1. Sň. ovislý (nutans L.) tyčinkami všemi 3 zubatými; hrozněm přijednostranným, ovislým; listím rovnošírým, lysým. Mnohoroč. Apr. Mj. Na polích, laukách. Gemer; koryto Šajavy; Břetislava a j. — Lupeny krajem bílé, jináče zelené. Tyčinky menší 2 kráte tak dlauhé jako široké a jejich zubky 3 sebe stejné; větší 4 kráte delší od své širokosti, 3 zubaté. Listy dlauhosti lodyhy, špicem suché, pošvaté, lysé, polovicemi složené, 2 i 3 kráte od lodyhy širší.

2. Sň. okolíkatý (umbellatum L.) tyčinkami nezubatými, květy vrcholíkatými (počtem 4 — 7); stopkami lukovitými, plodonosnými, nejodstálejšími, plodem přímým; pastopkami dlauhosti půl stopky; lupeny obdlauhlými, tupými; listím rovnošírým, cele lysým. Mnohoroč. Apr. Mj. Na úrodných kopcech. Miškovec; koryto Dunaje; Břetislava; roviny Spiše řídčeji. — Květy vnitřní mlíčnaté, zevnitřní široko-zelenaté. Listy nadmuto-vyhlubené, bez člnka. Plod přerezaný, 6 hvězdatý. Bambula kůlatá, od vrchu na dol stlačená.

3. Sň. šticatý (comosum L.) tyčinkami nezubatými; květy obdlauhlo-hroznatými (počtem 10 — 14), jen vrchně vrcholíkatými, stopkami podkoncovnými, od koncovných delšími, přímo odstálými, po kvitu nejodstálejšími; plodem přímým; pastopkami dlauhosti stopky; lupeny obdlauhlými, tupými; listím rovnošírým, krajem brvenným. Mnohoroč. Mj. Jn. Na pažitných kopcech s předešlau, než řídčeji. Jen okolo Miškovce velmi zřídka. — Vším činem jako okolíkatý; ale se dělí okřem výše udaných znakau ještě tím, že lupeny 3, zevnitřní značně delší, špicem nemozolaté jsau; jha vaječníka též něco ostřejší a všecky částky větší.

4. Sň. pyrenejský (pyrenaicum L.) tyčinkami nezubatými; květy zdlauženo-hroznatými (počtem do 40), vrchně hrozněm rovnakým, tenším; stopkami plodonosnými, vztýčenými, květaucími odstálými; lupeny rovnošíro-obdlauhlými tupými; pastopkami dlauhosti půl stopky; listím rovnošíro-hrálovitým, žlebatým, lysým. Mnohoroč. Jn. Jl. Na laukách. Okolo Miškovce. — Lupeny zevnítřně pražilau zelené, jináče bílé. Viděl sem plod 3 — 4 řebratý, vajcovito-okrauhlý. Lupeny 3, zevnitřní pod špicem velko-mozolaté. Pyramidu představuje. — Žeby zpakulomený (refractum Kit.) který je v Pešti sbíral v okolí Břetislavském se nalezal, pochybuji.

DLVI. Křivatec (Gagea Salisb.) lubina 6 lupenná, vrchně odstálá. Medník 0. Pelnice spodlinau na nitce vězivé. Čnělka nedělená. Blizna 3 uhlatá. Semena zaokrauhlená. Květy žluté, hrbtem zelenato-pražilaté.

a) Bambula plná, vajcovitá, přímá, samotná

1. Kř. žlutý (lutea Schult.) listem kořenným, samotným, rovnošíro-hrálovitým, krajem (pod sklem) úzulenko-blanitým a jinde cele okrauhlo-bublinatým: bublinami nejhustejšími, bílými, ostro-člnkatým; stopkami okolíkatými lysými a bezpastopečkatými; pastopky 2, nestejné, listnaté; lupeny obdlauhlými, špicem zaokrauhleno-tupými; nitkami hrálovito-končatými; lodyhau 6 uhlatau. Mnohoroč. Apr. V mokřinatých hájech. Hojně Bukem, Matrau; Břetislava, Prešovo, Gemer; horami Spiše řídčeji.

2. Kř. útlý (pusilla Schult.) listem kořenným samotným, úzkorovnošírým, málo nadmuto-vyhlubeným krajem (pod sklem) neblanitým aniž bublinatým; stopkami nevykvitnutých okolíkatými, potom hroznatými, (3 — 4, zřídka 7) přilysými, pastopečkatými: pastopkami při dvěma vstříčnýma potom střídavýma, dolní pošvatau; lupeny hrálovitými, špicem samým přitupými; nitkami vlasatými, přistejnými; lodyhau tupo 3 uhlatau. Mnohoroč. Mrc. Apr. V skalnatých lesech. Miškovec: Tatárárok; Buk tu i tam; Matra. — Ve všeckých částkách velmi útlá a tenulinká. Listy dlauhosti lodyhy. Stopky nitkaté. Sukničky bambuly brunato-kávovité.

b) Bambuly 2, obecnau sukničkau otočené

3. Kř. drobný (minima Schult.) listem kořenným samotným, přímým, rovnošírým, přižlebatým; stopkami jednotnými i větvitými, lysými, v okolík potom hrozeň 2 — 5 květný složenými; pastopkau samotnou, pošvatau; lupeny rovnošíro-hrálovitými, končatými; bambulau vajcovitau. Mnohoroč. Apr. Mj. V hájech, na kopcech. Břetislava: Kalvaria. Hojněji v horních lesech.

4. Kř. nivní (arvensis Schult.) listím kořenným 2; stopkami větvitými, vrcholíkatými, raunatými; pastopkami 2 — 3; lupeny hrálovitými, ostrými, zevnitř puchatými; bambulau přiokrauhlau. Mnohoroč. Mrc. Apr. Na polích a úrodných místech. Miškovec a Spiš zřídka; koryto Dunaje; Břetislavská Kalvaria hojně. —

c) Bambuly 3, vodorovné, oddělené

5. Kř. súlupenný (stenopetala Reichbach.) listem kořenným samotným; stopkami lysými, jednotnými, při 4 květnými, po kvitu všudy odstálými; pastopkama 2, nepošvatýma; bambulama 2, nožkatýma, špicem kyjovito-vajcovitýma. Mnohoroč. Apr. Mj. Na polích. Okolí Miškovce i s nasledující zřídka.

6. Kř. lauční (pratensis Koch.) listem kořenným samotným (pod sklem cele připuchatým); stopkami přilysými, jednotnými, (2 — 3) okolíkatými, po kvitu jednostrannými; pastopkami 2 — 3, dolní velkopošvatau, krajem puchatými; bambulama 2, sedivýma, vajcovitýma, spodlinau širšíma, nenožkatýma, bílíma. Mnohoroč. Apr. Mj. Po polích. Hojně Miškovec; Prešovo; Břetislava. — Celá: listy, stopky, květy i lodyha popelaté, pod sklem krátulenko stále puchaté. — Coby mozolatý (callosa Kit.) značil nevím.

DLVII. Ladona (Scilla L.) lubina 6 lupenná, odstálá i zvonkatá. Medník 0. Nitky v spodlině lupenů vtělené. Pelnice hrbtem lapené. Čnělka nedělená. Blizna tupá. Semena okrauhlá. Stopky nečlánkaté.

1. L. dvaulistá (bifolia L.) listím kořenným 2 (zřídka 3), hrálovito-rovnošírým, žlebatým; špicem hrubo-krátko-bodákovitým; lodyhau oblau; hrozněm přímým; pastopkami drobnulenkými. Mnohoroč. Mrc. Mj. Častá v lesech a hájech. — Pelnice tmavobelasé. Květy utěšeně modré i fijalovité a růžové. — ß) pelnice krvavé a pastopečky málo větší. S předešlau. Buk zřídka (Arcingle).

2. L. krásná (amoena L.) listím kořenným 3 — 4 přímým, široko-rovnošírým, plochým, špicem kuklatým lodyhau uhlatau; hrozněm (4 — 6 květným) přiovislým; pastopkami malými, značnými, uťatými i zubatými. Mnohoroč. Apr. Mj. Na laukách. Ostrovy Dunaje; Břetislava: Mühlau. — Nitky cele modré. Vaječník zelenatý, bez pásiků. Čnělka modrá. Lupeny velké, ploché, modré, nehty bílými.

DLVIII. Česnek (Allium L.) lubina 6 lupenná, odstálá, zvonkatá. Medník 0. Nitky v spodlinu lupenů vtělené. Pelnice hrbtem lapené. Čnělka nedělená; blizna tupá. Semena uhlatá. Taul 1 — 2 lístkatý, okolík před kvitem zakuklující.

a) Nitky střídavé špicem 3 bodákovité

1. Č. zubatý (Scorodoprasum L.) okolíkem cibulonosným; tyčinkami od lupenů kratšími; bodákem prostředním od nitky 2 kráte kratším; býlem až do prostředku listnatým, rovným: listím plochým, krajem škrablatým. Mnohoroč. Jn. Jl. Na lesních laukách. Boršod; Břetislava; Lublava ve Spiši. — Lupeny brbtem ostročlnkaté, tmavokrvavé. Listy do 6 (Hadí cesnok. Ořešec).

2. Č. viniční (vineale L.) okolíkem cibulonosným; tyčinkami od lupenů delšími; bodákem prostředním od nitky delším; býlem až do prostředku listnatým, oblým: listím lícem tence žlebečkatým, vnitř dutým. Mnohoroč. Jn. Jl. Na polích a na úrodných místech tu i tam.

3. Č. okrauhlý (rotundum L.) okolíkem necibulatým; tyčinkami od lupenů zavřenými; bodákem prostředním od nitky 3 kráte kratším; býlem oblým, až do prostředku listnatým: listím plochým. Mnohoroč. Jl. Ag. Mezi žitem a v horních lesech. Koryto Dunaje od Břetislavy k Děvínu. — Lupeny hrbtem škrablaté, tmavokrvavé. Listy člnkaté, ostré, lysé, vrchně krajem škrablaté. Okolík okrauhlý, hustý, stopky bočně kratší; bambula z mnohých bambulek povstává v obecnau sukničku zakuklenými.

4. Č. kůlatý (sphaerocephalum L.) okolíkem necibulatým; tyčinkami od lupenů delšími; bodákem prostředním od nitky 2 kráte kratším; býlem oblým, do prostředku listnatým: listím půloblým, lícem hluboko-brázdatým, dutým. Mnohoroč. Jn. Ag. Mezi žitem na polích. Jen jihem. Tak Heveš a Novohrad. — Lupeny hrbtem hladké, krvavé. Okolík kůlatý, potom homolovitý.

5. Č. Pažítka (Porrum L.) okolíkem necibulonosným; tyčinkami od lupenů málo delšími; bodákem prostředním od nitky 2 kráte kratším; býlem oblým až do prostředku listnatým; listím plochým. 2-roč. i Mnohoroč. Jn. Jl. Mezi vinicemi a v zahradách. Vinice Tokajské. — Lupeny hrbtem škrablaté, krvavé. Okolík kůlatý. Listy hned lysé, hned krajem brvenné a nitky též tak. U všech těchto: kořen cibulatý a nitky 3 širší (Orešovec. Por zahradní).

b) Nitky všecky špicem jednotné, nezubaté

6. Č. zelní (oleraceum L.) okolíkem cibulonosným; býlem až do prostředku listnatým, oblým; listím půloblým, plochonadmutým, píšťalkatým, lícem troj- opakem pět-pražilatým; taulem 2 chlopnatým: chlopnau jednau nejdelší, zobatau; tyčinkami bez zubů, dlauhosti tupých lupenů. Mnohoroč. Jn. Jl. Mezi vinicemi, na úrodninách. Gemer, Boršod, Břetislava. — Lupeny pluhavo-červené, strakaté, pražilau hrbetní tmavší. Pod sklem celá drobno husto bílo a červeno bodkatá.

7. Č. člnkatý (carinatum Smith.) okolíkem cibulonosným; býlem až do prostředku listnatým, oblým; listím plochým, mázdřinatým, lícem lehce žlebatým, hrbtem mnoho čárkatým; taulem 2 chlopnatým: chlopnau jednau nejdelší zobatau; tyčinkami bezzubými, dlauhosti tupých lupenů. Mnohoroč. Jn. Jl. Na polích. Tu i tam s předešlau: roviny vůkol stř. Tater.

8. Č. obecný (sativum L.) okolíkem cibulonosným; býlem až do prostředku listnatým, oblým; listím rovnošírým, plochým, přižlebatým; taulem 1 chlopnatým, nejdéle zobatým, pršivým; tyčinkami střídavými, spodlinau obostranně 1 zubatými, zuby od nitky o mnoho kratšími; cibulau z mnohých cibuleček pozůstávající. Mnohoroč. Jl. Ag. V zahradách. — Květy pluhavobílé. Býl před kvitem v prsten pokrutěný (Cesnok).

9. Č. medvědí (ursinum L.) okolíkem bez cibul, což i o všech nasledujících platí; býlem bezlistým tupo 3 uhlatým; listím kořenným elliptično-hrálovitým, plochým, dlauho-nožkatým; taulem 2 — 3 násečným; tyčinkami bezzubými, od lupenů kratšími; kořenem cibulatým. Mnohoroč. Apr. Mj. V tmavých lesech. Hojně Fatrau: Turč. Křiváň, Klak v Liptově; Bardiovo; Břetislava. — Květy sněhové, okolík kyprý. Listy lysé, lícem lesklé (Výbolen. Medvědí, vlčí, psí česnek).

10. Č. Luk (Moly L.) býlem bezlistým, valcovitým; listím kořenným hrálovitým, plochým, sedivým; taulem…; tyčinkami…; kořenem… Mnohoroč. Jn. Jl. Sadí se, zvláště v Gemeru na Lukovištěch. — Květy velké, krásně žluté. Listy špicaté. Tři zevnitřní tyčinky více odstálé.

11. Č. děvaterník (Victorialis L.) býlem do prostředku listnatým, oblým, listím střídavým, hrálovitým i elliptičným, plochým, krátko-nožkatým; taulem 1 chlopnatým, výdržným; tyčinkami bezzubými od lupenů delšími; kořenem zemzimovým. Mnohoroč. Jl. Ag. Skaliny hol a vrchů. V Tatrách. Na kopcech za Lubicau ve Spiši. — Květy bílé do zelenatosti padající. Okolík kůlatý. Býl vrchně uhlatý (Hadovník. Hadí Česnek. Devatero odění).

12. Č. Řezanec (Schoenoprasum L.) listím rovnošírým, šidlovitým, píšťalovitým, oblým i půloblým; tyčinkami bezzubými, od lupenů hrálovito-ostrých kratšími. Mnohoroč. Jn. Jl. V zahradách. — Kořen cibulatý, jako též u nasledujících. Taul 2 chlopnatý, od okolíka kratší. — ß) holní (alpinum Koch.) větší, lupeny hrálovito-rovnošírými, více ztenčenými, špícem ohnutými. V Tatrách. — Květy bílé se zelenau pražilau (All. sibiricum Villd.) (Pažítka).

13. Č. Ořešec (Ascalonicum L.) listím šidlovitým, úplně oblým, píšťalovitým; tyčinkami střídavými, spodlinau obostranně krátko-1 zubkatými, od lupenů málo delšími. Mnohoroč. V zahradách, zřídka kvitne. — Býl oblý, stejný; okolík kůlatý. Taul blanatý. Lupeny přímé, vajcovito-hrálovité, modré, hrbtem černomodré, menší. Blizna tupá. Okolík zřídka cibulonosný (Orešec; Ošlejch; Šalota; Šarlota).

14. Č. Cibule (Cepa L.) listím oblým brušnatým, píšťalovitým; tyčinkami střídavými, spodlinau obostranně krátko-1 zubkatými, od lupenů delšími; býlem prostředkem velmi nafaukaným. Mnohoroč. Jn. Jl. Všudy se sadí. — Okolík kůlatý (Cibula).

15. Č. píšťalovitý (fistulosum L.) listím oblým, brušnatým, píšťalovitým; tyčinkami bezzubými; dlauhosti lupenů; býlem prostředkem velmi nafaukaným. Mnohoroč. Jn. Jl. Sadí se tu i tam. — Květy bílé. Okolík kůlatý.

16. Č. žlutý (flavum L.) býlem oblým do prostředku listnatým; listím plnistým, stlačeno-přioblým, lícem lehce žlebatým, cele hladkým, krajem tupým; taulem 2 chlopnatým, výdržným, chlopnau jednau, zdlauženo-zobatau; tyčinkami bezzubými, od lupenů tupých 2 kráte delšími; kořenem cibulatým. Mnohoroč. Jl. Ag. Na suchých skalinatých kopcech. Děvín u Břetislavy; Teplice, M. Ďur při Miškovci. — Květy krásně žluté. Lupeny špicem tupé i vykrojené, 1 pražilaté. Nitky přižluté. Stopky do 30, 2-3 kráte od lupenů delší. Listy stále stlačené, často lehce žlebaté; nikdy však úplně oblé ani píšťalovité.

17. Č. metlinatý (paniculatum L.) býlem oblým, do prostředku listnatým; listím stlačeno-přioblým, uhlatým, plochým, lehce lícem žlebatým hrbtem ostro 3 člnkatým, řídčeji píšťalovitým; taulem 2 chlopnatým, výdržným: chlopnau jednau zdlauženo-zobatau; tyčinkami bezzubými, od lupenů zaokrauhleno-tupých kratšími; kořenem cibulatým. Mnohoroč. Jl. Ag. Na kopcech. Jen jihem a západem Slovenska, a to velmi zřídka. — Lupeny bledokrvavé. Stopky zdlaužené, nitkaté, ovislé, rozčapené. Lupeny zeleno-pražilatým hrbtem.

18. Č. klamlivý (fallax Don.) býlem bezlistým, vrchně ostrouhlatým; listím plochým, rovnošírým, bezčlnkatým, plnistým, hrbtem ledačně pražilatým; taulem 2 — 3 násečným; tyčinkami bezzubými od lupenů delšími; cibulau k vodorovnému zemzímu přirostlau, sukničkami celými. Mnohoroč. Jl. Ag. Na skalinách vápenných vrchů a podhol. Muráň, Ďumbier, Hrádek, Hrabušice, Drechselhäusel, Nesselblösse. — Květy růžové. Okolík přiokrauhlý, Listy 1 — 2 linei široké, suché, lesklé.

19. Č. ostrouhlatý (acutangulum Schrad.) býlem bezlistým, vrchně ostrouhlatým; listím plochým, rovnošírým, plnistým, hrbtem 4 pražilatým, ostročlnkatým; taulem 2 — 3 násečným, od okolíka 2 kráte kratším; tyčinkami bezzubými, dlauhosti lupenů; cibulau k zemzímu vodorovnému přirostlau, sukničkami celými. Mnohoroč. Jn. Ag. Na mokrých laukách. Okolo Břetislavy a odtud korytem Dunaje, možna i Váhem a Hronem. — Květy růžové. Listy širokosti lodyhy. Listy ledva 2 linei široké, suché, lesklé, pražilami menšími a většími značené (All. acutangulum Villd. angulosum Poll.).

20. Č. štětinatý (setaceum VK.) býlem oblým, jen dolně listnatým; listím oblým, štětinato-šidlovitým, úzko-hluboko-žlebatým, krajem brvenno-škrablatým, plnistým; taulem 2 chlopnatým, hrotitým; tyčinkami bezzubými, střídavě širšími, od lupenů 1/2 kratšími; kořenem šikmým cibulatým, sukničkami špicem sytovito-vláknatými. Mnohoroč. Jl. Ag. Na skalinatých suchých kopcech. Východními vrchy až po Sedmohradsko dle Langa. — Květy bílé, hrbtem krvavé (řídčeji cele načervenalé). Celá útlá. Okolík kyprý, málokvětý. Taul kratší od okolíka. Lupeny špicem vykrojené. Býl dlauhosti listů (zdáliž je All. moschatum L.?).

Na Muránském Zámku spozoroval sem ještě jakýsi výrodek, který se vyznačuje: býlem oblým, do polovici listnatým, tence čárkatým, lysým listím (aspon suchým) cele plochým, rovnošírým, mnohoznačně pražilatým, nejlysejším od býla kratším; taulem 2 chlopnatým, od okolíka (do 20 květného) kratším, bílým; tyčinkami bezzubými, bledožlutými, nejméně 2 kráte delšími od tupých lupenů; lupeny bílé, hrbtem tmavěji pražilaté; zemzím buďto vodorovný, sukničkami brunatými porostlý, buď šikmý. Co to za výrodek? nevím. Mnohoroč. Jl. Ag. — Okolík necibulatý.

DLIX. Dennice (Hemerocallis L.) lubina nálevníkovitá, trubkau jednolupennau, valcovitau, limcem 6 půlsečným. Tyčinky v trubku koruny vtělené, šidlovité, ohnuté. Semena kůlatá.

D. žlutá (flava L.) půlsečinami koruny pražilatými; pražilami nedělenými, nežilatými; lupeny bledožlutými. Mnohoroč. Mj. Jn. Dotud jen okolo Břetislavy při mokrých cestách.

DLX. Modřenec (Muscari Tourn.) lubina kůlato-vajcovitá i valcovitá, hrtanem stáhnutá; limec nejkratší, 6 zubatý.

1. M. šticatý (comosum Mill.) hrozněm potom zdlauženým, kyprým, vrchně dlauhošticatým; květy valcovitými, uhlatými, nejodstálejšími i ovislými, jalovými, dlauho-stopkatými; listím hrálovito-rovnošírým, přižlebatým, pod sklem krajem nejhustěji zubkatým. Mnohoroč. Mj. Jn. Častý všudy mezi žitem. — Květy úrodné pluhavo-krvavé, jalové vrchně fijalovito-modré (Hyacinthus comosus L.) (Blehyjač).

2. M. hroznatý (racemosum Mill.) hrozněm krátkým, vajcovitým, vrchně nešticatým; květy vajcovitými všemi ovislými, jalovými vrchními sedivými; listím rovnošírým žlebatým, lukovito-zmlandraveným. Mnohoroč. Apr. Mj. Mezi vinicemi a na polích. Koryto Dunaje. — Květy tmavomodré (Hyacinthus racemosus L.) (Hiacint).

3. M. přímolistý (botryoides L.) hrozněm vajcovitým; květy kůlatými ovislými, potom vzdálenými, vrchními přijalovými; listím hrálovito-rovnošírým, žlebatým, ke spodlině súženým, přímým. Mnohoroč. Apr. Mj. Mezi vinicemi a jinde. Ostrovy Dunaje. — Květy bledomodré, násečiny bílé (Hyacinthus botryoides L.).

Rodina CXIV. Ocunovité. (Colchiaceae DC.)

Lubina 6 násečná aneb 6 lupenná. Tyčinky 6, v lůžko aneb v lubinu vmístěné; pelnice venzkrutnuté. Vaječník 1, uvolněný. Čnělky 1 i 3. Vaječník mnohosemenný: vaječka v střední uhel pauzder přikvačená. Plod do vnitřšku šelivý.

DLXI. Jarovít (Bulbocodium L.) lubina 6 lupenná, nálevníkovitá; nehty zdlaužené, v trubku složené, krajem zubmi spojené. Tyčinky ve špic nehtů vložené. Vaječník 1; čnělka špicem 3 násečná. Pauzdra špicem odstálá, do vnitřšku šelivá.

J. jarní (vernum L.) listím hrálovitým žlebatým. Mnohoroč. Apr. Na laukách v lesech. Dotud jen okolo Debrecína, dá se však zavírati že i korytem Tisy. — Květy fijalovito-krvavé.

DLXII. Ocún (Colchicum L.) lubina nálevníkovitá, trubkau zdlauženau. Tyčinky ve špic trubky vtělené. Vaječník 1; čnělky 3. Tobolka nafaukaná: pauzdry potom odstálými, do vnitřšku šelivými.

1. O. jesenný (autumnale L.) listím rovnošíro-hrálovitým, zeleným; cibulau 1 — 3 květnau; násečinami koruny obrátěno-vajcovito-hrálovitými, vltato-pražilatými; nitkami střídavými, výše položenými. Mnohoroč. Spt. Oct. Ma laukách i na podholách. Celým Slovenskem, vystupuje na 3500’ (Ocún. Holopanna. Jeseňka. Dríštěl. Zimozel. Naháček. Zimovít. Bujakovo Vajcia. Lauční Matečník).

2. O. píseční (arenarium VK.) listím rovnošírým i žlebatým, šedozeleným, tupým; cibulau při 1 květnau; násečinami koruny úzko-hrálovitými, navltato-pražilatými; nitkami stejně položenými? Mnohoroč. Spt. Oct. Na písku. U noh Matry; okolí Pešti; možná i Novohrad a Komárno. — Menší, útlejší; květ tmavší. Tobolky koncemi ostré.

DLXIII. Kýchavice (Veratrum L.) lubina 6 lupenná. Tobolky 3, spodlinau srostlé, do vnitřšku šelivé, mnohosemenné. Semena křídlatá.

1. K. černá (nigrum L.) hrozněmi metlinatými, plstnatými; lupeny nejodstálejšími, celocelými, dlauhosti stopek; pastopkami od stopky puchaté kratšími; listím elliptičným, obostranně lysým. Mnohoroč. Jl. Ag. V tmavých horních lesech. Korytem Dunaje, jináče zřídka. — Květy tmavokrvavé.

2. K. bílá (album L.) hrozněmi metlinatými, puchatými; lupeny odstálými, zubkatými, od stopky o mnoho delšími; listím elliptičným opakem puchatým, šikmo do pošvy přecházejícím. Mnohoroč. Jl. Ag. Na podholních laukách a po močařinách rovín. Dunaj; Fatra, a jinde v stř. Tatrách ve výsosti 3400’. — Květy vnitř bílé, zevnitř zelené (Bílá čemerice).

3. K. Lobelova (Lobelianum Bernh.) hrozněmi metlinatými, puchatými; lupeny ve zvonek složenými, od stopky o mnoho delšími; pastopkami od stopky delšími, dolními dlauhosti květa; listím elliptičným, hrbtem puchatým, dolním na pošvě příčně uťaté sedivým. Mnohoroč. Jl. Ag. V lesech, na podholách a holách s předešlau Králova Hola; Fatra; vůkol stř. Tater; Čerhovo a Šovár v Šariši. — Květy bledozelené.

DLXIV. Horna (Tofieldia Huds.) lubina 6 lupenná. Tobolky 3, výše polovici srostlé, špicem do vnitř šelivé. Semena mnohá, oblá. Pelnice 2, dlauhými škulinami šelivé.

H. kališní (caliculata Whlbg.) stopečkami 2 pastopkatými, pastopkau jednau dlauhau u spodliny stopečky, jinau kalichodobnau, 3 laločnatau u květa; listím mnohopražilatým, zatenčeno-nejostřejším. Mnohoroč. Jl. Ag. Na močařinách lauk a podhol. Fatra; Choč; Hrádek; Popová a Pusté pole u Králové holy. — Květy drobné, ve vajcovitý hrozeň složené, husté.

Rodina CXV. Sítinovité. (Juncaceae Bartl.)

Lubina podplodná, suchářistá, 6 kálkatá: kálkami plevatými. Tyčinky 6, zřídka 3, kálkám vstříčné; nitky šidlovité, vztýčené; pelnice 2 pauzdraté. Vaječník 1. Čnělka 1; blizny 3, nitkovité, vlasaté. Tobolka mnohosemenná, 3 chlopnatá: chlopnami prostředkem přehradonosnými a páteřinatými; aneb 3 semenná, chlopnami připřehradečnými 0, a jedno semeno udržujícími.

DLXV. Sítina (Juncus L.) lubina 6 kálkatá: kálkami plevatými. Tyčinky 6, zřídka 3. Tobolka chlopnami prostředkem přehradonosnými. Semena nepočetná.

a) Steblem bezlistým, u kořena pošvatým

1. S. klubatá (conglomeratus L.) steblem tenulinko-čárkatým, stržněm nepřetrženě naplněným; tobolkau obrátěno-vajcovitau, vykrojenau, čnělkau při 0, na hrčce ve vyhlubenosti sedivau; kálkami hrálovito-nejostřejšími, dlauhosti tobolky; tyčinkami počtem 3. Mnohoroč. Jn. Jl. Častá na mokrých bahnitých místech. — ß) mění se komolíkem rozvlečeným.

2. S. rozvalená (effusus L.) steblem tenulinko-čárkatým, stržněm nepřetrženě naplněným; tobolkau obrátěno-vajcovitau, vykrojenau; čnělkau při 0, v jamce vykrojenosti sedivau; kálkami hrálovito-nejostřejšími, dlauhosti tobolky; tyčinkami počtem třema. Mnohoroč. Jn. Jl. Na mokřinách, hojněji od předešlé. — ß) mění se komolíkem shlučeným.

3. S. sivá (glaucus Ehrh.) steblem hluboko-čárkatým, stržněm přetrženě pauzdřičkatým; tobolkau obdlauhlo-elliptičnau, tupau, hrotitau; čnělkau značnau; kálkami hrálovito-nejostřejšími od tobolky kratšími; tyčinkami 6. Mnohoroč. Jn. Ag. Častá na mokrých místech. — Pošvy černokrvavé (J. inflexus Leers.).

b) Steblem více méně listnatým. Komolík koncovný

4. S. třikvětá (triglumis L.) hlávkau koncovnau přímau, při 3 květau; kálkami přitupými, od tobolky obdlauhlé tupé a hrotité kratšími; steblem bezlistým: listím však kořenným šidlovitým, přioblým, spodlinau žlebatým; nitkami od pelnic mnohokráte delšími; kořenem vláknatým. Mnohoroč. Jl. Ag. Močařiny hol a podhol. Koryto Nitry, Hrona, Váha dle Langa. — Hlávky někdy 1 — 5 květné. Kálky 3 zevnitřní málo delší.

5. S. násečná (trifidus L.) květy koncovnými, počtem 1 — 3; kálkami vnitřními, přihrotitými, dlauhosti tobolky; steblem pošvatým, pošvau vrchní jedinau listonosnau: listem nejkratším, šidlovitým, žlebatým, — listím obojkatým 2 — 3 střídavým zdlauženým, štětinatým; nitkami…; kořenem plazivým. Mnohoroč. Jl. Ag. Mezi škulinami zápol; u holních potůčků. Ďumbier, Roháč, Sedlo, Stirnberg často výše kosodřeviny. — Steblo nitkovité. Jazýček 2 úškatý, brvenno-potrhaný. Nejvrchnejší pošvau jen 1 listau, od stebla mnohokráte kratší a chlopnami tobolky vajcovitými se jedině od Sítiny Hostové roseznává.

6. S. Jacquinova (Jacquini L.) hlávkou koncovnau 4 — 8 květnau, stopkatau, od list obojkatého vzdálenau; kálkami hrálovitými, ostrými, od tobolky ostré a přikřídlaté polovici kratšími; steblem vrchně 1 listým, málostlačeným, tence špicatým a pošvami hrotitými; nitkami ledva dlauhosti půl pelnice; kořenem plazivým. Mnohoroč. Jn. Jl. Na mokrých místech vyšších hol. Tatry nad plesem Rácková.

7. S. dvauhlavá (stygius L.) hlávkau koncovnau přisamotnau, 1 — 3 květnau, aneb dvěma na se položenýma; kálkami ostrými, od tobolky ostré a obdlauhlé teměř polovici kratšími; steblem 1 — 2 listnatým, listím přistlačeným, štětinatým, vrchně žlebatým, nitkami od pelnice o mnoho delšími; kořenem vláknatým. Mnohoroč. Jl. Ag. Na mokrých holách. Koryto Nitry, Váha a Hrona dle Langa.

8. S. tupokvětá (obtusiflorus Ehrh.) komolíkem koncovným, složeným, rozčapeným, mnohokvětým; kálkami stejnými, zaokrauhleno-tupými, dlauhosti vajcovité a ostré tobolky; steblem 2 listým, stržněm přetrženě pauzdřičkatým aj pošvami oblými. Mnohoroč. Jl. Ag. V jamách, v bahnech. Břetislava.

9. S. ostrokvětá (acutiflorus Ehrh.) komolíkem koncovným, složeným, rozčapeným, mnohokvětým; kálkami končatými, ostěnatými, vnitřními delšími špicem zpakohnutými, všemi pak od tobolky vajcovité a končato-zobaté kratšími; steblem 2 listým, stržněm přetrženě pauzdřičkatým aj pošvami přioblostlačenými. Mnohoroč. Jl. Ag. Častá v jamách a močařinách všudy (Juncus sylvaticus Reichard.).

10. S. holosemenná (lamprocarpos Ehrh.) komolíkem složeným, koncovným, rozčapeným, mnohokvětým; kálkami stejnými, rovnými, špicem hrotitými, zevnitřními ostrými, vnitřními tupými, všemi od tobolky vajcovito-hrálovité a hrotité kratšími; steblem 2 listým, stržněm přetrženě pauzdřičkatým aj pošvami přioblostlačenými. Mnohoroč. Jl. Ag. V jamách, v močařinách. Koryto Hornáda a Šajavy hojně; vůkol stř. Tater jen zřídka: Dlauhý les u Kežmarku.

11. S. stlačená (compressus Jacq.) komolíkem koncovným, složeným, mnohokvětným, větvemi přímými vrcholíkatými; kálkami vajcovito-obdlauhlými, nejtupšími, od tobolky přikůlaté teměř o polovici kratšími; steblem stlačeným, v prostředku 1 listým, stržněm nepřetrženě naplněným aj kořenným listím rovnošíro-zobatým; čnělkau od vaječníka o polovici kratší. Mnohoroč. Jl. Ag. Na mokrých pastvinách. Břetislava a odtud koryto Dunaje; koryto Šajavy a j. hojně.

12. S. Gerardova (Gerardi Lois.) komolíkem koncovným, složeným, mnohokvětým, větvemi přímými vrcholíkatými; kálkami vajcovito-obdlauhlými, nejtupšími, teměř dlauhosti obdlauhlo-vajcisté a při 3 uhlaté tobolky; steblem přioblým, v prostředku 1 listým, stržněm nepřetrženě naplněným aj listím kořenným rovnošíro-žlebatým; čnělkau dlauhosti vaječníka. Mnohoroč. Jl. Ag. Na slanných místech. Šariš a vůkol stř. Tater (Juncus bulbosus L.).

13. S. žabí (bufonius L.) komolíkem hoře od kořena vydlato-děleným, mnohokvětým, větvemi přímými, květy vzdálenými samotnými i po 2 — 3 hlávkatými; kálkami hrálovito-končatými, od tobolky obdlauhlé a tupé delšími; steblem listnatým: listím štětinatým, spodlinau žlebatým, stržněm nepřetrženě naplněným. 1-roč. Jn. Ag. Mokřinami při řekách, obecná.

14. S. kostratá (squarrosus L.) komolíkem koncovným, složeným mnohokvětým, větvemi vrcholíkatými; kálkami vajcovito-hrálovitými, ostrými i přitupými, dlauhosti obrátěno-vajcovité, tupé a hrotité tobolky; steblem přiuhlatým, bezlistým, dolně pošvami otočeným; listím rovnošírým, žlebatým, odstálým, křehkým; stržněm nepřetrženě naplněným; nitkami od pelnic 4 kráte kratšími. Mnohoroč. Jl. Ag. V lesech. Nad Zubercem v Oravě ve výsosti 2400’ hojně.

DLXVI. Bika (Luzula DC.) tobolka 1 pauzdratá, 3 chlopnatá: chlopny bez přehrady, 3 semenná. Jináče: Sítina.

a) Semena příveskovitá

1. B. vlasatá (pilosa Villd.) komolíkem vrcholíkatým, jednotným stopkami 1 květnými, vrchními po kvitu ovislými; listím hrálovitým, krajem vlasatým. Mnohoroč. Apr. Mj. V lesech. Břetislava; Gemer: V. Revúca, Kr. Hola v okolí kosodřeviny; celý Šariš; všudy vůkol stř. Tater. — Kořen plazivý (Juncus vernalis Ehrh.).

2. B. polní (campestris DC.) kálkami vajcovitými, sedivými i stopkatými, potom náklonnými; kálkami končatými, od tobolky přiokrauhlé, tupé a hrotité delšími; nitkami od pelnice 6 kráte kratšími; listím krajem vlasatým, potom lysým. Mnohoroč. Mrc. Mj. Obecná na pastvinách. — Kořen plazivý. Chlopny tupé (Juncus campestris L.).

3. B. mnohokvětá (multiflora Lejeun.) klásky vajcovitými, sedivými i stopkatými, stopkami vztýčenými; kálkami končatými hrotitými, od tobolky přiokrauhlé, tupé a hrotité delšími; nitkami dlauhosti pelnic; listím krajem vlasatým, potom lysým. Mnohoroč. Mj. Jn. V horních lesech. Gemer; hory u Dunaje a jinde. — Dělí se od předešlé: kořenem vláknatým, býly o mnoho většími; listím delším vztýčeným; klásky více (4 — 10) i chlopnami přiostrými. Pravě vtedy začíná kvitnauti, když předešlá už odkvitla a semeno nese. Přívesek semenů klinovitý, jako i u předešlé.

4. B. krkonošská (sudetica nos.) klásky vajcovitými, sedivými, vztýčenými; kálkami končatými, hrotitými, od tobolky delšími; nitkami dlauhosti pelnic; listím spodlinau vlasatým, vrchně též, tak aj pošvami, potom lysým? kořenem drnatým, mnohobylním, vláknatým. Mnohoroč. Jn. Na holách a podholách. Tatry. — Klasy černo-brunaté. Listy krajem škrablaté, lícem vyhlubené, opakem nadmuté. Kálky brvenné. Zdá se dobrým výrodkem býti, a hlavně kořenem vláknatým se odděluje (Juncus sudeticus Villd. Luzula nigricans DC.).

5. B. klasatá (spicata DC.) kláskem obdlauhlým, laločnatým, potom ovislým; kálkami končatými, od tobolky přiokrauhlo-vajcovité a hrotité delšími; nitkami od pelnici polovici kratšími; listím žlebatým, spodlinau vlasatým; čnělkau od vaječníka kratší. Mnohoroč. Jl. Ag. Na pastvinách hol. Tatry výše kosodřeviny. — Pošvy brvenné. Kálky brvenné a černobrunaté. Přívesek semenů klinovitý jako aj u předešlé (Juncus spicatus L.).

b) Semena nepříveskovitá

6. B. převeliká (maxima DC.) komolíkem nadperutovým, rozčapeným; od obojka delším; stopkami špicem 3 květnými; kálkami hrotitými, dlauhosti vaječníka; nitkami nejkratšími; listím hrálovito-rovnošírým, krajem vlasatým. Mnohoroč. Mj. Jl. V lesech horních, na podhole vystupuje. Často vůkol stř. Tater až po meze bučiny.

7. B. brunatá (spadicea DC.) komolíkem nadperutovým, odstálým, od obojka delším; stopkami vrchně křivolakými při 4 květnými; kálkami hrotitými, dlauhosti tobolky; nitkami od pelnice 4 kráte kratšími; čnělkau dlauhosti vaječníka; listím rovnošírým i rovnošíro-hrálovitým, spodlinau bradatým. Mnohoroč. Jn. Jl. Na pastvinách hol a podhol. Střední Tatry a Liptovsko-Zvolenské holy.

8. B. bílá (albida DC.) komolíkem nadperutovým, odstálým, od obojka kratším; stopkami obyčejně 4 květnými; kálkami ostrými od tobolky delšími; nitkami při 0; listím rovnošírým, krajem vlasatým. Mnohoroč. Jn. Jl. Obecná v lesech. Všudy jedlinau a kosodřevinau na Tatrách. — Listy ploché, vlasaté. Kořen vláknatý. — ß) načervenalá (rubella Hoppe.) květy v tělovau aneb meděnnau barvu přecházejí. Stř. Tatry.

9. B. sněhokvětá (nivea DC.) komolíkem nadperutovým, od obojka kratším; květy svazkovitými; kálkami ostrými, šutými, od tobolky delšími; nitkami dlauhosti pelnic; listím rovnošírým, krajem vlasatým. Mnohoroč. Jn. Jl. V údolích hol. Má dle Lumnitzera okolo Břetislavy se náchazeti, o čem se však pochybuje. — Květy bílé (Juncus niveus L.).

10. B. lysá (glabrata Hoppe.) komolíkem nadperutovým, od obojka delším, větvemi spodními ovislými; stopkami 1 květnými; kálkami dlauhosti tobolky, hrotitými; nitkami od pelnic 6 kráte kratšími; čnělkau dlauhosti vaječníka; listím hrálovitým, lysým. Mnohoroč. Jn. Jl. Na pastvinách hol. Křiváň a j. (Juncus intermedius Host.).

Rodina CXVI. Šáchorovité. (Cyperaceae Juss.)

Květy plevaté, obojího i různého pohlaví, v klasy rozložené. Pleva je buďto 1 aneb 2 chlopnatá. Lubina pozůstává ze štětin 6 i více, řídčeji z méně. Tyčinky 3, lubině vstříčné; pelnice špicem celé. Vaječník uvolněný. Čnělka 1. Blizny 2 — 3. Ořech 3 uhlatý i stlačený, lysý aneb štětinami lubiny otočený aneb v číšce zavřený. Klíček nejmenší u spodliny maučního bílka.

DLXVII. Šáchor (Cyperus L.) klásek 2 čelivý. Plevy člnkaté, mnohé, 1 chlopnaté, všecky květonosné aneb 2 — 3 nejspodnější menší a jalové. Štětiny a šupinky 0.

1. Š. nažlutlý (flavescens L.) bliznama dvěma; kořenem vláknitým; obojkem při 3 listnatým, od okolíka delším; klásky hrálovitými, stlačeno-plochými; ořeškem přiokrauhlo-obrátěno-vajcovitým, stlačeným. 1-roč. Jn. Ag. Na mokřinách, při močařinách. Korytem Dunaje a Tisy; Domaháza v Boršodu. V. Revúce. — Komolík složený, hlávky přiokrauhlé, sedivé i stopkaté. Klásky při 4 svazkovité. Listy dlauhosti stebla, tenké, přiškrablaté. Plevy obdlauhlo-vajcovité, husto-střechovité, žluté, hrbtem zelenato-pražilaté. Tyčinky 2 — 3. Barva komolíka bledožlutá (Galgan planý).

2. Š. brunatý (fuscus L.) bliznami 3; kořenem vláknatým obojkem při 3 listnatým, od okolíka delším; klásky rovnošírými, stlačeno-plochými; ořeškem elliptičným, značně 3 prásmatým. 1-roč. Jn. Ag. S předešlým řídčeji. — Komolík více složený; hlávky přiokrauhlé, sedivé i stopkaté. Stebla drnatá, ostro 3 prásmatá; listy více tuhé, méně škrablaté; plevy obdlauhlo-vajcovité, odstálé a vzdálené. Tyčinky 2. Komolík brunatý.

3. Š. pannonský (pannonicus L.) bliznama 2; kořenem plazivým; obojkem 2 — 3 listým, vajcovito-hrálovitým; klásky rovnošírými; stlačeno-plochými; ořeškem obrátěno-vajcovitým. 1-roč. Jl. Ag. Na slanném písku. Koryto Dunaje, Nitry, Váhu a Hrona. — Komolík více složený, hlávky přiokrauhlé, teměř sedivé. Stebla spodlinau pošvatá, lysá. Listy pokrutěné, lysé, šedé, drnaté. Klásky zelenaté, krajem brunatým. Steblo 3 prásmaté, vstávavé, bezlisté.

DLXVIII. Šášina (Schoenus L.) klásek 2 čelivý. Plevy 6 — 9, 1 chlopnaté; 3 — 6 spodní menší, jalové. Štětiny 1 — 5 aneb 0.

1. Š. načernalá (nigricans L.) hlávkau 5 — 10 kláskatau, koncovnau; listem obojka zevnitřním šikmo-vstávavým; listím šidlovitým, dlauhosti půl stebla; štětinami při 0. Mnohoroč. Mj. Jn. Na mokrých laukách zřídka. Okolo Sv. Ďura a Račdorfu roztrúseně; Komárno a Vacovo. — Steblo oblé, lysé. Obojky 2 listové. Kořen vláknatý. Klásky hrálovité, ostré, stlačené, lesklé, tmavobrunato-přikrvavé. Ořešek 3 prásmatý, lesklý, bílý.

2. Š. rzavá (ferrugineus L.) hlávkau 2 — 3 kláskatau, u špice stebla boční; listem obojka zevnitřním vztýčeno-přímým; listím šidlovitým, od stebla o mnoho delším; štětinami 3 — 5. Mnohoroč. Mj. Jn. Na laukách zřídka. Břetislava na hranicech. — Steblo oblé, lysé. Klásky vranobrunaté.

DLXIX. Výš (Cladium Patrick-Brown.) klásek kolem střechovitý. Plevy 1 chlopnaté, při 6; 3 dolní menší, prázdné. Štětiny 0. Ořech krastavau, lomkau kůrau otočený. Čnělka nitkovitá, odlupivá.

V. kalužní (Mariscus RBr.) steblem hladkým, oblým, listnatým: listím krajem i člnkem draplatým; komolíkami složeno-perutnatými; klásky hlávkato-klubatými. Mnohoroč. Jl. Ag. V bahnách a v močařinách. Hojně Laučky v Liptově; koryto Dunaje, Tisy, Váhu a Nitry. — Listy nejdelší, hrálovito-rovnošíré, křehké. Výsost 2 — 6’.

DLXX. Rydlozrník (Rhynchospora Wahl.) klásky kol kolem střechovité, málo květé. Plevy 1 chlopnaté, 2 — 3 úrodné, dolní 3 — 4 menší a prázné. Štětiny zavřené. Spodlina čnělky výdržná, stlačeno-homolovitá, zatvrděná, s ořeškem článkatá.

R. bílý (alba Wahl.) klásky vrcholíkato-shlučenými, svazky dlauhosti obojka; štětinami 10, dlauhosti ploda; kořenem vláknatým. Mnohoroč. Jl. Ag. Zřídka v rašelinatých bahnách. — Steblo 3 uhlaté, listnaté. Listy rovnošíré. Klásky v čas kvítu bílé.

DLXXI. Palach (Heleocharis RBr.) klásky kol kolem střechovité. Plevy 1 chlopnaté, dolní větší, a nejdolnější 1 — 2, jalové. Štětiny zavřené. Spodlina čnělky rozšířená, s vaječníkem článkatá. Ořešek spodlinau výdržný, vrchně čnělkatý.

1. P. bahní (palustris RBr.) kláskem koncovným, samotným, obdlauhlým; plevami přiostrými: dolní menší, půl kláska otočující; čnělkama dvěma; ořeškem obrátěno-vajcovitým, lysým, krajmi zaokrauhleno-tupými; býlem oblým, přistlačeným; kořenem plazivým. Mnohoroč. Jn. Ag. Všudy v bahnách. — Pošvy bezlisté.

2. P. jehlovitý (acicularis RBr.) klásem koncovným, samotným, vajcovitým, plevami tupými, spodní kratší; bliznami 3; ořeškem obdlauhlým, drobno-mnohořebratým; steblem brázdato-4 prásmatým; kořenem plazivým. 1-roč. Jn. Ag. V bahních. Břetislava; Komárno; vůkol stř. Tater. — Steblo štetinaté, tak i listy. Pošvy bezlisté. Velmi drobná a útlá.

3. P. vajcovitý (ovata RBr.) kláskem koncovným, samotným, přiokrauhlým i široko-vajcovitým; plevami zaokrauhleno-tupými: dolní kratší; bliznama dvěma; ořeškem obrátěno-vajcovitým, stlačeným, hladkým, krajmi ostrými; steblem oblým; kořenem vláknatým. 1-roč. Jn. Jl. U břehů ve stojících vodách. Zimnější kraje Slovenska.

DLXXII. Škřipina (Scirpus L.) klásky kol kolem střechovité. Plevy 1 chlopnaté, spodní větší; nejspodnější 1 — 2 prázdné. Štětiny při 6 i 0. Čnělka s vaječníkem nečlánkatá, spodlinau jednotně odpadlau.

a) Klásek koncovný, samotný

1. Škř. stlačená (compressus Pers.) kláskem 2 čelivým, 6 — 8 květným; listím člnkatým, štětinami zpakžihadlovitými; steblem vrchně tupo 3 prásmatým; obojkem samotným, delším od kláska. Mnohoroč. Jl. Ag. Všudy na mokrých pastvinách a laukách. Dostupuje na 3000’. — Plevy hrálovité, ostré, člnkaté, načervenalé.

2. Škř. drnitá (caespitosus L.) kláskem vajcovitým, střechovitým; steblem oblým, spodlinau pošvatým: pošvau nejvrchnější v krátký list koncovnau; plevami tupými, dolní pleva jest větší, dlauhosti otočeného a špicem hrotito-listého kláska. Mnohoroč. Mj. Jn. Na mokřinách v podholách. Tatrau zřídka, do audolí zestupuje. — Kořen vláknatý. Ořešek 3 prásmatý, hladký. Štětiny 6. Blizny 3.

3. Škř. málokvětá (pauciflora Lightf.) kláskem vajcovitým, střechovitým; steblem oblým, spodlinau pošvatým, pošvami bezlistými; plevami tupými, dolní plevau větší, klásek otočujícími. Mnohoroč. Jn. Jl. V bahnech a v močařinách zřídka. Koryto Dunaje, Tisy; Liptov medzi Lubochnau a Stankovany.

b) Klásky více, v komolík složené

4. Škř. hlávkatá (Holoxhoenus L.) klásky bočními kůlatými; steblem oblým; plevami uťatými, hrotitými; štětinami 0; blizny 3; listím půloblým, žlebatým. Mnohoroč. Mj. Jl. V močařinách. Korytá Šajavy, Hornáda, Tisy, Dunaje, Nitry, Váha. — Listy krátké, křehké, pichácí. Hlávky sedivé i stopkaté. Plevy přikrvavé, bodkato-škrablaté, připuchaté, pražilau člnkatau, zelenau. Výsost 2 — 3’.

5. Skř. štětinatá (setaceus L.) klásky bočními 2 — 3, samotnými; steblem oblým; štětinami 0; bliznami 3; ořeškem stlačeným, dlauhovatě řebratým; obojkem od stebla o mnoho kratším, plevami celými špicem hrotitými. 1-roč. Jn. Ag. Všudy na mokřinách. — Celá útlá, 2 — 6 palcová.

6. Škř. hrotitá (mucronatus L.) klásky bočními shlučeno-svazkovitými, sedivými; steblem 3 prásmatým; štětinami 5 — 6; bliznami 3; ořeškem 3 prásmatým, příčně vráskatým; plevami celými, špicem hrotitými. Mnohoroč. Jl. Ag. V stojících vodách. Koryto Dunaje zřídka.

7. Škř. nevdojaká (supinus L.) klásky bočními shlučeno-svazkovitými, sedivými; steblem oblým; štětinami při 0; bliznami 3; ořeškem příčně vráskatým; plevami celými, špicem hrotitými. Mnohoroč. Jl. Ag. Na mokřinách zřídka. Koryto Dunaje.

8. Škř. jezerní (lacustris L.) komolíkem složeným, bočním; steblem oblým; štětinami 6, dolu žihadlatými; bliznami 3; ořeškem 3 prásmatým, hladkým; plevami hladkými, třepenatými. Mnohoroč. Jn. Jl. V stojících vodách. Šovár, Prešovo; Břetislava; Laučky v Liptově; korytá Nitry, Hrona, Váhu, Tisy (Sitník. Sita).

9. Škř. Tabernaemontanova (Tabernaemontani Gmel.) komolíkem složeným, bočním; steblem oblým; štětinami do 6, dolu žihadlatými; bliznama 2; ořeškem při 3 prásmatým, nadmutým, hladkým; plevami bodkato-škrablatými, třepenatými. Mnohoroč. Jn. Jl. S předešlau o mnoho řídčeji. Zvláště Vacovo a koryto Dunaje.

10. Škř. třiprásmatá (triquater L.) komolíkem složeným, bočním; steblem 3 prásmatým, štětinami 3, dolu žihadlatými; bliznama 2; ořeškem hrbtem nadmutým, hladkým; plevami krajem třepenatými. Mnohoroč. Jl. Ag. V jamách ve vodách řídčeji. Mühlau u Břetislavy a koryta Dunaje, Šajavy.

11. Škř. mořská (maritimus L.) komolíkem složeným, koncovným; steblem 3 prásmatým, listnatým; plevami špicem hrotitými i 2 násečnými: násečinami ostrými, zubkatými; štětinami dolu drsnatými. Mnohoroč. Jl. Ag. Ve vodách řídčeji. Břetislava, Miškovec, Nitra.

12. Škř. lesní (sylvaticus L.) komolíkem vrcholíkatým, nejsloženějším, koncovným; klásky svazkovitými; steblem 3 prásmatým, listnatým; plevami tupými, hrotitými; štětinami dolu drsnatými. Mnohoroč. Jl. Ag. Všudy v mokrých lesech a v močařinách. — Listy rovnošíré, spodlinau člnkaté. Klásky vajcovité, sedivé i stopkaté. Blizny 3. Štětiny 4 — 6. Ořešky 3 prásmaté, žluté, lysé.

13. Škř. kořennativá (radicans Schk.) komolíkem vrcholíkatým, nejsloženějším, koncovným; klásky všemi stopkatými; steblem 3 prásmatým; plevami tupými, šutými; štětinami pokrutěnými, hladkými. Mnohoroč. Jl. Ag. Na mokrém písku, i po mokrých písečních laukách. S předešlau řídčeji: Pötschen a Alt-Au u Břetislavy. — Klásky obdlauhlo-hrálovité. Blizny 3. Cele se lesní podobá, rozdílna však jest.

DLXXIII. Suchopeřník (Eriophorum L.) klásky kol kolem střechovité. Plevy 1 chlopnaté, výdržné. Štětiny delší od plev; ořešek vlnau nejdelší otočený.

1. S. holní (alpinum L.) steblem 3 prásmatým, škrablatým; kláskem samotným, obdlauhlým; štětinami 4 — 6, po kvitu ve vlnu kučerato-křížkrážatau zdlauženými; kořenem plazivým. Mnohoroč. Apr. Mj. Na rašelinách hol. Tatry. — Stebla tenká. Listy tupé, škrablaté. Plevy tupé, nažlutlé i rzavé, zelenau pražilau.

2. S. pošvatý (vaginatum L.) steblem vrchně 3 hranným, lysým; kláskem samotným, obdlauhlo-vajcovitým; štětinami mnohými, po kvitu ve vlnu rovnau zdlauženými; kořenem vláknatým. Mnohoroč. Apr. Mj. Na rašelinách hol. Řídčeji v Tatrách: Koprová v Liptově, Zelené a Bílé Pleso. — Velké drny činí. Listy krajem škrablaté.

3. S. útlý (gracile Koch.) steblem tupo 3 hranným; listím 3 prásmatým; klásky více; stopkami plstnato-škrablatými. Mnohoroč. V rašelinatých bahních. Tatry od Moravy s jistotau. — Kořen plazivý. Stebla útlá, 2 — 3 hluzatá. Vlna jako u pošvatého.

4. S. šírolistý (latifolium Hoppe.) steblem při 3 hranným; listím plochým, špicem 3 prásmatým; klásky velmi mnohými, stopkami dolu škrablatými. Mnohoroč. Mj. Jl. Obecná v bahních a na mokřinách. — Kořen vláknatý. Stebla více. Listy rovnošíré, krajem a člnkem škrablaté. Klásky 3 — 8. Vlna jako výše.

5. S. úzkolistý (angustifolium Roth.) steblem přioblým; listím žlebatým, špicem 3 prásmatým; klásky více; stopkami hladkými. Mnohoroč. Apr. Mj. Na bahnitých místech. V lesech na rovinách a v podholách s předešlau. — Velice se mění. Od předešlého se však rozeznává: 3 — 5 většími klásky a kořenem plazivým. Plevy zelené i krvavobrunaté.

DLXXIV. Ostřice (Carex) květy jednoho pohlaví. Klásky 2, mnohokvěté. Pleva 1 chlopnatá. Žen: vaječník 1, ve vlastním sklenicodobném obojku otočený. Čnělka 1. Blizny 2 i 3. Plod ledamošničku představuje z obojka výdržného a zvětšeného stvařený.

A) Čnělky 2

alfa) Klásek koncovný, samotný

1. O. dvaudomá (dioica L.) kláskem dvaudomým; listím a steblem lysým; kořenem poplazonosným; plodem připřímým, vajcovitým, mnohopražilatým, vrchně krajem škrablalým. Mnohoroč. Apr. Mj. Na močařinatých místech. Podhole Slovenska; i s nasledující ve Spiši.

2. O. Davalliova (Davalliana Smith.) kláskem 2 domým; listím a steblem krajem škrablatým; kořenem vláknatým; plodem okřiveno-odstálým; obdlauhlo-hrálovitým, tence mnohopražilatým, vrchně krajem škrablatým. Mnohoroč. Apr. Mj. Na mokřinách a v kalužích. Zvláště u Tisy hojně; Spiš: Lubica, Kežmarek, Menhardovce. — Plevy vajcovité, přiostré. Listy štětinaté. Stebla 2 — 4 palcová, plodonosná, velice zdlaužená. Zřídka žeby v klasu spodně mužské, vrchně ženské se nalezaly květy.

3. O. blešní (pulicaris L.) kláskem štiratým, vrchně mužským; plodem vzdáleným, obdlauhlým, koncemi ztenčeným, bez pražil; listem štětinatým. Mnohoroč. Mj. Jn. Na mokrých laukách, velice zřídka. — Plody ohnuté. Plevy pršivé.

beta) Klásky více nežli jeden

+) Všecky klásky otmatné.

4. O. srostolistá (stenophylla Wahlb.) klásky mnohými, v hlávku složenými, špicem mužskými; plodem vajcovitým, hrbtem nadmutým, 9 — 11 pražilatým, 2 krátkozobatým, krajem pilkato-škrablato-končatým; plevami ostrými, pražilau před špicem se tratící; steblem lysým, špicem škrablatým; kořenem plazivým. Mnohoroč. Apr. Na písečnatých kopcech. Miškovec: potok Pece; koryto Šajavy; hojně Dunajem v Komárňanské a j. — Stebla 2 — 4 palcová, 3 prásmatá, vrchně škrablatá. Listy 3 prásmaté. Klásky 6 — 10 shlučené.

5. O. píseční (arenaria L.) klásky složeno-perutnatými, přiobdlauhlými, špicem mužskými; plodem vajcovitým, plocho-nadmutým, 7 — 9 pražilatým, od prostředku krajem široko-křídlatým a škrablatým, v zoban 2 násečný se končícím; steblem lysým, špicem škrablatým; kořenem plazivým. Mnohoroč. Mj. Jn. Na písku. U noh Matry; Komárno. — Klásky 10 — 20, spodní vzdálené. Plevy končaté, dlauhosti ploda. Listy krajem škrablaté, člunkaté. Plod obdlauhlý, krajem brvenný.

6. O. dělená (divisa Good.) klásky složenými, obdlauhlými, špicem mužskými; plodem vajcovitým, hrbtem nadmutým, 3 — 11 pražilatým, předně plochým, 7 pražilatým, zobem ostro 2 násečným, krajem škrablato-pilkatým, končatým; steblem vrchně škrablatým; kořenem plazivým. Mnohoroč. Mj. Jn. Na mokrých laukách. Jen okolí Miškovce s jistotau, možno i u Břetislavy. — Plevy dlauhosti ploda, pražilato-hrotité.

7. O. šášinovitá (schoenoides Host.) klásky složenými, krátkými, špicem mužským; plodem talířovito-vajcovitým, hrbtem nadmutým, ledačně pražilatým, předně plochým nepražilatým, od zoba 2 zubatého o mnoho delším; plevami dlauhosti ploda, pražilato-hrotitými; steblem špicem přiškrablatým; kořenem plazivým. Mnohoroč. Mj. Jn. Na kopcech. Kozívrch u Břetislavy.

8. O. líštěcí (vulpina L.) klásky složeno-perutnatými, vajcovito-obdlauhlými, špicem mužskými; plodem kostrato-odstálým, vajcovitým, plochonadmutým, zobem 2 násečno-končatým, krajem hustoškrablato-pilkatým, 5 — 7 pražilatým; steblem uhly nejškrablatějším; kořenem vláknatým. Mnohoroč. Mj. Jn. Obecná v bahninách a jamách. — Klas obyčejně zdlaužený, kyprý, přetržený. Plevy vajcovito-hrotité, od ploda kratší. — ß) hájní (nemorosa Villd.) plevy krajem bledobrunaté, pražilau zelenau, jináče přibílé. V tmavých lesech (Ostrica. Turica. Psiarka).

9. O. měkoostěnná (muricata L.) klasy složenými, obdlauhlými, špicem mužskými; plodem kostrato-odstálým, vajcovitým, plocho-nadmutým, zobem 2 násečno-končatým, krajem hustoškrablato-pilkatým, bezpražilatým aneb ledačně pražilatým; steblem uhly jen vrchně škrablatým; kořenem vláknatým. Mnohoroč. Apr. Jn. Na laukách lesních vrchů hojně. - Klas zdlaužený, kyprý a přetržený. Plevy vajcovito-ostré, hrotité, od ploda kratší. — ß) hájní (nemorosa Lumn.) pastopkau listnatau, delší od klasa, plevy zelenejší, klas zdlauženejší, plod větší. Zdáliž výrodek jest? Břetislava: Alt-Au.

10. O. přetrhnutá (divulsa Goodenough.) klásky složenými, obdlauhlými, špicem mužskými; plodem přímým, vajcovitým, plocho-nadmutým, zobem 2 násečno-končatým, krajem lehce škrablato-pilkatým, bezpražilatým; steblem jen vrchně škrablatým, slabým a útlým; kořenem vláknatým. Mnohoroč. Mj. Jn. V hájech. Jen korytem Tisy a Dunaje; na mokrých laukách u Břetislavy. — Plevy bílé, pražilau zelenau, vajcovito-hrotité, od ploda kratší.

11. O. metlinatá (paniculata L.) klásky metlinatými, špicem mužskými; plodem vajcovitým, hrbato-nadmutým, zobem 2 násečným, krajem pilkato-škrablatým, bezpražilatým aneb jen spodlinau hrbta přičárkatým; steblem 3 prásmatým, jen vrchně škrablatým, boky plochými; kořenem vláknatým. Mnohoroč. Mj. Jn. V kalužích a v močařinách. Koryto Dunaje, Tisy, Nitry, Váhu. — Kořen drnatý. Listy škrablaté. Plevy dlauhosti ploda, přihrotité a bílé.

12. O. přioblá (teretiuscula Goode.) klásky složenými i nadperutnatými, shustěnými, špicem mužskými; plodem vajcovitým, hrbato-nadmutým, lesklým, nepražilatým, hladkým, hrbtem u spodliny čárkatým, v zoban krajem pílečkatý zatenčeným; steblem vrchně škrablatým, 3 ostrouhlatým, plochami nadmutými; zemzímem šikmým, připlazivým. Mnohoroč. Mj. Jn. Na mokrých laukách. Kežmarek u Velkého lesa hojně (Carex paniculata ß teretiuscula Wahlbg.).

13. O. divostvorná (paradoxa Villd.) klásky metlinatými, špicem mužskými; plodem vajcovitým, hrbato-nadmutým, zobem 2 zubatým, krajem škrablato-pilkatým, obostranně pražilato-čárkatým; steblem 3 prásmatým, vrchně nejškrablatejším, boky nadmutými; kořenem vláknatým. Mnohoroč. Mj. Jn. V bahních. Místy jen okolo Tisy a Dunaje s jistotau. — Plevy dlauhosti ploda, ostré.

14. O. třeslicodobná (brizoides L.) klásky složenými, špicem mužskými; do 5, sblíženými, nakřivenými, obdlauhlo-hrálovitými; plodem přímým, hrálovitým, od spodliny pilkato-brvenným, zobem 2 násečným; kořenem plazivým. Mnohoroč. Mj. Jn. V mokrých hájech. Místy na Slovensku, okolo potůčka Vědřici u Břetislavy. — Plevy dlauhosti ploda, přibílé. Plod plochonadmutý, lysý.

15. O. Schreberova (Schreberi Schrank.) klásky složenými, špicem ženskými; do 5 shlučenými, rovnými, obdlauhlo-vajcovitými; plodem přímým, obdlauhlo-vajcovitým, od spodliny pilkato-brvenným, zobem 2 násečno-končatým; kořenem plazivým. Mnohoroč. Mj. Jn. Na písečnatých kopcech. V. Revúca, Miškovec, Břetislava; Temetvéň v Nitře. — Plevy dlauhosti ploda, přibrunaté. Plod plochonadmutý, lysý.

16. O. dvaučelená (distycha Huds.) klásky složeno-perutnatými, obdlauhlými, špicem a spodlinau ženskými, prostředkem mužskými; plodem vajcovitým, 9 — 11 pražilatým, krajem pilkato-škrablatým, zobem 2 zubato-končatým; kořenem plazivým. Mnohoroč. Mj. Jl. Na mokrých, úrodných laukách. Hojně pobřežím Tisy, Šajavy, Hornáda atd.; zřídka ve Spiši při Kežmarku (Carex intermedia Good.).

17. O. zajačí (leporina L.) klásky špicem ženskými do 6 střídavými, sblíženými, přielliptičnými; plodem přímým, plochonadmutým, vajcovitým, zobem 2 násečno-končatým, pražilato-čárkatým, krajem křídlatým, pilkato-škrablatým; kořenem vláknatým. Mnohoroč. Jl. Obecná na laukách, při cestách.

18. O. hvězdičkatá (stellulata Good.) klásky špicem ženskými, do 4, vzdálenými; plodem kostrato-odstálým, plochonadmutým, vajcovitým, zobem 2 násečno-končatým, tenulinko-pražilatým, krajem pilkato-škrablatým; kořenem vláknatým. Mnohoroč. Mj. Jn. Na mokrých laukách. Obecná všudy stř. Tatrami až po kosodřevinu vystupuje. — Pastopky od kláska kratší.

19. O. odstráněná (remota L.) klásky špicem ženskými, všemi samotnými, střídavými, spodními 3 — 4 vzdálenými; pastopkau delší od stebla; plodem přímým, vajcovitým, plochonadmutým, zobem 2 zubatým, krajem pilkato-škrablatým, končatým, od plevy delším; steblem slabým, ovislým; kořenem vláknatým. Mnohoroč. Mj. Jn. V mokřinatých hájech. Vacovo, Komárno, Břetislava; stř. Tatry, Hrádek hojně.

20. O. šedá (canescens L.) klásky špicem ženskými, při 6, vajcovitými i obdlauhlými, přivzdálenými; plodem vajcovitým, tenulinko-čárkatým, stlačeným, hrbtem nadmutým, v zoban krátký celý, krajem škrablatý zakončeným; steblem hladkým, špicem škrablatým; kořenem vláknatým. Mnohoroč. Mj. Jn. V močařinách a na laukách. Vrchy okolo Boci a stř. Tatry. — Plevy přibílé.

21. O. zdlaužená (elongata L.) klásky špicem ženskými, zblíženými, valcovitými, střídavými; plodem odstálým, hrálovitým, plochonadmutým, obostranně pražilato-mnohočárkatým; zobem přicelým, zatenčeným, krajem škrablatým, od plevy delším, přinakřiveným; kořenem vláknatým. Mnohoroč. Mj. Jn. Na mokrých laukách. Dotud s jistotau jen okolo Břetislavy, korytem Dunaje a Tisy; zřídka za dědinau Rakus ve Velkém lesu u Kežmarku.

++) Klásky všecky 2 domé

22. O. drnitá (caespitosa L.) kláskem mužským, samotným; klásky ženskými do 3, valcovitými; plodem lysým, elliptičným, tupým, plochým, mnohopražilatým; zobem nejkratším, neděleným; listím přímým. Mnohoroč. Na mokřinách lauk až na hole vystupuje. Kosodřevina Kr. holy, Zelené Pleso, V. Revúca. — Klásky ženské sedivé, řídčeji spodní stopkaté. Pastopky spodně 2 úškaté, nepošvaté.

23. O. vztýčená (stricta Gooden.) kláskem mužským, samotným; klásky ženskými 3, valcovitými, zdlauženými, přisedivými, řídčeji špicem mužskými; plodem elliptičným, lysým, zobem oblým, krátkým, neděleným; pošvami listů sytovito-násečnými. Mnohoroč. Apr. Mj. V močařinách. Tisau a Dunajem; stř. Tatry, Laučky v Liptově.

24. O. ostrá (acuta L.) klásky mužskými do 3; ženskými do 4, valcovitými, zdlauženými, květaucími náklonnými; plodem lysým, elliptičným, stlačeným, přinafaukaným, lehce pražilatým, zobem krátkým, oblým, neděleným. Mnohoroč. Mj. Na mokřinách. Miškovec, Břetislava, stř. Tatry. — Pastopky spodlinau krátko-2 úškaté, pošva 0. Pošva listů celá.

B) Čnělky 3

alfa) Klásek samotný, otmatný

25. O. skalní (rupestris All.) kláskem špicem mužským; plodem obrátěno-vajcovitým, stlačeno-3 prásmatým, zobem krátko-zobatým, od plevy kratším; listím rovnošírým, plochým. Mnohoroč. Jl. Ag. Na nejvyšších holách. Tatry k Slézku. — Klásek rovnošírý, brunatý.

26. O. málokvětá (leucoglochin L.) kláskem při 4 květným, koncovným, špicem mužským; plodem hrálovito-šidlovitým, oblým, ohnutým, plevami ženských pršivými. Mnohoroč. Jn. Jl. Na laukách podhol a hol. Tatry. — Klásek bledý.

beta) Klásky počtem více

+) Všecky otmatné

27. O. Buxbaumova (Buxbaumii Whlbg.) kláskem koncovným, špicem ženským, obrátěno-vajcovitým, ženskými při 3; plodem lysým, elliptičným, 3 prásmatým, tupým, zobem oblým, krátkým, 2 zubkatým; plevami bodákovitými; pošvami listů sytovito-násečnými. Mnohoroč. Apr. Mj. Na mokrých laukách. Tatry ku Moravě; Velký les u Kežmarku za dědinau Rakus.

28. O. vranná (atrata L.) klásky 3 — 5, shlučenými, koncovným, vajcovitým, špicem ženským; ženskými obdlauhlými, stopkatými, potom ovislými; plodem lysým, přiokrauhlo-vajcovitým; zobem krátkým, oblým, 2 zubkatým; steblem lysým. Mnohoroč. Jn. Jl. Na skalinách hol. Turč. Křiváň, Ďumbier, Roháč, Stirnberg a j. Tatrami, vystupuje výše kosodřeviny.

29. O. sazová (fuliginosa Schkuhr.) klásky sblíženými, všemi stopkatými, koncovným špicem ženským; ženskými 2 — 3 obdlauhlými, hustými, spodními potom ovislými; plodem lysým, hrálovitým, v zoban pilkato-brvenný a 2 zubatý zatenčeným; kořenem drnatým, vláknatým. Mnohoroč. Jl. Ag. Na pastvinách hol. Stř. Tatry: Křiváň, Lomnica, Kahlbachergrat (Carex frigida Whlbg.).

++) Klásky všecky 2 domé

30. O. kůlatá (pilulifera L.) kláskem mužským, samotným; klásky ženskými při 3, sblíženými, přiokrauhlými, sedivými; pastopkau spodní šidlovitau, nepošvatau, listnatau, odstálau; plodem přikůlato-obrátěno-vajcovitým, 3 prásmatým, puchatým, zobem krátkým a vykrojeným; kořenem vláknatým. Mnohoroč. Apr. Mj. V lesech. Místy. — Plevy hrotité.

31. O. plstnatá (tomentosa L.) kláskem mužským, samotným; kláskama ženskýma 1 — 2, přisedivýma, valcovitýma, tupýma; pastopkau spodní krátko-pošvatau, nejodstálejší, listovitau; plodem přikůlato-obrátěno-vajcovitým, 3 prásmatým, huňato-plstnatým, zobem krátkým, přivykrojeným; kořenem plazivým. Mnohoroč. Apr. Jn. Na mokřinách, zvlášť písečných. Miškovec, Buk, Matra, Vacovo; stř. Tatry: Lubochná a Spiš.

32. O. chlumní (montana L.) kláskem mužským, samotným; kláskama ženskýma 1 — 2, shustěnýma, sedivýma, vajcovitýma; pastopkami cele blanatými, štětinatými, steblobejmými; plodem obdlauhlo-obrátěno-vajcovitým, 3 prásmatým, huňato-puchatým, zobem krátkým a vykrojeným; kořenem vláknatým, drnatým. Mnohoroč. Apr. Mj. Obecná v lesech, na pastvinách, mezi skalami. — Klásky brunaté.

33. O. bánová (ericetorum Poll.) kláskem mužským, samotným; kláskama ženskýma 1 — 2, shustěnýma, vajcovitýma, sedivýma; pastopkami cele blanatými, štětinatými, steblobejmými; plodem obrátěno-vajcovitým, 3 prásmatým, puchatým; zobem krátkým, uťatým; kořenem plazivým; plevami krátko-brvennými. Mnohoroč. Apr. Mj. Na písku. Břetislava: Blumen-Au a Kaltenbrunn. — Plevy obrátěno-vajcovité; pražila před špicem se tratí.

34. O. dlauholistá (longifolia Host.) kláskem mužským, samotným; klásky ženskými 1 — 3, sblíženými, obdlauhlo-vajcovitými, sedivými, spodním kratším a stopkatým; pastopkami krajem blanatými, stebloobejmými, spodní pošvatau; plodem obrátěno-vajcovitým, 3 prásmatým, krátko-vykrojeno-zobatým, puchatým; kořenem vláknatým, husto-drnatým. Mnohoroč. Mj. V lesech. Všudy na rovinách vůkol stř. Tater.

35. O. včasná (praecox Jacq.) kláskem mužským, samotným; klásky ženskými 1 — 3, sblíženými, obdlauhlo-vajcovitými, sedivými, spodním zřídka stopkatým; pastopkami krajem blanatými, stebloobejmými, aneb spodní pošvatau; plodem obrátěno-vajcovitým, 3 prásmatým, puchatým, zobem krátkým a vykrojeným; kořenem plazonosným. Mnohoroč. Mrc. Apr. Na kopečních pastvinách. Břetislava a koryto Dunaje; Boršod; Prešovo a vůkol stř. Tater až po meze bučiny hojně.

36. O. mateří (gynobasis Vill.) kláskem mužským, samotným; klásky ženskými 2 — 3, po 5 květnými, vrchními sblíženými, spodním nadkořenným, nejdéle stopkatým; pastopkami spodními pošvatými; plodem obrátěno-vajcovitým, 3 prásmatým, tence puchatým, zobem krátkým a přivykrojeným; kořenem drnatým, vláknatým. Mnohoroč. Na pažitných kopcech. Jen jihem zřídka. — Klásky bledé.

37. O. nízká (humilis Leysser.) kláskem mužským, samotným; klásky ženskými 2 — 3, vzdálenými, při 3 květnými, sedivými; stopkami v pošvu bezlistau zavřenými; plodem obrátěno-vajcovitým, 3 prásmatým, krátko-zobatým, uťatým, špicem puchatým; listím stebla delším; kořenem vláknatým, drnatým. Mnohoroč. Mrc. Apr. Na kopcech a na vrchoch. Liptov: Hrádecká hora; nad studničkau Tomášova u Břetislavy.

38. O. prstnatá (digitata L.) kláskem mužským, samotným; klásky ženskými při 3, rovnošírými, vzdálenými, stopkatými; pastopkau blanatau, pošvatau, šikmo uťatau, plodem obrátěno-vajcovitým, 3 prásmatým, puchatým, zobem krátkým a přivykrojeným, dlauhosti plevy; kořenem drnatým, vláknatým. Mnohoroč. Apr. Mj. Obecná všudy v hustých lesech.

39. O. ptáčínoha (ornithopoda Villd.) kláskem mužským samotným; ženskými klásky při 3, rovnošírými, shlučenými, stopkatými; pastopkau blanatau, pošvatau, šikmo uťatau; plodem obrátěno-vajcovitým, 3 prásmatým, puchatým; zobem krátkým, přivykrojeným, delším od plevy; kořenem drnatým, vláknatým. Mnohoroč. Apr. Mj. hustých lesech řídčeji od předešlé. Muráň, hojně i vůkol stř. Tater.

40. O. zimní (frigida All.) kláskem mužským, samotným; ženskými klásky při 4, obdlauhlými, hustokvětnými, vrchním sedivým, spodním vzdáleným, nejdéle stopkatým a ovislým; pastopkami pošvatými, listnatými; plodem hrálovitým, lysým, v zoban krajnatý, pilkato-brvenný a 2 zubatý, zatenčeným; kořenem plazonosným. Mnohoroč. Mezi skalinami hol. Křiváň, Kalbachergrat, pod vrcholem Lomnice hojně, Tvarožná; Volovec v Gemeru hojně. — Klas mužský, hrálovitý, řídčeji špicem ženské květy nosící (C. fuliginosa Wahlbg.).

41. O. vždyzelená (sempervirens Vill.) klasem mužským, samotným; ženskými při 3, kyprými, spodními dlauhostopkatými a přímými; pastopkami pošvatými, listnatými; plodem vajcovito-hrálovitým, v zoban krajnatý pilkato-brvenný a špicem suchářisto-2 laločnatý zakončeným, hrbtem přikosmatým; kořenem vláknatým, drnatým. Mnohoroč. Jn. Ag. Na podholách a holách pastvinami. Celými Tatrami až nad kosodřevinu (Carex varia Host.).

42. O. tuhá (firma Host.) klasem mužským, samotným; ženskýma při 2, hustokvětnýma, elliptičnýma, vrchním sblíženým a přisedivým, spodním vzdáleným a stopkatým; pastopkami pošvatými, listnatými; plodem obdlauhlo-hrálovitým, lysým, v zoban krajnatý a pilkato-brvenný, špicem uťato-2 laločnatý zakončeným; listím hrálovito-rovnošírým, 3 čeleno-odstálým, křehkým. Mnohoroč. Jn. Ag. Mezi skalinami hol. Moravské a vůbec Tatry, vysoko výše kosodřeviny.

43. O. jasavá (nitida Host.) klasem mužským, samotným; ženskýma dvěma obdlauhlýma, spodním dlauhostopkatým a při 12 květným, vrchním přisedivým; pastopkami pošvatými, spodní listnatau; plodem kůlato-vajcovitým, lysým, čárkatým, zobem krátkým, oblým a špicem bílo blanato-2 laločnatým; listím rovnošírým; kořenem plazonosným. Mnohoroč. Apr. Mj. Na pažitnatých kopcech. Buk a Matra.

44. O. žlutá (flava L.) klasem mužským, samotným; ženskými 2 — 3, sblíženými a přiokrauhlo-vajcovitými, vrchními přisedivými, spodním dlauhostopkatým; pastopkami listnatými, krátce pošvatými, potom nejodstálejšími i ulomenými; plodem vajcovitým, nafaukaným, pražilatým, lysým, v zoban zpak ohnutý, krajem pilkato-škrablatý zakončeným; steblem lysým; kořenem drnatým, vláknatým. Mnohoroč. Mj. Na mokrých místech všudy.

45. O. Oederova (Oederi Ehrh.) klasem mužským, samotným; klásky ženskými 2 — 3, sblíženými, přiokrauhlo-vajcovitými, vrchními přisedivými, spodním dlauhostopkatým; pastopkami listnatými, potom nejodstáleji ulomenými, krátce pošvatými aneb spodní dlauhopošvatau; plodem přiokrauhlým, nafaukaným, pražilatým, lysým; zobem rovným, krajem škrablato-pilkatým a 2 násečným; steblem lysým; kořenem drnatým, vláknatým. Mnohoroč. Mj. Jl. V močařinách.

46. O. bílá (alba Scop.) kláskem mužským, samotným; ženskými 2 stopkatými i při 5 květnými; pastopkami blanatými, bezlistými; plodem kůlato-vajcovitým, čárkatým, lysým; zobem oblým, špicem blanatým, šikmo uťatým; listím úzko-rovnošírým; kořenem plazonosným. Mnohoroč. Apr. Mj. V lesech, až do hol vystupuje. Břetislava; Fatrau: Hrubá hora; Liptov: Choč a Hradská hora při Hrádku; celý Šariš; Stöschen ve Spiši a jinde.

47. O. vlasatá (pilosa Scop.) kláskem mužským, samotným; ženskými 2 — 3, vzdálenými, přímými, kyprokvětnými; pastopkami pošvatými a listnatými; plodem přikůlato-obrátěno-vajcovitým, 3 prásmatým, nejlysejším, čárkatým; zobem oblým, špicem blanatým, šikmo uťatým; steblem nejlysejším, čárkatým, bezlistým; listím jalových svazků, delším od stebel, široko-rovnošírým, vlasato-brvenným. Mnohoroč. Apr. Mj. V horních lesech. Buk a Matra; Vacovo, Břetislava, Nitra, V. Revúca, Prešovo a j.; v stř. Tatrách se nenachodí.

48. O. prosolistá (panicea L.) kláskem mužským, samotným; ženskýma při 2, vzdálenýma, kyprýma pastopkami listnatými, pošvatými; plodem přikůlato-vajcovitým, lysým; zobem oblým, uťatým; steblem hladkým, spodlinau listnatým; listím rovnošírým, lysým, krajem škrablatým; kořenem plazonosným. Mnohoroč. Mj. Jn. Na mokrých laukách. Celý Šariš, V. Revúca, vůkol stř. Tater roztrauseně i jinde.

49. O. bledá (pallescens L.) kláskem mužským, samotným; ženskými 2 — 3, sblíženými, náklonnými, obdlauhlo-vajcovitými, hustými; pastopkami listnatými, pošvatými; plodem elliptično-obdlauhlým, tupým, bezzobatým, přistlačeným, tupopražilatým, lysým, obostranně nadmutým, špicem krátkým, uťatým; listím i pošvami spodními vlasatými; kořenem drnatým, vláknatým. Mnohoroč. Mj. Častá na laukách a v mokrých lesech. Buk, Matra a všudy; hojně i vůkol stř. Tater.

50. O. vlasatá (capillaris L.) kláskem mužským, samotným; ženskými 2 — 3, dlauhostopkatými, náklonnými, kypro-6 květými; vrchníma dvěma sobě vstříčnýma, delšíma od mužského, třetím často vzdáleným; pastopkami listnatými, pošvatými; plodem elliptičným, přinafaukaným, 3 prásmatým, lysým, koncemi zatenčeným, zobem oblým a šikmo uťatým; listím planitým; kořenem vláknatým. Mnohoroč. Jn. Jl. Mezi zápolami na pažiti. Jen na zevnitřních Spišských Tatrách: Drechselhäusel, Tvarožná zřídka u kosodřeviny.

51. O. Michelova (Michelii Host.) kláskem mužským, samotným; ženskýma 1 — 2, vzdálenýma, elliptičnýma, přímýma; pastopkami pošvatými, dlauhosti kláska, od stebla o mnoho kratšími; plodem obrátěno-vajcovitým, bruchato-3 prásmatým, v zob rovnošíro-zdlaužený a krajem pilkato-škrablatý, špicem pak ostro-2 násečný znáhla zakončeným, pražilatým; kořenem plazonosným. Mnohoroč. Mj. V horních lesech. Celým Slovenskem: Levoča, Nitra, Orava, Liptov.

52. O. tenká (tenuis Host.) kláskem mužským, samotným; ženskýma 1 — 2, vzdálenýma, rovnošírýma, kyprýma; pastopkami pošvatými; plodem hrálovito-obdlauhlým, v zob krajnatý, předně plochý a špicem krátce 2 zubatý zakončeným, 3 prásmatým, cele lysým, listím štětinato-rovnošírým; kořenem hustodrnatým a spolu plazonosným. Mnohoroč. Jn. Jl. Na podholách mokrými skalinami. Vůkol stř. Tater.

53. O. plavá (fulva Gooden.) kláskem mužským, samotným; ženskými při 3, hustými, vrchními sblíženými; pastopkami dlauhopošvatými, spodní listnatau a dlauhosti mužského kláska; plodem vajcovitým, přinafaukaným, pražilatým, nadmutým, obostranně lysým, v zob 2 násečný, rovný a pilkato-Škrablatý zakončeným; steblem škrablatým; kořenem drnatým. Mnohoroč. Mj. Jn. Na mokrých laukách. Zřídka laukami vůkol stř. Tater.

54. O. vzdálená (distans L.) kláskem mužským, samotným; ženskými při 3, hustými; pastopkami dlauhopošvatými, spodními listnatými, delšími od mužského kláska; plodem vajcovitým, 3 prásmatým, přinafaukaným, lysým, pražilatým: pražilami bočními značnejšími, zobem 2 násečným a pilkato-škrablatým; plevami vajcovitými, tupými, hrotitými; steblem lysým; jazýčkem obdlauhlým, protilistým; kořenem drnatým. Mnohoroč. Mj. Jn. Na laukách a mokrých pastvinách. Miškovec; Břetislava, údolí Vedřice; Liptovem hojně.

55. O. lesní (sylvatica Huds.) kláskem mužským, samotným; ženskými při 4, vzdálenými, dlauho-stopkatými, ovislými, kyprými; pastopkami listnatými, pošvatými; plodem elliptičným, lysým, 3 prásmatým, nejhladším, v zob rovnošírý, krajnatý, 2 násečný a lysý zakončeným; steblem hladkým; listím široko-hrálovitým, při 0. Mnohoroč. Mj. Jn. Častá v hustých lesech všudy (Carex Drymeja Ehrh.).

56. O. ledašáchor (Pseudocyperus L.) kláskem mužským, samotným; ženskými 4 — 6, dlauhostopkatými, ovislými, valcovitými, hustými; pastopkami listnatými; plodem vajcovito-hrálovitým, lysým, pražilatým, v zob 2 bodákovitý zakončeným; plevami rovnošíro-šidlovitými, škrablatými; steblem ostrouhlatým: uhly škrablatými. Mnohoroč. Jn. V močařinách. Břetislava, koryto Dunaje a Tisy hojně; v jamách u Kežmarku řídčeji.

57. O. převelká (maxima Scop.) kláskem mužským, samotným; ženskými lukovitými, potom ovislými, při 4 vzdálenými, hustými; pastopkami listnatými, pošvatými; plodem elliptičným, 3 prásmatým, lysým; zobem krátkým, 3 prásmatým, vykrojeným; steblem 3 prásmatým, vrchně škrablatým; listím hrálovito-rovnošírým; kořenem vláknatým, drnatým. Mnohoroč. Jn. Jl. V mokrých lesech. V údolí potůčka Vedřici u Břetislavy.

58. O. huňatá (hirta L.) kláskama mužskýma dvěma, ženskými 2 — 3, přímými, obdlauhlo-valcovitými, spodním stopkatým, vrchním přisedivým; pastopkami listnatými, spodní dlauhopošvatau; plodem vajcovitým, huňatým, zobem 2 bodákovitým; steblem hladkým, listím i pošvami vlasatými. Mnohoroč. Mj. Jn. Všudy na mokřinách.

59. O. nitkovitá (filiformis L.) kláskama mužskýma 1 — 2; ženskými 2 — 3, vzdálenými, obdlauhlými i vajcovitými, přímými, hustými, sedivými aneb spodním stopkatým; pastopkami listnatými, spodní krátkopošvatau; plodem obdlauhlo-vajcovitým, huňato-puchatým; zobem krátkým, 2 bodákovitým; steblem tupouhlatým, hladkým aneb špicem přiškrablatým; listím žlebatým, od stebla leda širším. Mnohoroč. Mj. Jn. Ve stojících hlubokých vodách. Koryto Dunaje, Tisy, Váha, Nitry hojně.

60. O. ječmenodobná (hordeiformis Whlbg.) kláskama mužskýma dvěma; ženskými 3, přímými, vajcovitými, hustými, spodním dlauhostopkatým; pastopkami pošvatými, přímými, listnatým aj listím kořenným od stebla delším; plodem elliptičným, 3 prásmatým, lysým, bezpražilatým, v zob ostro-2 násečný, krajnatý a krajem pilkato-škrablatý zaostřeným; steblem hladkým. Mnohoroč. Apr. V jamách, na mokřinách. U noh Matry a Nasálu; koryto Dunaje.

61. O. sivá (glauca Scop.) kláskama mužskýma při 2; ženskými 2 — 3, vzdálenými, valcovitými, hustými, dlauhostopkatými, potom ovislými; pastopkami listnatými, spodními krátko-pošvatými; plodem elliptičným, tupým, stlačeno-nadmutým, pražilatým a přiškrablatým, zobem přivykrojeným a nejkratším; steblem hladkým, listím krajem škrablatým; kořenem plazonosným. Mnohoroč. Apr. Mj. Na mokřinách, v hlinatých lesech. Břetislava, koryto Dunaje a Tisy; dost častá i okolo stř. Tater (Carex flacca).

62. O. měchúratá (vesicaria L.) klásky mužskými 1 — 3; ženskými 2 — 3, vzdálenými, obdlauhlo-valcovitými, sedivými i krátkostopkatými, přímými, hustými; pastopkami listnatými, bezpošvatými; plodem vajcovito-homolatým, nafaukaným, lysým, hrbtem 7 pražilatým, v zob stlačený a bodákovitý ztenčeným; steblem ostrouhlatým: uhly škrablatými. Mnohoroč. Mj. Jn. Častá v močařinách.

63. O. hampulatá (ampullacea Good.) klásky mužskými 1 — 3; ženskými 2 — 3, vzdálenými, valcovitými, krátkostopkatými, přímými, hustými; pastopkami listnatými, bezpošvatými; plodem přikůlatým, nafaukaným, lysým, hrbtem při 7 pražilatým, v zob rovnošíro-stlačený a 2 bodákovitý stlačeným; steblem tupouhlatým, hladkým. Mnohoroč. Jn. Jl. S předešlau.

64. O. bahní (paludosa Gooden.) klásky mužskými 2 — 3; ženskými 2 — 3, valcovitými, přímými, hustými, sedivými i stopkatými; pastopkami listnatými, bezpošvatými; plodem vajcovitým i obdlauhlo-vajcovitým, stlačeným, při 3 prásmatým, pražilatým, lysým, zobem krátkým a 2 zubatým; steblem ostrouhlatým: uhly škrablatými. Mnohoroč. Mj. S předešlými.

65. O. pobřežní (riparia Curt.) klásky mužskými 3 — 5, plevami bodákovitými; pastopkami listnatými, bezpošvatými; plodem vajcovito-homolovitým, krajem zaokrauhleným, obostranně nadmutým, tence mnohopražilatým, lysým, zobem krátkým a ostro 2 zubatým; steblem ostrouhlatým: uhly škrablatými. Mnohoroč. Mj. Jn. S předešlými. Největší.

Rodina CXVII. Trávovité. (Gramineae Juss.)

Květy trávovité, rozličného pohlaví, v klásky jedno- i mnoho-květné rozložené. Pleva (kalich) 2 chlopnatá, prázdná, řídčeji 1 chlopnatá aneb 0. Hašpan (Koruna) 2 zřídka 3 chlopnatý, vnitř šupinky 2 — 3, drobnulinké utřimující. Tyčinky 3, řídčeji 6 aneb 1 — 2, podplodné. Pelnice celé i vykrojené. Vaječník uvolněný; čnělky 2 aneb 1; blizny 2. Holec semeno představuje. Bílek maučnatý. Klívik zevnitř bílka u jeho spodliny se nalezá. Steblo hluzaté listy nosí. Listy pošvaté: pošvau předně dělenau; mezi listem a pošvau blanatý jazýček vyniká.

Pokolení I. Kukuřicovité. (Olyreae N.)

Květy jednodomé.

DLXXV. Kukuřice (Zea L.) jednodomá. Květy mužské, koncovné, hroznato-metlinaté, klásek 2 květný. Ženské v pazuchách, v pošvy obvinuté, klásky 2 květné. Čnělka nejdelší, blizna tence brvenná.

K. obecná (Mays L.) 1-roč. Jl. Ag. Z Ameriky donesená; obecná v zahradách (Kukurica).

Pokolení II. Braduchovité. (Andropogoneae Kunth.)

Klásky od hrbta stlačené, 1 květné, se zákrpem spodního květa. Pleva spodní větší. Blizna štětkovitá.

DLXXVI. Braducha (Andropogon L.) klásky rovnošíré, po 2 u článků, jednym sedivým; koncovné 3, prostředním sedivým, jednokvětné, se zákrpem spodního. Pleva 2 chlopnatá, vrchní člnkatá. Hašpan 3 chlopnatý: chlopnau prostřední ostěnatau. Čnělky štětkaté.

1. B. mnohoklasatá (Ischaemum L.) klásky prstnatými do 8, odstálými, brvennými; hašpanem ostěnatým: ostěnau delší; listím žlebatým, rovnošírým, vlasatým, škrablatým; steblem lysým, křehkým. Mnohoroč. Jn. Spt. Na suchých kopcech po pastvinách. Prešovo, Lipovec v Šariši; Boršod; Gemer; Břetislava. — Kořen vláknatý. Os dvaustranně vlasatá.

2. B. krvavá (Gryllus L.) metlinou stejnau odstálau; větvemi škrablatými (do 16), špicem 3 kvítky nosivými; jazýčkem bilobradatým; steblem spodně aj pošvami 2 řezým. Mnohoroč. Jn. Jl. Na laukách, při cestách. Miškovec mezi pivnicemi; Břetislava a Kobyla u Děvína, i j.,roztrúsená.

DLXXVII. Cirok (Sorghum Pers.) klásky vajcovité i obdlauhlo-vajcovité, chlopnami špicem 3 zubatými. Jináče: Braducha.

C. alepský (halepense Pers.) klásky metlinatými; větvemi větvitými, škrablatými; plevami květů obojího pohlaví, puchatými; listím plochým, široko-hrálovitým, lysým, krajem škrablatým; pošvami lysými; jazýčkem krátkým, špicem brvenným; steblem oblým, křehkým, čárkatým, lysým. Mnohoroč. Jn. Jl. Mezi kukuřicí jihem. Miškovec, Komárno. — Zdaleka se podobá kukuřici (Holeus avenaceus L.) (Civok. Cirok).

Pokolení III. Prosovité. (Paniceae Kunth.)

Klásky od hrbta stlačené 1 květné aneb 1 květné se zákrpem spodního kvítka, chlopnu představují. Hašpan spodní menší, ke klásku přitlačený. Blizny štětkovité.

DLXXVIII. Bodloplev (Tragus Desf.) klásky od hrbta nadmuté, předně ploché, 1 květné. Pleva 2 chlopnatá, spodní drobná, blanatá, lysá; vrchní trnitá, kůžnatá, hašpan 2 chlopnatý a blanatý zakukluje.

B. hroznatý (racemosus Desf.) hrozněmi metlinatými, spodlinau v pošvu zakuklenými; klásky vajcovito-hrálovitými; steblem vstávavým, stlačeným, nejlysejším; listím hrálovito-rovnošírým, brvenným; jazýčkem vlasatým. 1-roč. Jn. Jl. Na písku jihem. U noh Matry, koryto Zaďvy a Vacovo; Čallóköz a podjistým i Komárnem. — Kořen vláknatý i drnatý. Pošvy lysé, kypré.

DLXXIX. Proso (Panicum L.) klásky hrbtem nadmutlé, předně ploché, 1 květné; pleva 3 chlopnatá. Hašpan chruplatý i kůžnatý. Obojek 0.

1. Pr. krvavé (sangvinale L.) klasy (3 — 6) prstnatými; klásky obdlauhlo-hrálovitými; plevau kvítka jalového lysau, krajem puchatau, pražilau boční nebrvennau; listím a pošvami přivlasatými. 1-roč. Jl. až do jeseni. Všudy na úrodných místech zvláště vinicemi.

2. Pr. brvenné (ciliare Retz.) klasy (3 — 6) prstnatými; klásky obdlauhlo-hrálovitými; plevau kvítka jalového lysau, krajem puchatau, pražilau boční drnato-brvennau; listím pošvami přivlasatými. 1-roč. Jn. Spt. S předešlau řídčeji.

3. Pr. lysé (glabrum Gaudin.) klasy (3 — 6) prstnatými; klásky elliptičnými, puchatými, pražilami lysými; listím a pošvami lysými. 1-roč. Jl. Spt. Na úrodných místech, v písku, při domích. Miškovec v samém městě zřídka. — Klásky sem viděl i 6, útlé, bledozelené, odstálé. Steblo tlapkaté, lysé, sivé. Jazýček řídce dlauho měkce bradatý. Kvítky tlapkaté, střechovité. Plevy sebe stejné, lysé, člnkaté, od hašpana kratší. Hašpany tlapkaté, růžové, bokem elliptičné, bílé, člnkem pod sklem krátulenko-brvenné.

4. Pr. kurčecí (Crus galli L.) klasy metlinatými; větvemi odstálými, rovnoširými, jednostranně květnými aj složenými; klásky ostěnatými; listím hrálovitým, končatým; jazýčkem 0; kořenem vláknatým; osi spodlinau při 5 uhlatau. 1-roč. Jl. Ag. Všudy na mokrých místech (Hrubý Mušec).

5. Pr. obecné (miliaceum L.) metlinau rozčapenau, náklonnau, větvemi škrablatými, vydlato-dělenými; listím hrálovitým aj pošvami vlasatými; chlopnami vajcovito-končatými, hrotitými, pražilatými; jazýčkem krátce tenulinko-vlasatým; chlopnau třetí oddálenau, 5 pražilatau, dlauhosti hašpana. 1-roč. Jl. Ag. Seje se, najde se i na smetištěch (Proso. Kaša).

6. Pr. vlasovité (capillare L.) metlinau odstálau, rozsáhlau, větvemi nitkatými a vztýčenými, kosmatými; listím hrálovitým, obostranně kosmatým a pošvami nejkosmatějšími; chlopnami končato-hrotitými, lysými. 1-roč. Jl. Ag. Na úrodných místech, z Virginie dovlečená. Okolo Břetislavy na smetištěch, při múroch a mezi vinicemi.

DLXXX. Bér (Setaria Palis de Beauv.) obojek ze štětin ostěnatých složený, u spodliny stopeček se nalezající. Jináče: Proso.

1. B. sivý (glauca Beauv.) obojky škrablatými, zubečky hoře směrnými, bledožlutými, potom brunato-náčervenalými; plevami květa obojího pohlaví, příčně vráskatými, od plevy jalového 2 kráte delšími; semeny příčně vráskatými. 1-roč. Jl. Ag. Všudy na úrodných místech (Panicum glaucum L.) (Tenký Mušec).

2. B. zelený (viridis Beauv.) obojky škrablatými, zubečky hoře směrenými, stále zelenatými; plevami květa obojího pohlaví, hladkými, dlauhosti plevy jalového; semeny dlauhovatě čárkatými. 1-roč. Jl. Ag. Na písku a na úrodných místech s předešlau.

3. B. vlaský (italica Beauv.) obojky škrablatými, zubečky hoře směrenými, od květa delšími, zelenými? plevami květa obojího pohlaví, hladkými, od plevy květa jalového kratšími; semeny…? jazýčkem vlasatým. 1-roč. Jl. Ag. Na úrodných místech jiha se sadí. Okolo Břetislavy obecná. — Os a stopky plstnato-vlasaté. Klásky klubečkaté (Mušec).

4. B. zvrtlíkatý (verticillata Beauv.) obojky škrablatými, zubečky zpakohnutými, žlutými, od květa delšími; plevami květa obojího pohlaví, hladkými, od plevy květa jalového 2 kráte delšími; semeny příčně vráskatými; jazýčkem husto-brvenným. 1-roč. Jl. Ag. Na úrodných místech; okolo domů a mezi vinicemi. Miškovec, Boršod a Břetislava. — Os a stopky velmi škrablaté. Pošvy lysé, neškrablaté. Jedině tato se cele rauchu přikvačuje, počemž lehce poznána bývá.

Pokolení IV. Ochvějovité. (Phalarideae Kunth.)

Klásky od boku stlačené, 1 květné, se zákrpem 1 — 2 kvítka spodního aneb s květy mužskými. Blizny nitkaté i štětkaté.

DLXXXI. Ochvěj (Phalaris L.) pleva 2 chlopnatá; chlopny od boku člnkato-stlačené, přistejné; 1 květná, se zákrpem 1 — 2 kvítek spodních. Hašpan dokonalého květa 2 chlopnatý, chruplatý, šutý, od plevy kratší. Blizny nitkaté.

O. rákosovitá (arundinacea L.) metlinau odstálau, klásky svazkovito-shlučenými; chlopnami nekřídlatými; květem obojího pohlaví, lysým, jalovým, vlasatým. Mnohoroč. Jn. Jl. Obecná ve vodách a po břehoch. — Steblo oblé, lysé až do 6’ vysoké, do polovici listnaté. Listy sivé, škrablaté.

DLXXXII. Tomkovice (Hierochloa Gmel.) pleva 2 chlopnatá, 3 květná. Květy 2 spodní, 3 otné, pleva vrchní 2 člnkatá; květ vrchní 2 otný, plevau vrchní 1 činkatau. Hašpan 2 plevatý, šutý aneb ze špice krátko-ostěnatý. Čnělky dlauhé. Blizny pernaté, ze špice kláska vystupují.

T. jižní (australis R. et Sch.) metlinau rozčapenau, stopečkami u spodliny klásek vlasatými; květem obojího pohlaví, šutým; mužským dolním pod špicem krátce ostěnatým: ostěnem rovným; vrchním mužským z prostředku hrbta kolenkatý ostěn vypauštějícím; kořenem plazivým. Mnohoroč. Mrc. Apr. V lesech po vrchoch. Břetislava.

DLXXXIII. Blahovoň (Anthoxanthum L.) pleva 2 chlopnatá, 3 květná: květy 2 spodní jalové, 1 chlopnaté, hrbtem ostěnaté; koncovný obojího pohlaví, menší, 2 chlopnatý šutý. Hašpan spodní o polovici kratší, vrchní od kvítek delší. Tyčinky 2. Blizny vlasaté, pernaté.

Bl. obecný (odoratum L.) metlinau klasatau, obdlauhlau, kyprau; klásky hrálovitými, šidlovitými; chlopnau kvítek jalových přilnuto—vlasovitau; steblem oblým, lysým; listím hrálovito-rovnošírým, krajem škrablatým, spodlinau bradatým. Mnohoroč. Apr. Jn. Obecná na pastvinách a po laukách (Koníklec).

Pokolení V. Mušecovité. (Alopecuroideae.)

Klásky od boku stlačené, 1 květné i 1 květné se zákrpem spodního kvítka. Chlopny dlauhosti hašpana i delší. Blizny nitkovité.

DLXXXIV. Mušec (Alopecurus L.) pleva 2 chlopnatá, 1 květná. Hašpan 1 chlopnatý, mošičnatý, hrbtem ostěnatý, jedným bokem násečný.

1. M. lauční (pratensis L.) plevami jen spodlinau srostlými, raunato-brvennými, končato-ostrými, blanatými, 3 zeleno-pražilatými; ostěnau 2 kráte od hašpana delší, než někdy i tak dlauhau; steblem oblým, přímým aj větvemi (1 — 6) květnými, lysými, v metlinu valcovitau, hustau složenými. Mnohoroč. Mj. Jn. Obecná na laukách.

2. M. kolenkatý (geniculatus L.) plevami jen spodlinav srostlými, raunato-brvennými, tupými, 3 pražilatými; ostěnau 2 kráte od hašpana delší, níže prostředku hned s hašpana vystupující; steblem oblým, lysým, z leživosti vstávaným a větvemi puchatými v metlinu rovnošírau složenými; pelnicemi bledobílými, pošvami lysými, zelenatými. 1-roč. Mj. Ag. Všudy v jamách, v bahninách a na mokrých místech.

3. M. plavý (fulvus Smith.) plevami jen spodlinau srostlými, brvennými, tupými, 3 pražilatými? ostěnau dlauhosti hašpana, z prostředku práve vystupující; steblem oblým, lysým, ze spodliny leživé stávavým a větvemi puchatými; v metlinau rovnošírau složenými; pelnicemi barvy lva; pošvami lysými, šedozelenými. 1-roč. Mj. Ag. S předešlými řídčeji.

4. M. rolní (agrestis L.) plevami až do prostředku srostlými, končato-ostrými, nejkratší brvennými, křídlatými; ostěnau 2 kráte od hašpana delší; ze samé spodliny tohoto vystupující; steblem oblým, vrchně škrablatým, přímým a větvemi puchatými, v metlinu valcovitau a koncemi súženau složenými; pelnicemi…; pošvami lysými. 1-roč. Jn. Jl. Na hlinatých rolích. Miškovec a Račdorf i jinde řídčeji, a roztrauseně.

DLXXXV. Ukryva (Crypsis Ait.) pleva 2 chlopnatá, 1 květná, od květa kratší. Chlopny člnkato-stlačené, spodní chlopna jest kratší. Hašpan 2 chlopnatý: chlopny hrálovité, přistejné, vrchní 1 — 2 člnkaté. Tyčinky 2 — 3. Blizny nitkovité.

1. U. žihadelní (aculeata Ait.) metlinau klasatau, kůlatau, obojkem 2 — 3 listnatým otočenau; steblem větvitým, stlačeným; hašpanem vrchním 1 pražilatým; tyčinkama 2. 1-roč. Jl. Ag. Zvláště na slanných močařinách. Břetislava a Čallóköz (Anthoxanthum aculealum L.).

2. V. šášinovitá (schoenoides Lam.) metlinau klasatau, vajcisto-obdlauhlau, spodlinau v pošvu zavřenau; steblem větvitým, stlačeným; tyčinkami 3 (řídčeji 2); hašpanem vrchním 2 pražilatým. 1-roč. Jl. Ag. V močařinách s předešlau řídčeji. Jen jihem. — Vyšší jako předešlá, 6’’. Klásky menší (Phleum schoenoides L.).

3. V. mušecolaká (alopecuroides Schrad.) metlinau klasatau, obdlauhlo-valcovitau, nepošvatau; steblem jednotným, jen spodlinau někdy větvitým, přioblým; tyčinkami 3; hašpanem vrchním 2 pražilatým. 1-roč. Ag. Spt. V močařinách slanných s předešlými.

DLXXXVI. Bojín (Phleum L.) pleva 2 chlopnatá, 1 květná, delší od hašpana; chlopny člnkato-stlačené, špicem uťaté i ostré, ostěnaté i šuté. Hašpan 2 chlopnatý, blanatý, ostěnatý i šutý. Zákrp kvítka přítomný aneb 0. Blizny vlasaté.

1. B. lauční (pratense L.) plevami obdlauhlými, příčně uťatými, v ostěnu znáhla končatými, člnkem brvennými; ostěnau od plev kratší; zákrpem kvítka 0. Mnohoroč. Jn. Jl. Obecná na laukách. — alfa) hluzatý (nodosum L.) kořenem též vláknatým než přibambulatým. Na suchých, zvláště hlinatých kopcech. Miškovec; i vůkol stř. Tater všudy.

2. B. holní (alpinum L.) plevami obdlauhlými, příčně uťatými, v ostěnu znáhla končatými, člnkem brvenným; ostěnau dlauhosti plevy; zákrpem kvítka 0. Mnohoroč. Jn. Ag. Na pastvinách hol. Všudy hojně Tatrami i Fatrau.

3. B. Boehmerův (Boehmeri Wibel.) plevami rovnošíro-obdlauhlými, šikmo uťatými, končato-hrotitými, brvennými i škrablatými; kořenem svazkovitým, listím drnatým; zákrpem kvítka přítomným. Mnohoroč. Jl. Ag. Obecná na suchých laukách a na pastvinách.

4. B. Michelův (Michelii All.) plevami hrálovitými, krátko-ostěnatými, husto-brvennými; kořenem? listím svazkovitým, drnatým; zákrpem květa přítomným. Mnohoroč. Jl. Ag. Na pastvinách hol. Tatry v Liptově a ve Spiši; Turčanský Křiváň.

Pokolení VI. Prstnatcovité. (Chlorideae Kunth.)

Klásky od boka stlačené, 1 květné, v spodní bok osi dle dlauhosti vmístěnými. Pleva dolní dlauhosti kvítka.

DLXXXVII. Prstnatec (Cynodon Rich.) pleva 2 chlopnatá, odstálá, 1 květná, jen spodlinau kvítek otočující. Hašpan 2 chlopnatý, trocha delší od plevy; spodní člnkato-stlačený a vajcovitý; vrchní rovnošírý, hrbtem brázdatým zavřený. Zákrp kvítka přítomný. Blizny štětkovité.

Pr. poplazonosný (Dactylon Pers.) klasy (3 — 5) prstnatými; hašpanem lysým, přibrvenným; listím sivým, opakem vlasatým; jazýčkem vlasatým; kořenem plazonosným. Mnohoroč. Jn. Spt. Při cestách, na neúrodných laukách, pískem. Hojně jihem pod Matrau; Břetislava. (Panicum Dactylon L.).

Pokolení VII. Rýžové. (Oryzeae Kunth.)

Klásky od boku stlačené. Plevy 0, aneb nejmenší.

DLXXXVIII. Závadník (Leersia Solander.) klásky 1 květné. Pleva 0. Hašpan 2 chlopnatý, papírový; chlopny člnkato-stlačené, šuté, přistejné, spodní chlopna jest o mnoho širší. Blizny pernaté.

Z. rýžovitý (oryzoides Schvarz.) metlinau rozčapenau; větvemi ovislými, křivolakými, uhlatými, velmi škrablatými; klásky půlvajcistými, odstálo-brvennými, 3 mužskými; stebly větvitými, oblými, vrchně uhlato-škrablatými, lysými, cele v pošvě zakuklenými; listím nejškrablatějším; jazýčkem krátkým; kořenem dlauhoplazivým. Mnohoroč. Jl. Spt. V močarinách, při jamatých cestách. Miškovec: Teplice a potok Hejjő; mezi Hačavau Hmíštau v M. Hontu; více jen jihem; zřídka při V. Revúci.

Pokolení VIII. Režnicové. (Agroslideae Kunth.)

Klásky od boku stlačené, 1 květné aneb i se zákrpem jiného kvítka. Blizny pernaté.

DLXXXIX. Řežnice (Agrostis L.) pleva 2 chlopnatá, 1 květná, stlačená, málo delší od květa; chlopny ostré, spodní delší. Hašpan 2 chlopnatý, blanatý, spodlinau svazečno-vlasatý, ostěnatý i šutý; vrchní hašpan někdy není. Zákrp kvítka 0. Blizny pernaté.

1. R. plazonosná (stolonifera L.) metlinau květaucí, obdlauhlo-homolovitau; větvemi nejodstálejšími a větvičkami dolu i k boku větev směřenými, přitom velmi škrablatými, plodonosnau, stáhnutau; jazýčkem obdlauhlým; listím všeckým plochým, rovnošírým. Mnohoroč. Jn. Jl. Na laukách, pastvinách a při cestách. — Mění se: klásky šutými a ostěnatými, metlinau zelenau a barvenau, větší i menší; listím měkým i křehkým.

2. R. obecná (vulgaris Withering.) metlinau obdlauhlo-vajcovitau, kvitem nejodstálejší; větvičkami rozčápenými, přiškrablatými; jazýčkem nejkratším, uťatým; listím všeckým plochým, rovnošírým. Mnohoroč. Jn. Ag. Obecná s předešlau. — Klásky šuté.

3. R. psí (canina L.) metlinau rozvlečenau, vajcovitau, větvemi i větvičkami škrablatými; hašpanem spodním pod prostředkem hrbta ostěnatým, špicem čipečkatým, vrchním 0 aneb nejmenším; jazýčkem obdlauhlým; listím kořenným pokrautěno-šidlovitým. Mnohoroč. Jl. Ag. Na mokrých laukách vůbec.

4. R. holní (alpina Scop.) metlinau odstálau, větvemi i větvičkami škrablatými; hašpanem spodním ze spodliny vystupujícím, špicem krátko-2 štětinatým, vrchním nejmenším; jazýčkem obdlauhlým; listím kořenným pokrutěno-šidlovitým. Mnohoroč. Jl. Ag. Na pastvinách hol. Tatry hojně.

5. R. skalní (rupestris All.) metlinau odstálau, větvemi i větvičkami lysými; hašpanem spodním pod prostředkem hrbta ostěnatým, špicem čipečkatým; jazýčkem obdlauhlým; listím kořenným pokrutěno-šidlovitým. Mnohoroč. Jl. Ag. Na laukách a pastvinách hol. Bardiov; Prešovo; zřídka v Tatrách: Rácková.

DXC. Chundělka (Apera A. Beauv.) pleva spodní menší. Zákrp kvítka stopečkatý, přítomný. Jináče: Řeznice.

1. Ch. obecná (Spica Venti Beauv.) metlinau rozsáhlau; pelnicemi rovnošíro-obdlauhlými; hašpanem pod špicem ostěnatým, ostěnem 3 — 4 kráte od něho delším. 1-roč. Jn. Jl. Mezi žitem, na písku. Celým Slovenskem tu i tam (Agrostis Spica Venti L.).

2. Ch. přetrhnutá (interrupta Beauv.) metlinau súženau, stáhnutau, přetrhnutau; větvemi vztýčenými; pelnicemi vajcovito-zaokrauhlenými; hašpanem pod špicem ostěnatým: ostěnau 3 — 4 kráte od něho delší. 1-roč. Jn. Jl. V lesech, na úrodných místech, na písku. Velmi zřídka jihem; Břetislava hojně. — Útlejší, tenší a menší od předešlé. Listy užší, méně odstálé. Větev jest méně, jsau kratší a méně dělené (Agrostis interrupta L.).

DXCI. Třstina (Calamagrostis Roth.) hašpany spodlinau vlasaté, delší od své šírosti. Zákrp kvítka přítomný aneb 0. Jináče: Řeznice.

1. T. hrálovitá (lanceolata. Roth.) metlinau odstálau, chlopnami úzko-hrálovitými, končatými; ostěnau koncovnau rovnau dlauhosti krátké vykrojenosti aneb málo delší; vlasy od hašpana delšími; zákrp kvítka 0. Mnohoroč. Jl. Ag. Na mokrých laukách a v podholních hájech roztrúseně Liptovem i Spišem (Arundo Calamagrostis L.).

2. T. ladní (Epigeios Roth.) metlinau vztýčeno-odstálau, klubato-laločnatau; ostěnau z prostřed hrbta rovnau; vlasy od hašpana delšími; plevami hrálovitými, špicem stlačeno-šidlovitými; zákrpem 0. Mnohoroč. Jl. Ag. V lesech, na písku (Arundo Epigeios L.).

3. T. pobřežní (littorea DC.) metlinau odstálau; ostěnau koncovnau rovnau, dlauhosti půl plevy; vlasy od hašpana delšími; plevami úzko-hrálovitými, špicem stlačeno-šidlovitými; zákrpem 0. Mnohoroč. Jl. Ag. U noh hol při řekách. Břetislava u Dunaje; zřídka Liptovem a Spišem: Hrádek, Kežmarek (Calamagr. laxa Host.).

4. T. lesní (sylvatica DC.) metlinau odstálau; ostěnau hrbetní kolenkatau, od plevy delší; vlasy od hašpana 4 kráte kratšími; plevami končatými; zákrpem stopečkatým. Mnohoroč. Jl. Ag. Obecná v lesech (Agrostis arundinacea L.).

5. T. horní (montana Host.) metlinau odstálau; ostěnau hrbetní kolenkatau, ledva dlauhosti plevy; vlasy dlauhosti hašpana aneb o polovici kratšími; zákrpem stopečkatým. Mnohoroč. Jl. Ag. V lesech na vrchoch a podholách. Vůbec v stř. Tatrách (Arundo varia Schrad.).

DXCII. Sypanice (Ammophila Host.) spodní pleva menší. Jináče: Třstina.

S. píseční (arenaria Link.) metlinau klasodobnau, přímau, valcovitau, vrchně zatenčenau; vlasy od hašpana 3 kráte kratšími; plevami rovnošíro-hrálovitými, ostrými; listím sivým, do vnitř pokrutěným. Mnohoroč. Jl. Ag. Na písku. Dotud jen okolí Břetislavy dle Lumnitzera (Arundo arenaria L.).

Pokolení IX. Kavílovité. (Stipaceae Kunth.)

Klásky přinadmuté, 1 květné, bez zákrpu. Pleva spodní větší. Blizny pernaté.

DXCIII. Pšeno (Milium L.) pleva 2 chlopnatá, 1 květná, obostranně nadmutá, od květa delší. Hašpan 2 chlopnatý, potom chruplatý, šutý; chlopna spodní vajcovitá, bruchato-nadmutá.

Pš. rozlinuté (effusum L.) metlinau odstálau; hašpanem přihrotitým, lesklým, lysým, elliptičným; steblem lysým, větvemi škrablatými; listím hrálovito-rovnošírým, škrablatým; jazýčkem obdlauhlým; kořenem plazivým. Mnohoroč. Mj. Jl. V lesech. Čerhovo v Šariši; Teplice a Buk při Miškovci; Břetislava; Matrau a místy kol stř. Tater.

DXCIV. Kavíl (Stipa L.) pleva 2 chlopnatá, 1 květná, od květa delší, chlopny ostré a ze špice ostěnaté. Hašpan 2 chlopnatý, potom chruplatý; spodní valcovito-pokrutěný, ostěnau pokrutěnau, spodlinau článkatau, výdržnau.

1. K. pernatý (pennata L.) metlinau spodlinau v pošvu zakuklenau; ostěnami nejdelšími, kolenatými, pernatými, spodlinau do 1/4 nahými; hašpanem spodním spodlinau 5 čárkami hedbavitými značeným; listím křehkým, žlebato-štětinatým. Mnohoroč. Mj. Jn. Na suchých skalnatých kopcech. Břetislava, Miškovec.

2. K. vlasodobný (capillata L.) metlinau spodlinau v pošvu zakuklenau; ostěnami nejdelšími, kolenatými, lysými; hašpanem spodním spodlinau 5 čárkatým hedbavnými značeným; listím rovnošírým, pokrutěným, vnitř vlasatým. Mnohoroč. Jn. Ag. S předešlau, než o mnoho řídčeji. Břetislava; Tomášova studnice.

Pokolení X. Rákosovité. (Arundinaceae Kunth.)

Klásky 2 i více květné. Čnělky zdlaužené. Blizny štětkaté.

DXCV. Rákos (Phragmites Trinius) pleva 2 chlopnatá, 3 — 7 květná; květ spodní mužský, lysý; jiné obojího pohlaví, vlasy zdlauženými otočené. Hašpan 2 chlopnatý, šutý, spodní špicem celý. Čnělka dlauhá. Blizna štětkatá.

R. obecný (communis Trinius) metlinau rozvlečenau; klásky 4 — 6 květnými; listím bodákovitým, křehkým, pilečkatým, nejškrablatejším; pošvami lysými; jazýčkem vlasatým; kořenem plazivým. Mnohoroč. Jn. Ag. Při vodách, v močařinách. Hojně řekami a bahny po Slovensku; vůkol stř. Tater jen řídčeji (Arundo Phragmites L.).

Pokolení XI. Pěchavovité. (Sesleriaceae Kunth.)

Klásky 2 mnohokvěté: pleva velká. Čnělky při 0. Blizny štětkaté, ze špice květa vystupují.

DXCVI. Pěchava (Sesleria Arduin.) pleva 2 chlopnatá, 2 — 6 květná. Hašpan 2 chlopnatý, spodlinau blanatý; spodní celý hrotitý i ostěnatý aneb špicem 3 — 5 zubatý: zuby hrotité i ostěnaté. Blizny nejdelší, puchaté.

1. P. modrá (caerulea Arduin.) hrozněm klasodobným, přiobdlauhlým, přijednostranným; klásky 3 (řídčeji 2) květnými; hašpanem spodním široko-vajcovitým, vnitř 3 pražilatým, špicem 3 (někdy 2 — 4) ostěnatým: ostěnami ledva půldlauhosti hašpana; listím špicem škrablato-hrotitým; kořenem drnatým; poplazy 0. Mnohoroč. Mrc. Apr. Na strmých skalinatých vápenných místech. Prešovo, Lipovec v Šariši; Muráň; všudy vůkol stř. Tater výše kosodřeviny vystupuje.

2. P. dvojčelená (disticha Pers.) klasem vajcovitým, jednostranným, 2 vydlatým: klásky 3 — 6 květnými; hašpanem spodním šutým aneb krátko-ostěnatým; listím nitkatým. Mnohoroč. Jn. Jl. Na skalinách nejvyšších hol. Tatry v Liptově a ve Spiši.

3. P. nabílavá (albicans Kit.) hrozněm klasatým, obdlauhlo-vajcovitým, bez pastopek; plevami vajcovito-hrálovitými, krátce jedno-ostěnatými, přibílými. Mnohoroč. Na skalách Tatránských dle Kitaibla. — Steblo 1 a 1/2’ dlauhé; listy ledva 3’’ dlauhé.

Pokolení XII. Ovsovité. (Avenaceae Kunth.)

Klásky 2, mnohokvěté. Pleva velká. Čnělky při 0. Blizny pernaté, ze spodliny květa vystupující.

DXCVII. Ometlina (Koeleria Pers.) klásky 2 mnohokvěté, květy obojího pohlaví. Pleva stlačeno-člnkatá, 2 chlopnatá. Hašpan 2 chlopnatý; spodní ze špice celého i 2 násečného hrotitý i ostěnatý: ostěnau rovnau. Čnělky nejkratší. Blizny pernaté.

O. chocholatá (cristata Pers.) metlinau klasodobnau; klásky 2 — 4 květnými; hašpanem spodním, končatým, šutým i hrotitým; listím plochým, spodním brvenným; kořenem vláknatým. Mnohoroč. Mj. Jl. Na suchých kopcech všudy i kol kosodřeviny v Tatrách.

DXCVIII. Metlice (Aira L.) klásky 2 květné, zřídka 3 květné, někdy se zákrpem. Květy obojího pohlaví. Pleva stlačená, 2 chlopnatá. Hašpan 2 chlopnatý; spodní spodlinau aneb prostředkem ostěnatý: ostěnau v středu nakřívenau. Čnělky překrátké. Blizny pernaté.

1. M. drnatá (caespitosa L.) metlinau rozsáhlau; ostěnau rovnau dlauhosti hašpana; listím plochým, jazýčkem krátkým; stopečkami škrablatými. Mnohoroč. Jn. Jl. Obecná na laukách a v mokrých lesech. — ß nejvyšší (altissima Lam.) plevy bílé, hrbtem zelené; hašpany zeleno-nažlutlé, špicem bílé. V tmavých lesech. Miškovec. Prešovo.

2. M. křivolaká (flexuosa L.) metlinau odstálau ovislau; ostěnau přispodlinatau, pokrutěnau, od plevy 2 kráte delší; listím oblonitkatým, přištětinatým; jazýčkem přikrátkým, uťatým. Mnohoroč. Jn. Ag. S předešlau. V lesech i na nejsuchších místech.

DXCIX. Paličkovice (Corynephorus Beauv.) hašpan spodní celý; ostěn hřbetní rovný, prostředkem článkatý, vrchně kyjovitý u kolena bradatý. Jináče: Metlice.

P. šedá (canescens Beauv.) metlinau odstálau, shustěnau, lesklau; květy od plevy kratšími; listím štětinatým, zelenosivým, přikosminatým, hrotitým. Mnohoroč. Jl. Ag. Na písečnatých nejneúrodnejších rolích. Břetislava; Bardiov? — Jakási ß její, pošvami stáhnutými a steblem přímým, neděleným se vyznačující, má se na Křiváni nalezati (Aira canescens L.).

DC. Krtovlasec (Holcus L.) pleva 2 chlopnatá, 2 květná, květ spodní obojího pohlaví a šutý; vrchní mužský, ostěnau hřbetní rovnau potom ohnutau. Hašpan 2 chlopnatý, spodní špicem celý. Čnělky překrátké. Blizny pernaté.

1. K. vlnatý (lanatus L.) metlinau odstálau; ostěnau květa mužského ohnutau, v plevy zavřenau; listím a větvemi kosmatými; kořenem vláknatým. Mnohoroč. Jn. Spt. Při cestách, na laukách po horách, v lesech. Bardiovo a Cigelka v Šariši; Matra řídčeji a vůkol stř. Tater místy; Břetislava.

2. K. měký (mollis L.) metlinau odstálau; ostěnau květa mužského kolenkato-zlomenau; delší od plevy; listím a větvemi přilysými; kořenem plazivým. Mnohoroč. Jn. Spt. V lesech častěji.

DCI. Ovsíř (Arrhenatherum Beauv.) pleva 2 chlopnatá, 2 květná: květ spodní mužský, hřbtem ostěnatý: ostěnau kolenato-zlomenau; vrchní obojího pohlaví, šutý aneb pod špicem krátko-ostěnatý. Hašpan 2 chlopnatý. Čnělka 0. Blizny pernaté.

O. urostlý (elatius Mert. Koch.) metlinau zdlauženau, špicem často náklonnau, potom odstálau; ostěnau květa mužského od plevy 2 kráte delší; listím plochým, přilysým; jazýček nejkratší. Mnohoroč. Jn. Jl. Na laukách, po kopcech, při lesech. — ß) bambulatý (bulbosum Koch.) kořenem 2 — 3 bambulatým. Na laukách Marmarušských i j.

DCII. Oves (Avena L.) pleva 2 chlopnatá, 2 mnohokvětá.

Květy obojího pohlaví. Hašpan 2 chlopnatý, spodní špicem 2 zubatý i násečný i 2 ostěnatý; násečinami zubkatými; ostěnau hřbetní kolenatau, spodlinau pokrutěnau. Čnělky 0. Blizny pernaté.

a) Plevy 1 — 2 pražilaté

1. O. klincolaký (caryophyllea Wigg.) metlinau odstálau, 3 vydlatau; klásky 2 květnými, u špice větviček shlučenými; plevau od kvítků delší; hašpanem spodním špicem 2 bodákovitým, kvítky pod prostředkem hřbta ostěnatým, listím štětinatým. 1-roč. Jn. Jl. Na písečnatých polích, při lesech. Kozí vrch u Břetislavy.

2. O. puchatý (pubescens L.) metlinau stejnau hroznatau, větvemi spodníma 2, vrchními samotný klásek nosícími; klásky při 3 květnými; květem spodním sedivým, jinými stopečkatými; hašpanem koncemi uťatým, špicem stejně krátko 4 — 5 zubkatým, 3 pražilatým; listím plochým, obostranně a pošvami spodními raunatými. Mnohoroč. Mj. Jn. Na laukách, po kopcech. Všudy i vůkol stř. Tater.

3. O. lauční (pratensis L.) metlinau stáhnutau, hroznatou, větvemi spodníma 2, vrchními samotný klásek nosícími; klásky 4 — 5 květnými; květy sedivými? hašpanem spodním špicem 2 stauleno-zubatým, končatým, 7 pražilatým: pražilami krajnými sebe nejzblíženejšími; listím plochým a pošvami nevlasatými, obostranně nejškrablatejšími; pošvami oblými. Mnohoroč. Jn. Jl. Na laukách a kopcech, při lesech. S předešlým.

4. O. plochostebelní (planiculmis Schrad.) metlinau stáhnutau, zdlauženau; větvemi spodními 2 — 3, vrchníma 1 — 2 a klásky nosícíma: klásky při 6 květnými; hašpanem spodním špicem 2 — 3 zubkatým, uťatým? 5 pražilatým; listím plochým, lysým, a krajem jakož i pošvami škrablatými; steblem a pošvami značně stlačeno-2 řezými. Mnohoroč. Jl. Ag. Na mokrých podholách. Fatra; Klak a jinde Liptovskými lesy bučinau.

5. O. různobarvý (versicolor Vill.) metlinau přivajcovitau, hroznatau; větvema po 2, 1 — 2 klásky nosícíma: klásky 5 květnými; hašpanem spodním 2 násečným: násečinami nestejně 3 — 4 zubatými, uťatým? 5 pražilatým? listím lícem přihladkým, plochým. Mnohoroč. Jl. Ag. Na pastvinách vyšších hol. Liptovské a Spišské bole téměř všudy kosodřevinau i výše ní.

6. O. nažlutlý (flavescens L.) metlinau rozvlečenau stejnau; větvemi delšími, 5 — 8 klásků nosícími; klásky 3 květnými; hašpanem spodním špicem 2 násečným, končatým, 5 pražilatým; listím plochým, aj pošvami přilysými, škrablatými; vaječníkem lysým; plevau vrchní obdlauhlo-hrálovitau, jen špicem samým končatau. Mnohoroč. Jn. Jl. Na laukách v horách. Jihem řídčeji, stř. Tatra jej nechová.

7. 0. podholní (alpestris Host.) metlinau rozvlečenau, stejnau; větvemi delšími, 3 — 6 klásků nosícími: klásky 3 květnými; hašpanem spodním špicem 2 (řídčeji 4) násečným, končatým, 5 pražilatým; listím plochým, obostranně aj pošvami vlasatými, krajem dlauhovlasatým; vaječníkem špicem puchatým; plevau vrchní hrálovitau, hned od prostředku ke špici zatenčenau. Mnohoroč. Jl. Ag. Na pastvinách hol. Vápenné holy: Klak, Salatín, Bělanské ve Spiši, Drechselhäuschen, Nesselblösse, Fatra.

8. O. karpatský (carpatica Kit.) metlinou odslálau; klásky při 4 květnými; hašpanem spodním 4 zubatým, 5 pražilatým, uťatým? listím plochým žlebatým, krajem škrablatým a tam řídko-vlasatým; steblem lysým, přistlačeným, a pošvami stlačenými, vlasatými. Mnohoroč. Jn. Na Tatrách kosodřevinau.

9. O. brunatý (fusca Kit.) metlinau rozvlečenau, stejnau; klásky 3 květnými; hašpanem spodním špicem mnoho posekano-násečným, 5 pražilatým; listím plochým a steblem aj pošvami nevlasatými; kvítkem nejvrchnějším neostěnatým. Mnohoroč. Jl. Ag. Na skalinách. Střední Tatry dle Kitaibla. — Celá jestiť aj plevy má brunaté, čím se od podholní hned rozeznává, s kterau jináče velkau podobnost má. U všech ostěna z prostředku neb málo výše z hřbta hašpana vystupuje.

b) Plevy 5 — 9 pražilaté

10. O. tenký (tenuis Mönch.) metlinau stejnau; klásky 2 — 3 květnými; hašpanem spodním kvítka dolního úzkoobdlauhlým, špicem v ostěn dlauhosti půlhašpana končatým, 5 pražilatým, hřbtem neostěnatým; hašpanem kvítka nastupujícího pokrutěným, špicem samým 2 ostěnatým, 5 pražilatým, hřbtem ostěnatým: ostěnau 2 kráte delší od hašpana, spodlinau hustovlasatým; plevau spodní 7 pražilatau, vrchní menší a škrablatau, oboma přiostěnatýma; listím lysým, škrablatým; kořenem vláknatým. 1-roč. Jn. Na hlinatých vrchoch, a neúrodných kopcech. Hojně okolo Malého Ďura a Haršánu i jinde Bukem; v lesech u Vacova a možná celau Matrau. Velká Revúce. — Ostěna ze samého špice vystupuje.

11. O. obecný (sativa L.) metlinau stejnau; plevami obyčejně 2 květými, od hašpanů delšími, vrchní plevau 9 pražilatau; hašpany lysými, špicem 2 násečnými i 2 zubkatými, jen hašpanen vrchního kvítka neostěnatým; osí lysau. 1-roč. Jl. Seje se. — Ostěna z prostřed hřbta vystupuje, což i o nasledujících platí (Oves).

12. O. lysý (nuda L.) metlinau stejnau; plevami při 3 květnými, od hašpanů delšími, vrchní 7 — 9 pražilatau; hašpany lysými, cele značně pražilatými, špicem 2 bodákovitým, vrchního kvítka neostěnatým; osí lysau. 1-roč. Mezi žitem tu i tam.

13. O. divý (fatua L.) metlinau stejnau; plevami při 3 květnými, od hašpanů delšími, vrchní 9 pražilatau; hašpany od spodliny po prostředek štětinato-vlasatými, špicem zubato-2 násečným, vrchního kvítka neostěnatým; osí kosmatau. 1-roč. Jl. Ag. Mezi žitem (Divý Oves).

14. O. hrbělkatý (strigosa Schr.) metlinau přijednostrannau; plevami při 2 květnými, dlauhosti hašpana, vrchní 7 — 9 pražilatau; hašpany lysými, špicem 2 násečnými: násečinami ostěnatými, vrchního též hřbtem ostěnatým; osí lysau. 1-roč. Jl. Ag. Seje se, a nalezne se i mezi žitem.

15. O. krátký (brevis Rotb.) metlinau jednostrannau; plevami při 2 květnými, dlauhosti hašpanů; vrchní 7 pražilatau; hašpany lysými aneb vrchně štětinato-vlasatými, tupými, špicem 2 zubkatými, špicem vrchního též ostěnatým; osí lysau. 1-roč. Jl. Ag. Mezi žitem.

16. O. východní (oriontalis Schreb.) metlinau jednostrannau; plevami při 2 květnými, od hašpanů delšími, vrchní 9 pražilatau; hašpany lysými, špicem 2 násečnými, špicem vrchního šutým; osí lysau. 1-roč. Jl. Ag. Řídčeji seje se.

17. O. jalový (sterilis L.) metlinau jednostrannau; plevami při 4 květnými, od hašpanů delšími; vrchní 9 pražilatau; hašpany špicem 2 násečnými: spodníma 2, po prostředek od spodliny štětinato-vlasatýma a hřbtem ostěnatýma, vrchníma 2 lysýma a bezostěnatýma; osí lysau. 1-roč. Jl. Ag. Mezi žitem na jihu velmi zřídka.

DCIII. Poplevník (Danthonia DC.) pleva 2 chlopnatá, 2 mnohokvětá, bruchato-nadmutá, dlauhosti květu i delší. Hašpan 2 chlopnatý; spodní nadmutý, špicem 2 násečný, mezi násečinami ostěnau spodně plochau a kvintatě pokrutěnau vypauštějící. Vaječník lysý. Blizny pernaté.

P. lesní (provincialis DC.) hrozněm jednotným; klásky 4 — 6 květnými; plevami od hašpanů delšími; hašpan spodní 2 bodákovitý. Mnohoroč. Jn. V horních lesech. Mezi M. Ďurem a Miškovcem v pastvinatých lesech hojně. — Pleva spodní málo od vrchní kratší, vajcovito-hrálovitá, ostrá, 7 pražilatá, lysá, lesklá. Hašpan spodní lysý, ledačne při 7 pražilatý, špicem znáhla stáhnutý, 2 odstálo-násečný: násečiny končaté, krajem až po násečiny hustobrvenný. Ostěna trocha výše polovice hašpana teměř z prostřed zubů vystupuje, až po zuby široká, tlapkatá a brunatá, odtudto pak pokrutěná se tenčí, zelená, teměř 2 kráte delší od hašpana. Steblo přímé, oblé, tenké, úplně lysé, 4 — 6 listaté. Listy ploché, rovnošíro-končaté, lysé a krajem velmi škrablaté. Jazýček bílovlasatý, jakoby brvennau pošev špicem činil. Kořen drnatý. Hrozeň stáhnutý, z 5 — 8 klásek záleží.

DCIV. Poliha (Triodia RBr.) pleva 2 chlopnatá, 3 — 5 květá, rozšířená, bruchato-nadmutá, květy obejmá. Hašpan 2 chlopnatý, spodní špicem 2 násečný, mezi násečinau rovná ostěná. Vaječník lysý. Čnělky krátké. Blizny pernaté u spodliny květa vtělené.

P. vstávavá (decumbens Beauv.) metlinau hroznatau; větvemi jednotnými, klásek samotný aneb dolními 2 — 3 klásky nosícími; klásky obdlauhlo-vajcovitými, 3 — 5 květnými; listím plochým aj pošvami vlasatými; steblem leživým, v čas kvitu vstávavým. Mnohoroč. Jn. Jl. Na pastvinách a laukách hor i podhol. Vůkol stř. Tater až po jedlinu vystupuje, V. Revúca, Břetislava atd. — V Tatrách rostnaucí Poliha se vyznačuje, klásky přivajcovitými a cele šutými (Festuca decumbens L.).

DCV. Perličník (Melica L.) pleva 2 chlopnatá, rozsáhlá, nadmutá, blanatá, 1 — 2 květná, s květem jalovým jedným i více. Květy spodné 1 aneb 2 nedokonalé. Hašpan 2 chlopnatý, potom chruplatý, šutý. Čnělky střední.

1. P. brvenný (ciliata L.) metlinau klasodobnau, zdlauženau, stáhnutau, valcovitau; klasky při 4 květnými, jednym jalovým; hašpanem spodním elliptičným, ostrým, pod sklem při 7 pražilatým, a předkrajem od spodliny ke špici hustobílo-brvenným, brvy 2 kráte od jeho širokosti delšími. Mnohoroč. Mj. Jn. Na skalinách, mezi vinicemi. Zřídka vůkol stř. Tater: Kežmarok, Hradská hora u Hrádku; Prešovo; Břetislava; Miškovec (Perlička).

2. P. ovislý (nutans L.) metlinau jednostrannau, hroznatau, kyprau, stáhnutau, větvičkami přímými, při 2; klásky ovislými, 3 květnými, jedným jalovým; hašpanem lysým, spodním 7 pražilatým; listím škrablatým; pošvami škrablatými, připuchatými aj steblem stlačeno- při 2 řezými; jazýčkem uťato-nejkratším. Mnohoroč. Mj. Jn. Všudy v tmavých lesech.

3. P. jednokvětý (uniflora Retz.) metlinau větvitau, odstálau, kyprau a jednostrannau; klásky přímými, 2 květnými, jednym jalovým; hašpanem lysým, spodním 5 pražilatým? listím…; jazýčkem vstřícnolistým, končatým, zelenatým. Mnohoroč. Jn. Jl. V tmavých lesech s předešlau.

4. P. zvýšený (altissima L.) metlinau klasodobnau; valcovitau, zdlauženau, jednostrannau; větvemi vztýčenými, hroznatými, 10 — 12 kláskatými; klásky ovislými, při 3 květnými, jednym jalovým; hašpanem lisým: spodním vajcistým, 7 pražilatým, ostrým (i 3 zubečkatým), zeleným; vrchním pak obrátěno-vajcovitým, dlauhosti půlhašpana; listím pošvami a steblem dolu nejškrablatejším, jináče nevlasatým; jazýčkem velko-obdlauhlým, potrhaným. Mnohoroč. Jn. Jl. Mezi křovím vinicemi, u lesů. Miškovec; Vacovský vrch, a zdáž i Matrau a Čerhátem. — Kořen plazivý. Listy střídavé. Pleva spodní ellipličná, nadmutá, přikrvavá, 7 pražilatá, krajem bílá, špicem celá i vykrojená. Steblo do 2 sáh vysoké. Utěšená, květy potom slamenné. Ozdoba vinic!

Pokolení XIII. Kostřavovité. (Festucaceae Kunth.)

Klásky 2 mnohokvěté. Plevy od hašpana kratší. Čnělky při 0. Blizny ze spodliny vystupují.

DCVI. Třešula (Briza L.) pleva 2 chlopnatá, 3 mnohokvětá. Hašpan 2 chlopnatý, spodní tupý, nafaukaný, spodlinau úškato-srdcatý, vajcovitý. Květy 2 vydlaté. Vaječník lysý. Čnělky krátké. Blizny pernaté.

Tř. prostřední (media L.) metlinau přímau, odstálau; klásky přisrdcato-vajcovitými, 5 — 9 květými; jazýčkem nejkratším, uťatým; listím škrablatým; pošvami lysými; kořenem plazivým. Mnohoroč. Jn. Jl. Všudy na laukách.

DCVII. Milota (Eragrostis Beauv.) pleva 2 chlopnatá, 2 i více květá, od hašpana kratší. Hašpan 2 chlopnatý: chlopna spodní pršivá, vrchní aj s osí výdržná. Květy vajcovité i hrálovité, hřbtem stlačeno-člnkaté, krajem vnitřním bruchaté. Vaječník lysý. Blizny pernaté.

M. lipnicolaká (poaeoides Beauv.) metlinau odstálau stejnau; větvema 1 — 2; klásky hrálovito-rovnošírými, lesklými 20 — 8 květnými; kvítky tupými, pražilau boční značnau značenými; steblem přileživo-přímým, oblým, lysým; listím spodlinau, jazýčkem a hrdlem pošev vlasatými; kořenem vláknatým. Mnohoroč. Mj. Ag. Na pastvinách, po laukách, při cestách. Jihem zřídka: Miškovec, Pútnik v Gemeru, koryto Dunaje. — Utěšená (Poa Eragrostis L.).

DCVIII. Lipnice (Poa L.) pleva 2 chlopnatá, 2 mnohokvětá; chlopny od květa nastupujícího kratší. Květy vajcovité i hrálovité, hřbtem člnkato-stlačené, článkatě pršivé. Hašpan 2 plevnatý. Vaječník lysý. Čnělky krátké i 0. Blizny pernaté, ze spodliny květa vystupují.

a) Kořenem vláknatým, poplazy 0.

1. L. tvrdá (dura Scop.) metlinau jednostrannau, vajcovitau i obdlauhlau, lysau; stopkama 1 — 2, velmi krátkýma, 3 kláskatýma, kláskem středním sedivým, 4 — 5 květným; hašpanem tupým i vykrojeným, rovnošíro-obdlauhlým i krátkohrotitým; steblem stlačeným, lysým. 1-roč. Mj. Jn. Na suchých pastvinách. Břetislava a odtud koryto Dunaje; hojně okolo Miškovce korytem Šajavy.

2. L. roční (annua L.) metlinau přijednostrannau, rozčapenau; větvema 1 — 2, lysýma; klásky obdlauhlo-vajcovitými, 3 — 7 květnými: květy lysými; steblem vstávavým, stlačeným, lysým; jazýčkem obdlauhlo-3 uhlatým, celocelým. 1-roč. Celý rok kvitne. Obecná na úrodných místech, i při domoch. — beta) šikmá (supina Schrad.) klásky pstrými. Na nejvyšších holách Tater podle Rochla.

3. L. kyprá (laxa Haenke.) metlinau obdlauhlau, stáhnutau, špicem náklonnau; větvema 1 — 2, nitkatýma, lysýma; klásky vajcovitými, při 3 květnými: květy vajcovito-hrálovitými, husto-puchatými, uvolněnými; steblem vstávavým, přistlačeným, lysým; jazýčky všemi obdlauhlými, ostrými. Mnohoroč. Jn. Ag. Na pastvinách hol a podhol. Roháč, Kriváň, Lomnica a jinde v Tatrách.

4. L. bambulatá (bulbosa L.) metlinau odstálau, přimau; větvemi 1 — 2, než i 3 — 5, škrablatými; klásky špicem shlučenými, 4 — 6 květými, vajcovitými; květy obdlauhlo-hrálovitými, vlnau spojenými; steblem vstávavým, oblým, lysým; jazýčky všemi obdlauhlými, ostrými; kořenem přibambulatým. Mnohoroč. Od jary do Ag. Častá na strmých neúrodných kopcech. — ß) živorodná (vivipara Koch.) květy v puky lístnaté, proměněné. Miškovec, a s předešlau.

5. L. holní (alpina L.) metlinau přímau, v čas kvitu nejodstálejší, větvema 1 — 2, škrablatýma i lysýma; klásky vajcovitými 4 — 10 květými; květy vajcovito-hrálovitými, puchatými aj přiuvolněnými; steblem přímým, přistlačeným, lysým; jazýčky spodními krátkými uťatými, vrchními obdlauhlo-ostrými; listím spodně úzce pošvami stáhnutým. Mnohoroč. Mj. Jn. Na pastvinách hol a podhol, i na nižších kopcech. Hojně všudy stř. Tatrami. — ß) živorodná (vivipara Koch.) květy v puky listnaté, proměněné. Kolbacherthal ve Spiši. — gama) Bádenská (badensis Villd.) klásky delší, listy krehkejší. Vůkol stř. Tater místy: Hradská hora při Hrádku.

6. L. šedozelená (caesia Smith.) metlinau odstálau; větvemi 4 — 5, škrablatými; klásky vajcovito-hrálovitými, 2 — 5 květými, puchatými; pošvami od hluz delšími, hluzy stebel zakuklujícimi, nejvrchnější od svého lista delší; jazýčkem krátkým, uťatým aneb vrchním vajcovitým. Mnohoroč. Jn. Jl. Na skalách hol i podhol. Celým Šarišem a zřídka vůkol stř. Tater: Hradská hora.

7. L. hájní (nemoralis L.) metlinau odstálau, větvemi 2 — 5, škrablatými; klásky vajcovito-hrálovitými, 2 — 5 květými, puchatými; pošvami od hluz kratšími, hluzy stebel nezakuklujícími, pošvau vrchní od lista kratší; jazýčkem nejkratším aneb při 0; kořenem krátko-plazonosným. Mnohoroč. Jn. Jl. V lesech na skalách, častá až po meze smrečiny. — ß) obecná (vulgaris Koch.) zelená; stebly tenkými, slabými, kypro metlinatými, ovislými; klásky 2 květými. — gama) prosodobná (miliacea Kil.) jazýčkem krátkým, 2 násečným; větvemi velmi dlauhými, nitkatými, zpak škrablatými; klásky hrálovitými, 2 — 3 květými; plevy 3 pražilatými, člnkem ostro-škrablatými; listy rovnošíro-šidlovité, pokrutěné, zpak škrablaté. V lesech Abaujských dle Kitaibla. Zdáliž v skutku sem přináleží?

8. L. úrodná (fertilis Host.) metlinau rozčapenau odstálau; větvemi 5, škrablatými; klásky vajcovito-hrálovitými, 2 — 5 květými, připuchatými; pošvami i stebly lysými; jazýčkem obdlauhlo-ostrým. Mnohoroč. Jn. Jl. Obecná na mokrých laukách, při vodách. — ß) draplatá (aspera Kit.) metlinau stáhnutau, málo klasatau: klásky obdlauhlo-vajcovitými, 2 — 3 květými; osí a větvemi žihadlato-škrablatými; pošvy hluboce čárkaté aj štětinaté pokrutěné listy, škrablaté. Jazýček velmi dlauhý, jeden klásek nese. Na úsluních v Matře dle Kitaibla.

9. L. krkonošská (sudetica Haenke.) metlinau odstálau; větvemi 5, škrablatými; klásky vajcovito-obdlauhlými, 3 — 5 květými: květy 5, značně pražilatými, lysými; steblem přistlačeným, pošvami však 2 řezými, škrablatými; jazýčkem nejkratším, uťatým; svazky jalových listů 2 vydlatými, plochostlačenými. Mnohoroč. Jn. Jl. V horních lesech a v podholách. Spišem, Liptovem a celau Fatrau. — Schultess udává, že její kořen plazivý jest, tomu však není tak.

10. L. pospolitá (trivialis L.) metlinau odstálau; větvemi 5, škrablatými; klásky vajcovitými, 3 květými: květy značně 5 pražilatými, lysými; steblem přioblým, pošvami stlačenými, škrablatými; jazýčkem vrchních pošev obdlauhlo-ostrým. Mnohoroč. Jn. Jl. Všudy na mokrých místech.

b) Kořenem dlauhoplazivým

11. L. lauční (pratensis L.) metlinau odstálau, větvemi 5, škrablatými; klásky vajcovitými, 3 — 5 květými: květy puchato-vlnatými, 5 značně pražilatými; steblem aj pošvami lysými; pošvau vrchní od svého listu o mnoho delší; jazýčkem krátkým, uťatým. Mnohoroč. Mj. Jn. Všudy na laukách a pastvinách. — ß) úzkolistá (angustifolia L.) listy kořenné štětinaté, pokrutěné. Břetislava.

12. L. sínná (cenisia AN.) metlinau odstálau, větvemi 2, zřídka 5, lysými i přiškrablatými; klásky vajcovitými, 3 — 5 květými: květy puchato-vlnatými, 5 pražilatými: pražilami prostředními ledačnými; steblem a pošvami lysými; pošvau vrchní od svého lista o mnoho delší; jazýčkem krátkým, vrchním vajcovitým. Mnohoroč. Jl. Ag. Na holách. Střední Tatry: Křiváň.

13. L. stlačená (compressa L.) metlinau odstálau, přijednostrannau; větvemi 2, zřídka 5, škrablatými; klásky vajcovito-obdlauhlými, 5 — 9 květými; květy připuchato-vlnatými, neznačně 5 pražilatými; steblem vstávavými, 2 řezým aj pošvami lysými; jazýčkem krátkým. Mnohoroč. Jl. Ag. Na suchých kopcech a pastvinách častá.

DCIX. Odemka (Glyceria RBr.) květy tupé, hřbtem půlvalcovité, vnitř bruchaté; jináče: Lipnice.

1. O. Zblochan (spectabilis Mert. et Koch.) metlinau stejně odstálau, největvitější, rozsáhlau; větvemi 5, škrablatými; klásky rovnošíro-obdlauhlými, lysými; 6 — 9 květnými; květy 7, stejně velkopražilatými, přiostrými; steblem spodně 2 řezým; pošvami a listy jen krajem škrablatými; kořenem plazivým. Mnohoroč. Jl. Ag. Ve vodách. Břetislava, koryto Dunaje a Tisy; Boršod: Teplice hojně; Kapi a j. v Šariši. — Utěšená, vysoká, spodně někdy co palice hrubá (Poa aquatica L.).

2. O. poplavná (fluitans RBr.) metlinau jednostrannau; větvemi v čas kvitu nejodstálejšími; klásky rovnošírými 7 — 11 květými; lysými; k steblu přilnutými; květy 7 velice pražilatými, tupými; steblem stlačeným, lysým; pošvami stlačenými aj listím škrablatým; kořenem plazivým. Mnohoroč. Jl. Spt. Všudy ve vodách (Festuca fluitans L.).

3. O. vzdálená (distans Whlbg.) metlinau stejnau, rozčapenau; větvemi škrablatými, potom ohnutými, klásky rovnošírými, 4 — 6 květými, lysými, vzdálenými; květy vajcovito-obdlauhlými, tupými, nezřejmě 5 pražilatými; steblem oblým aj pošvami lysými; listím škrablatým; kořenem vláknatým. Mnohoroč. Mj. Ag. Na mokřinách zvláště slaných. Celý Šariš, Tisau. — Celá sivá (Poa distans L.).

4. O. vodní (aquatica Presl.) metlinau stejnou rozčapenau; větvemi přilysými; klásky rovnošírými, 2 (řídčeji 3 — 5) květými: květy obdlauhlými, tupými, 3 značně pražilatými; steblem přioblým, lysým; pošvami stlačenými aj listím lysými, jen krajem škrablatými; kořenem plazonosným. Mnohoroč. Jn. Jl. Ve vodách a v bahních zvláště písečnatých, Boršodem tu i tam; u Kežmarku hojně; koryto Dunaje, Váhu, Nitry, Zaďvy (Aira aquatica L.).

DCX. Bezkolen (Molinia Schrank.) květy vnitřně ze spodliny bruchato-homolovité, hřbtem nadmuté; jináče: Lipnice.

B. modrý (caerulea Mönch.) metlinau odstálau řídkou, větvičkami však vztýčenými aj větvemi nejškrablatejšími (3 — 5); klásky vztýčenými, obdlauhlo-hrálovitými, 3 květými; květy značně 5 pražilatými, lysými; steblem lysým, málolistým, — křehkým; pošvami lysými, půl stebla otočujícími; listím škrablatým, lysým; jazýčkem cele vlasatým; kořenem drnatým, vláknatým. Mnohoroč. Ag. Spt. Na mokrých místech, v lesech, při vodách, mezi křovím. Vůkol stř. Tater: Pribylina, Velký les u Kežmarku; Bardiovo a Kapi v Šariši; Miškovec; Pútnik v Gemeru; Břetislava.

DCXI. Svízoklas (Dactylis L.) květy člnkato-stlačené, špicem do vnitř ostěnaté, polovicemi nestejnými. Jináče jako: Lipnice.

Sv. psí (glomerata L.) hašpanem spodním 5 pražilatým, kratulenko-hrotitým, přibrvenným, vrchním dlauhosti spodního 2 násečným; klásky vajcovito-obdlauhlými, 5 květými; metlinau přijednostrannau, shlučenau; kořenem drnatým. Mnohoroč. Jn. Jl. Obecná v lesech, laukách (Psia tráva. Ríznačka. Palcovaja tráva).

DCXII. Psice (Cynosurus L.) klásky jednotlivé, spodlinau pastopkaté. Jináče jako: Kostřava.

P. chocholatá (cristatus L.) metlinau hroznatau, jednostrannau, rovnošírau, shlučenau; klásky obdlauhlými, 2 vydlatými; pastopkami hrebenatými, šidlovitými, přihrotitými; pošvami nejlysejšími, oblými; steblem oblým, lysým, vrchně bezlistým; kořenem vláknatým. Mnohoroč. Jl. Ag. Častá na laukách (Psiarka).

DCXIII. Kostřava (Festuca L.) květy hrálovité i hrálovito-šidlovité, hřbtem nadmuté, pražilau samotnau aneb 0. Jináče jako: Lipnice.

a) Všeckým listím štětinatým, nitkatým

1. K. ovčí (ovina L.) metlinau kvitem odstálau; klásky 4 — 8 květými: květy hrálovitými, šutými i ostěnatými; hašpanem spodním ledačně 5 pražilatým, vrchním obdlauhlo-hrálovitým, špicem 2 zubatým; kořenem vláknatým; jazýčkem 2 úškatým. Mnohoroč. Mj. Jn. Všudy na laukách, pastvinách i po holách. — Velice se mění.

2. K. pestrá (varia Haenke.) metlinau stáhnutau, kvitem odstálau, větvema 1 — 2; klásky 5 — 8 květými, šutými i krátce ostěnatými; hašpanem spodním ledačně 5 pražilatým, hrálovitým, od prostředku hoře užším; vaječníkem špicem vlasatým; listím přioblým; kořenem vláknatým; jazýčkem obdlauhlým. Mnohoroč. Jl. Ag. Na pastvinách skalnatých hol. Rácková, Roháč, Ďumbier, Drechselhäuschen, Klak kosodřevinau roztrúseně.

b) Listím aspoň vrchním plochým

3. K. různolistá (heterophylla L.) metlinau kvitem odstálau; klásky 4 — 5 květými: květy hrálovitými, krátce ostěnatými i dlauhosti půl květa; listím kořenným složeno-štětinatým, steblatým, plochým; kořenem vláknatým; jazýčkem 2 úškatým. Mnohoroč. Jn. Jl. V lesech horních a na holách. Tatry dle Kitaibla.

4. K. červená (rubra L.) metlinau kvitem odstálau; klásky při 5 květými: květy hrálovitými, ostěnau krátkau i dlauhosti půl kvítka; listím kořenným složeno-štětinatým, stebelním plochým; kořenem kyprodrnatým, plazonosným; jazýčkem 2 úškatým. Mnohoroč. Mj. Jn. Na laukách, po pastvinách, v lesech. Všudy kol stř. Tater, až do kosodřeviny vystupuje.

5. K. vlasatá (pilosa Haller.) metlinau odstálau, větvemi 5; klásky při 3 květými, ostěnatými i šutými; osi pod květy svazkovito-bradatau; vaječníkem lysým; listím vrchním plochým, kořenným přioblým; jazýčkem obdlauhlo-hrálovitým; kořenem vláknatým. Mnohoroč. Jl. Ag. Nejvyšší holy. Marmaruš: Pop Ivan (Festuca poaeformis VK. i Host.).

6. K. lesní (sylvatica Vill.) metlinau přímau, rozčapenau, největvitejší: větvemi 2 — 4, škrablatými; klásky při 5 květými; hašpanem spodním značně 3 pražilatým, nejostřejším, šutým, škrablatým; vaječníkem špicem vlasatým; listím stebla hrálovito-rovnoširým, lícem sivým, opakem zeleným, krajem škrablatým, kořenným jen pošvy představujícím, pošvami svazkovitými; jazýčkem obdlauhlo-tupým; kořenem vláknatým. Mnohoroč. Jn. Jl. V tmavých lesech. Boršod: Buk; celý Šariš a j.; Tatry dle Kitaibla.

7. K. horní (drymeja Mert. et Koch.) metlinau rozčapenau, největvitejší, špicem ovislau; větvemi škrablatými, 2 i 3; klásky při 5 květými; hašpanem spodním 5 pražilatým: pražilami 3 značnějšími, končatým hrotitým, bodkatým; vaječníkem špicem vlasatým; listím stebla hrálovito-rovnošírým, lícem sivým, opakem zeleným, krajem škrablatým; pošvami všemi listy nosícími; jazýčkem obdlauhlo-tupým; kořenem šupinato-dlauho-plazivým a plazonosným. Mnohoroč. Jn. Jl. V horních mokrých lesech. Buk a Tatry od Moravy i Slezka.

8. K. velikánská (giganta Vill.) metlinau kyprau, odstálau, špicem ovislau; větvemi 2 — 3, nejškrablatejšími, ovislými, zdlauženými; klásky 5 — 8 květými; stlačenými, hrálovitými, lysými; květy pod špicem ostěnatými: ostěnami křivolakými, teměř 2 kráte od hašpana delšími; vaječníkem lysým; listím všeckym plochým, rovnošírým aj pošvami škrablatými, jináče lysými; steblem oblým, lysým; jazýčkem nejkratším; kořenem připlazivým. Mnohoroč. Jn. Spt. Častá v tmavých lesech (Strielka).

9. K. rákosovitá (arundinacea Schreber) metlinau rozčapenau, ovislau; větvema 2, škrablatýma (5 — 15 kláskatými); klásky vajcovito-hrálovitými, 4 — 5 květými; hašpanem spodním pod špicem hrotitým i šutým; vaječníkem lysým; listím vším plochým, hrálovito-rovnošírým, škrablatým; pošvami a býlem oblým, lysými; jazýčkem nejkratším; kořenem připlazivým. Mnohoroč. Jn. Jl. U vod, a na smetištěch s následující, než řídčeji. Miškovec a Břetislava.

10. K. zvýšená (elatior L.) metlinau jednostrannau, stáhnutau, kvitem odstálau; větvema 2, škrablatýma, ostrouhlatýma, jednau nejkratší a jedno-kláskatau, jinau zdlauženau 3 — 4 kláskatau; klásky rovnošírými, (10 řídčeji 5) květými; hašpanem spodním široce ellipličným, krátce hrotitým, značně 5 pražilatým; vaječníkem lysým; plevami tupými, menší jedno- větší 3 značně pražilatými; listím všeckym plochým, hrálovito-rovnošírým; pošvami lysými; jazýčkem nejkratším, při 2 úškatým, kořenem připlazivým. Mnohoroč. Jn. Jl. Na úrodných laukách obecná.

DCXIV. Mrvka (Brachypodium Palisot.) hašpan vrchní krajem štětinami křehkými hrebenato-brvenný. Jináče: Kostřava.

1. M. lesní (sylvaticum Roem. et Schult.) klasem hroznatým; kláskem mnohokvětým, oblým, hrálovitým, přisedivým, odstálo-kosmatým; ostěnau dlauhosti hašpana i něco delší; listím plochým, hrálovito-rovnošírým, přiměkým, málo škrablatým aj steblem spodlinau nejodstáleji nejkosmatejším; hašpanem vrchním špicem nevykrojeným, cele tmavým, bočními pásikami přinepatrnými; kořenem vláknatým. Mnohoroč. Jl. Ag. Lesy. Všudy vůkol stř. Tater.

2. M. perutnatá (pinnatum Beauv.) klasem hroznatým; kláskem mnohokvětým, stlačeným, obdlauhlo-hrálovitým, krátkostopečkatým, přilnuto-drobno-puchatým; ostěnau stále dlauhosti půl hašpana i kratší; listím plochým, rovnošírým i hrálovito-rovnošírým, křehkým, dolu velmi škrablatým aj steblem připuchatým; hašpanem vrchním špicem vykrojeným, cele prozračným, krajem značně zelenato-2 pásikatým; kořenem plazivým. Mnohoroč. Jn. Jl. Na neúrodných suchých kopcech hlinau, mezi skalami. Vůbec.

DCXV. Stoklas (Bromus L.) pleva 2 chlopnatá, mnohokvětá, chlopnami od květa nastupujícího kratšími. Květy 2 hašpanovité: hašpan spodní pod špicem, ostěnatý, ostěna přímá i okřivená. Vaječník špicem vlasatý, vrchně nad polovici čnělkatý. Čnělky krátké. Blizny pernaté, ze spodliny květa vystupující.

a) Pleva spodní jedno- vrchní troj-pražilatá

1. St. draslatý (asper Murr.) metlinau větvitau zmlandraveno-ovislau; hašpanem spodním ze špice 2 krátulenko-zubatého ostěnatým, 5 pražilatým: pražilama 2 bočníma ledačnýma, ostěnau od hašpana kratší; listím a pošvami spodními kosmatými; klásky rovnošíro-hrálovitými, 7 — 9 květými: květy rovnošíro-hrálovitými, ostrými; větvemi 3 — 4. Mnohoroč. Jn. Jl. V skalnatých lesech. Buk a místy vůkol stř. Tater.

2. St. přímý (erectus Huds.) metlinau stejně odstálau, přímau; hašpanem spodním ze špice krátulenko-zubatého ostěnatým, 5 — 7 pražilatým, ostěnau od hašpana kratší; listím kořenným užším, krajem brvenným; klásky rovnošíro-hrálovitými; květy hrálovitými; větvemi spodními 3 — 6. Mnohoroč. Mj. Jn. Na kopcech a mezi krovím vinic místy suchými. Miškovec hojně.

3. St. šutý (inermis Leyser.) metlinau stejně odstátlau přímau; hašpanem spodním ze špice krátulenko-2 zubatého hrotitým i ostěnatým, 5 — 7 pražilatým, ostěnau od hašpana kratší; listím úplně lysým; klásky rovnošíro-hrálovitými; květy hrálovitými; větvemi spodními 3 — 6. Mnohoroč. Jn. Jl. Na neúrodných kopcech, s předešlau mnohem hojněji.

4. St. jalový (sterilis L.) metlinau kyprau, potom ovislau; větvemi zdlauženými, stále 1 — 2 kláskatými, ostroškrablato-žihadelnými, ovislými; klásky obdlauhlými, 10 květými: květy rovnošíro-šidlovitými; hašpanem spodním elliptično-šidlovitým, ze špice 2 dlauhozubatého ostěnatým, ostěnau od hašpana delší, značně 7 pražilatým; listím krajem a lícem jen odstálo-vlasatým, pošvami škrablatými; steblem cele lysým. 1-roč. Mj. až do jeseni. Obecná na úrodných místech, při cestách.

5. St. střešní (tectorum L.) metlinau přijednostrannau, ovislau; větvemi krátkými, 3 — 8 kláskatými aj klásky nejodstáleji měko-puchato-vlasatými; klásky rovnošírými, 5 květými: květy hrálovito-šidlovitými; hašpanem spodním elliptičným, ze špice krátce 2 zubatého ostěnatým: ostěnau dlauhosti hašpana, nezřejme 7 pražilatau; listím cele aj pošvami měkce kosmato-puchatým; steblem vrchně puchatým. 1-roč. Mj. Jn. Obecná na rolích, při cestách, na múroch. — Jen o těchto dvů výrodků klásky i před kvitem jsau špicem širší, u jiných všech tohoto rodu špicem užší.

b) Pleva spodní 3 — 5, vrchní 5 mnohopražilatá

6. St. nivní (arvensis L.) metlinau odstálau, potom přiodvislau; větvemi kratšími jedno- většími 4 — 5- kláskatými, škrablatými; klásky rovnošíro-hrálovitými, 10 — 12 květými; květy elliptično-hrálovitými; hašpanem spodním ze špice krátce zubatého ostěnatým: ostěnau dlauhosti hašpana i delší, široce elliptično-rhombičným, zaokrauhleným, 7 stejně rozloženo-pražilatým, vrchním téměř dlauhosti spodního; listím pošvami a kolenami hustoměko-puchatými. 1-roč. Jn. Jl. Obecný mezi obilým.

7. St. obilní (secalinus L.) metlinau odstálau potom stúleno-ovislau; větvemi kratšími 1 většími 2 kláskatými, škrablatými; klásky obdlauhlými 6 — 7 květými; květy široko-elliptičnými, plodonosnými, krajem stáhnutými, oblými, vzdálenými; hašpanem spodním krátko-obdlauhlým, špicem od prostředku zaokrouhleným, ze špice krátkozubatého ostěnatým: ostěnau dlauhosti zaubků i delší, 7 pražilatým: pražilami 3 hřbta sblíženými, vrchním na vlas dlauhosti spodního; listím vrchně toliko a kolenami měkce vlasatými, krajem škrablatými; pošvami cele lysými. 1-roč. Jn. Jl. Obecná na rolích mezi žitem (Stoklas).

8. St. měký (mollis L.) metlinau odstálau, potom stáhnuto-ovislau; větvemi krátkými; klásky vajcovito-obdlauhlými, 6 — 10 květými, měkce puchatými; květy široce elliptičnými, potom střechovitými; hašpanem spodním elliptično-rhombičným? špicem tupo zaokrauhleným, ze špice krátce 2 zubatého ostěnatým: ostěnau dlauhosti hašpana, 7 pražilatým; vrchním málo kratším od spodního; listím a pošvami měkce puchatými; steblem lysým. 2-roč. Mj. Jn. Obecná na laukách, při cestách.

9. St. hroznatý (racemosus L.) metlinau odstálau, potom stáhnuto-ovislau; větvemi delšími; klásky vajcovito-obdlauhlými, 6 — 10 květými, lysými; květy široce ellipličnými, potom střechovitými; hašpanem spodním krajem zaokrauhleným, ze špice neděleného ostěnatým: ostěnau dlauhosti hašpana, 7 pražilatým, vrchním málo kratším od spodního; listím a pošvami ledva puchatými, steblem lysým. 2-roč. Jn. Jl. Na pastvinách a laukách. S předešlým řídčeji.

10. St. kostratý (squarrosus L.) metlinau odstálau a zmlandraveno-ovislau, kyprau, větvemi 2 — 3, 1 — 2 kláskatými; klásky obdlauhlo-hrálovitými, 10 — 15 květými, lysými (zřídka i připuchatými); květy široce elliptičnými, potom střechovitými; hašpanem spodním tupozaokrauhleným, ze špice 2 zubatého ostěnatým: ostěnau od hašpana delší, potom rozčapeným, 7 pražilatým; vrchním dlauhosti spodního; listím a pošvami kosmatými; steblem lysým. 2-roč. Mj. Jn. Mezi vinicemi, v lesech zřídka. Břetislava, koryto Dunaje, pod Matrau atd. — ß) raunatý (villosus Gmel.) klásky raunatými.

Pokolení XIV. Ječmenovité. Chordeaceae Kunth.)

Klásky 2 mnohokvěté, v hlubinách osi pohlcené. Stopečky 0. Čnělky při 0. Blizny pernaté.

DCXVI. Pšenice (Triticum L.) klásky samotné, v hlubinách osi sedivé, s osí rovnoběžné. Pleva 2 chlopnatá, 3 mnohokvětá. Chlopny člnkaté, ostré i hrotité. Hašpan 2 chlopnatý, spodní ze špice ostěnatý i šutý.

a) Klas 2 čelený

1. Pš. raunatá (villosum Marsch Bieber.) klásky při 4 květými, lysými; plevami klinovitými, uťatými, ostěnatými, hrdlem osí svazkovito-vlasatými; hašpany ostěnatými; listím hrčkato-vlasatým; kořenem vláknatým. 2-roč. Jn. Jl. Mezi žitem, při cestách velmi zřídka. Dotud jen okolo Břetislavy.

2. Pš. sítinodobná (junceum L.) klásky 5 — 8 květými, vzdálenými; plevami rovnošíro-hrálovitými, 9 — 11 pražilatými, tupými; osí lysau; hašpany tupými, šutými; listím lícem měkce husto a nejkratši aksamitovitým; kořenem dlauhoplazivým. Mnohoroč. Jn. Ag. Piskem slaným. Břetislava mezi vinicemi; celý Šariš; řídčeji kopcemi po Spiši: Šibenice při Kežmarku hojně.

3. Pš. plazivá (repens L.) klásky při 5 květými; plevami hrálovitými, 5 pražilatými, končatými; osí škrablatau, hašpany končatými, tupými i hrotitými; listím lícem bodkami samotnými škrablatým; kořenem plazivým. Mnohoroč. Jn. Jl. Obecná na úrodných místech (Pýr. Peyr. Peyrový kořen).

4. Pš. sivá (glaucum Desf.) klásky při 5 květými; plevami obdlauhlými, 5 — 7 pražilatými; nejtupšími aneb uťatými; osí štětinato-škrablatau; hašpany nejtupšími, šutými aneb ostěnatými; listím lícem bodkami ostrými samotnými škrablatým; kořenem plazivým. Mnohoroč. Jn. Jl. Při cestách, na kopcech, mezi vinicemi. S předešlau.

5. Pš. psí (caninum Schreb.) klásky při 5 květými; plevami hrálovitými, 3 — 5 pražilatými, končatými; osí štětinato-škrablatau; hašpany končatými, ostěnatými; listím obostranně škrablatým; kořenem vláknatým. Mnohoroč. Jn. Jl. V lesech, při potůčkách. Břetislava; celý Šariš; všudy Fatrau; řídčeji Spišem: Dlauhý les u Kežmarku (Elymus caninus L.).

b) Klas 4 uhlatý aneb stlačený

6. Pš. obecná (vulgare Vill.) klasem 4 uhlatým, střechovitým, osí nelomkatau; klásky při 4 květými; plevami vajcovitými, bruchatými, uťatými hrotitými, pod špicem stlačenými, hřbtem nadmutými, pražilau tupo strmící; plodem uvolněným. 1-roč. i 2-roč. Seje se. — alfa) letní (aestivum L.) plevami ostěnatými 1-roč. — ß) ozimní (hybernum L.) plevami šutými 2-roč. (Pšenica. Žito).

7. Pš. napuchnutá (turgidum L.) klasem 4 uhlatým, střechovitým, osí nelomkatau; klásky při 4 květými; plevami vajcovitými, bruchatými, uťatými, hrotitými, člnkatými: člnkem cele strmícím, přikřídlatým; plodem uvolněným. 1-roč. i 2-roč. Seje se. alfa) složená (compositum L.) klasem složeným.

8. Pš. polská (polonicum L.) klasem nestejně 4 uhlatým i stlačeným; osí nelomkatau; klásky při 3 květými: plevami obdlauhlo-hrálovitými, papirovitými, bruchatými, mnoho značně pražilatými, hřbtem člnkatými, špicem krátko 2 zubatými: zubem předním ledačným; plody uvolněnými. 1-roč. i 2-roč. Zřídka se seje.

9. Pš. tmavá (Spelta L.) klasem rovnoběžně stlačeným, kyprostřechovitým; osí lomkatau; klásky při 4 květými; plevami široko-vajcovitými, uťatými, 2 zubatými: zubem člnkatým a rovným, jiným zase ledačným; plodem kůrovatým. 2-roč. Všudy se seje.

10. Pš. dvojsemenná (dicoccum Schrank.) klasem vstřícně (od boku) stlačeným, úzko-střechovitým; osí lomkatau; klásky při 4 květými; plevami šikmo uťatými, zubato-hrotitými; člnkem stlačeným, značným, vrchně se zubem vnitř okřiveným; plodem kůrovatým. 1-roč. i 2-roč. Seje se.

11. Pš. jednosemenná (monococcum L.) klasem vstřícně (od boku) stlačeným, úzko-střechovitým; osí lomkatau; klásky při 3 květými, plevami špicem 2 zubatými: zuby ostrými aj člnkem špicem rovnými; plodem kůrovým. 1-roč. i 2-roč. V hornatých místech se seje.

DCXVII. Žito (Secale L.) plevy šidlovité. Klásky 2 květé, se zákrpem dlauhostopečkatého kvítka. Jináče: Pšenice.

Ž. obecné (cereale L.) plevami od kláska kratšími, šutými, osí nelomkatau. 1-roč. i 2-roč. Všudy Slovenskem se seje (Žito. Raž. Rož).

DCXVIII. Vlasona (Elymus L.) klásky 2 — 4, 2 i více květé, v hlubinách osi sedivé. Pleva 2 chlopnatá, při květu položená; chlopny klásek 3, obojek 6 listý představujícími. Vrchní květ často ledačný. Hašpan 2 chlopnatý.

Vl. europejská (europaeus L.) klasem přímým; klásky obyčejně 2 květými, ostěnatými, škrablatými, v prostředku trojkatými; chlopnami rovnošíro-šidlovitými, ostěnatými, dlauhosti kláska; listím plochým, lysým; pošvami vlasatými. Mnohoroč. Jn. Jl. V lesech hor a na podholách. Fatra, Salatín ve výsosti 3200’ niže svého vrcholce.

DCXIX. Ječmen (Hordeum L.) klásky 1 květé, někdy se zákrpem jiného, ostěnodobného, 2 — 3 sedivé. Pleva 2 chlopnatá, u květa položená; květy tři obojkem 6 listnatým jsau otočené. Hašpan 2 chlopnatý.

a) Kvítky všecky sedivé

1. J. obecný (vulgare L.) kvítky všemi obojího pohlaví a ostěnatými, plodonosnými nestejně 6 řadočně rozloženými, dvěma řadma obostranně více strmícíma. 1-roč. i 2-roč. Seje se. — alfa) uvolněný (coeleste L.) semeny uvolněnými, plevami přirostlými (Jačmeň. Jarec).

2. J. šestřádový (hexastichon L.) kvítky všemi obojího pohlaví a ostěnalými, stejně 6 řadočně rozloženými. 1-roč. Seje se.

3. J. dvojčelený (distichum L.) kvítky bočními mužskými šutými, 2 čelenými, prostředním přilnutým ostěnatým: ostěnau přímau. 1-roč. Seje se (Dvauřadí Ječmen).

4. J. bradatý (zeocriton L.) kvítky bočními mužskými šutými, 2 čelenými, prostředním přilnutým ostěnatým: ostěnau odstálau, švihárodobnau. 1-roč. Seje se.

b) Kvítky boční 2 stopkaté, prostrední sedivý

5. J. zední (murinum L.) plevami kvítka prostředního rovnošíro-hrálovitými, obostranně cele brvennými, ostěnatými; bočních kvítek zevnitřní plevau půlhrálovitau, jen zevnitř brvennau, vnitř štětinatau, nebrvennau, škrablatau; hašpanem prostředním přisedivým, hřbtem 1 pražilatým; hašpany bočními stopečkatými, hřbtem nezřejmě 3 pražilatým, všemi pak špicem dlauho-ostěnatými. 1-roč. Jl. Ag. Obecná při cestách a múroch.

6. J. morský (maritimum Withering.) plevami všemi škrablatými, nebrvennými, štětinatými, jen bočních klásek vnitřní půlhrálovitau; hašpanem prostředním úplně sedivým, pod sklem 5 pražilatým; hašpani bočními stopečkatými, 3? pražilatými, všemi špicem dlauhoostěnatými. 1-roč. Mj. Jn. Na laukách pastvinatých. Korytem Šajavy při Miškovci, jihem Slovenska slannými místy.

DCXX. Mátonoh (Lolium L.) klásky samotné, na osi protivně sedivé. Pleva 1 chlopnatá, 3 mnohokvětá, dlauhosti půl kláska i delší, u koncovného kláska 2 chlopnatá. Hašpan spodní šutý aneb pod špicem ostěnatý.

1. M. mnohoroční (perenne L.) kořenem svazky listů jalových otočeným; plevau od kláska kratší; klásky šutými aneb krátko-hrotitými. Mnohoroč. Jn. až do jeseni. Obecná na kopcech při cestách. — Klásky 3 — 4 aneb 7 — 9 květné.

2. M. krásný (speciosum Steven.) kořenem bez svazků listů jalových; plevau od kláska delší; klásky 5 — 7 květými šutými aneb krátko-ostěnatými: ostěnau útlau, křivolakau, od hašpana kratší; květy plodonosnými, elliptičnými. 1-roč. Jn. Jl. Na rolích. Celým Šarišem.

3. M. nivní (arvense With.) kořenem bez svazků listů jalových; plevau do polovici kláska sáhající; klásky 4 — 8 květými, obdlauhlými, šutými i krátko-ostěnatými; květy plodonosnými, hrálovito-elliptičnými. 1-roč. Jn. Jl. Na polích, zvláště mezi lenem. Hojně ve Spiši mezi žitem; V. Revúca; Břetislava.

4. M. jedovatý (temulentum L.) kořenem bez svazků listů jalových; plevau dlauhosti kláska; klásky 5 — 7 květými, ostěnatými: ostěnau od hašpana delší; květy plodonosnými elliptičnými. 1-roč. Jn. Jl. Mezi žitem. Břetislava, Miškovec, celý Šariš, často i vůkol stř. Tater (Lelek. Lulok. Kúkol. Myší Kúkol. Sněť. Jilek. Blen).

Pokolení XV. Smilkovité. (Nardoideae Nees.)

Klásky v osi sedivé. Blizny nitkaté, připuchaté, ze špice květa vystupující.

DCXXI. Smilka (Nardus L.) klásky samotné, v osi sedivé, 1 květé. Pleva 0. Hašpan 2 chlopnatý, spodní kůžnatý, šidlovitý, 3 uhlatý, vrchní blanatý zakuklující. Čnělka 1. Blizna nitkovitá.

Sm. přímá (stricta L.) klasem přímým, jednostranným; hašpanem spodním rovnošíro-hrálovitým, krátce špicem 1 ostěnatým, hřbtem 3 ostěnatým; listím žlebato-štetinatým; steblem při 4 uhlatým. Mnohoroč. Jn. Jl. Na vrchoch a podholách mokrými místy. V. Revúca hojně; Čerhovo v Šariši; všudy Tatrami výše kosodřeviny (Psiarka. Psica).