ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

1
Škoda se jest stala v tej Uherskej zemi,
neb(oť) pominulo rozkošné veselí.

2
Tá zlatá koruna dolu s hlavy spadla
i všeliká pomoc tebe opustila.

3
Když vítez(s)ký hajtman^[2] mečem porazen jest,
s mlékem také medem tá zeme vzatá jest.

4
Dokud tvá koruna na tvej hlave byla,
dotud turecká zem nic neuškodila.

5
Na moháč(s)kém poli Ludvík král zahynul,^[3]
tehdy tvá koruna na cizího padla.

6
Kde Horný Belehrad^[4], kde Dolný Belehrad,^[5]
kde byl král Mathiáš, dobrý obránce náš.

7
Kde Siget, kde Pápa, Bezperín, Palota,^[6]
jenž Chorvátskej zemi byli na pomoci.

8
Kde Temešvár zámek^[7], kde Šarvarsky zámek,
kteríž proti Turkom často bojovali.

9
Pod Budínem (Uhri) mnoho Turkov zbili,
nedarmo se Turci vždy na ne hnevají.

10
Neb často bašové císare prosili,
by Jáger dobýval, na to ho doviedli.

11
V Konštantinopoli bašom takto rekel,
bíkom také vajdom takto jest povedel:

12
„(Ja) Jágerský zámek do gruntu polámem
a Jágerské mesto do gruntu vypálim.

13
Zrabujem Košice, mestá i dediny,
a tak se ja ponstvím^[8] nad svými neprátelmi!“

14
Když to císar^[9] mluvil, prišel k nemu posel:
„Je(de)n hlavný kalauz(?)^[10] takto jest povedel,

15
že Uhri a Nemci Hatvan dobývají
a tvojich vítezuv všeckých postínali.“

16
Když to císar slyšel, velmi se rozhneval,
uherskej smelosti velmi se podivil.

17
Ihned tábor zebral, pod Jáger se strojil
s bašmi i s bíkami, svojimi junáky.

18
K Jágerskému mestu kdy se približoval,
uherští vítezi hned o tom zvedeli.

19
Veliký hlas a krik v Jágerském meste byl,
neb turecký tábor len na tri míle byl.

20
Šátory vytáhli na jágerském poli —
lituj, Pane Bože, tu Uherskou zemi!

21
Staral se jest císar, o to se poradil
s bašmi také s bíkmi, svojimi junáky,

22
že jágerští vítezi na ne uderili,
oni pro krik velký kopije lámali.

23
Hned (v) najprvnejším harci^[11] tureckou zástavu
Uhria jsou dostali i turecké delá.

24
Ihned jsú ji (v)znesli na vysokou vežu,
na červenou vežu, na veselý Jáger.

25
Vtom se jest rozhneval ten turecký císar,
hned pustil jest k šturmu čtyricet tisíc lidu.

26
Druhýkrát jest pustil čtyri tisíc lidu,
uherští vítezi meli s nimi bídu.

27
Ti zrádci janičiari, co sou učinili!?
Pod bašty jsou mnoho prachu nasypali!

28
Vtom se bašty sem tam hnedky rozmetali
a našich vítezov všeckých postínali.

29
Strelbu pak velikou Turci učinili,
a tam jsou vítezi mnohí pohynuli.

30
Čtvrtýkrát jest pustil padesát(e) tisíc,
a v tom šturmovaní zámek jsou dostali.

31
Najprv jsou pak išli bílí Šaračíni,
a za nimi išli červení Šaračíni.

32
Potom opet išli čierni Šaračíni
a za nimi išli bašové, vajdové.

33
Ihned postínali uherských vítezúv,
niekterí z nich ušli na stajomné brány.

34
Proti nim jest bežal ten tatársky vajda —
zvázavši jim ruce nazpak jich priviedli.

35
Jakožto dobytek tak jich prodávali,
po ringu^[12] vodili, karbáčmi švihali.

36
Do Budína mnoho husárov priviedli,
(z) čehož se bašové velmi radovali.

37
I jest Uherská zeme velmi spustatená,
o uherských vítezov velmi se ulekla.

38
Niekdo plače otca a niekdo matere,
niekdo pak pacholka a niekdo tovaryše.

39
Po jágerském vzatí více jich zhynulo,
v kterémžto polovic jest jich nezústalo.

40
Gergely Mikuláš (z) Zvolenskej stolice,
vyvýšený Mátháš, jágerský Kiss Andráš^[13],

41
vítez Bory Mihál,^[14] uherský dobrý pán,
zahynul ta(m) též ten palanský kapitán.

42
Toto vám zrobila veliká nesvúrnost
mezi Uhry, Nemci, veliká bezbožnost.

43
Našu Uherskú zem když Turek rabuje,
dvakrát víc od Turka Nemec ji morduje.

44
Jakové jest stromoví, takové ovotcí,
jsú Nemci vopilci a známi pažerní^[15] vítezi.

45
Malou starost mají zem obhajovati,
vetšú starost mají zem pustatovati.

46
Když v tábore ležia, v kocky, karty hrají,
(s) slépkami a s husmi v dedinách harcují.

47
Když Nemci uslyšia, že Turci na nich jdú,
do Nemeckej zemi oni preč ta ujdú.

48
Neboja sa lidé od bašúv neb vajdov
jako od neverných pažerníkúv Nemcúv.

49
Nebo když uslyšia, že již Nemci idú,
co jako pred Turky oni utíkat musejí s vozmi.

50
V tejto našej zemi velká spustatelost
stala se od Nemcúv i také od Turkúv.

51
Pane Bože, dej nám lepších časúv meti(?)
uherského krále v Budíne vidieti.

52
Tá píseň zložená od Kemíň Istvána,
od Kemíň Istvána toho kapitána,

53
roku tisíceho také petistého
devadesáteho (a k tomu šestého).