Zlatý fond > Diela > Května Slovenska. Názvosloví, slovník a návod k určitbě zrostlin


E-mail (povinné):

Gustáv Reuss:
Května Slovenska. Názvosloví, slovník a návod k určitbě zrostlin

Dielo digitalizoval(i) Michal Garaj, Bohumil Kosa, Viera Studeničová, Zuzana Babjaková, Daniel Winter, Eva Lužáková, Ivana Černecká.  Zobraziť celú bibliografiu

Stiahnite si celé dielo: (rtf, html)

Páči sa Vám toto dielo? Hlasujte zaň, tak ako už hlasovalo 24 čitateľov

Návod k určitbě zrostlin

Každý milovník zrostlinářstva, jenž přítomnému spisu porozuměti, a dle něho i jméno neznámé sobě zrostliny naleznauti chce, musí se především s Názvoslovím zrostlinářským a Saustavau Linnéovau obeznati. Kdo si toto dvoje osvojil, ten byť i žádnau zrostlinu ze jména nepoznal, může dle tohoto návodu všelikau na Slovensku divorostaucí zrostlinu zpoznati, a její jméno i opis v přítomné Květně naleznauti. K tomuto cíli musí předně úplně rozkvitnutau zrostlinu míti, a její květ pozorlivě vyšetrovati. Samý středek květa zaujíma slaupek (samice, žena, mať); vůkol slaupku jsau rozložené tyčinky, (samci, muži, otci); okolo tyčinek nalezá se barvená koruna; okolo koruny pak zelený kalich.

Chcešli tehdy zrostlinu určiti, předně rozhodnauti máš, zdáliž ona patřná plodidla, t. j. tyčinky i slaupiky poskytuje? Jestli taková plodidla scházejí, na př. při hubách, mochoch atd., tehdy zrostlina patří k Tajnosnubným, o kterých přítomná Května nejedná. —

Poskytnau-li se však samce a samice, čili tyčinky a slaupiky, jakož to při kvitnaucím Tulipánu, Jabloni, Hráchu atd. uhlídáme: taková zrostlina k Jevnosnubným patří.

Při těchto se ponejprv ohlídne, zdáliž tyčinka se slaupkem se v jednom a tom samém květu spolu nalezá? — aneb zdáliž se v jednom jen samé tyčinky, a v jiném osobitném jen číré slaupiky vyskytují?

V prvním pádu, kde tyčinky spolu se slaupiky květ zaujímají, přehlidne se, jsau-li nitky uvolněné aneb srostěné?

Kde nitky nejsau srostěné, tam počítáš jejich počet. Jestli počet tyčinek 1, 2, 3 — 18, tehdy zrostlina patří do některé třídy od I-ní až do XI-té; — jestli však počet tyčinek vyše 18 až do nekonečného čísla, tehdy zrostlina patrí do XII-té aneb XIII-té třídy. Jsau-li naposledy tyčinky nerovnak vysoké, tedy kde mezi 4 tyčinkami dvě větší a dvě menší nalezneš, ty patří do XIV-té; kde pak mezi 6 tyčinkami dvě větši a 4 menší jsau, ty patří do XV-té třídy.

Kde tyčinky srostěné jsau, tam předně ohlídneš, kde jsau srostěné? či nitkami aneb pelnicemi vespolek, či se slaupkem? V prvním pádu zrostlinu v XVI-té, XVII-té aneb XVIII-té, v druhém v XIX-té a v třetím v XX-té třídě hledati máš.

Kde tyčinky a slaupiky osobitný květ zaujímají, čili v rozdílných květech se nalezají, tam aneb na jedné a té samé zrostlině v rozličných květech vynikati budau, kpř. jako u Kukuřici, Lísky, Uhorky, Tekvice atd., aneb na jedné zrostlině jen samé tyčinky, a na jiné osobitné jen samé slaupiky nalezneš, kpř. Chmel, Konopa, Vrba atd. V prvním pádu padá zrostlina do XXI-ní v druhém pak do XXII-hé třídy.

Když si takto vynalezl třídu Linnéovu, do níž v otázce postavená zrostlina patří, a které pod článkem „Saustava Linnéova“ obšírněji opsané jsau, tak pozři: „Rozložení tříd na rody“, kdež tu samau třídu vyhledáš, a v ní podlé tam udaných známek rod vynalezneš a určíš. Při rodu pak připojené číslo ukazuje stránku Květny, kdež opět rod na výrodky se svými odrodky opsán jest.

Zde několik příkladů:

Ohlédnime Tulipán (Tulipa). V prostřed kvetu vynikají 6 tyčinky a jeden slaupik, pročež se v VI-té třídě hledati bude. Nyní se Šestotnice v „Rozložení tříd na rody“ poznovu vyhledá, kdež pod Jednomatnici ku květům neúplným barevným patří. Tu se zase dále v poddělení tak dlauho pokračuje, až číslo 420 před Tulipán vložené ukáže stránku díla, kdež i přirozená rodina, spolu s výrodky se obšírněji opisuje.

Jiný příklad: Hrách patří do XVII-té třídy, poněvádž jsau tyčinky ve dva svazky srostěné, a síce 9 tyčinek jest srostěných v jeden svazek, a desátá představuje druhý. Dále dle „Rozložení tříd na rody“ patří do Desetotnici, poněvádž ma 10 tyčinek, a poněvádž listy perutnaté a párné nosí, bude se pod d) hledati, kdež před Hrachem naznačené číslo 125 stránku díla ukazuje.

Tímto způsobem určené zrostliny se mají sesbírati, a v prožerácím (Flusspapier) papíru, pro další trudovinu zachovati. K tomu se požaduje, aby exempláře byly nepokazené, měnší se cele, větší pak jen s částkami, mezi papíř kladau tak, aby 4 — 6 árchů mezi každau vloženo, a lysem aneb deskau přitlačeno bylo. Překladání papíru se každodenně tak dlauho opětuje, až se zrostlina dokonále usuší, jméno pak rodu, výrodku, čas kvitnautí, bydlo místo nalezení a prostonárodní jméno připíše, a do zrostlinářské sbírky podlé některé Saustavy rozložené, vloží.

Saustava Linnéova čili rozložení zrostlín na třídy

Ona se na rodních částkách, které my „tyčinkami“ a „slaupiky“ nazíváme, zakladá, podlé které všecky zrostliny jsau:

A) Jevnosnubné (Phanerogamae) zrostliny při kterých rodné částky totiž: tyčinky a slaupky, byťby i drobné byly, se viděti a rozeznati dají. Tyto zase jsau:

a) Jednoho pohlaví, t. j. kde v jednom a v tom samém květu jak tyčinky tak i slaupky spolu se nalezají.

+) Uvolněné: tyčinkami uvolněnými, t. j. ani mezi sebau, ani se slaupkem nesrostěnými.

Z ohledu na počet, jsau tyčinky:

Třída I. Jednootnice (Monandria) jednotlivý květ s jednau tyčinkau.

II. Dvojotnice (Diandria) s 2 tyčinkama.

III. Trojotnice (Triandria) s 3 tyčinkami.

IV. Čtverotnice (Tetrandria) se 4 tyčinkami.

V. Pětotnice (Pentandria) s 5 tyčinkami.

VI. Šestotnice (Hexandria) se 6 tyčinkami.

VII. Sedmotnice (Heptandria) se 7 tyčinkami.

VIII. Osmotnice (Octandria) s 8 tyčinkami.

IX. Devětotnice (Enneandria) s 9 tyčinkami.

X. Desetotnice (Decandria) s 10 tyčinkami.

XI. Dvanáctotnice (Dodecandria) s 11—18 tyčinkami.

Z ohledu na počet a vmístění:

XII. Dvadcetotnice (Icosandria) jednotlivý květ s 20 i více tyčinkami v kalich vmístěnými.

XIII. Mnohootnice (Polyandria) s 20 i více tyčinkami v lůžko vmístěnými.

Z ohledu na počet a poměř výsosti:

XIV. Dvojbatnice (Didynamia) 4 tyčinkami, a kterých 2 delší a 2 kratší jsau.

XV. Čtverbatnice (Tetradynamia) 6 tyčinkami, z kterých 4 delší a 2 kratší jsau.

++) Svazkovité: tyčinkami buď mezi sebau, aneb se slaupkem srostěnými.

XVI. Jednobratice (Monadelphia) nitkami v jeden trubkodobný svazek srostěnými, avšak pelnicemi mezi sebau nesrostěnými.

XVII. Dvojbratice (Diadelphia) nitkami v 2 svazky srostěnými, a pelnicemi uvolněnými. Obyčejně jsau 9 nitky spolu srostěné, a desatá uvolněná.

XVIII. Mnohobratice (Polyadelphia) nitkami nejméně v 3 svazky srostěnými, avšak pelnicemi nesrostěnými.

XIX. Spoluložnice (Syngenesia) nitkami mezi sebau uvolněnými, avšak pelnicemi v jednau trubku spolu srostěnými.

XX. Matotnice (Gynandria) tyčinkami spolu se slaupkem spolu srostěnými.

b) Rozličného pohlaví, kde tyčinky aneb slaupky né spolu v jednom květů, ale v rozdílných květech se nalezají.

XXI. Jednodomice (Monoecia) kde na jedně zrostlině, ale v rozdílných květech se jedině buď tyčinky buď slaupky nalezají.

XXII. Dvojdomice (Dioecia) kde na cele osobitné zrostlině jen tyčinky, na jiné pak jen slaupiky se nalezají.

XXIII. Mnohodomice (Polygamia) kde na té samé zrostlině oddělené i neoddělené pohlaví se nalezá, a právě proto je v XXI. a XXII. obsažená.

B) Tajnosnubné (Cryptogamae)

XXIV. Tajnosnubnice (Cryptogamia) zrostliny, při kterých se rodné částky, t. j. tyčinky a slaupky viděti a rozeznati nedají. — Sem patří: Mochy, Huby, Lišejníky atd. [2]

Rozložení Linneových tříd na rody

Tř. I. Jednootnice

Jednomatnice

153. Truskavec. Vodní zrostlina. Listy zvrtlíkaté.

K této třídě: Žabívlas, Žminda, Vodan, Slanorožec.

Tř. II. Dvojotnice

Jednomatnice

a) Květy úplné, nepravidelné

347. Vranovod. Koruna ostrožnatá. Kalich 2 kálkatý. Listy složené.

347. Tukule. Koruna ostrožnatá. Kalich 5 půlsečný. Listy jednotné.

309. Konítrud. Koruna 2 pyskatá, bez ostrohy. Kalich 5 půlsečný. Květy pazušní. Tobolka.

328. Rosmarín. Koruna 2 pyskatá. Kalich 2 pyskatý. Nitky zubkaté. Ořešky 2 — 4.

328. Šalvia. Nitky příčně stopečkaté. Jináče: Rosmarín.

327. Karbinec. Koruna nálevníkovitá, 5 laločnatá. Kalich stejně 5 zubatý. Ořešky 2 — 4.

312. Rozrazil. Koruna kolesovitá, 4 laločnatá. Kalich nestejně 4 — 5 půlsečný. Tobolka vykrojená.

b) Květy úplné, pravidělné

152. Čarovník. Zelina. Lupeny 2. Listy jednotné.

285. Ptáčízob. Keř. Koruna 4 násečná. Jahoda.

285. Šeřík. Keř. Koruna 4 násečná. Tobolka.

285. Jesen. Strom. Koruna 4 půlsečná neb 0. Listy perutnaté.

c) Květy neúplné

359. Slanorožec. Pozemní. Listy 0.

398. Okřehek. Poplavná. Listy jednotné.

K třídě: Žerucha, Vrba, Blahovoň, Ukryva.

Tř. III. Trojotnice

Jednomatnice

a) Květy úplné

206. Odolen. Kalich nedělený. Koruna hrvolatá. Tob. 1 pauzdratá.

207. Teruna. Kalich zubatý. Koruna bez hrvolu. Tob. 3 pauzdratá.

159. Zdrojotka. Kalich 2 kálkatý. Limec koruny 5 laločnatý.

b) Kvety neúplné, neplevaté

414. Kosatík. Lubina korunodobná, pravidělná: půlsečiny střídavé ohnuté.

412. Šefran. Půlsečiny přímé. Jináče: Kosatík.

413. Mečník. Lubina korunodobná, nepravidelná, 2 pyskatá.

360. Chruplavník. Lubina kalichodobná.

c) Květy neúplné, plevaté

+ Klásky dvojsměrné

436. Šáchor. Plevy nepočetné.

437. Šášina. Plevy 6—9.

++ Klásky kolkolem střechovité

437. Výš. Čnělka nečlánkatá. Dolní plevy menší.

438. Škřipina. Čnělka nečlánkatá. Dolní plevy větší.

437. Rydlozrník. Čnělka článkatá. Dolní plevy menší.

437. Palach. Čnělka článkatá. Dolní plevy větší.

440. Suchopeřník. Štětiny od plev o mnoho delší.

Sem: některé Trávy.

Dvojmatnice. Trávy

A) Klasaté. Klásky (aspoň jeden) úplně šedivé. Klas

a) Klásky střidavé, dvojsměrné

483. Smilka. Plevy 0.

483. Mátonoh. Pleva samotná.

480. Pšenice. Plevy dvě.

b) Klásky v klas více řádkový a více směrný rozložené

482. Ječmen. Klásky po 3 spolu u článků osi, jednokvětné.

482. Vlasana. Klásky 2 mnohokvětné. Jináče: Ječmen.

481. Žito. Klásky samotné. Chlopny šidlovité.

480. Pšenice. Klásky samotné. Chlopny hrálovilé.

B) Bludné. Klásky zřejme stopečkaté. Metlina, hlávka, hrozen

a) Klásky jednokvětné

+) Počet chlopem více, neb méně, nežli dvau

460. Závadník. Plevy 0. Kvítek bez zákrpu.

457. Mušec. Hašpan 1 chlopnatý.

455. Bér. Pleva 3 chlopnatá. Obojek mnohoštětinatý.

455. Proso. Pleva 3 chlopnatá. Obojek 0.

++) Pleva aj hašpan 2 chlopnaté

*) Pleva delší od hašpana

462. Pšeno. Plevy stejné neostěnaté, hašpan nevlasatý.

453. Braducha. Plevy stejné ostěnaté, stopečky bradaté.

454. Cirok. Hašpan vlasatý. Zákrp kvítka. Jináče: Braducha.

458. Bojín. Zákrp kvitka 0. Jináče: Cirok.

462. Sypanice. Pleva dolní menší. Hašpan šutý, vlasy šírosti plevy.

460. Řežnice. Pleva dolní větší. Hašpan šutý.

462. Kavil. Hašpan ostěnatý: ostěna nejdelší. Zákrp 0. Jináče: Řežnice.

461. Trstina. Vlasy širokosti plevy. Jináče: Kavil.

460. Řežnice. Vlasy překrátké. Zákrp 0. Jináče: Trstina.

461. Chundělka. Pleva dolní menší. Vlasy překrátké. Zákrp přítomný.

454. Bodloplev. Vrchní pleva cele hašpan otočuje. Hrozen. Jináče: Chundělka.

Sem: Poplevník, Oves, Blahovoň.

**) Pleva kratší od hašpana

458. Ukryva. Zákrp kvitka 0.

456. Ochvěj. Zákrp přítomný. Metlina odstálá.

459. Prstnatec. Zákrp přítomný. Klas prstnatý.

b) Klásky 2 mnohokvětné

+) Klásky hrbtem co člnek ostro stlačené

471. Lipnice. Kvítky šuté, vajcovité, se stopečkau pršivé.

464. Ometlina. Kvítky z většiny hrotité, hrálovité.

470. Milota. Kvítky šuté, vajcovité, se stopečkau výdržné.

463. Rákos. Kvítky šuté, různopohlavé.

474. Svízoklas. Kvítky ostěnaté, do vnitř okřivene, hrbtem lysé.

++) Klásky hrbtem nadmuté, přivalcovité

*) Hašpan šutý, neb ostěnau ze samého špice vystupující, zaopatřený

470. Třesula. Hašpan vždy šutý, dolné uťato-srdcatý.

473. Odemka. Hašpan vždy šutý, dolní zatupeno-uťatý.

474. Bezkolen. Hašpan vždy šutý, bruchatý a polooblý.

469. Perličník. Hašpan vždy šutý, potom chruplatý, 1 — 2 kvítky dokonálými.

475. Kostřava. Hašpan vždy hrotitý, neb ostěnatý, horní tenulinko-brvenný.

475. Psice. Hašpan všdy hrotitý. Klásky obojkaté.

477. Mrvka. Hašpan vždy ostěnatý, horní hřebenato-štětinatý.

463. Pěchava. Klas přikůlatý. Jináče: Mrvka.

Sem: Stoklas a Metlice drnatá.

**) Hašpan (aspoň jeden) hrbtem, a nikdy špicem ostěnatý

alfa) Ostěna v prostředku hašpana

465. Oves. Hašpan dolní násečný. Ostěna článkato-uloměná.

465. Ovsíř. Hašpan dolní násečný. Ostěna odstálá.

465. Krtovlasec. Hašpan dolní celý. Ostěna nekyjovitá.

465. Paličkovice. Hašpan dolní celý. Ostěna špicem kyjovitá.

457. Blahovoň. Dvojmatnice. Hrozen klasatý.

beta) Ostěna pod samým špicem hašpana

457. Tomkovice. Hašpan dolní celý.

468. Poplevník. Hašpan dolní násečný, kratší od plevy. Ostěna rozšířená.

469. Poliha. Ostěna stejná. Jináče: Poplevník.

477. Stoklas. Hašpan dolní násečný, delší od plevy.

Sem: Oves tenký.

gama) Ostěna nad spodkem hašpana

464. Metlice. Klásky 2 květné, výjma m. drnatau.

K třídě: Jedlinka, Kukuřice, Plevel a Kuřimor.

Tř. IV. Čtverotnice

Jednomatnice

a) Květy úplné

+) Koruna celolupenná, podplodná.

355. Šarobraz. Koruna nepravidělná. Hlávka obojkatá, modrá.

356. Jitrocel. Koruna pravidělná. Klas. Blizna šidlovitá.

349. Drobnyš. Koruna pravidělná. Květy v pazuchách. Blizna hlávkatá.

++) Koruna celolupenná, nadplodná

alfa) Květy v hlávkách, obojkem otočené. Listy vstříčné

208. Vorsanka. Lůžko plevaté, aj u nasledujících. Klonky zevnitřní delší od vnitřních. Kalich zevnitřní 4 mnohozubatý. Listy spolusrostlé neb úškaté.

208. Hrudník. Klonky zevnitřní kratší, i u nasledujících. Kalich zevnitřní 8 zubatý, vnitřní číšovitý.

210. Čertkus. Kalich zevnitřní 4 zelinovato-laločnatý, hluboko 8 brázdatý.

210. Chrastavec. Kalich zevnitřní suchářistý, 8 brázdatý: limcem zvonkatým.

209. Hlizník. Lůžko kosmaté. Kalich zevnitřní nebrázdatý, 4 více zubatý.

beta) Květy v pazuchách, neb v metlinatém vrcholíku. Listy zvrtlíkaté

201. Dřapula. Kalich 4 zubatý. Koruna nálevníkovitá.

201. Božcovník. Kalich neznačný, i u nasledujících. Koruna nálevníkato-zvonkatá. Plod suchý.

202. Svízel. Koruna plochá. Plod suchý.

202. Mořena. Koruna plochá. Plod důžný.

+++) Koruna mnoholupenná, nadplodná

197. Dřín. Keř. Kostkovice.

152. Kotvice. Vodní zelina. Ořech 4 trnitý.

b) Květy neúplné, podplodné

145. Toten. Listy perutnaté. Hustá hlávka.

419. Vesnín. Listy 2, jednotné, srdcaté. Hrozen koncovný.

379. Drnavec. Listy mnohé, i u nasledujících, obdlauhlo-vajcovité, celocelé. Květy v pazuchách.

144. Kontryhel. Listy přiokrauhlé, laločnaté. Květy rozdílné.

363. Kámforník. Listy šidlovité. Květy v pazuchách.

Čtveromatnice

396. Rdest. Poplavné. Květy neúplné. Kostkovice.

161. Čtveratník. Pozemní. Květy úplné. Tobolka.

K třídy: Hořec, Jilma, Lenolistník, Kokotice a Kormice.

Tř. V. Pětotnice

Jednomatnice

A) Květy úplné, celolupenné, podplodné

a) Ořešky 2 — 4

Hrtan koruny ledatyčinkatý

296. Ohuřečník. Koruna kolesovitá. Ledatyčinky vykrojené. Květy koncovné.

296. Púpník. Koruna přikolesovitá. Ledatyčinky přisrdcité. Květy pazuchaté.

295. Strošek. Koruna svícenovitá. Ořešky trníkaté.

295. Štělkucha. Koruna nálevníkovitá, i u nasledujících. Ledatyčinky blížencaté, stopečkaté. Ořešky trníkaté, stlačené.

297. Sláze. Trúbka koruny rovná. Ledatyčinky tupé. Ořešky přihladké.

298. Pipla. Trúbka koruny ulomená. Jináče: Sláze.

294. Ostrolist. Ledatyčinky 4 uhlaté, sedivé. Květy v pazuchách. Ořešky 4 hladké.

295. Dvojzrnec. Ořešky 2 hladké. Koruna od kalicha 2 kráte menší.

298. Kostival. Koruna trubkato-kyjovitá: limcem překrátkým. Ledatyčinky šidlovité.

Hrtan koruny bez ledatyčinek

299. Smohla. Koruna nepravidělná, přitlamatá.

299. Ruměnice. Koruna limcem přímým 5 šidlovitým. Ořešky 4. Kalich 5 násečný.

299. Voskovník. Ořešky 2. Kalich 5 půlsečný. Jináče: Ruměnice.

300. Plúcník. Koruna nálevníkovitá, i u nasledujících. Hrtan vlasatý. Kalich 5 násečný.

301. Kamýka. Hrtan 5 vlasato-štětkatý. Kalich 5 půlsečný. Květ bílý, neb fijalovitý.

298. Ostřen. Hrtan 5 vlasato-štětkatý. Kalich 5 násečný. Květ brunatý.

301. Nezábudka. Hrtan lysý. Kalich při 5 půlsečný. Květ modrý neb bílý. Ořešky 4.

294. Otočník. Hrtan lysý. Kalich 5 půlsečný. Koruna bílá, mezi laloky zubkatými. Ořešek 1.

b) tobolka 1 pauzdratá

Kalich 5 násečný

350. Pochybek. Trúbka koruny u vrchu stáhnutá.

351. Prvosna. Trúbka nestáhnutá.

Kalich 5 půlsečný

353. Okruha. Lodyha okolíkonosná. Limec koruny celý.

354. Bambulník. Lodyha 1 květná. Limec koruny, celý.

353. Úseka. Lodyha 1, neb 4 květná. Limec koruny mnohonásečný.

287. Vachta. Býl. Listy trojkaté.

352. Perutník. Býl. Listy peruťato-násečné. Květ bílý.

287. Plavín. Býl poplavný. Listy jednotné, srdcaté. Květ nažlutlý.

349. Kuroslep. Býl pozemní. Tobolka příčně šelivá. Květ modrý, neb načervenalý.

348. Čerkáč. Tobolka 5 chlopnatá. Květ žlutý. Jináče: Kuroslep.

c) Tobolka 2 pauzdratá

292. Jirnice. Listy perutnaté. Koruna kolesovitá, modrá.

306. Divizna. Listy jednotné. Koruna kolesovitá. Nitky bradaté.

293. Svlačec. Listy střelovité. Koruna zvonkovitá. Otáčivé.

291. Zeměžluč. Listy celocelé. Koruna svícenovitá. Neotáčivé. Býl 4 uhlatý.

305. Duvan. Listy celocelé. Koruna nálevníkovitá. Býl přioblý. Tobolka 4 chlopnatá.

305. Blen. Listy chobotité. Tobolka špicem víčkatá, hladká. Koruna brunatá, strakatá.

305. Durman. Listy chobotité. Tobolka spodkem příčně šelivá, trníkatá. Květ bílý.

d) Mechuřina, neb jahoda

303. Lilek. Okolík, neb rázsošník. Koruna kolesovitá. Jahoda i u nasledujících.

304. Pasvice. Hrozen. Koruna kolesovitá, žlutá. Listy perutnaté.

305. Rulík. Květy samotné, pazušní i u nasledujících. Koruna zvonkatá, brunatá.

304. Boborolník. Koruna kolesovitá, bílá. Jahoda kůlatá, kalichem zakuklená.

304. Papřika. Koruna kolesovitá, bílá. Jahoda zdlaužená, suchá.

304. Kustovnice. Koruna nálevníkovitá, růžová. Kalich 2 pyskatý. Jahoda.

287. Zimzelen. Koruna svícenovitá, modrá: násečinami šikmými. Mechuřina.

B) Květy úplné, celolupenné, nadplodné

a) Tobolka

+) Koruna zvonkovitá

276. Zvonec. Tyčinky 5. Terč květa plochý, nadplodný. Květy modré.

280. Žlazovec. Tyčinky 5. Terč květa vůkol čnělky v trúbku vyzdvýžený.

354. Žilenec. Tyčinky 10, z kterých 5 jalové. Květy bílé.

++) Koruna kolesovitá

275. Pavinec. Půlsečiny koruny špicem srostlé. Nitky šidlovité.

276. Zerva. Nitky u spodliny rozšířené. Jináče: Pavinec.

280. Ladizor. Půlsečiny koruny nesrostlé, dlauhosti kalicha.

b) Jahoda

200. Zimolýz. Koruna nepravidělná.

C) Květy úplné, mnoholupenné, podplodné

a) Květy nepravidělné, ostrožnaté

95. Skočec. Kalich 3 kálkatý, žlutý. Koruna 3 lupenna, žlutá.

54. Syrůtka. Kalich 5 kálkatý, zelený. Korona 5 lupenná, modrá i žlutá.

b) Květy pravidělné, bez ostrohy

90. Réva. Otáčivý Keř. Lupeny špicem spolusrostlé.

98. Brslen. Keř. Tyčinky v žlázatý terč vmístěné.

99. Řešetlák. Keř. Tyčinky od lupenů zakuklené.

D) Květy úplné, mnoholupenné, nadplodné

165. Meruzalka. Ker přímý. Květy samotné, neb v hroznu.

197. Břečtan. Keř otáčivý. Okolík. Lupeny bez nehtů.

E) Květy neúplné

160. Průtržník. Lubina 5 půlsečná, podplodná.

354. Sivaňa. Lubina 5 násečná, podplodná.

371. Lenolistník. Lubina 5 násečná, nadplodná.

K Jednomatnici: Mořena, Stavokřev.

Dvojmatnice

A) Květy neúplné

361. Merlík. Lubina 5 půlsečná, bez přívesku. Semena vodorovná.

362. Žminda. Lubina 3 — 5 půlsečná, bez přívesku. Semena přímá.

359. Solanka. Lubina 5 kálkatá, opakem příčně příveskovitá.

360. Bytel. Lubina 5 násečná, opakem krkvau, neb křídlem značená.

363. Cvikla. Lubina 5 násečná, spodkem trúbkovitě vaječník otočující.

360. Velblaudník. Lubina 0, neb 2 šupinky. Ořech křídlem otočený.

380. Jilma. Lubina 4 — 5 zubatá. Vaječník 2 pauzdratý. Strom.

B) Květy úplné, celolupenné

286. Luskáč. Koruna kolesovitá, 5 půlsečná: půlsečinami celocelými. Vaječníky 2.

288. Dubanka. Koruna kolesovitá, 5 půlsečná: půlsečinami třepenatými, medníkatými. Vaječník 1.

288. Hořec. Koruna zvonkovitá, 5 — 9 násečná, bez mědníků.

293. Kokotice. Cizopasná a bezlistá.

C) Květy 5 lupenné, nadplodné. Okolíkaté

a) Okolník, neb hlávka

173. Toito. Květy v hlávce sedivé.

172. Žindava. Okolník. Obojky nebarvené.

173. Jarmanka. Okolník. Obojky barvené. Řebra krkvato-zubatá.

172. Laločník. Okolník. Řebra hladká.

b) Okolík s okolíčkem

+) Plod zobatý, květy bílé

193. Třebule. Jedině zob ploda 5 řebratý: řezíky neolejníkaté.

194. Kerblík. Šeluzka tupo 5 řebratá: řebra stejná. Řezíky olejnikaté.

++) Plod nezobatý

alfa) Plod porostlý. Květy bílé, neb růžové. Zelišky mnohé

*) Zeliši 0, aneb jeden

Plody žihadlovité, udicaté, neb kotvičkaté

192. Krkoška. Prařebra štetinatá, pařebra kotvičkatá, neb údicatá.

192. Dývorec. Prařebra hrbetní, pařebra větší, kotvičkatá.

Plody puchaté, neb huňaté, neudicaté

182. Svínečka. Řebra 5, nitkatá, stejná. Čnělky přímé.

181. Sesel. Řebra 5, hrubá, vyzdvýžená. Čnélky zpakohnuté.

**) Zeliši mnohé

182. Žebřice. Plod huňatý 5 řebratý, boční řebra krajnatá.

189. Zapálička. Plod štetinato-drsnatý, 5 řebratý: krajem vůkol zhrubeným.

191. Stebelník. Plod žihadlovito-údicatý, 9 řebratý. Zeliši nezubaté.

191. Mrkev. Zeliši peruto-násečné. Jináče; Stebelník.

192. Mrkvaus. Plod měkoostěnatý a spolu žihadlovitý, 9 řebratý. Zeliši celocelé.

beta) Plod lysý, bez porostu

*) Květy žluté

aa) Zeliši a zelišky 0

196. Tromín. Listy býlobejmé, celé.

187. Kopr. Střapy listů nitkovité. Plod šošovicato-stlačený.

181. Úkrop. Plod přioblý. Jináče: Kopr.

188. Pasternák. Strapy listů vajcovité i obdlauhlé.

bb) Zeliši při 0. Zelišky mnohé

178. Púpkavice. Listy nedělené, celocelé.

174. Petruška. Listy mnohodělené, i u nasledujících. Plod blížencatý 5 stejně řebratý.

182. Koromáč. Plod obdlauhlý, 5 stejně řebratý; řebra křídlatá.

183. Zorja. Plod krajem 2 křídlatý.

185. Laskonohá. Plod krajem širší.

**) Květy bílé, aneb růžové, nikdy né žluté

aa) Zelišky 0

177. Bedrník. Řezíky 3 olejníkaté. Řebra 5, i o nasledujících.

174. Miřík. Řezíky 1 olejníkaté.

177. Sniť. Olejníky 0.

177. Kmín. Řezíky mnohoolejníkaté.

189. Timoj. Řezíky 1 olejníkaté. Řebra 9.

175. Bubolitka. Dvaudomá. Kořen bambulatý.

196. Kyšnec. Olejníky 0. Řebra 9.

bb) Zelišky mnohé

alfa alfa) Zeliši zubaté

196. Mázdřinec. Plod 9 řebratý, 2 blanatý.

178. Sevlák. Plod 5 stejně nitkato-řebratý: boční řebra krajnatá.

178. Opich. Boční řebra předkrajnatá. Jináče: Sevlák.

183. Zemona. Plod 5 stejně křídlato-řebratý. Kalich 5 zubatý.

176. Pakmín. Plod 5 stejně nitkato-řebratý. Kalich nepatrný.

beta beta) Zeliši nezubaté

+) Plod šošovicato-stlačený, krajem křídlatý, neb ostrý

190. Hladyš. Řebra 9.

188. Bolševník. Řebra 5, i u nasledujících. Kalich 5 zubatý. Řebra vzdálená.

185. Smldník. Kalich 5 zubatý. Řebra blízká. Olejníky na svořině, povrchní.

187. Jarva. Kalich 5 zubatý. Řebra blízká. Olejníky semenic zakryté.

187. Všedobr. Kalicha zuby neznačné.

++) Plod přioblý

Plod předně hluboko žlebatý

195. Bolehlav. Řebra čípkatá, vnitř plnistá.

195. Krablice. Řebra nečipkatá, vnitř dutá.

Žleb schází

Lupeny celé, nedělené

183. Koprník. Řebra nekřídlatá. Zuby kalicha neznačné.

184. Děhel. Řebra krajní křídlatá. Jináče: Koprník.

184. Výbolen. Řebra krajní křídlatá. Kalich 5 zubatý.

175. Syrorost. Řebra nekřídlatá. Kalich 5 zubatý.

Lupeny vykrojené, špicem ohnuté

183. Olešník. Kalicha zuby 0. Zelišky stejné.

180. Tetlucha. Zelišky půlzvrtlíkaté. Jináče: Olešník.

174. Rozpuk. Kalich 5 zubatý, i u nasledujících. Plod blížencatý. Bílek průsekem oblý.

180. Halucha. Plod valcovitý. Bílek přioblý.

176. Kosolist. Plod obdlauhlý. Bílek průsekem polooblý.

Sem: Průtržník, Chruplavník, Lebeda, Laskavec.

Trojmatnice

99. Skumpa. Listy jednotné, střídavé. Lupeny podplodné.

200. Tušalaj. Listy jednotné, vstříčné. Lupeny nadplodné.

97. Klokoč. Listy perutnaté. Lupeny podplodné. Hrozen.

199. Bez. Listy perutnaté. Lupeny nadplodné. Rázsošník.

Sem: Laskavec.

Čtver-Pětmatnice

58. Tolije. Kálky 5. Čnělky 4. Býl 1 listý a 1 květý.

82. Len. Kálky 5. Čnělky 5. Býl mnoholistý a květný.

58. Rosovník. Kalich 5 násečný. Lodyha.

355. Krásatina. Kalich suchářistý. Čnělky 5.

Sem: Špinák, Myšec, Rožec a Stokolen.

Tř. VI. Šestotnice

Jednomatnice

A) Květy úplné

19. Dříšťal. Keř pozemní, trnitý. Hrozen žlutý. Listy pilkaté.

198. Ochmet. Keř cizopasný, bez trnů. Klas zelený. Listy celocelé.

156. Kalužník. Zelina bahní. Květy v pazuchách samotné.

B) Květy neúplné. Lubina barvy koruny

+ Lubina nadplodná.

417. Bledule. Lodyha 5 — 7 květná. Půlsečiny lubiny stejné.

417. Bíbolenka. Lodyha 1 květná. Půlsečiny lubiny 3 kratší, vykrojené.

417. Narcis. Lodyha 1 květná. Násečiny lubiny stejné, ledakorunaté.

++) Lubina podplodná, 6 násečná.

429. Dennice. Lodyha více květná. Lubina nálevníkovitá, žlutá.

418. Kokořík. Hrozen, neb květy pazušní. Lubina zvonkatá neb valcovitá.

429. Modřenec. Hrozen. Lubina modrá.

+++) Lubina podplodná, 6 lupenatá

alfa) Blizna 3 násečná

429. Jarovít. Lupeny dlauho-nehtaté. Květ samotný. Listy pozdné.

420. Křin. Lupeny u spodku medníko-jamkaté. Býl 1 — 2 květný.

421. Kandík. Lupeny vnitřní 3-, u spodku 2 mozolaté. Listy 2. Květ samotný.

418. Chřest. Lupeny v stopku stáhnuté. Květy pazušní.

beta) Blizna jednotná, nedělená

+) Pelnice nepohyblivé. Medník 0

418. Vrtinoha. Lupeny 3 zevnitřní spodlinau vyduté. Květy v pazuchách.

423. Křivatec. Lupeny stejné. Vrcholík. Tobolka.

++) Pelnice pohyblivé. Medník 0

421. Kohátka. Lubina v článkatau stopku stáhnutá. Hrozen neb metlina.

424. Česnek. Lubina nečlánkatá. Květy v taulu. Okolík hlávkatý.

422. Snědek. Taul 0. Nitky v lůžko vmístěné. Hrozen.

420. Tulipán. Býl 1 květný. Čnělka 0. Jináče: Snědek.

424. Ladona. Hrozen. Nitky v spodlinu lupenů vmístěné.

+++) Pelnice pohyblivé. Medník přítomný

420. Lilija. Medník zdlaužený brázdatý. Býl vícekvětný.

421. Lojda. Medník příčný krkvatý. Býl 1 květný.

C) Květy neúplné. Lubina barvy kalicha

431. Sítina. Blizny 3. Tobolka mnohosemenná.

434. Bika. Blizny 3. Tobolka 3 semenná.

401. Šišvorec. Čnělka 0. Blizna sedivá.

Dvoj-Mnohomatnice

+) Květy v zvrtlíkách

368. Kyslice. Čnělky 2. Lubina 4 kálkatá.

394. Žabník. Čnělky mnohé. Kálky 3. Lupeny 3.

365. Šťovík. Čnělky 3. Lubina 6 půlsečná. Listy opasonosné.

++) Hrozen, aneb květ samotný

430. Kýchavice. Lubina 6 lupenatá. Listy pošvaté, elliptičné.

395. Trojzubec. Listy trávnaté. Blizny peřnaté.

431. Horna. Listy trávnaté. Blizny šidlovité. Hrozen.

430. Ocún. Květ samotný. Listy pozdné. Lubina 6 násečná, velká.

Tř. VII. Sedmotnice

348. Samosed. Koruna 7 půlsečná. Kalich 7 násečný.

90. Maďal. Lupeny 5 nestejné. Kalich 5 zubatý. Strom.

Tř. VIII. Osmotnice

Jednomatnice

A) Květy neúplné

368. Stavokřev. Zeliny. Nožky opasovité. Koruna přirůžová.

370. Vrabečník. Zelina. Květy v pazuchách, zelené.

370. Lýkovec. Kři. Květy krvavé. Listy hrálovité, celocelé.

171. Žluteník. Zeliny. Květy žluté. Listy obličkovité, čipkaté.

B) Květy úplné

+) Kři aneb stromy

89. Javor. Kalich 5 půlsečný. Lupeny 5. Plod 2 křídlatý.

282. Vřes. Kálky 4. Koruna 4 násečná, od kalicha kratší.

283. Bano. Kálky 4. Koruna 4 násečná, od kalicha delší.

281. Kýhanka. Kalich 4 zubatý. Koruna 4 násečná. Jahoda.

++) Zeliny

151. Pupalka. Listy jednotné, i u nasledujících. Květ žlutý. Semena lysá.

150. Kypra. Květy růžové aneb krvavé. Semena šticatá.

288. Žarcanka. Listy spolusrostlé. Květy žluté.

96. Rauta. Listy složené. Květy zelenavé.

Čtvermatnice

199. Pižmovec. Koncovná hlávka. Listy složené.

418. Vranovec. Květ samotný, koncovný. Listy 4, jednotné.

81. Jedlinka. Květy mnohé v pazuchách listau. Vodní.

Sem: Samovratec, Střevolak, Jilma.

Tř. IX. Devětotnice

395. Šmel. Lubina 6 lupenná. Okolík. Vodní.

Tř. X. Desetotnice

Jednomatnice

A) Koruna 1 lupenná

282. Bahnitka. Tobolka 5 pauzdratá.

282. Tolokňanka. Kostkovice 5 kostkatá.

B) Koruna 5 lupenná

129. Žmarlika. Strom. Koruna motýlovitá.

284. Samovratec. Bezlistá zelina: lodyhau šupinatau.

283. Hrušník. Listy jednotné, vajcovité. Květy bílé. Zeliny.

283. Rojovník. Listy jednotné, rovnošíré. Keř plstnatý.

97. Třevdava. Listy perutnaté. Hrozen růžový koncovný. Přímá.

96. Nadseda. Listy perutnaté. Květy pazušní, žluté. Leživá.

Sem: Rauta, Žluteník.

Dvojmatnice

160. Chmeřek. Koruna 0. Kalich 5 zubatý.

165. Lomikamen. Květy úplné, i u nasledujících. Tobolka 2 zobatá, dírkau šelivá.

60. Šater. Tobolka 4 chlopnatá, i u nasledujících. Kalich spodlinau nahý. Lupeny volno rozšířené.

65. Mydelník. Kalich spodlinau nahý. Lupeny z náhla v nehet súžené.

61. Klinec. Kalich šupinatý. Jináče: Mydelník.

61. Spořík. Kalich šupinatý. Lupeny volno-rozšířené.

Trojmatnice

66. Hostcovník. Kalich 5 zubatý. Lupeny 5. Jahoda 1 pauzdratá.

66. Lesna. Tobolka dolně 3 pauzdratá. Jináče: Hostcovník.

74. Kurčuka. Kalich 5 kálkatý, i u nasledujících. Tobolka 3 chlopnatá. Nitky všecky šidlovité.

76. Brložník. Tobolka 3 chlopnatá. Nitky střídavé, rozdílné.

77. Plevel. Tobolka 6 chlopnatá. Lupeny vykrojené. Semena bez příveskův. Okolík.

76. Střevolak. Tobolka 4 — 6 chlopnatá. Lupeny vykrojené. Semena přiveskatá.

78. Kuřímor. Tobolka 6 chlopnatá. Lupeny půlsečné.

76. Písečnice. Tobolka 6 chlopnatá. Lupeny vykrojené. Semena bez příveskův.

Čtver — Desítimatnice

73. Kormice. Kálky 4. Lupeny 4. Čnělky 4. Tobolka 4 chlopnatá.

359. Líčidlo. Lubina 5 kálkatá. Čnělky 10. Jahoda.

161. Rozchodník. Kalich 5 půlsečný. Vaječníky 5. Čnělky 5.

71. Drema. Kalich 5 zubatý. Tobolka 5 — 10 zubatá. Čnělky 5.

95. Šťavel. Kálky 5. Listy trojkaté.

73. Stokolen. Kálky 5. Listy šidlovité, jednotné.

79. Měkula. Kálky 5. Listy nešidlovité. Tobolka 5 chlopnatá.

79. Rožec. Tobolka 10 chlopnatá. Jináče: Měkula.

Tř. XI. Dvanáctotnice

+) Čnělka 1

159. Kuřínoha. Lupeny 5. Kalich 2 násečný.

155. Plakún. Lupeny 6. Kalich 12 zubatý.

372. Kopytník. Lubina 3 násečná.

++) Čnělky 2 — 12

141. Řepík. Kalich udicatými ježi porostlý.

141. Obojec. Kalich 5 zubky pod limcem ozbrojený.

57. Rezedka. Květy nepravidělné. Tobolka špicem šelivá. Čnělky 3.

163. Netřesk. Čnělky 12. Důžné zrostliny. Lupeny 12 i více.

Sem: Kukuvík.

Tř. XII. Dvadcetotnice

Jednomatnice

157. Pustoryl. Tobolka 4 — 5 pauzdratá, podkvětná.

130. Mandloň. Kostkovka suchá, nepravidělně šelivá.

130. Broskvoň. Kostkovka důžná, nešelivá, dírkatá.

130. Slivoň. Kostkovka důžná, nešelivá, bez dírek.

Dvoj — Pětimatnice

+) Koruna podplodná

134. Kukula. Kalich 10 násečný. Lupeny žluté.

132. Tavola. Kalich 5 násečný. Lupeny bílé, aneb růžové.

++) Koruna nadplodná

147. Mišpuloň. Květy přisamotné. Kostkovice širokým terčem končená.

147. Kdauloň. Květy přisamotné. Jablko 2 — 5 pauzdraté: pauzdrami mnohosemenatými.

147. Kizilník. Vrcholík, neb květy pazušní. Kostky v důžný kalich pohřížené.

146. Hloh. Vrcholík. Kostkovice uzulenkým terčem zaopatřená.

148. Bělona. Vrcholík. Pauzdra jahody, neúplné, 2 násečné.

148. Hruše. Okolík. Jablko 2 — 5 pauzdraté: pauzdry mnohosemenatými.

148. Břek. Rázsošník. Pauzdra jahody nedělená.

Mnohomatnice

+) Kalich 5 násečný

141. Růže. Lupeny 5. Semena v kalichu zavřená. Ledajahoda.

135. Malinák. Lupeny 5. Kostkovice mnohé, na lůžku. Lísty složené.

133. Pidikeř. Lupeny 8 — 9. Listy jednotné.

++) Kalich 8 — 10 násečný

134. Kuklík. Lupeny 5, i u nasledujících. Plod suchý, lůžko valcovité, ořešky ostěnaté.

137. Mochna. Plod suchý, lůžko nadmuté, ořešky šuté.

136. Jahodník. Plod důžný. Lupeny dlauhosti kalicha i delší.

137. Pětilistník. Plod důžný. Lupeny od kalicha 3 kráte kratší.

140. Nátržník. Lupeny 4. Kalich 8 násečný.

Tř. XIII. Mnohootnice

Jednomatnice

20. Leknín. Lupeny mnohé, bílé, bez medníka.

20. Stúlik. Lupeny mnohé, žluté, s medníkem.

87. Lípa. Lupeny 5. Kálky sebe stejné. Strom.

53. Devaterník. Lupeny 5. Kálky 2 menší. Keř.

21. Mák. Lupeny 4. Kálky 4. Tobolka okrauhlá.

22. Sivucha. Lupeny 4. Kálky 4. Šešula. Stopky 1 květné.

22. Vlaštovičník. Lupeny 4. Šešula. Okolík.

18. Bělohlav. Lupeny 4. Kálky 2. Jahoda.

Dvoj — Mnohomatnice

A) Květy ostrožnaté

15. Ostrůžka. Květ nepravidělný, 1 ostrožnatý.

15. Orlíček. Květ pravidelný, 5 ostrožnatý. Býl. Listy složené.

7. Myšec. Květ pravidelný. Kálky ostrožnaté. Lodyha. Listy jednotné.

B) Květy úplné, bez ostrohy

18. Ploštičník. Kálky 4. Lupeny 4.

12. Orsej. Kálky 3. Lupeny medníkaté.

7. Pryskyřník. Kálky 5. Lupeny medníkaté. Vaječníky 1 pauzdraté.

6. Slepomák. Kálky 5. Lupeny bez medníků. Vaječníky 1 vaječkaté.

7. Batinka. Vaječníky 2 pauzdraté. Jináče: Pryskyřník.

19. Pivoňka. Kálky 5 listodobné. Medník 0. Vaječníky více vaječkaté.

4. Jatrník. Kálky 3. Medník 0. Vaječník 1 vaječkatý. Květ modrý.

C Květy neúplné, bez ostrohy

a) Medníky v květu lupenodobné

16. Oměj. Květ nepravidělný. Horní lupen šišakovitý.

14. Čerňucha. Květ pravidělný, i u nasledujících. Medníky 2 násečné.

12. Upolín. Medníky límcem rovnošíré.

13. Čemeřice. Medníky trubkovité. Lubina výdržná.

13. Talovin. Medníky trubkovité. Lubina pršivá.

14. Kukuvík. Medníky kukučkaté. Přímá.

2. Větvina. Medníky lopatkaté, tupé. Otáčivá.

b) Medníky v květu 0

12. Blatauch. Listy jednotné, srdcaté, čipkaté.

3. Žlatucha. Listy složené, i u nastávajících střídavé. Plod bez chvosta.

2. Plamínek. Listy jen u jedné jednotné, — vstřícné. Plod chvostatý. Obojek 0. Býl.

4. Pohanina. Obojek mnohonásečný. Plod bez chvostu.

5. Koníklec. Obojek mnohonásečný. Plod dlouho-chvostatý.

Tř. XIV. Dvojbatnice

A) Nahosemenné

a) Koruna 1 pyskatá: pysk horní schází

345. Ožanka. Pysk 5 laločnatý. Trúbka koruny nevlasatá.

344. Tratitop. Pysk 3 laločnatý. Trúbka koruny vnitř vlasatá.

b) Koruna 2 pyskatá, zvrtlopyská

325. Bazalika. Pysk kalichu horní, celocelý, dolní 4 zubatý. Koruna bílá.

325. Lavandule. Kalich přistejně zubatý. Koruna modrá.

c) Koruna 2 pyskatá, né zvrtlopyská

+) Kalich 2 pyskatý

alfa Tyčinky od sebe vzdálené, né rovnoběžné

330. Dauška. Tyčinky přímé a rovné.

331. Marulka. Tyčinky špicem lukovitě nakřivené. Koruna krvavá.

332. Medúň. Kalich zadně člnkato-řebratý. Koruna bílá. Jináče: Marulka.

332. Jazva. Obojek pod zvrtlíky štětinatý. Koruna krvavá. Jináče: Medúň.

beta Tyčinky pod pyskem sblížené, lukovité a rovnoběžné

335. Daubravník. Vlasy v trubce koruny 0, i u následujících. Kalich nafaukaný. Pelnice křížaté.

342. Pavezník. Kalich pysky celocelé, horní štítatý.

334. Dračíhlava. Kalich pysky zubaté.

343. Černohlav. Vlasy v trúbce přítomné. Nitky pod špicem rožkaté.

340. Hojník. Vlasy přítomné. Koruna v kalichu cele zavřená.

++) Kalich přistejně 5 násečný

alfa) Tyčinky od sebe vzdálené, né rovnoběžné

326. Máta. Koruna nálevníkovitá, 4 stejně násečná.

330. Dobrámysel. Koruna při 2 pyskatá, 4 nestejně násečná.

333. Hysop. Koruna při 2 pyskatá, při 6 násečná: horní hluboko násečný.

331. Šťubrík. Koruna přistejná, při 5 násečná: horní vykrojený.

beta) Tyčinky pod pyskem sblížené, lukovité, rovnoběžné

aa) Trubka koruny bez vlasatého prstena

341. Nežiha. Koruna dlauhosti kalicha.

333. Kocúrník. Pysk koruny dolní hoře strmící, číšovitý.

339. Bukvice. Pysk koruny horní celocelý, dolní plochý.

333. Oponec. Pysk koruny horní vykrojený. Pelnice křížaté.

bb) Trubka koruny vnitř vlasatá

335. Hluchavka. Laloky boční pyska koruny dolního, štětinaté.

336. Ziabor. Laloky boční pyska koruna dolního, 2 rožkaté: rožky duté.

341. Srdečník. Laloky nezubaté, později pyskem koruny pokrutěným.

342. Sapě. Tyčinky nitkato-přiveskovité.

338. Čistec. Boční tyčinky ven a zpakohnuté.

336. Pitulník. Laloky ostré. Květ žlutý.

340. Jablučník. Lalok prostřední, dolního pyska vykrojený. Čnělka s tyčinkami v trúbce zavřená.

341. Měrnice. Čnělka a tyčinky dlauhosti pyska. Jináče: Jablčník.

B) Semena v tobolce zavřená

a) Listy 0. Lodyha šupinatá

319. Zubovník. Pysk koruny horní celocelý. Žláza pod vaječníkem.

318. Záraza. Pysk koruny horní vykrojený. Žláza 0.

b) Listy přítomné. Kalich 5 násečný

321. Všivec. Koruna 2 pyskatá, pysk vrchní od boku stlačený. Pelnice hrotité.

308. Krtičník. Koruna 2 pyskatá, přikůlatá, vnitř příveskovitá. Pelnice šuté.

346. Železník. Koruna přistejná. Vaječník 4 pauzdratý. Pelnice šuté.

319. Blanatník. Pelnice hrotité. Jináče: Železník.

317. Jilovatník. Vaječník 1 pauzdratý. Jináče: Železník.

c) Kalich 5 půlsečný

310. Květel. Koruna 2 pyskatá, s ostrohau. Tob. chlopnami šelivá.

310. Hledík. Koruna 2 pyskatá, hrvolatá. Tobolka dírkami šelivá.

309. Náprstník. Koruna náprstníkovitá, 4 násečná. Tobolka chlopnami šelivá.

d) Kalich 4 násečný

323. Okocel. Kalich od koruny barvenější. Semena křídlatá.

324. Světlík. Pysk koruny horní plochý. Semena řebratá, nekřídlatá.

323. Kokrhel. Pysk koruny horní člnkato-stlačený. Semena křídlatá, mnohá.

320. Černýš. Semena hladká, nekřídlatá, 2 — 4.

Tř. XV. Čtverbatnice

A) Šešulkaté

a) Šešulka 2 článkatá, 2 pauzdratá, a 2 semenná

52. Řepča. Článek dolní stopkatý; púpořina nejdelší. Květ žlutý.

52. Katrán. Púpořina nejkratší. Květ bílý. Jináče: Řepča.

48. Dvojštitec. Články blížencaté. Květ žlutý.

b) Šešulka 1 článkatá, 1 semenná

51. Samopauzdrec. Šešulka kůlatá, čnělkatá, 1 pauzdratá.

51. Boryt. Klinovitá, stlačená, 1 pauzdratá: přehrada dírkatá.

51. Kolničník. Vajcovitá, 3 pauzdratá: pauzdry na se položenými.

51. Povázka. Hruškovitá, 3 pauzdratá: vrchními bočními jalovými.

c) Šešulka 1 článkatá, více semenná

+)Dvojpauzdratá a 2 semenná

50. Blahobýl. Napuchnutá, tvrdá. Květy drobné.

48. Stěničník. Stlačená, měká. Lupeny papršlekaté, velké.

48. Žerucha. Stlačená, měká. Lupeny stejné, střední.

++) Dvojpauzdratá, nejméně 4 semenná.

alfa) Šešulka člnkatá

46. Penízek. Chlopny křídlaté. Plod vykrojený.

50. Urvobýl. Chlopny křídlaté. Plod nevykrojený.

49. Včasnín. Chlopny nekřídlaté. Pauzdro 2 semenaté.

50. Kokoška. Chlopny nekřídlaté. Pauzdro mnohosemenné.

beta) Šešulka nečlnkatá

42. Lunatice. Stopečkatá, stlačená, velká. Květ lillavý.

42. Šedík. Nestopečkatá. Lupeny 2 půlsečné. Sem: Hladimora výrodky.

41. Tařice. Lupeny celocelé, nažlutlé. Nitky zubaté.

45. Napucha. Lupeny celocelé, bílé. Nitky ulomené.

43. Skalokráska. Nitky nezubaté. Pauzdro 2 semenaté.

45. Ližičník. Pauzdro mnohosemenné. Plod přikůlatý. Chlopny 1 pražilaté.

45. Chřen. Chlopny bez pražily. Jináče: Ližičník.

43. Hladimor. Plod elliptičný.

46. Lnice. Plod hruškovitý, čnělku udržující.

B) Šešulaté

a) Šešula mnohočlánkatá, mnohopauzdratá

52. Řetkev. Oblá, zaostřená. Semena kůlatá.

b) Šešula nečlánkatá, 2 pauzdratá, v každém semenu 1 řádková

+) Chlopny 1 pražilaté

38. Kapusta. Plod přioblý. Semena úplně kůlatá. Žlazy při tyčinkách.

40. Huseničák. Semena obdlauhlá. Jináče: Kapusta.

35. Trýzel. Plod 4 prásmatý. Semena obdlauhlá. Žlázy 0.

27. Hydozel. Plod tlapkatý. Žlázy přítomné.

26. Osennák. Plod 2 řezý. Žlázy přítomné.

++) Chlopny bez pražil

32. Večernice. Plod přioblý, 2 řezý. Kalich zavřený. Blizna 2 krňkatá.

31. Kýčelnice. Plod tlapkatý, hrálovitý. Kalich zavřený. Blizna celá.

29. Cyngocel. Plod tlapkatý, rovnošírý. Kalich odstalý. Blizna celá.

+++) Chlopny 3 — 5 pražilaté

39. Horčice. Kálky přeodstálé. Plod přioblý. Semena kůlatá.

33. Hulevník. Kálky odstálé. Plod rovnošírý, tlapkatý. Semena obdlauhlá.

c) Šešula nečlánkatá, 2 pauzdratá, v každém pauzdru 2 řádková

38. Ochechule. Plod 4 prásmatý.

27. Strmobýl. Plod rovnošírý, tlapkatý. Květ bílý.

40. Sudošík. Květy žlutkovité. Jináče: Strmobýl.

40. Pestrúň. Plod rovnošírý, přioblý. Květ bílý, čárkatý.

25. Křez. Plod šešulkatý, chlopny bez pražíl.

Tř. XVI. Jednobratice

Desetotnice

156. Žitvenník. Keř. Listy rovnošíro-hrálovité.

91. Kakost. Zeliny. Tyčinky všecky pelniconosné. Listy posekané.

94. Čapínůsek. Zelina. Tyčinky 5 jalové. Sem: Kakost drobný.

Mnohootnice

86. Podslunečník. Kalich jednotný, 5 násečný. Jednoslaupkatá.

86. Paprvožeň. Kalich zevnitřní 3 násečný. Mnohoslaupkatá.

85. Proskurník. Kalich zevnitřní 6 — 9 násečný.

84. Sléz. Kalich zevnitřní 3 kálkatý.

86. Prosvirník. Kalich zevnitřní mnohokálkatý.

Sem: Len, Stavokřev, Šťavel, Vítod, Čerkáč a Motýlovité.

Tř. XVII. Dvojbratice

A) Šest — osmotnice

24. Rautička. Listy složené. Vaječník 1 vaječkatý. Šestotnice.

23. Chocholauš. Listy složené. Vaječník vícevaječkatý. Šestotnice.

59. Vítod. Listy jednotné. Z 5 kálek, 2 křídlaté. Osemotnice.

B) Desetotnice

a) Listy jednotné, aneb trojkaté

+) Kalich 2 pyskatý

100. Krutopysk. Listy dolní trojkaté. Čnělka krůžidlato-pokrutěná.

100. Kručinka. Listy jednotné. Čnělka nepokrutěná.

102. Čilimník. Listy trojkaté, výma: střelovitý.

++) Kalich 5 násečný. Listy trojkaté

alfa) Člnek zobatý

104. Jehlice. Nitky 1 bratné. Lusk nekřídlatý. Květy růžové.

113. Ledenec. Nitky 2 bratné. Lusk nekřídlatý. Květy žluté.

114. Křídlolusk. Lusk 4 křídlatý. Jináče: Ledenec.

beta) Člnek nemá zob, a je ostrý aneb tupý

107. Dětel. Květy hlavkato-kůlaté. Lusk od kalicha kratší.

106. Komonice. Květy v hroznech. Lusk od kalicha delší.

105. Tolice. Květy v hlávkách neb v hroznech. Lusk kvintovně pokrutěný, aneb srpovitý.

106. Seněnka. Květy v okolíkách, neb samotné. Lusk rovnošírý, zdlaužený.

b) Listy prstnaté, listečky počtu 5

113. Bělodětlín. Člnek tupý. Křídla příčně bublinatá. Květ bílý.

c) Listy perutnaté, nepárné (Upoňka schází)

+) Nitky jednobratné

105. Úročník. Nitky k špici širšé. Hlávka žlutá neb červená.

114. Štědřenec. Nitky k špici šidlovité. Hrozen bílomodrý.

++) Nitky dvojbratné. Čnělka lysá

116. Ostropysk. Člnek pod špicem hrotitý. Lusk mnohosemenný.

120. Víčenec. Člnek šikmo uťatý. Lusk 1 semenný.

117. Hřebešek. Člnek tupý. Lusk mnohosemenný, při 2 pauzdratý.

115. Čečorka. Lusk stopečkatý, 1 pauzdratý. Jináče: Hřebešek.

121. Cizrna. Lusk tupý. Lusk 1 semenný.

+++) Nitky dvojbratné. Čnělka puchatá

115. Žanovec. Lusk stopečkatý, mechuřinatý, nafaukaný. Keř.

120. Kopyšník. Struk. Člnek nezobatý. Hrozen.

119. Ranostaj. Struk u kolena stáhnutý. Okolík.

119. Podkovník. Struk u horního švíka chobotitý. Okolík.

115. Trnovník. Lusk. Hrozen. Strom.

d) Listy perutnaté, párné (Upoňka často přichodí)

125. Šošovice. Čnělka horně vlasatá. Upoňky přítomné.

127. Lecha. Čnělka horně vlasatá, rovnošírá. Upoňky 0.

126. Hrachor. Upoňky přítomné. Jináče: Lecha.

125. Hrách. Čnělka horně vlasatá, člnkato-žlebatá. Upoňky 0.

121. Ledník. Čnělka kolkolem, aneb horně puchatá. Kalich 5 násečný.

129. Bob. Čnělka kolkolem puchatá. Kalich 2 pyskatý.

Tř. XVIII. Mnohobratice

87. Třezalka. Tobolka. Nitky 3 bratné.

Tř. XIX. Spoluložnice

A) Všecky kvítky jazyčkaté

a) Páper jednotný. Lůžko lysé

+) Zákrov 5 kvítkatý: kvítky v jednom řádku

262. Chúchola. Plevús nitkato-zobatý. Klonky 5 — 8. Květ žlutý.

263. Srnečník. Plevús nezobatý. Klonky do 8. Květ krvavý.

++) Zákrov mnohokvítkatý: kvítky víceřádkové

alfa) Páper stopečkatý

263. Locyka. Zákrovek 0. Klonky mnohé, nestejné dlauhosti.

265. Smetaník. Zákrovek přítomný i u nasledujících. Klonky mnohé.

262. Radyk. Býl prutnatý, listnatý. Klonky 8. Kvítky 7 — 12.

261. Pleška. Lodyha bezlistá. Klonky a kvítky velmi mnohé.

beta) Páper sedivý

266. Skarda. Zákrovek přítomný. Plevús oblý, aneb tlapkatý.

264. Mlíč. Zákrovek 0. Plevús tlapkatý. Zákrov dolně bruchatý.

268. Jestrabník. Zákrovek 0. Plevús oblý. Zákrov dolně stejný.

b) Páper pernatý

260. Prasenník. Lůžko plevaté.

258. Kozíbrada. Lůžko nahé. Klonky 8 — 12, dolně spolusrostlé.

260. Plodonoh. Lůžko nahé. Klonky nepočetné. Mozol ploda širší od něho.

259. Hadímor. Mozol ploda od něho kratší. Jináče: Plodonoh.

257. Púpava. Plevús volno súžený i u nasledujících. Papršleky pápera spodlinau širšé.

258. Hořkozel. Papršleky pápera vnitřní méně vlasaté.

258. Oštrba. Papršleky zevnitřní pápera věnčekaté.

c) Páper 0

256. Čákanka. Páper krátulenko mnohoplevatý.

256. Černovňať. Páper 0. Listy dolní lautnaté.

256. Pětihranec. Páper 0. Listy dolní, celé, zubaté.

B) Všecky kvítky trubkaté

a) Lůžko plevaté

+) Páper 0, aneb pernatý

252. Požluk. Páper 0. Plevús 4 řebratý.

243. Štrbák. Páper pernatý, spodlinau prstenatý. Klonky hrotité i trnité.

246. Čertopoloch. Páper pernatý, i u nasledujících. Klonky vykrojené s hrotem, spodkem důžné.

249. Krasovlásek. Klonky vnitřní slamenné, papršlekodobné. Květ slamenný.

250. Pilucha. Klonky přihrotité. Květ krvavý. Páper bez prstena.

246. Ostropes. Klonky hrotité. Nitky jednobratné.

++) Páper vlasatý, aneb plevatý

248. Lopúch. Klonky špicem udicaté, vnitřní barvené. Páper vlasatý.

255. Suchokvět. Klonky neudicaté, vnitřní barvené. Páper plevatý.

219. Dvojzubec. Plevús špicem 2 — 4 šidlato-ostěnatým. Zákrovek.

252. Chrpa. Plevús spodlinau 1 zubatý. Květy papršlekaté. Páper plevatý.

246. Bodlák. Páper vlasatý 1 řádkový, spodlinau prstenatý.

251. Serpucha. Páper vlasatý víceřádkový, spodlinau neprstenatý.

252. Zázuber. Páper hrálovitý, víceřádkový.

b) Lůžko lysé

+) Páper 0

242. Bělotrn. Zákrov 1 kvítkatý.

223. Kratinoha. Zákrov 1 — 9 klonkatý, kyprý.

226. Palín. Klonky mnohé. Plevús nekřídlatý.

228. Vrátyč. Klonky mnohé. Plevús 4 uhlatý, čárkatý.

223. Rusohlav. Klonky mnohé. Plevús špicem zobatý.

++) Páper vlasatý

alfa) Zákrov 1 řádkový, jednotný, přizákrovečkatý

212. Mačicha. Všecky kvítky obojího pohlaví.

213. Bělokopytník. Kvítky terča obojího pohlaví, papršleka ženské.

214. Podběl. Papršlek ženský, — kvítky mužské jedno- a ženské víceřádkové.

beta) Zákrov víceřádkový, střechovitý

aa) Klonky cele suchářisté, často barvené

226. Slamiha. Kvítky ženské málo, 1 řádkové.

224. Plesnivec. Kvítky ženské málo, mnohořádkové.

bb) Klonky jen špicem suchářisté, aneb cele zelinovaté

212. Vševěd. Listy prstnaté. Lůžko stejné, lysé.

248. Volčec. Listy perutato-násečné. Lůžko plástňaté.

224. Úplavičník. Listy jednotné, celocelé. Košatníky v klubech 5 uhlaté.

215. Zlatovlas. Listy jednotné. Klonky listům podobné. Vrcholík.

223. Bohatinka. Listy jednotné. Klonky od listů rozdílné, kostraté. Vrcholík. —

C) Kvítky papršlekaté

a) Lůžko lysé

+) Páper vlasatý

aa) Zákrov střechovitý, nestejný, klonky mnohořádkové

alfa) Papršlek jiné barvy, nežli terč

217. Turan. Kvítky ženské víceřádkové.

215. Hvězdník. Kvítky ženské 1 řádkové.

beta) Papršleka barva stejná s terčovau

222. Hnidoš. Vlasy pápera vnitřní delší. Pelnice chvostaté.

221. Oman. Vlasy stejné. Pelnice chvostaté.

218. Živitelník. Vlasy stejné. Pelnice bez chvosta.

bb) Zákrov stejný, klonky 1 — 3 řádkové

alfa) Zákrov spolu se zakrovkem přítomný

237. Lomihnát. Býl listnatý.

213. Devětsil. Lodyha šupinatá.

beta) Zákrov valcovitý. Zákrovek 0

237. Jazyčník. Zákrov 2 vstříčnýma a zdlauženýma pastopkáma otočený.

235. Prha. Zákrov bez pastopek. Klonky 2 řádkové.

236. Popelník. Klonky 1 řádkové. Páper jednotný.

217. Lučavice. Klonky 2 řádkové. Páper dvojnásobný.

gama) Zákrov plochý, aneb kůlatý. Zákrovek 0

216. Stomatečník. Lodyha bezlistá.

234. Ovena. Býl listnatý. Páper jen u terčovitých kvítků.

235. Rakolak. Býl listnatý. Páper přítomný.

++) Páper 0

217. Sedmikrása. Lodyha bezlistá.

232. Harmún. Býl. Klonky nestejné. Lůžko duté, valcovito-nadmuté.

232. Kopřetina. Lůžko plnisté, přinadmuté. Jináče: Harmún.

b) Lůžko plevaté

229. Tisícilistník. Páper 0. Papršlek přiokrauhlý.

230. Rmen. Páper 0. Papršlek zdlaužený.

220. Volovec. Páper krátký. Plevúsi krajní 3 uhlaté.

220. Slunečník. Páper krátký. Plevúsi jednotvářné.

Tř. XX. Matotnice

Jednootnice

a) Pysk lubiny spodlinau ostrožnatý

+) Vaječník pokrutěný

408. Vemenník. Pysk rovnošírý, zdlaužený, celocelý. Listy 2.

407. Kukučník. Pysk špicem 3 zubečkatý. Listy mnohé. Jináče: Vemenník.

406. Děvana. Pyska lalok prostřední předlauhlý, pokrutěný.

401. Vástváč. Pysk zkrátěný, 3 násečně-laločnatý. Vaček přítomný.

405. Žezhulník. Vaček 0. Jináče: Vstáváč.

++) Vaječník nepokrutěný

408. Holoplus. Pysk 2 článkatý. Lubina zvrtlopyská, odstalá. Listy 0.

408. Bludolýzník. Lubina stejná. Ostroha nenafaukaná, kolmá. Jináče: Holoplus.

b) Pysk lubiny bez ostrůhy

+) Pysk 2 článkatý

409. Okrotice. Vaječník sedivý, pokrutěný. Lubina stúlená.

409. Kruštík. Vaječník stopkatý, jen stopkau pokrutěnau. Lubina odstálá.

++) Pysk nečlánkatý

411. Koralice. Listy 0. Ostrůha cele k lubině přirostlá. Pysk celocelý.

410. Hnízdovník. Listy 0. Ostrůha 0. Pysk hluboko 2 násečný.

410. Dvojlístek. Býl 2 listnatý. Pysk 2 — 3 násečný.

411. Sudopel. Býl 2 listnatý, 3 prásmatý. Pysk celocelý.

407. Tořič. Býl listnatý. Pysk celocelý tupý, aneb 5 násečný. Bambuly.

411. Pokrut. Listy kořenné i u nasledujících. Klas kvintatě-pokrutěný, jednostranný.

410. Hranopel. Kořen plazivý. Pysk celocelý. Klas vlasodobný.

412. Boruta. Bambuly. Listy (1 — 4) vajcovité. Pysk celocelý, končatý.

407. Maudník. Bambuly. Listy (4) štětinaté. Pysk celocelý, tupý.

408. Výžkopa. Bambula 1. Pysk hluboko 3 násečný.

Dvoj — Šestotnice

412. Střevičník. Pelnice 2. Listy vajcovito-hrálovité. Květy koncovné.

372. Podražec. Pelnice 6. Listy srdcité. Květy v pazuchách.

Tř. XXI. Jednodomice

A) Stromy aneb kři

381. Ořešák. Listy perutnaté.

392. Sosna. Listy četinaté. Šupiny šiškové, špicem zhrúbené.

392. Jedla. Listy četinaté. Šupiny šiškové, špicem ploché.

382. Líska. Listy srdcato-vajcovité, pilkaté. Lubina šupinatá, celá, 8 tyčinkatá.

381. Dub. Listy cbobotité. Lubina 5 — 9 půlsečná, 5 — 9 tyčinkatá.

381. Kaštan. Listy hrálovité, pilkaté. Lubina 6 půlsečná, 10 — 20 tyčinkatá.

381. Buk. Listy vajcovité, ledazubaté. Lubina 5 — 6 násečná, 10 — 15 tyčinkatá.

389. Březa. Listy vajcovité, dvojnásobně pilkaté, aneb čipkaté. Lubina 3 kálkatá, 6 tyčinkatá.

382. Hrab. Listy krkvaté. Lubina cela 6 — 12 tyčinkatá. Jináče: Březa.

390. Olše. Listy vajcovité, přiokrauhlé. Řasa. Lubina 4 násečná, aneb 3 kálkatá, 4 tyčinkatá.

380. Morušeň. Listy srdcité. Řasa 0. Lubina 4 půlsečná, 4 tyčinkatá.

B) Zeliny

a) Květy úplné

395. Střelovka. Listy střelovité. Lupeny 3. Kalich 3 půlsečný.

153. Stolist. Listy perutnato-půlsečné, zvrtlíkaté: strapy vlasodobnými.

157. Tykev. Listy srdcito-5 laločnaté, upoňkaté, i u nasledujících. Pelnice srostlé. Semena krajem hrubší. Těkvice.

158. Dyně. Pelnice nesrostlé. Semena krajem ostrým. Těkvice.

158. Posed. Pelnice nesrostlé. Semena krajem tupým. Kostkovice lysá.

158. Lubenka. Pelnice srostlé. Kostkovice ježatá.

b) Květy neúplné

+) Tyčinka 1

400. Změj. Listy oštěpnato-střelovité. Taul. Horní.

400. Ďablík. Listy srdcité. Taul. Vodní.

397. Štětovník. Listy štětinaté v zvrtlíku. Květy pazušní.

398. Vodan. Listy rovnošíré, zubaté. Kostkovice suchá, 1 semenná.

154. Žabívlas. Listy rovnošíré. Močární. Kostkovice suchá v 4 zárodníky rozpadivá. Květy pazušní.

373. Pryšec. Listy rozličné, mlíko vypuštějící. Tobolka 3 kostkatá. Rázsošník.

++) Tyčinky 3

453. Kukuřice. Ženské klasy v pošvách zakuklené.

441. Ostřice. Pleva 1 chlopnatá. Vaječník obojkatý. Listy trávnaté.

399. Orobinec. Pálka. Močární.

400. Zevar. Klas kůlatý. Močární.

+++) Tyčinky 4

379. Kopřiva. Listy vajcisté, aneb srdcité, vstříčné. Květy pazušní.

++++) Tyčinky 5 — mnoho

358. Laskavec. Lubina 3 — 5 kálkatá. Tobolka příčně šelivá.

274. Voškovník. Lubina 5 zubatá. Květy obojkaté. Ledatobolka 2 semenatá.

155. Rohula. Lubina mnohokálkatá. Strapy listů štětinaté. Vodní.

145. Krvavec. Lubina 4 půlsečná. Ořešky 2 — 3. Listy perutnaté. Hlávka.

363. Lebeda. Lubina květa mužského 5 kálkatá. Mošnička 1 semenatá.

Tř. XXII. Dvojdomice

A) Stromy aneb kři

391. Jalovec. Listy četinaté. Keř. Květy ženské koncovné, po tři.

391. Tis. Listy četinaté. Strom. Květy ženské koncovné, samotné.

388. Topol. Listy rhombično-přiokrauhlé. Keř i strom. Lubina celá.

383. Vrba. Listy rovnošíré i vajcovité. Lubina 0.

373. Šicha. Listy rovnošíré. Drobný Keř. Kálky, lupeny a tyčinky po 3.

198. Jemelo. Listy obdlauhlé. Keř cizopasný. Tyčinky 4. Koruna 4 půlsečná.

B) Zeliny

+) Vodní

394. Ondina. Listy bez žihadel. Tyčinky 9. Lupeny 3.

393. Řezan. Listy žihadlovité. Tyčinky 12 více. Lupeny 3.

++) Pozemní

379. Konopa. Listy prstnaté. Tyčinky 5.

379. Chmel. Listy jednotné. Býl otáčivý. Tyčinky 5.

420. Čipkovník. Květy u lista vyrostají. Tyčinky jednobratné. Lubina 6 půlsečná.

161. Čermokořen. Holní. Listy důžné. Tyčinky 8. Kalich 4 půlsečný.

378. Kur. Nivní. Tyčinky 9 — 12. Lubina 3 půlsečná. Blizny 2.

363. Špinák. Záhradní. Tyčinky 4. Lubina 4 půlsečná. Čnělky 4.

Tř. XXIII. Mnohodomice je v XXII. a XXI. třídy obsažená.

Tř. XXIV. Tajnosnubnice čili KMEN II. „Zrostliny sklépkovaté“ se vynechávají, a budaucně tiskem vydané býti mohau.



[2] ot stč = otec; baťo stč = strýc, starší bratr; brat = bratr; mat = matka, pod čimž se slaupek rozumí.

« predcházajúca kapitola    |    



Gustáv Reuss

— revúcky lekár, zakladateľ slovenskej vedeckej fantastiky, autor prvej botaniky Slovenska, historik, venoval sa aj národopisu, archeológii, zemepisu a astronómii. Viac o autorovi.



Nové knihy, novinky z literatúry - posielame priamo do Vašej mailovej schránky. Maximálne tri e-maily týždenne.



Copyright © 2006-2009 Petit Press, a.s. Všetky práva vyhradené. Zlatý fond je projektom denníka SME.
Web design by abaffy design © 2007

Autorské práva k literárnym dielam   

Ďalšie weby skupiny: Prihlásenie do Post.sk Új Szó Slovak Spectator
Vydavateľstvo Inzercia Osobné údaje Návštevnosť webu Predajnosť tlače Petit Academy SME v škole
© Copyright 1997-2018 Petit Press, a.s.