ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

1
Poslyšte, kresťané, noviny pravdivé,
co vám chci zpívati i vypravovati:

2
o mordu, pálení dědiny Myjavy,
i o její škodě skrz Němce tyrany.

3
Velkú pověst měli v Uherském království,
majíce junákův, také statku množství.

4
Častokrát vítězi, ti Uhri^[1] a Němci,
pred těmi junáky museli utěcti.

5
Trojnásobné zbroje Myjavané měli,
ručnice^[2] a kosy, potom také cepy.

6
Když kozáci^[3] prišli, do Moravy vpadli,
i hned jich Myjavané náhle privítali.

7
Hať^[4] sú učinili u Strážnice^[5] města
kozáci junáci, kde byla silnica.

8
Od Strážnice města nedaleko hať ta,
k Moravě ležící, Rohatec^[6] jméno má,

9
kde sú Myjavané kozáků pobili
a tam žilinského richtára odňali.

10
Mohli povědati ti zrádci kozáci,
že sú Myjavané tak dobrí junáci.

11
Pán velikomožný Nádaždy pán Pavel^[7]
sotva v svojém panství takých junákův měl,

12
jako Myjavané dědináci byli,
když sú na kozáky obrátili strely.

13
Nebyla kr(a)jina, než jedna dědina,
nediviž se tomu, že jest splundrována^[8].

14
Mnohýkrát z tábora, když ležel u Broda^[9],
vojáci se ptali: Co jest ta Myjava,

15
zámek nebo město? — že tak se protiví,
všeckému táboru na odpor se staví.

16
Hned kníže krnovské^[10] ze země své Čechov,
Slezákův svých dobrých, statečných vítězův,

17
po jednom vybraných poslalo Němcov svých,
chtělo se pomstiti, Myjavu zhladiti.

18
Hnedky na svitání radu sobe dali,
od Turéj^[11] dědiny, kde sú nocleh měli,

19
s velikým dost vojskem oni sú vytáhli,
aby tak Myjavu ze všech stran oblehli.

20
A varta^[12] myjavská, jak jich uhlídala,
hnedky jest nazpátek k dědině bežala.

21
Všeckým Myjavanom, radě i richtárom
na vežu kázali, by se tam bránili.

22
Tak sú se bránili, Němcom odpírali,
za své milé statky raději zemreli.

23
Půlčtvrta tisíce bylo jich, i více,
okolo kostela, okolo kostnice.

24
A hned muškatíri strelbu svú pustili,
kostel co nějaký zámek dobývali,

25
co k ňákému městu šest šturmů^[13] sú hnali,
ale Myjavané všeckým odolali.

26
Tak velmi stríleli, ze trech stran pálili,
že dve tuně prachu sú tam vystríleli.

27
Oni se bránili, Němcom odpírali
a ze svojich ručnic mnoho sú zabili.

28
Strelba ze všeckých stran byla jest veliká,
nebo Němci byli vybráni zdaleka.

29
Taková tu bitka byla pri kostole,
od rána zpoledna byla jest toho dne.

30
Ze trech stran sú kostel ohněm zapálili,
aby Myjavanů z veže ven vyhnali.

31
Oni byli stálí, šindel odbíjali,
a tak jejich zlosti predce odpírali.

32
Pán Bůh všemohoucí, jenž má vše v své moci,
ráčil jich chrániti a opatrovati.

33
Richtár té dědiny byl tu prostrelený —
u dverí cinteru jest jisté znamení —

34
však prvé než upad, paměti dobré byl,
z své ještě ručnice jednoho prostrelil.

35
Po poli, v kostele kterých sú pobili,
osob osemdesát tam jich načítali.

36
Hajtman pak tých Němcov^[14], jsúce v své zbroji,
hlasem velkým volal, aby se poddali,

37
ale hned v ty časy jeden ho prostrelil,
když proti veži stál, očima naň patril.

38
Nebylo vetšího, divu hroznějšího,
než kterých pobili, co v kostele byli.

39
Již jim velké muky v kostele dělali,
mučili, stínali, divně mordovali.

40
Němcov, kterých oni na vozy pobrali
a do svého vojska nazpátek odvezli,

41
na deseti volích sotva odvézt mohli,
kterým sú Myjavci do pekla pomohli.

42
Potom všecky statky brali i dobytky,
naplnivše vozy sbehli sú se hnedky.

43
Zas sú zapálili, vniveč obrátili
a co najhoršího, to jsú jim činili.

44
Velký plač, kvílení učinili ženy,
když svojich manželův našli zmordovaných.

45
Politujže, Bože, Myjavanův v núze,
neb jim žádný jiný krom tě nespomůže.

46
Ať v tomto údolí živi sú k tvé vůli,
a po téjto smrti dej do ráje vjíti.

47
Tu, kdež ty prebýváš s svým synem Ježíšem,
Pán Bůh všemohoucí dej nám dojíti všem.

48
Svätej Kateríny byl den znamenitý,
když se ta věc stala, vskutku vykonala,

49
roku tisícého také šestistého,
k tomu dvadcátého a počtu prvního.