ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

Praní prádla

Pečlivá hospodyně dříve nežli dá prádlo do praní, zašije a vyspraví každou sebe menší dírku v prádle se nacházející, neboť by se při dalším praní ještě více prádlo roztrhalo; to samé platí též o natržených dírkách, utržených knoflíčcích atd. Spravuje-li se totiž prádlo již po vyprání, před žehlením, tu se opět pošpiní. Pereme-li v pondělí, musíme již v neděli večer veškeré špinavé prádlo sebrati a do knížky k tomu určené zapsati. Řádná hospodyně dá práti nebo pere sama vždy v pondělí, aby měla tu nejnamáhavější práci co nejdříve za sebou. Prádlo namočí se do studené vody měkké a ponechá se několik hodin v ní odmočiti; máme-li vodu tvrdou, tu nutno k ní přidati jednu až dvě hrsti ve vřelé vodě rozpuštěné sody. Prádlo namáčíme tím způsobem, že do připravené vody vkládáme nejdříve prádlo jemné, na př. kapesníky, košile, zástěrky, bluzy, šatečky, pak ložní prádlo, spodky atd. Máme-li k namáčení prádla vodu měkkou, tu namáčíme prádlo již v neděli nebo den před prádlem večer; při vodě tvrdé, změkčené přidáním sody, namáčíme prádlo teprve v den praní — časně z rána, neboť prádlo při delším ležení v sodnaté vodě rádo žloutne. Mezi tou dobou obstaráme si snídani i část úklidu, pak prádlo na valše rychle překulíme, abychom je zbavily povrchní nečistoty a podle potřeby velmi špinavá místa pomydlíme, propereme, čímž si mydlinky od rychlého znečištění ochráníme. Prádlo dobře vymáchané a vyždímané řádně po obou stranách namydlíme; je-li pradlena mladá, nezkušená, tu jest dobře, když mýdlo na prádle jemným žíněným kartáčkem všude rozetře. Pak se prádlo postupně do necek složí; v kotli neb větším hrnci rozvaříme (na tvrdou vodu čítáme asi čtvrt kg sody) jeden kousek dobrého jádrového mýdla na tenké plátky rozřezaného. Takto připravenými vlahými mydlinkami polijeme v neckách připravené prádlo a necháme přikryté jednu až dvě hodiny odležeti; pak odpíráme na valše prádlo po obou stranách a v rukách zejména obruby u košil, límečky, manžety, podle potřeby znovu namydlíme a dále pereme. V zimě mydlinky dobře přihříváme. Je-li prádla mnoho a dosti špinavého, nutno vyprané házeti do studené vody, pak je vymáchati, dobře vyždímané řádně pomydliti (opět po obou stranách) a dáti pak do studené vody, přidati k němu nakrájeného mýdla s trochou sody a dáti vařiti. Máme-li prádla méně špinavého, stačí, když je nemácháme ve studené vodě, nýbrž dobře vyždímané trochu ještě pomydlíme a házíme do kotle nebo hrnce k vyvaření (máme-li vodu tvrdou, pak nutno do ní přidati opět o trochu více sody i mýdla, jinak bychom nečistotu s prádla neodstranily); při vodě měkké sody do vyvárky nedáváme, neboť, jak již v předu udáno, po mnoho sodě prádlo žloutne.

Prádlo vyvařujeme při prudčím varu as po čtvrt hodiny, až voda na něm sežloutne; déle vařiti ho však nenecháme, neboť by nám sežloutlo. Část vyvařeného prádla vyndáme z hrnce ven opatrně silnějšími vařečkami (abychom ho nepotrhaly); do mydlinek v hrnci přidáme trochu studené vody a další prádlo k vyvaření určené: Hospodyňka musí vždy dbáti, aby byly mydlinky ostřejší, což pozná, když měkkost vody zkouší mezi prsty; vrzají-li mydlinky mezi prsty, pak nutno přidati ještě trochu sody. Jsou-li mydlinky správně upraveny a opatrně i řádně se odepírá, pak lehce a bez námahy se nečistota s prádla odstraní; žlutost, pot a skvrny na prádle pustí pak jen správnou vyvářkou. Ku praní krajek a vyšívání použijeme žíněného kartáčku, kterým odstraníme každou nečistotu z nich a ušetříme prádla, neboť pereme-li prádlo takové neopatrně v rukou, tu se snadno tenké nitky přetrhají. Kartáčku takového můžeme dobře použíti i pro prádlo hrubší.

Když odepraly jsme prádlo bílé, pak vložíme do zbylých mydlinek prádlo světlých barev (takové, jež barvy nepouští), které jsme dříve ve studené vodě vymáchaly a vyždímaly. Prádlo kanafasové atd., které pouští, zejména modré a černé, odpíráme vždy po vyvářce, ve které je méně sody nebo vůbec žádná.

Takové světlobarevné prádlo, zejména košile zefírové, zástěrky a pod. dáme vždy po vyvářce na chvíli do těch mydlinek napařiti — zjasní. Když jsme všecko prádlo odepraly, kartáčkem necky čistě vymyjeme, vodou vypláchneme a starším kouskem prádla vytřeme; pak vyndáme do nich z kbelíku vyvařené prádlo a opět je na valše a v rukách propíráme. Vyprané prádlo srovnáme do čistých necek nebo kbelíku a polijeme je čistou, hodně ohřátou vodou a necháme as hodinu státi, pozorně, aby nám voda úplně nevychladla. Tímto způsobem vymočí se z prádla zbytky sody i mýdla, čímž toto stává se bělejším a od zkázy se uchrání. Na vymáchané prádlo pak nalije se čistá, studená voda a nechá se do druhého dne (přes noc) vyloužiti — zběleti. Ráno se prádlo z této vymáchá; je-li snad voda ještě kalná, pak vymácháme prádlo ještě jednou, neb mácháním stává se prádlo jasnějším.

Chceme-li prádlo bíliti, pak je čistě odeprané vymácháme, rozprostřeme na čistý trávník a za stálého kropení čistou vodou na slunci bilíme. Nedbalým kropením na bělidle, necháme-li prádlo při něm zaschnouti, prádlo se poškozuje; nejlépe, když prádlo bílíme vždy nějakou hodinu na jedné straně, pak je obrátíme a bílíme opět na druhé straně. Prádlo s bělidla vymácháme, pomydlíme a vyvaříme. Je-li voda měkká a prádlo čisté, pak není třeba již vyvářky, tu prádlo jen řádným mácháním v čisté vodě dokončíme. Prádlo barevné nedáváme nikdy na bělidlo, neboť barva by na slunci při bílení vyrudla; prádlo takové věšíme vždy do stínu — nikdy na slunce! Vymáchané prádlo nejprve modříme, pak teprve škrobíme.

Jiný způsob praní prádla

Větší množství silně ušpiněného prádla lze vyprati tímto způsobem:

Prádlo namočí se do studené měkké, nebo nemáme-li této, tedy do tvrdé, sodou a trochem boraxu změkčené vody a nechá se v ní nějakou hodinu odležeti; pak se na valše překulí, v téže vodě dobře vymáchá, vyždímá, řádně po obou stranách pomydlí, složí do necek a polije se teplými mydlinkami, ostřejšími, které však nesmějí býti vřící. Nechá se tak asi dvě hodiny odležeti pak se opatrně nejdříve na valše, potom v rukách odepírá, veškeré obruby, švy, límečky, manžety, kraje náprsenek, rukávy v podpaždí (ponejvíce potem silněji zašpiněné) se znovu řádně pomydlí, dále v rukách znovu propírají, při čemž se prádlo častěji do mydlinek ponořuje.

Mnohá nezkušená pradlena myslí si, že již řádným dřením prádla na valše špínu s prádla odstraní a na praní rukou zapomíná; teprve po vymandlování prádla však vidí, že na kapesnících, košilích, cíchách okraje jsou špinavé.

Na řádném a dokonalém odepírání prádla nejvíce záleží, jinak se nám špína na prádle zapaří, kterou pak těžko z prádla odstraníme; nesmíme proto nikdy při praní a odepírání prádla s prací spěchati — neb práce kvapná i tu jest málo platná!

Odeprané prádlo házíme ihned do čisté vody, z téže pak řádně vymácháme, dobře pomydlíme, složíme postupně — jak jsem již vpředu uvedla — prádlo do kbelíku a zalijeme je následovně upravenými mydlinkami: Asi na 70 — 100 kusů prádla dáme do kotle vody rozkrájenou čtvrtku dobrého, plnotučného, jádrového mýdla, hrst sody nebo balíček prací a bílící sody. Používáme-li vody tvrdé, tu nutno dáti o půl balíčku této prací a bílící sody více. Necháme vše dobře rozvařiti a vřící nalijeme na prádlo v kbelíku se nacházející, dobře to přikryjeme větší poklicí a pokrývkou a necháme přes noc do druhého dne do rána odležeti. Druhého dne z rána prádlo pozorně odepíráme. Vyždímané házíme do studené vody do kotle k vyvaření; do vody měkké přidáme půlku nakrájeného, zvláště v hrnku rozvařeného mýdla, do vody tvrdé pak nutno přidati trochu sody nebo prací a bílící sody A. Kejřové. Nejlépe, když vodu znova mezi prsty vyzkoušíme, zdali nevrže.

Máme-li na prádle nějaké šmouhy nebo zastaralé skvrny, pak je opět řádně po obou stranách pomydlíme, přivedeme prádlo do varu a vaříme tak dlouho, až voda na něm sežloutne, jak již vpředu udáno. Část vyvařeného prádla vyndáme vždy do necek, schladíme je trochou studené vody a pak prádlo rychleji vypereme, neboť tu již není třeba té opatrnosti jako při odepírce samé. Vyprané prádlo složíme pak do kbelíku, polijeme je vařící vodou a necháme v ní prádlo as po dvě hodiny ze sody a mýdla vyloužiti. Poté je v této vodě řádně vymácháme a necháme je v neckách ve studené vodě do druhého dne vymočiti; pak prádlo již podle dříve uvedeného způsobu dokončíme.

Tento způsob prádla jest sice zdlouhavější, avšak pro nezkušenou pradlenu daleko spolehlivější neboť nemůže se tak lehko nečistota v prádle zapařiti.

Když prádlo již odepíráme, pak nepřidávejme do mydlinek nějaké snad opomenuté špinavé prádlo, zle by se na nás podobná zapomětlivost vymstila — zejména když vhodíme podobné prádlo do horkých mydlinek! Takový kus prádla nemožno pak ani vyprati neb se nám na něm špína zapaří. Takové prádlo možno pak jen v létě řádným vybílením opět do pořádku přivésti!

Stane-li se nám podobná příhoda, že musíme kousek takého opomenutého prádla přiložiti, tu nejlépe jest, když necháme ho nějakou dobu ve studené vodě močiti, pak ho vymácháme, pomydlíme a teprvé pak k ostatnímu prádlu přidáme; je-li podobné opomenuté prádlo málo znečištěné, tu jest nejlépe přidati je do chladnějších mydlinek — po vyvářce a dáti je pak samotné vyvařiti.

Třetí způsob praní prádla

Takto doporučují práti prádlo velmi znečištěné a zpocené. Prádlo namočí se do studené vody a nechá přes noc odmočiti; druhého dne se pak rychle přes valchu překulí, velmi špinavá místa pomydlí a přeperou. Pak teprve veškeré prádlo se po líci a rubu řádně namydlí. Na 50 — 60 kusů prádla vezmeme čtvrt kg sody, kterou rozpustíme ve vřelé vodě, nalijeme pak takto připravenou sodu do patřičného množství vody, dobře ji v ní rozmícháme a prádlo v kotli jí zalijeme; pak teprve pod kotlem zatopíme a prádlo do varu přivedeme. Nejdříve vyvařujeme v kotli prádlo jemnější a po vyndání téhož teprve prádlo hrubší; prádlo vyvařujeme jen kratší dobu a vyndané dobře na valše i v rukách vypíráme. Vyprané házíme do studené vody; vyždímané opětně dobře pomydlíme a dáme opět do studené vody do kotle vyvařiti, při čemž vaříme je tak dlouho, až voda na něm sežloutne. Vyvařujeme-li ve vodě tvrdé, tu změkčíme ji přidáním trocha sody. Pak teprve vyprané prádlo v horké vodě vymácháme a dle dříve uvedeného návodu dokončíme.

Modření prádla

Část modřidla dáme s trochou vody na dlaň smočiti a pak je druhou dlaní dobře roztíráme; tím se modřidlo dobře rozpouští a netvoří pak při modření na prádle šmouhy. Šmouhy tvoří se často i při špatném s hlinou aneb jinými zeminami znečištěném modřidle. Proto jest vždy nejlépe upraviti si modřidlo a na zkoušku v něm omodřiti třeba jeden kapesník, abych je měly vyzkoušené nežli počnem ostatní prádlo modřiti. Mezi modřením musíme ovšem občas modřidla přidávati. Pak teprve omodřené prádlo škrobíme.

Škrobení prádla: Nejlevnější a nejčistší škrob na prádlo jest škrob bramborový, který upravíme si po domácku tímto způsobem:

Na 70 až 100 kusů prádla oloupeme as 10 — 15 prostředně velkých bramborů, rozstrouháme je, dáme na síto a proléváme tak dlouho na něm čistou vodou, až bramborová drť na sítu jest úplně bílá, škrobu zbavená. Zbylou drť dobře ještě vymačkáme a upotřebíme jí k úpravě tak zvaných chlupatých knedlíků. (Viz mou Úspornou kuchařku.)

Vodu s vylouženým škrobem necháme as půl hodiny státi, aby se škrob v ní obsažený na dno usadil; slijem opatrně vodu na škrobu ustálou, nalijeme naň novou čistou, studenou vodu a dobře kverláním škrob v ní vypereme. Pak necháme jej opět ustáti a opakujeme vše tak dlouho, až usazený škrob jest úplně bílý. Pak slijeme z něho vodu a do zbylého škrobu nalijeme trochu čisté studené vody a škrob v ní dobře rozkverláme. Takto připravený nalijeme do vřící vody v hrnci (as 4 l vody) necháme několik varů přejíti, zahoustnouti, a pak z plotny odtáhneme.

Nejprve slijeme část hustšího škrobu a trochou vlahé vody ho rozředíme a oškrobíme jím nejdříve pánské košile, zástěrky, ozdobné polštáře, šaty atd. — zkrátka, co chceme míti nejlépe ztužené. Dle potřeby přidáme snad ještě trochu škrobu přes síto procezeného (tvořil by bez procezení větší chuchvalečky). Když oškrobily jsme všechno zvláště vybrané prádlo, pak nalijeme zbylý škrob do modřidla a ostatní prádlo jím ztužíme.

Prádlo škrobí se proto, aby se pak lehce nezmačkalo — nepošpinilo a hlavně pak k vůli úhlednému vzhledu.

Škrob moučný upravíme si tímto způsobem:

Čtvrt litru sypké mouky dáme do hrnku a nalijeme do ní tolik studené vody, aby se mouka dala v ní dobře rozkverlati, tedy aby netvořila v ní žmolky. Dobře rozkverlané nalijeme do as 5 l hrnce vřící vody a necháme to několik varů přejíti; při škrobení škrobem takto upraveným, počínáme si tímže způsobem jako při škrobu bramborovém.

Škrob moučný bývá barvy zažloutlé, kdežto dobře vypraný škrob bramborový jest bílé, jasné barvy a prádlo jím oškrobené jest lesklé a hladké.

Sušení prádla. Prádlo při sušení věšíme po rubu, neb se často, zejména v zimě, na půdě sazemi atd. znečistí; do šatů, sukní, vkládáme čisté vařečky, aby jimi vzduch pronikal a lépe je vysušiti mohl. Rychlým schnutím prádla pomáhá se jeho jasnosti; proto věšíme je v létě na slunce a v zimě pak, abychom je zbavily co možno nejvíce vlhkosti, ždímáme je na stroji, tak zv. ždímačce.

V zimě hledíme prádlo tedy ždímáním v rukou nebo na ždímačce co nejvíce vody zbaviti, kdežto v létě opačně, ždímáme co nejméně; v létě voda v prádlu obsažená napomáhá k jeho bílení, zejména když se přímo na slunci suší.

Různé jiné prádlo

Utěrky, toto největší zlo a potíž pradleny, pereme tímto způsobem: Necháme v hrnečku vřící vody rozpustiti dvě lžíce sody a nalijeme ji do přiměřeně velikého hrnce se studenou vodou; pak dáme do toho utěrky asi na hodinu odmočiti. Poté je v tom dobře vymácháme, v mydlinkách po barevném prádle zbylých na valše propereme, vymácháme v čisté vodě, pomydlíme po obou stranách, žíněným kartáčkem mýdlo na nich dobře rozetřeme a dáme pak do hrnce vody, do které přidaly jsme trochu více rozpuštěné sody a kousek mýdla, nejméně čtvrt hodiny vyvářeti. Po vyvářce je opět v mydlinkách po vyprání bílého i barevného prádia zbylých dobře vypereme; jsou-li utěrky ještě špinavé, pak je znovu pomydlíme a dáme vyvařiti; vyprané spaříme ještě horkou vodou a necháme v ní utěrky vymočiti. Pak teprve je ve studené vodě vymácháme. Odeprané utěrky nesmíme nikdy dáti mezi prádlo ostatní, jež bychom tím velice znečistily. Na velmi špinavé utěrky přidáme místo sody dvě až tři lžíce louhu do vyvářky.

Rychle a čistě prádlo vyprati jest skutečným uměním; jest mnoho způsobů praní, avšak způsob mnou uvedený jsem důkladně vyzkoušela a uznala za velmi dobrý. Učila jsem tímto způsobem práti děti na měšťanské dívčí škole v Hradci Králové; bylo skutečně dojemno pozorovati ty děti — maličké ještě dívenky — jak svědomitě a opatrně si při práci této počínaly a jak bez veliké námahy docílily bělostného prádla.

Zpravidla počítá se s tím, že praní prádla jest velmi namáhavé a že musí býti pradlena vyškolena, aby prádlo čistě vyprala. Z mé hospodyňské praxe poznala jsem často jak tato „zkušená“ pradlena, třeba již starší, nepravým a neopatrným zacházením s prádlem — sama si práci tuto stěžuje. Ovšem kde je velká rodina a velké množství prádla, je to skutečná dřina a proto nejlépe jest práti častěji při menším množství prádla. Pak nás práce tato tak nepřemůže, nečistota na prádlo nezaschne a může pak toto konati i mladší hospodyňka, aniž by se mnoho namáhala; dnes počítá se skorem v každé, zejména pak v menší domácnosti s tím, že vzíti si pradlenu do domu jest dosti drahá věc, když musí se jí dáti dobrá, silná strava a slušný plat.

Velmi špinavé, zpocené, zejména dělnické prádlo nejprve ve studené vodě řádně vymácháme, vyždímáme, řádně pomydlíme, rozvařenými, nepříliš teplými mydlinkami polijeme a necháme přes noc odležeti. V tom případě, že prádla jest mnoho a proto přijednáme pradlenu, učiníme rovněž tak; prádlo dobře vymácháme, vyždímáme, pomydlené polijeme rozvařenými, vlahými mydlinkami, do kterých přidaly jsme as 30 dkg ve vřící vodě rozpuštěné sody. (Na 70 — 100 kusů různého prádla spotřebujeme 4 až 5 čtvrtek mýdla a as půl kg sody celkem, pereme-li utěrky pak ovšem přiměřeně více.) Prádlo pak odepereme, vyváříme atd. jako vpředu již uvedeno.

Nejlepší voda na prádlo jest dešťová; je-li trochu kalná, necháme ji ustáti a pak ji ještě přes čisté plátno procedíme.

Jemné bílé bluzy, šaty batistové, muselínové, etamínové, krajkové aneb podobné, nepereme nikdy s ostatním prádlem, neb bychom je při něm ještě více znečistily; vypereme je tímto způsobem:

Bluzky, šaty atd. vymácháme dobře ve studené vodě, vyždímáme, pomydlíme a vlahými mydlinkami polijeme; při tvrdé vodě přidáme k mydlinkám trochu sody neb pracího a bílícího prášku sodalu A. Kejřové (as na 5 kusů prádla lžíci sodalu neb sody). Prádlo takové pereme opatrně na valše, dle potřeby i v rukách a na vyšívání užíváme při praní jemného žíněného kartáčku, kterým všudy vnikneme a krajky atd. jím neroztrháme. Vyprané vyždímáme, polijeme čistou horkou vodou a necháme chvíli máčeti; pak vymácháme je v čisté studené vodě.

Bílé, jemné šaty se nemodří, ani neškrobí, neb naškrobené a omodřené nevypadají pak jemně.

Je-li prádlo svrchu uvedené snad zažloutlé, tu dáme do škopku neb kbelíku dřevěného as 20 l (v emailovém neb zinkovém hrnci prádlo při užití chloru zčerná) naplněného studenou vodou, lžíci chlorového vápna, které zavázaly jsme do kousku plátna a necháme je rozpustiti. Pak to dobře promícháme, prádlo tam as na deset minut vložíme a necháme na ně tento slabší roztok chlorového vápna účinkovati; poté je ihned ve dvou čistých vodách dokonale vymácháme.

Mnohé hospodyňky užívají do vyvářky také kysličníku vodičitého; přidávají do kotle tři až pět lžic tohoto tekutého prostředku, pomydlené prádlo v něm vyvařují atd.

Máme-li na vypraných šatech límce, volánky aneb jiné skládané ozdoby, oškrobíme tyto řiďounkým bramborovým škrobem, aby se při žehlení nepatrně ztužily a pak se dobře skládati daly.

Po prádle umyje se veškeré dřevěné nádobí: vál, prkénko od masa, palička, kverlačky, vařečky a ostatní dřevěné nádobí ve zbylých mydlinkách, kde co přischlého, neb mydlinkami vše řádně pouští. Další zbylé čisté mydlinky uschováme k mytí podlahy, což děje se buď po prádle neb v půli týdne. Večer pak složíme suché prádlo na mandl a škrobené řádně pokropíme, zabalíme do suchého šatu a necháme do rána odležeti. — Šňůry od prádla jednou až dvakrát do roka vypereme, zejména visí-li na půdě, kde je mnoho sazí. V klubko je stočíme, dáme rozpustiti kousek mýdla a sody, vložíme do studené vody s tímto roztokem a přivedeme do varu. Vařiti však jich nesmíme (špína se ráda zavaří). Pak je natočíme na valchu, neb na nějaké širší prkénko, a na tom je pomocí kartáčku pereme. Potom je přetočíme (aby se na všech stranách vypraly) a pereme je znovu. Vyprané pořádně opláchneme; jsou-li příliš špinavé, dáme je vařiti ještě jednou a pokračujeme v praní, jak již udáno. Vyprané a čistě opláchnuté, venku na plotě usušíme, aneb není-li možno usušiti je venku, natáhneme je na noc v kuchyni. Po šňůrách, ve zbylých mydlinkách čistíme kolíčky, jež také kartáčem umyjeme, v čisté vodě opláchneme a na slunci na čistém šatě usušíme (nikdy ne na kamnech kdež se zkroutí). Rovněž tak i koš prádelní při této příležitosti umyjeme kartáčem a na vzduchu usušíme. — Nejlépe jest pro šňůry a kolíčky míti starý košíček, neboť tím jen chráníme je znečištění a pak při věšení prádla můžeme košík s kolíčky míti na ruce, což jest praktičtější než kdybychom měly kolíčky v zástěře aneb v nádobě na zemi. Pečlivá hospodyně má k tomu účelu zástěru s kapsou pro kolíčky. — Jiný způsob praní šňůr jest tento: Vyvařené dáme do necek neb vany i s mydlinkami, v nichž se vyvářely. Vedle si pak uchystáme škopíček se studenou vodou. Pak na prkénku na neckách, neb vaně šňůry kartáčkem pereme, otáčejíce jimi a soukáme je takto z necek vyprané do škopíku se studenou vodou. Při sušení jich počínáme si rovněž tak, jak jsem již uvedla.

Je-li voda kalná (po dešti), natočíme si ji více do kbelíku, přidáme do ní lžíci v trošce vody rozpuštěného kamence a necháme několik hodin státi. Pak je úplně čistá, ale musí se opatrně slíti, aby se kal ode dna nezdvihl.

Bělostné prádlo

Abychom docílily bělostného prádla, počínáme si takto: Asi na třicet litrů vody vezmeme hrst bledny (boraxu), vhodíme ji do zvlášť horké vody a necháme rozvařiti. Potom ji přimícháme do vody na prádlo. Bledna neškodí prádlu, ba prospěje nám tím, že změkčuje vodu, čímž ušetříme mýdla.

Vonící prádlo

Chceme-li, aby prádlo příjemně vonělo, tu na místo voňavek dáme tam, kde máme prádlo složené, do svinutého papíru různé suché květy, jako růže, resedu, karafiáty a jiné vonící květinky.

Praní slunečníků

Slunečník rozevřeme, vodou přelijeme, řádně pomydlíme a pak jemným žíněným kartáčkem pereme; vypraný opláchneme a na slunci usušíme. Barevné slunníky sušíme však ve chládku, aby jich barva netrpěla. Jemné hedvábné slunníky pereme v roztoku quillajové kury, jak bude udáno při praní pokrývek. Při praní slunečníků chráníme držátko před poškozením tím, že toto dobře látkou ovážeme.

Prací krémové šaty pereme v druhých mydlinkách po prádle (bez sody) a pak ve dvou studených vodách je vymácháme (nemodříme). Uschlé škrobíme vařeným škrobem, jejž si připravíme následovně: Na jedny šaty asi do dvou litrů vody vařící zavaříme: 1 lžíci žlutého škrobu (krémový škrob obdržíme v mydlářských obchodech neb u materialistů). Pak asi 2 lžíce sypké mouky rozkverláme v trošce vody ve zvláštní nádobce a nalijeme jej do vříci vody se žlutým škrobem, v čemž pak látky škrobíme. Máme-li řidší látky (batist, muselín a j.), ponecháme škrob takto upravený hustší; na hrubší látky (ruské plátno, pikové látky a j.) škrob se rozřeďuje, neboť tyto jej více do sebe pojmou. Staré, bílé, zažloutlé bluzy taktéž i pánské zefírové košile, vesty atd. možno obarviti na žluto takže mají vzhled jako nové. Čistě vyprané a vysušené ponoří se do této smíšeniny: 1 lžíci žlutého škrobu (koupeného u materialisty), kterého se používá na záclony atd., na míse studenou vodou rozředíme v hustší kašičku a ponecháme hodinu ustáti. Pak přidáme tolik teplé vody, abychom docílily řídké tekutiny, pro jednu bluzu. Chceme-li ji míti co možno nejbledší, přidáme při rozdělávání žlutého, kousek syrového škrobu (jaký se brává ke škrobení límců). V této tekutině máčíme oděv, hodně ždímáme, pak ještě v sobě sbalené a stlačené vyvalujeme. Potom co možno nejteplejší žehličkou, — střídají se žhavá želízka, — žehlíme a hodně vysušíme. Chceme-li docíliti barvy „ekru“, přidáme místo čisté teplé vody, teplý odvar čajový. Barvení však nutno vždy po každém vyprání opakovati. Ťímže způsobem barvíme také krajkové bluzy. Pustlé dětské šatečky světlých látek barvíme také tak.

Barvení krajek na žluto děje se jako předešlé barvení šatů krémových. Barvení tylů na žluto taktéž.

Barvení starých zažloutlých látek se děje tímže způsobem. Chceme-li míti určitější žlutou barvu, dáme rozvařiti šafrán, hadříčkem jej procedíme a do této tekutiny krajky, tyly, stuhy aneb i látky máčíme.

Barvení šatů na drapovo (nahnědle). Připravíme si škrob jako u barvení šatů krémových a do něho přidáme hodně zbarvený odvar čaje, čímž docílíme velice pěkné barvy drapové. V tom šaty najednou stejnoměrně smočíme, hodně je promačkáme, aby škrob všude vnikl tak by šaty byly stejnoměrně zbarveny.

Praní záclon

Nejprve záclony z prachu vyklepeme a namočíme do měkké studené vody. Pak je řádně vyždímáme a hodně po obou stranách pomydlíme. Dáme je do hrnce, nalijeme na ně studené vody, do níž přidáme kousek rozpuštěné sody, a ponecháme na plotně varem přejíti. Jsou-li příliš špinavé, propereme je na valše, vyždímáme, polijeme vařící čistou vodou. Tak je necháme asi hodinu; pak vymácháme je ještě jednou ve studené vodě. Zatím si uvaříme škrob následovně: na čtyři kusy záclon dáme vařiti 5 litrů vody. Mimo to litrový hrnek naplníme do poloviny vodou, do níž přidáme 5 lžic sypké mouky a 4 lžíce žlutého škrobu; řádně to rozkloktáme a do vařící vody nalijeme, ponecháme varem přejíti a pak jej s plotny sejmeme. Škrob sítem procedíme do nějaké větší nádoby, a dle potřeby teplou vodou rozředíme. Vyždímané záclony najednou vložíme do škrobu, hodně v něm vymácháme a vyždímáme. Za pomoci druhé osoby je vytáhneme a na šňůru k sušení zakolíčkujeme. Uschlé pak dosti nakropíme, v šat zabalíme a ponecháme přes noc odležeti. Potom žehlíme, řádně je vysušujíce po obou stranách. Závěsy (stóry), které musí býti rovné, nejlépe malými hřebíčky na okně ke stěně po obou stranách přitlučeme a necháme je tak až do druhého dne, čímž docílíme, že se stejnoměrně vytáhnou. Nejlépe je arci záclony na rám k sušení napnouti a při takto sušených jen okraje žehličkou urovnati. Chceme-li míti záclony barvy drapové, přidáme do škrobu tmavší odvar čaje, v němž je máčíme a škrobíme.

Staré cenné, aplikované nebo krajkové záclony, které mohly by se při obyčejném praní poškoditi, pereme takto: Nejdříve je opatrně z prachu vyprášíme a pak je hrubými stehy na nějakou čistou, tenčí, pevnou látku našijeme; s touto pereme je pak, jak dříve udáno. Sušíme i žehlíme je současně s touto látkou, kterou pak opatrně odpářeme a záclony ještě jednou po obou stranách přežehlíme.

Praní pokrývek

Asi na 25 litrů vody dáme 8 lžic terpentinu, 7 lžic čpavku a 4 lžíce boraxu (bledny). Vše dobře promícháme a necháme asi půl hodiny státi. Pokrývky v tom hodně hněteme a mácháme, až jsou úplně čisté. Ve vlažné vodě (nikoli teplé, poněvadž by se to srazilo a stalo nepotřebným) vše dobře vymácháme, ale neždímáme a necháme zakolíčkované vykapati ve stínu (neb na slunci by vybledly). Vlhké do šatu zabalíme a řádně vymandlujeme. Pokrývky drahé a jemné nutno pod tenkým a suchým šatem žehliti, aby se neutvořil od žehličky na látce lesk.

Vlněné záclony, lambrekýny a portiery perou se podobně jako pokrývky.

Koberce běžné pereme v tekutině jako při praní pokrývek. Vyklepané, namočené koberce klademe na větší desku (stolu, lavice nebo na obrácené necky) a jemným žíněným kartáčem v této tekutině smáčeným po obou stranách čistíme. Pak je vlahou vodou spláchneme a ponecháme z nich vodu vysáknouti. Dáme je do rámu, v němž se suší záclony — jenž se dá rozšiřovati a zužovati.

Kraje se sevrou do rámu a tím se koberec stejnoměrně vytáhne bez poškození. Není-li rámu, tu mírně nedosušené koberce napneme na podlahu kuchyně silnějšími připínáčky. — Veliké koberce čistíme na podlaze. Namáčíme kartáč do oné tekutiny a kartáčujeme; pak suchým, čistým šatem ihned vytíráme, z vlhkosti vysoušíme. Necháme je napnuté buď v místnosti dosušiti, nebo někde ve stínu je dosušíme na bidle.

Taktéž můžeme přidati do čisté vody ve kbelíku asi 10 lžic čpavku, čistým šatem koberec vytíráme a podle potřeby hadr vymácháme. V zimě pak koberce na sněhu řádně vyklepeme a rýžovým smetákem sníh odstraníme. Taktéž můžeme vymačkaným zkysaným zelím koberci zametati. Barva se pěkně zjasní a nečistota odstraní.

Druhý způsob praní pokrývek, lambrekýnů, portier a koberců. Asi na 25 litrů vody koupíme as 5 dkg quillajové kůry, kterou ponecháme 24 hodiny namočenou. V roztoku tom pak tyto věci pereme žíněným kartáčem (co je příliš špinavé), co je méně, to hněteme rukou, pak v čisté vodě vymácháme a počínáme si dále, jak výše uvedeno.

Vlněné látky perou se též v quillajové kůře.

Šaty pánské i dámské. Rozprostřeme je na stůl a potíráme žíněným kartáčem namočeným v roztoku z quillajové kůry, načež suchým šatem z nich vlhkost vytíráme a pak přes šat ihned je žehlíme. Jsou-li příliš špinavé, musí se celé do této tekutiny namočiti a hodně mnouti, aby se zbavily veškeré nečistoty a dobře je pak v čisté vodě vymáchati.

Látky mohérové, zástěrky, sukně nebo dětské šatečky pereme ve vodě, v níž rozpuštěna byla hrst soli, vyprané pak látky vymácháme ve dvou vodách, ponecháme vykapati, vymandlujeme a za vlhka vyžehlíme.

Čištění různých skvrn. Skvrny na prádle od ovoce, jimiž nejvíce bývají poškozeny dětské šatečky, ubrusy a ubrousky, čistí se následovně: Čistě vyprané, zaskvrněné šaty se namočí do studené vody. Roztluče se trochu síry, která se dá na nějaký starý talíř, pak se zapálí, a v kouři z ní vystupujícím drží ona potřísněná, napjatá látka a občas se jí pohybuje, aby kouř sirný mohl projíti všemi zaskvrněnými místy. Zmizí-li skvrny, tu se látka ihned v několikeré studené vodě dobře promne; jsou-li skvrny ještě znáti, opakuje se čištění to znovu, až skvrny úplně zmizí.

Mastné skvrny čistíme vodou, do níž nalito několik kapek čpavku.

Černé látky nejlépe vyperem v hovězí žluči. Hovězí žluč dáme do vlažné vody ve velikém umývadle; šat v tom namočíme, promneme, nečistoty zbavíme, na stůl neb prkno položíme a žíněným jemným kartáčem v tekutině namočeným látku pereme. Pak ji ve studené vodě dvakráte vymácháme, pověsíme, necháme vykapati; proschlou, v suché látce zabalenou vymandlujeme a za vlhka po rubu žehlíme.

Skvrny na prádle od plísně čistíme: V menším starém hrnečku vaříme asi lžíci chlorového vápna tak dlouho, až se stane růžovým; pak je kouskem plátna procedíme, aby v něm nezůstaly chuchvalce, které by látku spálily. Potom přidá se trochu vody, látka se do toho asi na 7 minut ponoří a pak v čisté vodě nejméně dvakrát hned promne a máchá.

Barevné látky prací nebo bavlněné zbaví se skvrn tak zvanou vodou javelovou (Eau de Javelle) a sice: Voda ta promíchá se 6 lžícemi horké vody a v této tekutině smočí se kousek plátna, jím se pak zaskvrněné místo navlhčí a vytírá tak dlouho, až skvrna zmizí.

Zelené skvrny trávní čistí se roztokem cínové soli (na hrot malého nože) v půl litru vody; tím skvrna se navlhčí. Rozpustí-li se skvrna, omývá se tak dlouho čistou vodou, až zmizí.

Zastaralé skvrny od vína vyčistíme takto: Na noc namočí se prádlo do kyselého mléka nebo syrovátky. V tom se pak ráno přepere, v měkké vodě vy máchá, dá na trávník a polévá vodou (bílí se). Je-li uschlé, opět dá se na noc do kyselého mléka nebo syrovátky a druhý den čistě vypere. Tím i ty nejhorší skvrny zmizí.

Čerstvé skvrny od červeného vína čistíme tím způsobem, že je vyssáváme třídou měkkého chleba. Je-li víno pravé, pustí ihned. Nepustí-li, pokračujeme v čištění jich, jak uvedeno je v předešlém odstavci.

Skvrny od inkoustu se odstraní vodou javellovou. Tyto skvrny se též vytírají šťávou z citronu.

Skvrny od inkoustu na podlaze poléváme zředěnou kyselinou solnou, pak je nožem vyškrabeme a louhem vymyjeme. Při zředění kyseliny solné nebo sírové buďme velice opatrny! Kyseliny dává se nejvýš jedna čtvrtina a vždy kape se do vody — nikdy opačně — jinak by kyselina vybuchla a popálila nás!

Skvrny od inkoustu na kobercích čistíme následovně: Dříve než inkoust zaschne, ssacím papírem anebo bavlnkou jej opatrně vyssajeme. Potom nakapeme na skvrnu trochu sladkého mléka a opět ji kouskem čisté bavlnky vysušíme. Pak se skvrna vymne v mydlinkách, a čistým hadřičkem do sucha vytře. Máme-li snad starou inkoustovou skvrnu, nutno na ni mléko déle nechat účinkovati.

Vlněné neb hedvábné látky zaskvrněné od ovoce se vymáchají v mydlinkách z „benátského mýdla“, do nichž přidáme několik kapek amoniaku (čpavku).

Plísní zaskvrněné bílé látky prací čistíme horkou vodou chlorovou nebo silně rozředěnou kyselinou sírovou, kterou po kapkách přiléváme do vody (nesmí se vlíti najednou, poněvadž by kyselina mohla vystříknouti do obličeje a zle nás popáliti).

Namodralé skrvny borůvkové čistíme z látek sírou, jak uvedeno vpředu při čištění dětských šatů ovocem zatřísněných.

Bílé vlněné neb plyšové kabátky dětské čistíme následovně: Vídeňské vápno dá se nahřáti do kamenné nádoby anebo hrnce a v teplém (suchém) tom vápně kabátky hodně mneme; jsou-li ještě špinavé, opakujeme to. Pak se řádně vyklepou. Jsou-li na nich skvrny, čistíme je následovně: Do vlažné vody dáme trochu salmiakového líhu (asi tak na 6 lžic vody 1 lžíci líhu). Skvrny ty se namydlí, tekutinou se vytírají a nechávají uschnouti.

Mastné skvrny na šatech vyčistíme takto: Skvrnami postižené místo přikryjeme pijavým neb hedvábným papírem a žehlíme žehličkou tak dlouho až se mastnota do něho vtáhne a zmizí.

Jiný způsob čištění mastných skvrn je pomocí benzinu. Skvrna se polije benzinem a hodně suchým šatem vytírá. Při čištění jakýchkoli skvrn benzinem, benzolem, éterem, lihem atd. buďme velice opatrní; nepracujme s látkami těmito poblíže ohně, u kamen, při rozsvícené svíčce neb lampě, neboť látky tyto se rychle vypařují, snadno se vznítí a můžeme přitom veliké spáleniny utržiti. — S dobrým prospěchem se čistí skvrny pastou zvanou „Eraxolin“. Ta vnoří se do vody. Tím se skvrna potře, pak vlhkým kartáčem vykartáčuje. Zmizí úplně.

Skvrny od barev fermežových a olejových na vlněných látkách odstraníme následovně: Nejprve je navlhčíme francouzským terpentinem, pak jinou látkou roztíráme, v mydlinkách pereme a v čisté vodě mácháme. — Aneb terpentinem a pak éterem skvrny vytíráme. Jsou-li ještě znatelny, může se látka v quillajové kůře vyprati.

Skvrny od rezu. Na vypraných šatech skvrny potřeme kouskem látky, namočeným v kyselině šťavelové, pak je řádně vymácháme.

Skvrny od dehtu (kolomazi) se čistí tím, že se potrou máslem a hodně za sucha promnou. Pak řádně ve studené vodě s mýdlem se propírají.

Čištění krajkových závojů. Mácháme je v rozvařených mydlinkách a čistě pak ve vlahé vodě. Potom rozředíme několik kapek arabské gumy ve vlahé vodě, v tom závoj promneme a na žehlící prkno neb stůl špendlíky jej napneme. Vlhky pak přežehlíme.

Jemné krajky čistíme a žehlíme také tak.

Čištění rukavic. Prací, nitěné rukavice jakož i imitace jeleních rukavic pereme v mydlinkách. Aby byly po vyprání žluté, barvíme je v odvaru čaje neb šafránu. Vlhké pak v šatu vymandlujeme a přežehlíme.

Glacé rukavice čistíme následovně: Dáme je do starého porculánového hrnečku, polejeme benzinem, aby byly zatopeny; tak je necháme několik minut přikryté státi a pak je rukama v něm ještě hodně promneme, na ruce natáhneme a čistým šatem rychle stíráme. Posléze je s ruky sejmeme, hodně vytáhneme a na vzduchu necháme vyčichnouti.

Hedvábné rukavice plesnivinou postižené, čistíme následujícím způsobem: rozředíme ve starém hrnečku 1 lžíci salmiakového lihu 17 lžicemi vody: Rukavice v umyvadle v tom vypereme a vymácháme. V suchém šatě hodně vymneme a na jiné čisté tenké látce přežehlíme.

Rukavice prací, jelenice se čistí takto: Natáhneme je na ruce a do vlahé vody (ne však teplé, stvrdly by) je smočíme. Pak je hodně pomydlíme a o sobe třeme. Jsou-li čisté, dáme do čisté, vlahé vody několik kapek glycerinu a v tom je pak promácháme (na rukou). Posléze je šatem (stále na rukou natažené) řádně osušíme a na vzduchu na nějaké šňůrce zvolna necháme doschnouti.

Čištění oděvů. Zaskvrněné, tmavé obleky, obnošením již lesklé, čistíme takto: Nejprve je důkladně vykartáčujeme a vyklepeme, dáme je na stůl neb žehlicí prkno a otíráme žíněným kartáčem, smočeným v roztoku vody i lihu k pálení (každého stejně). Pak se kartáčuje tak dlouho po délce, až je oděv vlhký, zvláště tam, kde se místo leskne. Posléze se oděv dá trochu jen vyschnouti a vyžehlí se. Podobným způsobem čistíme i dámské oděvy. Sloučíme-li vodu se salmiakem, odstraníme tím též dobře skvrny a lesklá místa na oděvech.

Lakýrky leštíme a od rozpukání jich uchráníme následujícím mazadlem: 20 g vosku carnaubského, 23 dkg silice terpentinové, 1 g černě anilinové v oleji rozpustíme a navoníme to nepatrně nitrobenzolem. Opět pozor na oheň! Lakýrky je nejlépe nechati na kopytech uschnouti a flanelem leštiti. Cestovní černé tašky též tímto způsobem leštíme. Žluté cestovní tašky juchtové atd., špinavé, umyjeme mlékem, řádně vytřeme, pak natřeme žlutou pastou (koupiti lze v každém materiálním obchodě) a hodně flanelem leštíme. — Lakýrky se čistí též strouhanou cibulí.

Obuv zejména proti deštivému a vlhkému počasí hledíme ušetřiti; aby vlhkostí netrpěla, natíráme podešve následující tinkturou: 200 dílů vodního skla (velice hustého), 300 dílů lněného oleje smícháme a hodně třeme; před upotřebením houbou neb štětcem nové podešve natíráme. Zaschne-li to, opět natřeme, což se opakuje pětkrát. Toto doporučuje se zejména pro děti, které chodí daleko do školy neb které se rády ve vodě brodí. Aneb natíráme podrážky bot dobrou, hustou fermeží.

Galoše cídíme nejlépe, omyjeme-li je řádně vodou, pak čistou vaselinou natřeme a vyleštíme. Stane-li se nám, že galoše prasknou neb se natrhnou, použijeme následujícího tmele: 5 dílů kaučuku poleje se 140 díly chloroformu a ponechá delší dobu, za častého míchání, v uzavřené láhvi stáli, až se rozpustí. Na to sleje se s tímto roztokem: 5 dílů kaučuku nakrájíme na drobné kousky, pak roztavíme 2 díly pryskyřice, přidáme 1 díl benátského terpentinu a ještě rozpustíme ve 20 dílech sílice terpentinové. — Při prasklých galoších podložíme vždy trhlinu tenkým plátýnkem a tmelem zacelíme.

Čištění bílých a světlých kožešin. Pšeničné otruby se smíchají s bílou sádrou neb strouhanou křídou, dají se ohřát (suché) a touto směsí se kartáčem žíněným kožešiny potírají. Je-li vše po kožešině rozetřeno, vyklepe se a je vyčištěna.

Druhý způsob čištění kožešin je tento: Hadříček máčíme v benzinu a jím kožešinu potíráme. Pak ji posypeme ohřátým práškem křídovým, který rukou lehce do ní zatřeme. Posléze dáme kožešinu na několik hodin na vzduch vyčichnouti a potom ji vykartáčujeme.

Koberce kožešinové, dětské, kožešinové pokrývky na kočárky (v zimě) čistíme také obojím způsobem, jak je udáno při čištění kožešin.

Bílé boty plátěné čistíme prvním způsobem jako u čištění kožešin.

Bílé boty z kůže hlazené čistí se druhým způsobem.

Boty žluté, jsou-li příliš špinavé, zejména dětské, umyjeme hadříčkem namočeným ve vlahém mléce, otřeme je a uschlé natíráme žlutou pastou; pak hodně je měkkým hadříčkem, nejlépe flanelovým, leštíme. — Taktéž žluté boty čistí se zbylou bílou kávou a pak hodně hadříkem leští. Takto boty dlouho vydrží (zejména boty dětské, které bývají nejvíce zašpiněny). Povrch bot natíráme občas dobrou, kyselin prostou vaselinou, abychom kůži vláčnou udržely; tato pak nepraská. K natírání jich upotřebíme zaječí nožku (při stahování zajíce zbylou, kterou ovšem dříve nůžkami drápků zbavíme).

Čištění klobouků. Bastové, florentinské a panamské klobouky čistíme s dobrým výsledkem tímto způsobem: Dáme rozvařiti trochu jetelové soli s kouskem mýdla a hadříkem pak v roztoku tom namočený, prachu zbavený klobouk čistíme; suchým ještě hodně vytíráme. Klobouky takto vyčištěné na vzduchu sušíme.

Jiný způsob čištění klobouků. Slaměné klobouky, řádně vykartáčované, pokropíme hustě citronovou šťavou, starým kartáčkem (na zuby) ji hodně roztíráme po klobouku a čistým hadříkem posléze vytíráme.

Třetí způsob čištění slaměných klobouků. Nejprve zbavíme klobouky prachu, pak je jemným kartáčem ve vlažné vodě namáčeným kartáčujeme a vykartáčované (vlhké) postavíme na vyšší sklenici neb vázu. Na starší talířek neb misku porculánovou roztlučeme kousek síry, zapálíme ji pod kloboukem a ihned jej přiklopíme buď plecháčem na prádlo (ze zinkového plechu) neb větším hrncem. Necháme tak dlouho přiklopené, až síra shoří. Pak klobouk v několikeré vlahé vodě vypereme a navlékneme na hrnec tak, aby hlava jeho byla úplně jím vyplněna; dle potřeby šatem jí doplníme, a necháme na vzduchu schnouti. Okraje klobouku ne úplně uschlé žehličkou přežehlíme.

Stuhy hedvábné pereme ve vodě, do níž přidáno pár lžic lihu (nepozbudou svého lesku); pak je v šatu vymandlujeme a za vlhka, pod tenkým šatem žehlíme.

Sametky řádně vykartáčované a vyprané, na hraně žehličky postavené (horké) po rubu žehlíme tak, že jimi táhneme několikrát po hraně, aby se řádně vysušily. — Samet nečistoty zbavíme, třeme-li ho malou cibulkou, v polovině rozříznutou, proti srsti.

Samet čistiti: Sametové bluzy nejlépe se čistí tím, že namočíme kartáč do vody, v níž máčena byla 24 hodin quillajová kůra. Šatem v čisté vodě namočeným, pak hodně ještě vytřeme a žehlíme za vlhka následovně: Široká žehlička zbaví se držadla a teplá obrátí se na plechu. Na ploše té rychle sametem po rubu jezdíme a vrchem kartáče poklepáváme; to vše se musí rychle díti, aby se vlas sametu neb plyše nespálil.

Znečištěné hedvábné šátky. Dáme rozpustiti do hrnečku kousek dobrého jádrového mýdla. Vylejeme do nádoby a přidáme tolik studené vody, kolik potřebujeme; ve vlahých mydlinkách látku řádně propereme a pak ještě v jedné vodě řádně vymácháme. Pak dáme je do nádoby čisté vody a do toho pak asi na 6 litrů vody, koflíček dobrého vinného octa, v čemž látky necháme as 1 hodinu ponořeny. (Barva se tím zjasní a zejména černá barva tím více ztmaví.) Pak látku v čistém šatě hodně vymandlujeme a za vlhka po rubu žehlíme.

Skvrny na hedvábí zejména u starých nenošených šatů samy od sebe vzniklé (v podobě nepatrné houby) odstraníme následovně: Vezmeme 1 lžíci salmiakoveho líhu a 18 lžic vody, pak skvrny jemně natřeme malou mycí houbou v této tekutině smočenou. Po obou stranách látky skvrny natíráme a v čisté vodě vymácháme neb vytřeme. Jsou-li celé šaty takto zašpiněné a znečištěné, nejlépe čistíme je takto: 1/2 litru salmiakového lihu dáme do nádoby a přidáme 8 litrů vody; v tekutině té řádně látku vypereme, ve dvou čistých vodách látku ještě promneme a vymácháme. Šaty v čistém prostěradle za mokra vymandlujeme a po rubu žehlíme.

Bílá pštrosi péra takto čistíme: Nejdříve namočí se do vlažné mydlinkové vody, pak se vyjmou, rukama promnou a opláchnou v čisté vodě. Potom se dají na výsluní. Počnou-li poněkud osýchati, poleji se pomocí kropící konvičky vlažnou vodou. Za několik hodin zbělí. Kadeří se následujícím způsobem: Na žhavou plotnu nasype se tlučený cukr. Nad vystupujícím kouřem držíme pštrosí péra a pohybujeme jimi, aby do nich stejnoměrně pára vnikla. Nesmějí se však zkroutiti. Rovněž lze je dáti do vlahé trouby na nějaký podnos a ponechají se tam tak dlouho, až zkadeří.

Imitace pštrosích per se čistí takto: Trochu čisté, bílé sádry dá se ohřáti a v ní (suché) hodně rukou se smáčejí, aby se zbavily prachu.

Pérová boa čistí se též tak.

Bílé plstěné klobouky tímže způsobem.

Barvení klobouků. Řádně prachu zbavené letní klobouky natřou se barvou, která jak jen možno tence se nanáší a hodně roztírá. A sice na černo tinkturou z duběnek, na červeno košenilou. Barvy tyto koupíme u materialisty.

Staré zimní malé, nemoderní klobouky upraví se na velké následovně: Použijí se pro jednu moderní formu dva malé klobouky. Z jednoho upraví kloboučník dýnko a z druhého okraj. To však musí kloboučník obarviti. Harmonují-li snad barvy, tu ovšem není toho třeba. Vyrudne-li tmavý slaměný klobouk sluncem, řádně se kartáčem zbaví prachu, dobrým sádlem anebo vaselinou pomocí hadříčku potírá a na pletivu rozetře. Tento způsob se osvědčuje zejména při drahých, černých, žíněných kloboucích.

Barvení stuh. Abychom docílily barvy drapové, upravíme si tmavší odvar z čaje, do něhož přidáme trochu rozpuštěného šafránu, aby se barva zjasnila. V roztoku tom smáčejí se stuhy, ponechají chvilinku zaschnouti, pak se mandlují a za vlhka žehlí.

Stuhy různých barev barví se tak, jak níže uvedeno při barvení látek.

Barvení starých kvítků z klobouků, kterých možno upotřebiti pro dětské klobouky neb i v pokojích do jardiner k ozdobě bytu. Květy ty hrubou štětičkou zbaví se prachu a jednoduchým způsobem barví hrubší štětičkou, namočenou v červeném inkoustu, nebo vodovými barvami.

Závoje různě zbarvené ztuží se, máčí-li se v pivě a za vlhka žehlí.

Staré vybledlé záclony, pokrývky, portiery, punčochy a jiné barví se následovně: Nejdříve se řádně vyperou. Připraví se roztok quillajové kůry: na 3 — 4 kusy záclon atd. vezme se as 5 dkg quillajové kůry a nechá se asi v 10 litrech čisté vody močiti. V roztoku takto získaném vypereme řádně a opatrně pošpiněné záclony atd. a neždímané necháme — na šňůře zakolíčkované — odsáknouti, načež ponoříme všecky kusy najednou do připravené barvy. Jasnost barvy jest nejlépe vyzkoušeti napřed malým kouskem téže látky, kterou obarviti chceme, abychom zřely, jaké barvy docílíme. Barvy na látky koupiti lze v každé drogerii. Potom látky v barvě se hodně vymačkají. Vsákla-li se do nich barva, ponechají se zakolíčkované na šňůře chvíli odkapati a pak ještě rychle v studené vodě vymáchají, aby se z nich odstranila přebytečná barva. Opět je neždímáme a pověsíme. Necháme je schnouti, ještě za vlhka v šatu mandlujeme, a po rubu žehlíme.