ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

Národní domácí kuchařka česko-americká

Vyzkoušené a praktické návody ku přípravě pokrmů spůsobem českým i americkým

Druhé rozšířené vydání

Pro česko-americké hospodyně částečně sepsala a částečně sebrala, neb dle jiných spolehlivých pramenů a své zkušenosti upravila Marie Rosická.

Omaha, Nebraska

Tiskem a nákladem Národní tiskárny, 509 — 511 Již. 12. Ul.

1904

Copyrighted 1904 by Marie Rosická

Předmluva k prvnímu vydání

Ačkoliv máme již několik spisů z oboru umění kuchařského, přece jsem se odhodlala zavítati s knihou touto do česko-amerických domácností, v té naději, že dostane se jí příznivého uvítání a přijetí. Podnětem ku kroku tomuto bylo příčin několik. První a hlavní byla ta, že, sledujíc s uspokojením pojednávání členkyň Besídky v Hospodáři o kuchyňských předmětech a seznavši, po vyzkoušení mnohých z nich, že jsou dobré a praktické, jsouce vyzkoušeny a psány ze zkušenosti osobní, zželelo se mi té spousty poučení, jež obsahovaly, neboť jsouc roztroušeno po mnoha ročnících Hospodáře, musilo by nevyhnutelně přijít v zapomenutí. Aby tedy tyto cenné, praktické předpisy, aspoň ty z nich, které jsem sama vyzkoušela a o jichž prospěšnosti se přesvědčila, zůstaly poněkud v soustavném pořádku a přehledně upraveny, pojala jsem zprvu myšlénku sebrati je v jedno. Však započavši práci, přišla jsem k poznání, že bude lépe, když tuto sbírku ještě rozhojním a doplním, tak aby tvořila úplnou praktickou knihu kuchařskou.

Další pohnutkou ku kroku tomuto bylo mi, že některé z dřívějších spisů z tohoto oboru psány byly jen tak ledabyle, s úplnou neznalostí poměrů i práce v česko-amerických kuchyních. Tak ku příkladu připomínám sobě, že jedna z takových knih obsahovala popis „pohankového koláče“. Pověstný onen „patiskař“, jenž tento skvost vydal, překládal totiž důsledně „buckwheat cakes“ co „pohankové koláče“, nevěda ani tolik o kuchaření, aby mohl při překládání seznati, že jest to vlastně praobyčejný pohankový „lívanec“, o který se jedná. Jelikož lívance se nazývají po anglicku „pancakes“, aneb „cakes“, a jelikož někteří „cakům“ říkají po česku „koláče“, překládal ovšem ve své důkladné neznalosti důsledně ,pohankové koláče‘. V jiné knize tohoto „patiskaře“ dočetli se opět čtenáři američtí, mimo jiné nesmysly, též následujícího: „V Americe upravují umělá vejce ve velkém. Žloutek dělá se z rýžové mouky, škrobu a jiných přísad; bílkovina upravuje se z aluminum.“ Něco takového může se ovšem věřiti o Americe v Čechách, ale aby takový nesmysl psal někdo v Americe, kde každý ví, že to není pravda, že to pouhá smyšlenka, v knize, mající sloužiti k poučení, k tomu jest zapotřebí již notné porce nevědomosti, obzvláště pak k tomu, že se bílkovina připravuje z kovu aluminu, čili hliníku.

Od té doby vydáno bylo ovšem již dílo záslužnější, kteréž psáno jest s lepším pochopením, však přece jen s nedostatečnou znalostí domácí kuchyně americké. Nedovedu sobě pomysliti úplnou knihu o americkém kuchaření, v níž není ani uvedena příprava „bisketů“. Pak také zdá se mi, že jest zapotřebí knihy, v níž by bylo více návodů k jednodušší přípravě pokrmů pro domácnosti obyčejné. Domácnosti panské spisu takového nepotřebují, neboť mají své kuchaře a kuchtíky.

Spisy kuchařské, vydávané v Čechách, jsou čím dále tím méně způsobilými k potřebě zdejší. Nehledě k tomu, že psány jsou pro kuchyňské poměry a okolnosti tamnější, stávají se zde nepochopitelnými též tím, že v novějších vydáních vesměs uváděny jsou míry metrické. Ve starších vydáních byly míry staré, loty a libry, kteréžto míry byly druhdy známy aspoň těm, kdož v Čechách vyrostli. Však nynější míry jsou známy pouze jen těm, kteří v posledních letech sem přijíždí; starším osadníkům americkým, tak jako těm, kdož jsou zde vychováni, jsou úplně cizími, poněvadž nebyly používány v Čechách před odjezdem prvnějších a nejsou též používány zde. Majíc na zřeteli to, aby spis tento byl co možno praktickým pro domácnost, vystříhala jsem se kde možno uvádění vah a měr vůbec, uvádějíc množství potřebné kde možno na koflíky a lžičky, tak že kuchařce, kteráž by pokynů v tomto spisu obsažených následovala, není zapotřebí míti neustále po ruce vah a měr.

Z toho, co předesláno, seznají mé milé sestry v povolání, že jsem měla na zřeteli při spisování této knihy následující věci:

1. Sebrání mnohých praktických předpisů a návodů, podaných od různých zkušených hospodyň a roztroušených po různých číslech Besídky Hospodáře.

2. Sestavení skutečně praktické knihy kuchařské, dle kteréž by každá hospodyňka, i začátečnice, mohla chutná jídla připravovati.

3. Sestavení knihy, v kteréž by nalezla každá pokyny ku přípravě pokrmů amerických, jakož i českých, způsobem náležitým a obvyklým zde podle okolností.

4. Sestavení knihy, v kteréž uvedeny jsou takové míry a váhy, jež má kuchařka stále při ruce.

5. Sestavení knihy, z kteréž by české hospodyně, jež neznají americký způsob kuchaření, mohly se o témž poučiti a naproti tomu, mladé hospodyňky zde vychované, jež snad americký způsob kuchaření znají, mohly se přiučiti též českému.

Na jak dalece se mi to podařilo, o tom nechť soudí ctěné sestry v povolání. Připomínám pouze ještě, že mimo množství předpisů, kteréž jsem sebrala z Besídky, větší díl sepsala jsem ze své zkušenosti a k ostatním byla mi z velké míry vodítkem Vávrové Pražská Kuchařka, kterouž chovám již po patnáct neb dvacet roků ve své domácnosti a o kteréž jsem se přesvědčila, že jest skutečně dobrou a praktickou pro obyčejné domácnosti.

Bylo by mým přáním, aby ctěné sestry v povolání vyzkoušely při příležitosti vše, co v následujících stránkách jest obsaženo a pak zkušenosti své sdělily v Besídce Hospodáře, jakož i vše jiné a praktické, co jim známo jest a se osvědčilo, tak aby, jestli dojde snad k druhému vydání spisu tohoto, mohl býti dle toho opraven a doplněn.

Spisovatelka

Slovo k druhému vydání

Když jsem před dvěmi lety přikročila ku sepsání Domácí Kuchařky, činila jsem to pouze jen za tím účelem, aby dostalo se mým družkám v povolání, česko-americkým hospodyňkám, spisu opírajícího se o zkušenosti, vědouc dobře, že takového spisu jsme až dosud zde postrádali. Však netajím se tím, že byla jsem v pochybnostech, zdali dostane se práci mé v kruzích povolaných příznivého přijetí. Proto netřeba mi ujišťovati, že s velkým uspokojením a potěšením chápu se znova péra, abych upravila k tisku vydání druhé, rozšířené a zdokonalené, v době nad očekávání brzké, kratší, než kdy před tím v této zemi jakákolivěk kniha znovu vydána byla, což jest důkazem přízně, s jakou práce má přijata byla. A nejen to, nýbrž další uznání spatřuji též v tom, že došlo též mnoho dotazů, zdali spis můj je, aneb vydán bude v jazyku anglickém, což ovšem záporně zodpovídáno býti musilo.

Z toho soudím, že práce má nebyla nadarmo o to jest mi ovšem velkým zadostučiněním i naději se, že i toto druhé vydání přijato bude s takovou přízní, jako bylo vydání prvé.

V úctě,

Spisovatelka