České prvotiny

Poušt je život, tam, kde srdce není,
srdce tlící v citu lásky svaté;
tam jen slast, kde v líbém spoluznění
duše dobré vážu nitě zlaté;
      tam, kde v jedno pnou se dvě bytnosti,
      kde dvě srdce jednak vždy cítí:
      Tam jen sladký jest nektar mladosti,
      tam jen hvězda blaženosti svítí.

Těš se tedy, Sestro Ušlechtilá,
tys v té bráně pozemského raje,
tebe zlatá cnost krásně zblažila,
lásky sladké ovoce ti zraje;
      neb ty věčné květovonné svazky
      jenž ruku Tvou s rukou Jeho pojí,

      jsou cíl pravé, ušlechtilé lásky,
      která srdce ctných milenců kojí.

Kráčiž líbě tou květnatou cestou
věrně šťastná v náručí milence,
oblaž Toho, jehož jsi nevěstou,
pleť mu lásky neuvadlé věnce;
      sdílej s Ním vždy losu Tvého číši,
      žite blaze v lásky zlatém chrámě:
      Neb „kde duše s duší se pomíší,
      v citu jednom zem i nebe máme!“