ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

25. — Nápis: Poslední pokus.

26. — V černi zableskne světlo, rozšiřuje se a je viděti strašidelnou tvář Jednookého uprostřed jeho kouzelnického pelechu.

27. — Nápis: Jednooký!

28. — Nemocná žena vleče se skalami k Jednookému. (Hlubočepské kaňony!!)

29. — Nemocná žena váhá před pelechem Jednookého.

30. — Jednooký se vyhrabává ven a oslovuje ji.

31. — Nemocná žena líčí Jednookému své utrpení a dává mu peníze.

32. — Jednooký se chechtá, usedá a dává svou radu.

33. — Nápis: Vezmeš protěž, uvadlou myrtu a kukuřičné vousy a hřbitovní kapradí; a štěpinu z rakve. Uděláš z toho kytičku a ovážeš ji praménkem svých vlasů. A tuto kytičku hodíš za mladou dívkou, zdravou a svěží — ale která musí přijít po plynoucí vodě. Když to uděláš, přejde tvá nemoc na ni a ty ozdravíš. (Tento nápis nejlépe švabachovými písmeny!)

34. — Nápis: Nová naděje.

35. — Nemocná žena ve své světnici, sáhne si na hlavu, přistupuje k oknu.

36. — Pohled z okna na Vltavu; na řece táhnou sem a tam loďky.

37. — Nemocná žena trhá hřbitovní kapradí.

38. — Nemocná žena odtrhuje štěpinu z rakve.

39. — Nemocná žena doma u stolu; přebírá kapradí, myrtu, protěž a kukuřičné vousy, spojí do kytičky, připojí štěpinu z rakve, drží v ruce, zaváhá.

40. — Záchvat bolestí.

41. — Položí kytičku na stůl a rozhodným pohybem ustřihne si kadeř vlasů.

42. — Kytičku zaváže, ukryje v šátku na prsou a odchází ke dveřím.

43. — Opouští s kytičkou domek.

44. — Postaví se na přístavní můstek nebo na hráz a pohlíží v očekávání s neklidem na řeku.

45. — Pohled na řeku; nikde ani loďky. Šerý den.

46. — Nemocná žena, tvář, pohled netrpělivosti a beznaděje.

47. — Zírá na řeku, celá figura; řeka úplně opuštěná; žádná loďka nepřichází.

48. — Nemocná žena zdrcena plíží se od řeky, na prsou za šátkem svírá kytičku.