ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

A

Aksamitový (holosericeus, veluminosus) stroj vlasy tenulinkými, hustými, krátkými, měkými a lesklými obrostnutý.

B

Bak -atý (macula -tus) stroj bodkami velkými, okrauhlými a barvenými značený.

Bambula § 4.

Baňka § 24.

Barvený (coloratus) stroj jakausi barvu mající.

Bez viz Ne.

Bezbarvý (decolor) stroj žádnau barvu nemající.

Bezpohlavý (neuter) kde v květu ani tyčinky, ani stlaupíky se nenalezají.

Beztvářný (difformis) protivný rovnotvářnému.

Bílek § 24.

Blana -tý (membrána -aceus) stroj tenký, dlauhého i širokého průměru, ze sklépkovatiny a vláknovatiny záležející.

Blankytný (aznreas) barva nebové modrosti.

Bledožlutý (ochroleucus) barva žlutá do bílé padající.

Bledý (pallidus) barva vybělená.

Bliskavý (splendens) největší odblesk světla.

Blištící (micans) stroj světlo odrážející, malým bleskem.

Blizna § 22.

Bliznatec (gynizus) je blizna u Vstávačovitých, povrchem mokrým, hladkým a lesklým.

Blížencatý (didymus) dva plody kůlaté, boky spolusrostěné.

Bludný (vagus) stan strojů na všecky strany směrujících.

Bludolizný viz cizopasný.

Bočni (latus — lateri) stan strojů na jedné neb více stranách osi vystupujících, avšak v ty samé boky, odkud vycházejí, směrujících. Takovéto stroje mohau jedno i mnohobočné býti.

Bodák -ovitý (cuspis -datus) stroj přeostrým a zdlauženým, šidlovitým uhlem se končící.

Bodka -tý (punctum -atus) stroj malými, barvenými punktíky značený.

Brada -tý (barba -tus) vlasy dlauhé svazkovité: svazky shlučenými, řádkovými aneb v nepravidělnau formu složenými.

Bradavice -aty (verrucosus) výrostek kůlatý i půlkulatý aneb nestejný, na pokožce sedivý, a žáden mok nevypauštějící.

Brázdatý (sulcatus) stroj zdlaužené, vyhlubené a úzké jarčeky mající.

Brosk (gemma folii) je listní puk.

Bruškatý (torosus) stroj valcovitý, na mnohých místech příčně postěhovaný.

Brušní § 26.

Brvy -enný -atý (cilia -tus) kraj stroje, štětinami na způsob zubů na hřebenu rovnoběžnými obsazený.

Bublinatý (bullatus) stroj drobný, měchůrky zaopatřený.

Býl § 8.

Bylina § 7.

Býlobejmý (amplexicaulis) stroj peň kolkolem na způsob prstena aneb polovičnatě otočující. N. př. list.

C

Ceckovitý (mammatus) stroj půlkůlatý, v středu bradovičkatý.

Celocelý (integerrimus) beze všech vřezků a náseků.

Celokálkatý § 14.

Celolupenatý § 18.

Celý (integer) bez hlubokých vřezů a chobotů. Tak: list zubatý, pilkatý se ještě celým nazívá.

Cibule § 4.

Cibulní puk § 4.

Cibulohlavý (bulbiceps) více cibul do hlavy svazkovitě sbitých.

Cicadlá § 3.

Cizoložný (spurius, nothus) jestli stroje cizých strojů místo zastupují, od níchž se původem a určitostí různí.

Cizopasný § 2.

Čára -katý (linea -atus) tu se mathematická rozumí.

Částečný (partialis) protivný všeobecnému.

Čelivý (stychus) stan strojů z rozličných strán osi vystupujících a v jednu neb ve víc strán čelících.

Četina -atý (acerosus) list rovnošírý, tvrdý, přes zimu výdržný. Tak: Jedla, Smřek.

Čipka -atý (erena -tus) násečinami kraje nadmutými a zaokrauhlenými, náseky ostrými.

Číšovitý § 20.

Článek -atý (articulus -atus) částky na zdlauženém stroji skrze čárku, hluzu, aneb stáhnutost od sebe oddělené.

Člnek -atý (carina -tus) řezem na zdlauženém stroji vyzdviženým. Příčný průsek uhel představuje. Viz § 21.

Čnělka § 22.

Čtverkatý (quaternatus, quadrinatus) kde jednotná nožka na špici čtyry lístečky udržuje.

D

Dělený (divisus) stroj vůbec rozličného průměru, násečiny mající.

Děloha § 24.

Dínce § 4.

Dlanatý (palmatus) list násečný: násečinami nepárnými, papršlekovitě ze středu rozchodivými.

Dobný (formis) jakausi podobu mající.

Dokonalý (perfectas) ve všech částkách vyvinutý.

Dřaplavý (asper) výrostky na povrchu stroje drobnými, které i viděti i makati lze.

Dřeninatý (pulposus) hmotau polotekaucí, rozličně barvenau, jenž se v prostořech zrostliny nalezá.

Dřevo § 6.

Drnatý (caespitosus) shustenost a sbitost mnohých pnů aneb kořenů v jeden svazek.

Drobný (pumilus) stroj ve všech částkách malý.

Drsnatý (hispidus) vlasy krátké, křehké.

Dvauročný § 7.

Dvausměrný (bifarius) když stroje odkudkoli z osi dle dlauhosti vystupující, na dvě jisté strany se rozlíhají.

Dvauřezý (anceps) stroj od boku tak stlačený, že obostranně ostrý řez utvořuje.

Dvauspřežný (bigeminus, bigeminatus, biconjugatus) list, který na vydlaté nožce na špici čtyry lístečky nosí.

Dvojatý (geminatus) stan strojů sobě podobných, blízko jedno při druhém vystupujících.

Dvojjhatý (bijugus) list perutnatý, čtyry lístečkatý: lístečký párnými.

Dvojkatý (binatum, conjugatum, geminum) list na špici nožce dva lístečky udržující.

Dvojnásobně perutnatý viz Složeno-perutnatý.

Dvojnásobně trojkatý viz Třitrojkatý.

Dvojperutnatý (bipinnatus, duplicatopinnatus) viz Složeno-perutnatý.

Dvojperutnato-násečný (bipinnatifidum) list perutnato-násečný: strapy opět perutnato-násečnými.

Důlek (stoma) jsau malé, obdlauhlé, půllunaté škuliny na povrchu pokožky přicházející, podoby průdušnic.

Důtenice § 24.

Dutý (cavus) stroj vnitř prázdny.

Důžný tolik co tlustý.

E

Elliptičný (ellipticum) stroj obdlauhlý průměřem dlauhosti nejméně dvakráte delším od šírosti, koncema stejně ostrýma.

F

Fijalovitý (violaceus) barva červená s modrau mýchaná.

J

Jablko § 25.

Jadernice § 24.

Jadro § 24.

Jahoda § 25.

Jalový (sterilis) plod nevyvinutý.

Jamkatý (faveolatus) jsau vtisnuté, vyhlubené místa, v nichž obyčejně se žlázy nalezají.

Jásavý (nitens) největší odblesk světla za skvělým.

Jazýček § 10.

Jazýčkovitý § 20.

Jednobarvý (concolor) stroj jedné barvy.

Jednodobný (uniformis) stroje vždy jedné formy.

Jednoročný § 7.

Jednostranný (secundus) stan strojů z rozličných bodek dle dlauhosti osi vystupujících, a v jednau stranu směrujících.

Jednotný (simplex) vůbec stroj nesložený; aneb kde při listu na jedné nožce se samotná tlapka nalezá.

Jehlovitý (acicularis) stroj šidlovitý hrubosti jehly.

Ježatý (echinatus) vůbec bodáky na všecky strany čnejícími.

Jhatý, Jho (jugatum, jugum) lístečky sobě vstříčné aneb střídavé, párné, čili list dvojkatý.

Jínovatinný (pruinosus) prach drobnučký, namodralý, který se snadno setřiti dá.

H

Hákatý (uncinatus) stroj na špici s malým ohnutým háčkem.

Halena § 24.

Hampula § 10.

Hašpan § 17.

Hedbavný (sericeus) vlasy lesklé jednoho směru, k povrchu přilnuté.

Hladký (laevis) stroj bez všech výrostků a brázd.

Hlávka § 12.

Hlemýždový (cochleatus) jestli pokrutěného stroje okruty těsně na se přilehují.

Hluzatý (nodosus) stroj kolkolem stroje valcovitého stejně a krátko vypuklý.

Hmota (substantia) kde žilovatina a sklépkovatina v jeden celek spojené jsau.

Holec § 25.

Holemý (grossus) stroj ve všech třech průměřích velký.

Homolovitý (conicus) stroj oblý, špicem užším a tupo zaokrauhleným.

Hrálovitý (lanceolatus) stroj elliptičný ale průměrem dlauhosti více než dvakráte delším od šírosti.

Hranatý (gonus) stroj zdlaužený, uhlatý; boky plochými a řezy tupými.

Hřb -atý (gibbus -osus) jestli stroj na povrchu vypukliny nosí.

Hřbelkatý (strigosus) vlasy štětinodobné, dlauhé, na cibuli vězivé, jednoho směru, na povrch přilnuté.

Hřbetní § 26.

Hrčkatý (luberculatus) výrostky drobné, zaokrauhlené, dřaplaté.

Hrdlo viz Hrtán čili § 15.

Hřebenovitý (peotinatus) stroj půlsečný: půlsečinami rovnobežnými na způsob hřebena.

Hrot -itý (mucro -natus) stroj štětinatý, šidlovitý, pichácí, aneb zelinovatý, na přetupém uhlu čnějící.

Hrozen -atý § 12.

Hrtán § 15.

Hruškovitý (pyriformis, turbinatus) stroj obrátěno-homolovitý, u spodliny tenší.

Hrvol § 19.

Huňatý (hirtus) vlasy předlauhé, křehké.

Huslodobný (panduraeformis) stroj obdlauhlý, koncema zaokrauhlený a na bokách chobotoma velkýma vyhlubený.

Hvězdatý (stellatus) stan mnohých strojů, z jedné bodky papršlekovitě vystupujících.

Ch

Chatrný (argutus) nejistě a nepatrně značený stroj.

Chlopna § 26.

Chlpatý (floccosus) vlasy husté, měké, svazkovité.

Chobot -itý (sinus -atus) stroj zaokrauhlenu prázdnínu mezi laloky udržující.

Chocholatý (cristatus) značí výrostek na povrchu stroje na způsob chocholu posekaný.

Chrpomodrý (cyaneus) barva modrá jak u Chrpy.

Chruplatý (cartilagineus) hmota tvrdosti chrupky.

Chvostatý (caudatus) přívěsek obyčejně na špici jakéhosi stroje vězící, podoby chvosta.

K

Kalich § 13.

Kálka § 14.

Keř § 7.

Klas § 12.

Klásek §. 12.

Klest § 8.

Klihovatý (glutinosus) lepkavá hmota ve vodě se rozpauštějící.

Klinčekovitý § 21.

Klinovitý (cuneatus, cuneiformis) stroj špicem obdlauhlým, zaokrauhleným, k spodlině pomalu se súžujícím.

Klívik § 24.

Klonečka § 12.

Klonka § 12.

Klubkatý (glomeratus, conglomeratus) stan drobných strojů, v husté klubko sbitými.

Klubko § 12.

Koleno -atý (genu -latus) zehnutá a tam shrubená čásť na stroji.

Kolesovitý § 20.

Kolmý (perpendicularis, verticalis) protivný vodorovnému.

Komolík § 12.

Komolý (muticus) stroj bez hrota.

Koncovní (terminalis) stroj na samém konci pně stroje vězící, čili na konci se nalezající.

Končák -atý (acumen -atus) stroj ostrým uhlem, špicem ještě prodlauženým se končící.

Končenost (desinentia) jestli jakýsi stroj něčím se končí.

Kořenativý (radicans) stroj vzhůru se vznášející, a kořennými vlákny se udržující.

Kořenné vlasy § 3.

Kořenný (radicalis) z kořena vystupující, rostaucí stroj.

Kořínček § 24.

Korkatý (suberosus) stroj měký, řídký, zpružný, lehký.

Koruna § 17.

Kosmatý (hirsutus) vlasy dlauhé, křehké.

Kostka § 25.

Kostkovice § 25.

Kostratý (squarrosus) stroje na všemožný směr rozchodivé a odstálé

Košatník § 12.

Kotvička -tý (glochis -diatus) štětina křehká, špicem násečná a zpakzvrátěnými žihadly zaopatřená.

Kožice § 24.

Kraj -natý (margo -inatus) čára, v které se opak s lícem stroje schází; aneb kraj zhrubený a barvený.

Krajoplazovitý (repandus) násečinami nadmutými a náseky střídavě vyhlubenými.

Křehký (rigidus) stroj tvrdý a lomký.

Křídlo § 21.

Křivolaký (flexuosus) směr stroje vltatý, kterého tupé uhly čili luky střídavě se přejímají.

Křížkrážatý (decussatus) stan strojů křížatý, čtverosměrně os otočující.

Křížnatý § 21.

Krkvatý (plicatus) stroj krkvami pozahýnaný.

Krňka § 18.

Krutivý (tortilis) viz Pokrutený.

Kružidlatý(circinalis) stroj podoby čáry kružidlem učiněné.

Krvavý (purpureus, sangvineus) barva čerstvé krvy.

Krytosemenný (angiospermus) jestli semena jsau v tobolce zavřená.

Kučeravý (crispus) plocha stroje dle šírky tak pokrkvaná, že nepravidelné a spolupokrutené vlny utvoruje.

Kuklatý (cucullatus) stroj podoby kukly. Tak: list polovicemi spolu se scházejícími.

Kůlatý § 20.

Kůra § 6.

Květ § 11.

Květostan § 12.

Kvintatý (spiralis) stan strojů na čáry kvintodobné vůkol osi postupujících. Tolik co Šraubovitý.

Kvit (anthesis) výkvit květů.

Kvítek (flosculus) je drobný květ, trubkovitý aneb jazyčnatý u Spoluložných a Chrastavcovitých.

Kyjovitý (clavatus) stroj zdlaužený, špicem širším a ke spodku znáhla súženým.

Kyprý (laxus) protivný hustému.

Kytka § 12.

L

Laký viz Dobný.

Lalok (lobus) je oddělená široká částka (listu) krajem zaokrauhleným a choboty velkými.

Lautnatý (lyratus) list perutnato-násečný, koncovním však strapem převelikým a zaokrauhleným, bočními vzdálenými.

Leb § 19.

Leda (pseudo) nepravdivý, falešný.

Ledakoruna § 17.

Ledakostkovice § 25.

Ledalupen § 17.

Ledaořech § 25.

Ledastlaupek § 17.

Ledatobolka § 25.

Ledatyčinka § 17.

Lepkatý (viscidus) hmota klíhovitá, však ve vodě se nerozpauštějící.

Letáčka § 25.

Letorost § 8.

Leživý (decumbens) stroj prvotně vstávavý a potom polehlý.

Lice § 9.

Lichý viz nepárný.

Lilijovitý § 21.

Límec § 15.

List § 9.

Lístek (foliolum) je u složených listů jeden list.

Lodyha § 8.

Lomký (fragilis) stroj lehce lámlivý.

Lopatkatý (spathulatus) stroj špicem obdlauhlým, zaokrauhleným, znáhla do rovnoširé spodliny súženým.

Lubina § 17.

Lukovitý (arcuatus) forma luku čili půlobruči podobný.

Lunatý (lunatus) stroj průměru šírostí delšího, spodlinau vyhlubenau, špicem nadmutým a koncemi ostrými, jako čtvrť měsíce.

Lupen § 18.

Lusk § 25.

Lůžko § 23.

Lyko § 6.

Lysý (glaber) beze všeho porostu a vlasů.

M

Málorostlý (nanus) zrostlina nízko urostlá.

Masitý (carnosus) hmoty masa.

Matnice (gynia) je podtrída podlé které se počet slaupků čili matek do povahy bere.

Mečovitý (ensiformis) list rovnošíro-hrálovilý, jen ke špici lukovitý.

Měchuřina § 25.

Měko-ostěnatý (muricatus) jestli stroj žihadlodobný je měký, krátký a uhlatý.

Mesovice § 24.

Metlina § 12.

Mezeratý (interstitiosus) stroj dutý, tu i tam hmotau naplněný, nacpatý.

Mezilistní (intrafoliaceus) jestli stopka mezi dva vstříčné listy je vmístěná.

Mimopazušní (extraaxillaris) stroj ne pod pazuchau, ale vedle ní se nalezající.

Mísečkatý § 20.

Mizící (fugax) pomíjející, odpadlý stroj.

Mnohohlavý (multiceps) kořen z mnohých ve svazek sbitých hláv záležející.

Mnohomatný (polygamus) kdež okrem štiratých květů, ještě květy i jednoho pohlaví se nalezají.

Mnohoroční § 7.

Mošnička § 25.

Motýlovitý § 21.

Mozolatý (callosus) výrostky plnisté, tvrdé a obyčejně bílé.

Mřížatý (cancellatus) stroj pravidelnými, čtveruhelními dírkami zaopatřený.

Mrkvovitý (dauciformis) stroj valcovitý, zdlaužený, volno do špice přecházející.

Mužský (masculinus) kde v květu jedině tyčinky a ne slaupky se nalezají.

N

Nadmutý (convexus) povrchností vypuklao a okrauhlau.

Nadperutový (supradecompositum) list, který na všeobecné nožce více složeno-perutnaté listy udržuje.

Nadplodný § 16.

Nadvodní (emersus) stroj nad vodu vynikající.

Nahý (nudus) říká se, kde křídla, úška, obojky, plevy atd. se nenacházejí.

Nakřivěný (incurvus -atus) stroj ohnutý, lukovitý, spodkom vyhlubený.

Nákvit (aestivatio) způsob polohy pokrutěných květných částek před kvitem.

Naléhavý (incumbens) plocha stroje jedna na druhau položená, ale ne srostnutá.

Nálevníkovitý § 20.

Nálistní (epiphyllus) na listu se zjevující.

Nalomený (infractus) směr stroje kolmý, při spodku na rovný uhel zehnutý.

Naložený (superimpositus) stan stroje jeden na druhý položený.

Napchaný (farctus, infarctus) stroj jakausi hmotau naplněný, kdeby se jináče prázdnina hledati měla.

Násečina (lacinia) násekem povstalá částka.

Násečný § 14.

Násek (fissura) je prázdnina mezi násečinami.

Návislý (cernuus) směr stroje kolmý, potom při vrchu lukovitě tak ohnutý, že špicem s vodorovnau čárau splívá.

Název § 1.

Nážilovice § 24.

Nažlutlý (flavus) bledé žlutosti.

Ne (in, im, ne, a, absque) předložka zapírající.

Nedokonalý protivný dokonalému.

Nejodstálejší viz Přeodstalý.

Nehet § 18.

Nepárný (dispar) stroj, který při sobě jemu podobného nemá, čili stroj bez páru.

Nepodařený (fatuus) nezralý, nevyvinutý stroj.

Nepodobný (dissimilis) protivný podobnému.

Nepravidelný (irregularis) protivný pravidelnému.

Nepřetrhnutý (continuus) jestli údy z ohledu své hmoty nejsau rozdrobené.

Nerozoznalý (indistinctus) viz Neznačný.

Neštovicatý (papillosus) jsau vyduté sklépky na pokožce stroje.

Neúplný (incompletus) květ na kterém kalich, neb koruna aneb plodidlá se nenacházejí.

Neznačný(obsoletus) stroj ve své formě nevyvinutý a nevyjadřený.

Nit(filum) oblost, hrubosti nitky.

Nitka § 22.

Nohatý (pedatum) list dlanatý: střapy zevnitřními na vnitřním kraji zase půlsečnými.

Nosný (fer) stroj nosící.

Nožka § 9.

O

Ob (ob) vůkol, okolo.

Obdlauhlý (oblongus) stroj průměrem dlauhosti, třikráte delším od širosti, koncemi stejně okrauhlými.

Objem (periphaeria) je myselná čára, rozloženost strojů.

Obličkovitý (reniformis) stroj okrauhlý, spodlinau srdcatau.

Oblý (teres) stroj zdlaužený, všudy stejné hrubosti.

Obojček § 10.

Obojího-pohlaví viz Štiratý.

Obojek § 10.

Obrátěno (ob, inverse) stroj koncemi protivným způsobem postavenými.

Obrátlivý (versatilis) stroj, který se obrátiti dá.

Obvod viz Objem.

Odrodek (varietas) je úchylek od výrodku.

Odrůzněný (segregatus) jestli stroje jeden od druhého zvláštními obojky jsau oddělené.

Odstálý (patens, patulus) stroj šikmo stojící, čili 45 — 60° uhel činící.

Ohnutý (inflexus) stroj špicem do vnitř nakřivený.

Ohyb (flexura) tupý uhel, v kterém je stroj ohnutý.

Okleptavený(flaccidus) stroj měký neprutnatý, útlý a často ovislý.

Okol § 12.

Okolík § 12.

Okrauhlý (rotundus) stroj talířovitému víc méně podobný.

Okruta (cyclus) z kvintatě pokrutěného stroje jedna obrúčka.

Olejník § 25.

Opak § 9.

Opasek § 10.

Oplodný § 16.

Ořech § 25.

Os (axis) je myslená střední a zdlaužená čára, vůkol níž sau stroje rozložené.

Ostěnatý (aristatus) stroj nitkodobný, křehký, pichácí, na květných částkách zvláště u Trávách se nalezající, N. př. Žito, Oves.

Ostrý (acutus) ostrým uhlem se končící.

Ostruha § 19.

Oštěpovatý (hastatus) stroj 3 uhlatý, tlapkatý, spodlinau chobotitau, a bočními laloky vodorovně odstálými.

Otáčavý (volubilis) jestli stroj vůkol jiného kvintatě se otočuje.

Otmatný (androgynus) jestli v jednom klasu tyčinky odslaupek oddělené se nalezají.

Ovinutý (obvolutus) jiným strojem zaobalený.

Ovislý (nutans) směr stroje kolmý, potom při vrchu lukovitě tak ohnutý, že špicem do zemi čelí.

Ozbrojený (armatus) stroj žihadly, trny a ostěnami opatřený.

P

Pa (secundarius) stroj z hlavního vynikající.

Padavý (caducus) stroj před vyvinutím ploda odpadující.

Pakořen § 3.

Pálka § 12.

Panožka § 10.

Páper § 13.

Papršlek § 12.

Papršlekovitý (radiatus) stan mnohých strojů na té samé ploše hvězdnatě rozchodivých; aneb jestli terč květa kvítky trubkaté, a objem kvítky jazyčnaté udržuje.

Pařebro § 25.

Pásatý (zonatus) stroj pásem barveným.

Pastopka § 10.

Pátřina § 24.

Pauzdro § 26.

Pavezatý (peltatus) stroj talířovitý, v prostředku z opaku nožkau přilapený.

Pavučinovitý (arachnoideus) stroj vlasy dlauhé, přetenké, často přetkané, pavučinodobné mající.

Pazucha -šní (axilla -ris) je kaut mezi strojmi, n. př. mezi nožkau a býlem atd. — stroj z pazuchy vynikající.

Pažila -tý (vena -osus) jest poboční žilka z pražily vystupující — takovýmito žilkami opatřený.

Pelnice § 22.

Peň § 5.

Pernatý (plumosus) stroj zdlaužený, obostranně vlasy na dvě strany čelícími, obrostnutý, na způsob pěra.

Peruť (pinna) je u perutnatého listu jednotlivý lístek, aneb i u složeno-perutnatého listu jednotlivý perutnatý lístek.

Perutnatý (pinnatum) jestli všeobecná nožka po boku více lístků udržuje. Jednotlivý lístek se Perutí nazívá.

Peruťka (pinnula) jsau malé lístečky na perutnatém listu.

Peruto -nato násečný (pinnatifidum) list jednotný, příčnými, obdlauhlými strapy čili průsečinami zaopatřený.

Petorkatý (quinatus) když jednotná nožka 5 lístků na špici udržuje.

Pichácí (pungens) špicem trnitým.

Pichadlo (stimulus) stroj vlasodobný, drobný, kůži pržlící.

Piliř § 24.

Pilka -tý (sera -tus) — list násečinami šikmými, ostrými i náseky ostrými.

Pírko § 24.

Píšťalovitý (fistulosus) stroj oblý, vnitř dutý.

Pitvorček (area) prostranné, vtisnuté aneb ohraděné místo mezi žilami, v semenu, u průdušnic; značí i prostor na limci lupenů.

Plástnatý (favosus) stroj sklépky 6 uhlaté, podoby plástu udržující.

Plavavý (natans) stroj na povrchu vody plinaucí.

Plazicý (repens) stroj po zemi se táhnaucí, a kořenné vlákna vypauštějící.

Pleva § 10. 13.

Plevnatý § 21.

Plevús § 25.

Plnistý (solidus) stroj cele hmotau naplněný, ne dutý.

Plod § 24.

Plodidlá § 22.

Plodonos § 22.

Plocha -ý (planum -us) povrchem tlapkatým, víc méně rovným.

Plstnatý (tomentosus) stroj vlasy velmi shustěnými a tak pokrutěnými porostlý, že ani jednotlivé vlasy ani povrch nimi zakrytý rozeznati nelze.

Podčnělka § 22.

Podlistní (hypophyllus) stroj pod listem se nalezající.

Podlyčí § 6.

Podmesovice § 24.

Podnebí § 19.

Podpakořen § 3.

Podplodný § 16.

Podpora (fulcrum) jistý stroj jiné stroje v jistém směru udržující.

Podstata viz Hmota.

Podzemní (hypogaeus) pod zemi se nalezající.

Pohlaví (sexus) tyčinka neb slaupek.

Pohřižený (immersus) stan stroje v jiný stroj zanořený.

Pohyblivý (mobilis) coby jináče pevné býti mělo se kyvoce.

Pokožka § 6.

Polehlý (procumbens) stroj na zemi přestřený, však kořenné vlákna nevypauštějící.

Poloha (situs) jisté položení strojů.

Polokeř § 7.

Polopřevrátěný (aversus) protivné Přivrátěnému.

Polostrom § 7.

Polovičnatý (dimidiatus) půlkami lista nestejnými.

Pomětný (abortivus) kde pelnice, vaječník úplně se nevyviňují aneb docela chybují.

Poplavný (fluitans) stroj směr průdu vody nasledující. § 12.

Poplaz § 4.

Popřipoležený (appositus) jestli se boky strojů týkají.

Poskraucený (contortus) stroj na způsob provazů zatočený.

Posteliště § 23.

Pošva § 10.

Potvora (monstrum) jestli stroj od své původní formy odstupuje. N. př. plná Růže.

Povinutý (convolutus) jestli stroj plochý sám do sebe se pokrautí.

Povrch (superficies) rozprostřenost nejzevnitrnejší stroje.

Pozapletaný (countortuplicalus) s pletenými kvintami.

Pozdní (serotinus) květ po vyvinutí všeckých jiných částek aneb v jeseň kvitnaucí.

Pozemní § 2.

Pracibule § 4.

Prakořen § 3.

Prapeň § 5.

Prapor § 21.

Prařebro § 25.

Praskavka (coccum, us) časť ploda vyzdvižená a brázdami stáhnutá.

Prásmatý (queter) stroj plochými aneb nadmutými boky a ostrými řezy.

Pravidelný (regularis) vůbec se rozumějí stroje, které formau, velkostí, polohau a zvláště počtem jeden k druhému a k středu súměrnost projevují.

Pražila -tý (nervus -osus) hlavní na listu žila od nožky ke špici sáhající ve větve nedělená.

Pře (issimus. Superl.) velice, největšmi.

Předčasný viz Včasný.

Přejatý (interceptus) stroj ve své celosti místy ztenčený.

Přehrada -ný § 26.

Přeodstálý (patentissimus) stroj od stroje na rovný uhel oddálený.

Přetrhnutý (interruptus) protivné Nepřetrhnutému.

Přestřený lépe Prostřený (prostratus, humifusus) viz Polehlý.

Při (sub) něco, máličko, teměř.

Příčný § 26.

Přímý (erectus) stroj rovný a spolu kolmý.

Připojený (adnexus, affixus) jestli povrch stroje k jinému volno přiléhá.

Přirostěný čili Přirostnutý (adnatus) jestli dva různé stroje povrchem tak přiléhají, jakoby jeden nepřetrhnutý činily.

Přístupný (pervius) otvor stroje jinými tak otočený, že vchod a vhled do vnitrností se nezamezuje.

Přívesek (appendix) je stroj zbytečný, kterýby k normě strojů ani prináležeti neměl.

Přivrátený (adversus) směr stroje k jinému svau plochau obrátěný.

Prsten -atý (annulus -atus) stroj obraučkatý, něco otočující, na způsob prstena.

Prstnatý (digitatus) jestli na špici všeobecné nožky více lístečků se nalezá.

Pršivý (deciduus) stroj spolu i s plodem odpadující.

Průdušnice § 26.

Pruha -tý (stria -tus) stroj brázdičkami na povrchu plochy zaopatřený

Průměr (diameter) je myslená čára, která přes šírost, dlauhost a hlubokost stroje beží.

Průrostlý (perfoliatus) když přes tlapku lista peň přechází.

Průsečina (segmentum) je častka lista skrze průsek povstalá.

Prúsečný § 14.

Prutnatý (virgatus) stroj větvemi dlauhými, tenkými, slabými, na způsob prutu.

Průzračný (pellucidus, diaphanus) stroj světlo přepauštející.

Prvotní (primarius) nejprvší stroj na zrostlině.

Pstrý (varius) strakatý, však většími baky.

Puchatý (pubescens) stroj vlasy krátkými, měkulinkými a řídkými porostlý.

Puk (gemma floris).

Půlkůlatý (hemisphericus) podoby půlkůlý.

Půlsečný §. 14.

Půlzvrtlík §. 12.

Púp -atý (umbo -natus) stroj ceckodobný, v prostředku velkau bradavici přistrojený.

Púpkatý (umbilicatus) malým púpkem.

Púpořina §. 24.

Puštička §. 25.

Pýř §. 8.

Pyramidalný (pyramidalis) hranatá homola.

Pysk §. 15.

R

Řádkový (serialis) stan strojů na jisté ploše v řádky rozloženými.

Řasa §. 12.

Rauno -atý (villus -osus) vlasy bílé, dlauhé shustěné.

Rautičkovitý §. 21.

Rázporka viz Násek.

Rázsošník §. 12.

Řebro §. 25.

Řečicatý (cribrosus) stroj mnohými a drobnými zřejmými dírkami zaopatřený.

Řepovitý (napiformis) stroj kůlatý, znáhla zatenčený. N. př. Řepa.

Řez (acies) kraj ze dvau scházejících se boků povstalý.

Řezík §. 25.

Rhombičný (rhombeus) čtveruhelník, boky stlačenými.

Řinčeti (crepitare) plod praskem se šelící.

Rodina (familia) se spojitost rodů, jenž všeobecnými známkami nejblíže k sobě stojí.

Rod -ný (genus -ericus) zahrnuje všeobecnými známkami své výrodky.

Rodostroje viz Plodidla.

Rovný (rectus) stroj nepokřivený směru rozličného.

Rovnoběžný (paralellus) když popři zdlaužené čáry jiná v stejné vzdálenosti běží.

Rovnošírý (linearis) stroj zdlaužený, průměrem dlauhosti od šírosti sobě vždycky stejné více kráte delším, koncemi súženými.

Rovnotvářný (conformis) vyjadruje podobnost formy jednotlivých strojů.

Rozčapený (divaricatus) stroj větvitý, větvemi tupým uhlem od sebe odstávajícími.

Rozha §. 8.

Roschodivý (divergens) protivné Sauchylnému.

Rozlinutý (diffusus) stroj větvitý: větvemi odstálými a nepatrně lukovitými.

Roztrausený (sparsus) stan strojů bez pořádku z osi vystupujících.

Rozvalený (effusus) jestli větvité částky stroje velice se rozcházejí.

Roždí §. 8.

Rožkatý (corniculatus) stroj rožkem opatřený.

Rům viz Zákrp.

Různobarvý (discolor, versicolor) stroj rozličné barvy.

Různopohlavý (diclinis) jestli květy ženské od mužských jsau oddělené, ale tak že mohau jedno nebo dvaudomé býti.

Růžencový (moniliformis) stroj články mnohými, kůlatými zaopatřený, avšak kolénky stáhnutý.

Růžolaký (rosulans) kořenné listy na způsob hvězdy kolkolem rozložené.

Růžovitý §. 21.

S

Saučasný (coëtaneus) stroj spolu s listem a květem se vyvinující.

Sauchylný (convergens) jestli více strojů od spodliny k sobě směrují.

Sauměrný (symmetricus) viz Pravidelný.

Saustřední (centralis) stroj v samém středu se nalezající.

Sběhavý (decurrens) když list od místa vtělení svého, ještě dolu k spodnejšímu listu postupuje a obyčejně stroje podoby křídel za sebau ponechává.

Shlučený.

Sedivý §. 9. 11.

Semenice §. 24.

Semeno §. 24.

Sivý, Siný (glaucus) zelenost do modrosti padající.

Sklépkovatina (textus cellulosus) stroj ze sklépků záležející.

Sklepnatý (fornicatus) značí Ledatyčinky při Ohuřečníkovitých; ale i stroj vyhlubený, podoby koryta aneb sklepu.

Sklépek -ovatina (cellula, cellulosus) je útvor ústrojný, měchúřikatý, z bílé tenulinké blany záležející, obyčejně mokem naplněný, a hmotu samau utvorující.

Skrutěný viz Pokrutěný.

Skvělý (lucidus) největší odblesk světla za blískavým.

Slaupek §. 22.

Slezovitý §. 21.

Složeno-perutnatý (decompositum) list, který na všeobecné nožce více perutnatých listů udržuje.

Složený (compositus) list z více menších lístečků záležející, na všeobecné nožce, jakoby jeden celek činil.

Směr (directio) je jistá náchylnost k jisté stránce, kam stroje čelí.

Směrný (farius) stan strojů pozdlauž osi řádkovatě rozložených.

Spletený (implexus) stroj tak pozapletaný, že svůj směr nemění.

Spodlina (basis) je místo do kterého se zatenčené stroje vtělují aneb vtělené býti se představují.

Spojka (connectivum) je vrchní částka nitky, mezi pauzdrami pelnic se nalezající.

Splývavý (confluens) stroje podstatau svau do jiných přecházející.

Srdcatý (cordatus) stroj široko-vajcovitý, spodlinau zaokrauhleno-chobotitau, a bočními laloky též zaokrauhlenými.

Srpokosý (falcatus) stroj rovnošírý, ohnutý, podoby srpu.

Staulený (connivens) jestli více strojů lukovitě tak směrují, že se špicem stýkají.

Stéblo §. 8.

Stejný (aequalis) stroj ve všech částkach rovnaký.

Stlaň §. 23.

Stopečka -tý (pedicellatus) je drobná aneb dělená stopka.

Stopka §. 13.

Střap -atý (lacinia -tus) střapy jsau rozličné velkosti, sekem povstalé a oddělené částky s rozdílnými náseky a choboty.

Strakatý (variegatus) nepravidelně rozličnými barvami barvený stroj.

Středolapený (medifixus) stroj v prostředku chytěný.

Střechovitý (imbricatus) stan strojů jeden druhého na způsob šindlů zakrývající.

Střelovitý (sagittatus) stroj 3 uhlatý spodlinau chobotitau, a bočními laloky rovno dolu strmícími.

Střídavý (alternus) jestli stroje nejsau vstříčné, čili sobě protipostavené.

Strmík (gynostemium) stroj ze strostnutých tyčinek a slaupiků povstalý u Vstávačovitých.

Stroj §. 1.

Strom §. 7.

Struk §. 25.

Stržeň §. 6.

Stulipyskatý §. 20.

Suchářistý (scariosus) stroj vyschlý, barvy slamenné.

Sukatý viz Hluzatý.

Sukničkatý (tunicatus) když cibule širokými blanami kolkolem je zaobalená.

Svazkovitý (fasciculalus) více strojů v jeden, aneb ve více svazků složených.

Svícenovitý §. 20.

Svořina (commissura) je plocha, kterau se dvě šeluzy vzájemně stýkají.

Syťkovitý (reticulatus) stroj tkanině podobný se zřejmými nitkami.

Š

Šedozelený (caesius) šedost do zelena padající.

Šedý -ivý (canus; canescens) bílá barva do brunaté přecházející.

Šelívost §. 26.

Šeluch §. 25.

Šeluza §. 25.

Šeševička -tý (lenticella -tus) stroj boky nadmutými, krajem řez majícím, podoby šeševice.

Šešula § 25.

Šešulka § 25.

Šidlovitý (subulatus) stroj rovnoširý, tenký, od spodiny širší, pomalu do ostrého špisu súžený.

Šikmý (obliquus) směr stroje prostředek mezi kolmau a vodorovnau čárau držící.

Šišák § 19.

Šiška § 22.

Škrablatý (scaber) výrostky na povrchu stroje velmi drobné, jen makáném rozeznanlivé.

Škulinatý (rimosus) stroj škáry mající.

Šnurovice § 24.

Špic -atý (apex -iculatus)

Šťavnatý, Šťavatý (succulentus) stroj pokrmní mok udržující aneb tvořící.

Štětina -tý (seta -osus) stroj vlasodobný, křehký, obyčejně neprůzračný, spodlinau širší.

Štětka -tý (penicillus -atus) vlasy shustěné, z jedné bodky vystupující a papršlekatě se rozširující.

Štica -tý (coma -osus) shustěvlasů, květů, listů, podoby štice.

Štíhlý (gracilis) stroj tenký a vysoký.

Štira -tý (hermaphroditus) kde v jednom květu tyčinky spolu se slaupiky se nalezají.

Štít (clypeus) stroj štítodobný u Vstávačovitých.

Štrbatý (runcinatus) list perutnato-násečný, střapem však koncovným ostrým, 3 uhlatým; bočními ostrými, zpakohnutými.

Šupina § 10.

Šutý (inermis) bez všeho zbroje, nepichácí, nehrotitý.

Švík § 26.

T

Talířovitý(orbiculatus) stroj průměrem v dlauhosti i v širokosti sebe stejným, obvodem kolesovitým.

Taul § 10.

Terč -ovitý (discus -oideus) — stroj talířovitý, plochý, víc méně shrubený.

Tlama § 19.

Tlapka § 9.

Tlukový (grumosus) stroj zdlaužený, valcovitý, špicem víc méně kyjovitý.

Tobolka § 25.

Trávovitý (gramineus) stroje listům zelené trávy podobné.

Trčivý (exsertus) stan stroje nezavřený, ale nad okolními čnějící.

Třepena -tý (fimbia -tus) stroj krajem husto pozasekaným: násečinami mnohými, úzkými a ostrými.

Třidvojkatý (tergeminum, trigeminatum) list nožkau trojkatau, na každé nožicce dvěma lístečkama.

Třiperutnatý (tripinnatum, triplicatopinnatum) list na všeobecné nožce třiperutnaté listy nosicí.

Třitrojetrojkatý (triternatum, triplicatoternatum) list kterému na třitrojkaté nožce, zase tritrojkaté nožičky čnějí a jednotlivé nožičky zase po tři lístečky nosí. Spolu 27 lístečků.

Třitrojkatý (biternatum, duplicatoternatum) list nožkau trojkatau, a každá nožka třemi lístečky zaopatřená. Lístečků spolu 9.

Trn -atý (spina -osus) stroj tvrdý, ostrý, pichácí, z dřeva pocházející, a od dřeva zrostliny neoddělitelný.

Trojkatý (ternatus) kde jednotná listu nožka, na špici 3 lístečky udržuje.

Trojnásobně perutnatý viz Třiperutnatý.

Trojnásobně trojkatý viz Třitrojkatý.

Trst § 8.

Trubka § 15.

Trubkovitý § 20.

Trupel § 8.

Tupý (obtusus) jestli se stroj tupým uhlem končí.

Tvářnost (habitus) je nápodoba, kterau se zrostlina na jinau ponáší.

Tyčinka § 22.

U

Uběravý (decrescens) když se u perutnatého listu, lístečky od spodku k vrchu pozdlauž nožky umenšují.

Učaděný (sphacelatus) stroj krajem aneb špicem načernalý.

Udicatý (hamatus) jestli se špic stroje křehkau ohnutau štětinau končí.

Uhlatý (angularis) stroj boky vyhlubenými a řezy ostrými zaopatřený.

Uhřiznutý (praemorsus) stroj přetupý, nestejnými choboty se končící.

Úplný (completus) květ, který kalich korunu a plodidla má, čili kterému nic nechybuje. § 26.

Upoňka § 10.

Úško -atý (auricula -tus) jsau stroje tlapkaté, zaokrauhlené, drobné, u spodliny nějakého stroje se nalezající.

Ústroj § 1.

Uťatý (truncatus) jestli stroj je příčně odseknutý.

Útly (tener) slabý a tenký.

Uvolněný (liber) stroj s jiným nesrostnutý, ale slobodně stojící.

Uzárodiště (gynophorum) zvláštní stroje mezi slaupiky a tyčinkami, vaječník otočující.

V

Vaček (bursicula) malý měchúřik u spodliny pelnice u Vstávačovitých.

Vajcistý (ovalis) stroj průměrem dlauhosti dvakráte delším od širosti, koncema stejně zaokrauhlenýma.

Vajcovitý (ovatus) list průměrem dlauhosti větším od širosti, spodllinau zaokrauhlenau větší, špicem též zaokrauhleným, ale menším. Podoby vajce.

Vaječník § 22.

Vajíčko § 22.

Valcovitý (cylindricus) viz Oblý.

Vázanka § 12.

Včasný (praecox) květ před vypučením lístů květaucí.

Věnec (corona) na špici semena zvláštní chocholíček. Značí i pakoruna.

Venskrutnutý (extrorsus) pelnice opakem do vnitř obrátěná, ačprávě by lícem měla býti.

Větev § 5.

Víčko -atý (operculum -atus) § 25.

Vinaucí (scandens) stroj vzhůru se vznášející a upoňkami se udržující.

Vkrutěný (intortus) do vnitř pokrutěný.

Vlákno -atý § 3. 4.

Vlas -atý (pillosus, capillaceus) stroj tenký, měkký, oblý, přezračný z pokožky vyrostající.

Vlnatý (lanatus) vlasy dlauhé, shustěné, rozdílně ohnuté, jednotlivé, rozeznanlivé.

Vltatý (undatus) kde kraj lista střídavě se vyhlubuje a nadýma na způsob morských vln.

Vmístěný viz Vtělený.

Vodní § 2.

Vodorovný (horizontalis) směru stojící vody.

Vraskatý (rugosus) stroj mnohými, drobnými vypuklinami a úzkymi hlubinami značený.

Vřetenovitý (fusiformis) stroj valcovitý, zdlaužený, koncema súženýma.

Vrcholík § 12.

Vřezaný (incisus) nestejně násečný aneb vůbec posekaný stroj.

Vrstva (stratum) hmota mezi dvěma plocháma rozestřená.

Vstávačovitý § 21.

Vstávavý (adscendens) směr stroje kolmý, při spodku však lukovitě dolu ohnutý.

Vstříčný (oppositus) stan strojů v jisté vyvýšenosti proti sobě postavených.

Všeobecný (universalis) stroj jeden v poměru ke všem jiným u všech jednaký, u všech se nalezající.

Vtělený (insertus) vsaděnost stroje jednoho do jiného.

Vydličkovatý (dichotomus) je způsob dělení se tenkéko stroje na dvě částky, z kterých opět každá se na dvě atd. dělí.

Výdržný (persistens) stroj i po odpadnutí ploda trvající.

Vyhlodaný (erosus) stroj krajem chobotitý; choboty chobotkatými.

Vyhlubený (concavus) povrchnosti terčovitau dolu vtlačenau do dna.

Vykrojený (emarginatus) jestli stroj špicem uťatý, dvěma čipkáma se končí, mezi nimiž výřezek vězí. Může se i co vyhlubenina hmoty považovati.

Výkvit (efflorescentia) vykvitnutí květu.

Výrodek (species) čili druh vlastními známkami se vyznačující a rodu podřízený.

Výrostek (processus) stroj vyniklý, rozličné podoby.

Vyštiknutý (retusus) stroj vyhlubeným chobotem se končící.

Vytřeštěný (hians) stroj dutý, velkým otvořem opatřený.

Vztýčený (strictus) stroj rovný, směru kolmého.

Z

Zákrp (rudimentum) nevyvinutý kvítek n. př. při Trávách.

Zakrpený (pygmdus) viz Malorostlý.

Zákrov § 10.

Zakrytý (oblectus) stroj strojem rakrytý.

Zákvit (apanthesis) je stav květu suchý, před jejich odpadnutím.

Zamořený (submersus) stroj pod vodau se nalezající.

Zaostřený (acutatus) stroj uhly a laloky ostrými se končící.

Zárodník (carpellum, carpium) jednotlivá částka složeného plodu; ale i sám plod u některých rodin.

Zavšený, Završí (fastigium -alus) stan strojů z rozdílné výsosti osi vystupujících, při vrchu ve vodorovně odseknutém temeni se končící.

Zbytečný (frustraneus, superfluus) jestli ženské květy jsau neúrodné.

Zdlaužený (elongatus) vůbec dlauhý průměr mající, aneb stroj mnohokráte delší než široký.

Zdvojnásobněný (condupplicatus) stroj dle dlauhosti tak složený, že půlky na sobě ležící se stýkají.

Zelina § 7.

Zelinovatý (herbaceus) barva zelená u jukéhosi stroje, viz Trávovitý.

Zeliš § 10.

Zemzim § 4.

Zmotaný (intricatus) stan strojů v rozličný směr pozapletaných.

Zob -atý (rostrum -atus) rovný výrostek obyčejně špicem nakřivený.

Zobček (rostellum) zvýšený slaupek u Vstávačovitých.

Zpakohnutý (reclinatus, deflexus) stroj lukovitě ohnutý, špicem dolu pod původ vmístěnosti své sáhající.

Zpakovinutý (revolutus) stroj zevnitřině sám do sebe se zakrucující.

Zpakzkřivený (recurvalus, recurvus) stroj křehký, lukovitě ohnutý, špicem ve vodorovném směru s původem stroje se nalezající.

Zpakzvrátěný (reflexus) — jestli stroj od stroje uhlem 160°—170° odstupuje.

Zřejmý (manifestus) snadno viditedlný a patřný.

Zrno -atý § 22.

Ztěpilý (procer) stroj vysoký a široký.

Zub -atý (dens, dentatus) list násečinami ostrými násekem vyhlubeným.

Zvonkatý -ovitý § 20.

Zvrtlík § 12.

Zvrtlopyský (resupinatus) kde pysk koruny dolní, na míste horniho se nalezá.

Ž

Ženský (femineus) kde v květu jedině slaupiky se nalezají.

Žihadlo -vitý (aculeus -alus) stroj ostrý, pichácí, tvrdý, z pokožky záležející a od zrostliny snadno oddělitelný. Růže.

Žihavý (urens) viz Pichadlo.

Žilovatina (textus vascularis) stroj ze žil složený.

Žilovice § 24.

Živoplodný (viviparus) květ v cibulku se proměnující.

Žláza -tý (glandula -osus) stroj kůlatý aneb hlávkatý, na pokožce sedívý, častěji stopečkatý, zvláštní mok vypauštějící. Tak porost může býti žlázatý.

Žlebovitý (canaliculatus) stroj zdlauženau, lukovitě vyhlubenau brázdau zaopatřený.

Žlutý (luteus) tmavá žlutá barva.