ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

Denní úklid v pokojích: V době zimní nejdříve opatrně, aby se neprášilo, vybereme popel z kamen. Vytírání podlahy obstaráme pak tímto způsobem: Podlahu lakovou nemeteme, nýbrž pouze čistým měkkým hadrem kolem koštěte uvázaným a v kbelíku v čisté vodě smočeným vytíráme; nejdříve vždy setřeme jím prach na kobercích. Pak teprve vytíráme podlahu; je-li hadr na koštěti již špinavý, tu vymácháme ho opět ve vodě v kbelíku, která je-li snad již špinavá, musí se obnoviti. Tímto způsobem vytře se rychle celý byt, aniž by se prach metením v něm zvířil. Parkety v pokojích vytíráme měkkým, čistým hadrem, z něhož občas prach v otevřeném okně vytřepeme. Idealní meteni podlahy obstará ovšem vyssávač prachu. Když se opatrně podlahy uklízejí, pak nemusíme denně prach s nábytku otírati.

Týdenní úklid v pokojích: Nežli se začne smýčiti, vynesou se peřiny ven na bidlo, rovněž i žíněnky prošívané, veškeré pokrývky a koberce. — Peřiny nesmějí se vystaviti na parné slunce, neboť se tkanivo přeprudí a také peří tím trpí (za velkého parna totiž z ostének se tuk vypařuje). Nesmí se vynášeti v době vlhkého počasí, neboť se při odpočinku v nich tato vlhkost do těla vssává. Před odnášením peřin se trochu rukou poklepou a natřepou. Nemohou-li se pro nepříhodné počasí peřiny vynášeti, dávají se na židle v jiných místnostech, kdež se neuklízí, aby se nezaprášily.

Prošívané žíněnky vyklepou se venku po obou stranách, řádně ve švech se vykartáčují a prohlédnou, zda se v nich nezahnízdil hmyz, načež se ponechají na vzduchu postavené na židlích, vyvětrati. Je-li však počasí deštivé, postavíme žíněnky na postel, otevřeme pak proti sobě okna a necháme je delší chvíli i s peřinami dokonale vyvětrati.

Přesypávání peřin. Peřiny, nejsou-li léta přesypány, zejména peřiny, v kterých nemocný ležel, páchnou a neodpomůže tomu ani časté jich větrání. Peří v nich tvoří chuchvalce, paří se a proto je vždy asi za 5 — 7 let přesypáváme. Při tom si počínáme tímto způsobem: Ovážeme si hlavu pevně šátkem a oblékneme jednoduché prací šaty, aby peří, které při přesypávání se rozprašuje, nevniklo nám do vlasů a do šatu, odkudž lze je pak jen těžko odstraniti. Peří ze sypků vysypeme v prádelně do čisté, suché vany, a to velice opatrně, aby se příliš mnoho nerozprašovalo. Peří z vany přesíváme přes hrubší síto (abychom je zbavily prachu a chuchvalců) na větší papír na zemi rozložený, přičemž ovšem musíme pozor dáti, aby v místnosti nebyl průvan, který by nám peří roznášel. Peří prosáté necháme nejlépe na suché, čisté půdě několik dnů dobře vyschnouti. Mezitím vyperme si zbylé sypky, oškrobíme je, vymandlujeme a pak vyžehlíme. Pak teprve plníme je vyschlým peřím, při čemž ovšem doplníme je peřím novým. Práci tuto konáme nejlépe v létě; nemáme-li reservních sypků, spíše v tomto teplém období peřin lépe postrádati můžeme nežli v zimě. Máme-li sypků zásobních více, můžeme ovšem práci tuto rychleji dokončiti.

Matrace žíněné neb z mořské trávy, necháme vždy za 5. — 7. let u čalouníka přeložiti, neboť časem se slehnou a pak tlačí; též i pérové matrace necháme po čase opraviti — uvolněná v nich péra spraviti, atd.

Žíněnky pérové stačí čtyřikrát do roka řadně vyklepati, vykartáčovati a vespod pak péra hodně štětičkou vysmýčiti. Pro každý případ se hodně „Pukem“ zapráší.

Při převzetí nového bytu, zejména v první době nutno se míti na pozoru, aby se nějaký hmyz nenastěhoval do nábytku. Nejlépe je postele a žíněnky hodně „Pukem" vyprašovati, takže pak není se třeba obávati výčitek, že jsme nebyly opatrné. Štěnice — zlo nepořádných domácností — se těžko vypudí, opomeneme-li se proti nim ohraditi. Jsme-li již jimi postiženy, tu ona místa, kde se zdržují, dobře louhem vymyjeme, benzinem potřeme a „Pukem“ zasypeme. Kde spatříme již i vajíčka, polijeme je benzinem nebo lysolem a vyškrábeme.

Tinktura proti štěnicím. Rozřezaný dýmkový tabák 50 g, prášek na hmyz, třeba „Puk“, 50 g, poleje se 500 g lihu, ponechá 8 dní za častého míchání státi. Po té se sleje, nebo procedí a ve scezenině rozpustí: kyselina borová 10 g, kyselina karbolová 37 g, silice citronová 2 g. Tím se postižená místa natírají.

Od blech si pomůžeme, dáme-li do postele kapradí, ořechový list aneb prášek „Pukový“. — Máme-li v domácnosti chundelatého psa, který se v prachu válí, jest těžko tomu zabrániti i při častém čištění, by nedostal blechy. Zvíře nejenom že jimi samo trpí, ale znečistí byt. Nejlépe jest vykoupati psa v odvaru tabákové vody. (Tři balíčky obyčejného tabáku dají se ve vodě vařiti.)

Prostředek proti molům: 10 g listů patchouliových, 20 g tymiánu, 20 g listů rozmarinových a 20 g šalvěje. Vše nakrájí se na drobné kousky a polije následujícím roztokem: lihu 50 g, nitrobenzolu 2 g, silice terpentinové 5 g a naftalinu 20 g. Toto vše řádně promícháme a nařezané listv tím polijeme. Pak naplníme touto směsí plátěné sáčky a navěsíme mezi prádlo, šaty aneb mezi peřiny, po případě i do peří.

Prostředek proti mravencům: Mravence vyhubíme, nalijeme-li do skulin, odkud vylézají vařící vodu. Také dáváme na talířek med s trochou kvasnic, k místu kde se zdržují. Tím pozvolna se vyhubí. Tento druhý prostředek hodí se nejlépe pro spíže. Do děr a skulin, kde se mravenci zdržují stříkáme naftalín v benzinu rozpuštěný.

*

Bylo-li vše výše udané vyneseno, pak dlouhým smetákem obaleným jemným čistým šatem (aby při smýčení se malba nepoškodila) stěny a stropy smýčíme při otevřených oknech. Stane-li se v zimě, že se stěny neb strop kouřem znečistí, vytíráme takto znečištěná místa střídou z měkkého chleba. Pak menším smetákem neb rýžovým košťátkem kartáčujeme záclony shora dolů po obou straných oknech. Rovněž i portiery a lambrekýny kartáčujeme.

Okna čistíme tak, že je jednou týdně buď novinovým papírem nebo čistým šatem otřeme a jednou za měsíc řádně myjeme. Rozpustíme v trošce líhu vídeňské vápno (tak zv. růžové mýdlo), klůckem v něm smočeným sklo natíráme a čistým šatem cídíme. Nejlépe jest okna cíditi kouskem měkké prací kůže (aneb i věchty z kůže, které koupíme již k tomu účelu upravené). Také lze upotřebiti k tomu dobře starých, nepotřebných rukavic, jež i k hlazení nábytku se velice dobře hodí.

Chceme-li skelné tabule učiniti mdlými, počínáme si takto: 8 g sandaraku, 4 g mastixu rozpustí se ve 200 g éteru a 50 — 150 g benzinu. Čím více benzinu se upotřebí, tím hrubozrnější je nátěr. Vezmeme hrubší kartáč a na sklo přitiskneme, čímž nabude nátěr lepšího vzhledu.

Prostředek proti zamrzávání oken. Okna tence potrou se směsí kořalky a glycerinu.

Zrcadla čistíme rovněž jako okna.

Okna jinak čistíme takto: Do 2 litrů vody dáme lžíci petroleje, hadříčkem v tom namáčeným okna cídíme a pak je čistým šatem hodně vytíráme (lesknou se jako broušené sklo).

Skvrny od vápna na skle čistí se octem.

Skvrny od barvy na skle čistí se hadříkem smáčeným v terpentinové silici.

Čištění nábytku. Jemnou štětičkou vytíráme prach z každého záhybu a šatním kartáčem pak veškeré ozdoby nábytku a rámy obrazů prachu zbavujeme. Občas natíráme nábytek brunolinem; na nábytek dubový, tmavý, bereme brunolin tmavší, na nábytek světlý pak týž světlejšího tónu. Ještě lépe lze čistiti a obnovovati lesk nábytku cídicím prostředkem, tak zv. „Autopolitem“. Při natírání nábytku počínáme si takto: Navlhčíme kousek hrubší vaty nebo měkkého hadříčku do brunolinu neb autopolitu a rychle pak po nábytku roztíráme. Pak ještě nábytek dokonale měkkým vlněným šatem vyleštíme. Tím způsobem dodáme i staršímu, zašlému nábytku pěkného vzhledu a lesku.

Čištění obrazů. Jsou-li obrazy příliš špinavé, stíráme s nich hadříčkem v čistém oleji namočeným špínu a pak je čistým šatem hodně vytíráme. Místo oleje užívá se též salmiakového lihu.

Bronzované starší, zašlé a mouchami znečištěné rámy vyčistíme půlkou syrové cibule, kterou rámy vyčistíme a pak suchou, měkkou látkou vyleštíme.

Čištění různých ozdobných předmětů. Znečištěné černé rámy obrazů nejlépe se vyčistí tím, že se zbaví prachu kartáčem, kterým cídí se černé boty. Rám leskne se jako nový.

Žluté, kovové předměty (mosazné, měděné) čistí se hadříkem v rozředěném vídeňském vápně s trochou lihu namočeným, a pak flanelovým hadříkem hodně se leští. — Také se dobře vyčistí „Sidolem“, který se prodává tekutý a pracuje se jím podle návodu na tubě uvedeného.

Rez se železa odstraníme namočeným hadříkem v petroleji a pak železný předmět vyleštíme.

Staré památné zbraně pouze zbavujeme prachu štětičkou. Nikdy však se s nich neodstraňuje rez, neb by na ceně ztratily.

Stříbrné předměty cídíme: Použijeme 6 dkg pařížské červeně a 4 dkg kysličníku hořečnatého. Tímto práškem pomocí jemné kůže nebo flanelu předměty leštíme.

Stříbro jenom myjeme pomocí houby v rozpuštěných mydlinkách, pak osušíme a leštíme jemnou koží nebo flanelem.

Vodička ku čištění stříbra. 62 g sirnatanu sodnatého a 250 g vody. Touto vodou stříbro čistíme, pak teplou vodou přelijeme a hodně třeme koží nebo flanelem.

Čištění zašlého stříbra, zlata a předmětů zlacených. Použijeme 3 dkg vinného kamene chemicky čištěného (práškovitého). Prášek tento rozředíme s trochou líhu v řídkou kašičku. Starším měkkým zubním kartáčkem předměty čistíme, pak ve vodě kartáčkem vymyjeme a prací koží nebo flanelem leštíme. Jsou-li předměty hodně staré a zašlé, dáme je na nějakou hodinu do roztoku vinného kamene a pak teprve výše uvedenou kašičkou čistíme.

Mýdlo k cídění kovů do zásoby: 37 dkg jádrového mýdla rozstrouháme a dáme s trochou vody rozvařiti, přidáme k němu za stálého míchání následující směs: 5 dkg mleté křídy, 3 dkg kremžské běloby, 3 dkg vinného kamene a 3 dkg magnesia. Řádně mícháme, dáme na nějakou plechovou nádobu a po vychladnutí řežeme na malé čtvrtky. Tímto mýdlem, navlhčeným trochu lihem, kovy potíráme a flanelem hodně leštíme, nebo též jím mydlíme a leštíme.

Krém na cídění kovů: 1 dkg kyseliny šťavelové, 35 dkg kysličníku železitého a 64 dkg oleje palmového, jakož i několik kapek nitrobenzolu. To vše smícháme a v plechové přikryté krabici k další potřebě chováme. Mastí tou kovové předměty natřeme a hodně flanelem leštíme.

Zeleň s bronzu, mědi nebo mosazi odstraníme takto: Do čtvrt litru vody dáme 2 lžíce amoniaku; hrubou štětičkou nebo starým kartáčkem (na zuby) čistíme a pak čistou vodou několikrát předměty opláchneme.

Sošky bronzové čistíme: Sošky silně potřeme mazlavým mýdlem (zakoupí se u mydláře) a ponecháme tak natřené do druhého dne. Příštího dne předmět otřeme dřevěnými pilinami, pak omyjeme vlahou vodou, osušíme vlněnou látkou a vykartáčujeme.

Vzácné staré předměty arci tak čistiti nesmíme, neb bychom je tímto zbavením zeleně a rezi na ceně poškodily.

Mramorové noční stolky a kredence se čistí takto: Nejprve se řádně teplou vodou s mýdlem omyjí a vysuší, pak hadříčkem ve lněném oleji máčeným natřou a hodně vyleští.

Staré mastné skvrny neb i od ovoce natřeme rozředěnou hlinkou a necháme tuto na skvrny přes noc působiti.

Mramorové zašlé desky na umývadle umyjeme nejdříve mýdlovou vodou a matné na nich skvrny potřeme a umyjeme vodou, do níž přidaly jsme pouze několik kapek kyseliny sírové; buďme však při tom velice opatrny, abychom se snad na rukou nebo jinde nepopálily; jest to velice silná žíravina! Potom čistou vodou čištěné desky opláchneme a suchým šatem vyleštíme.

Mycí houba na obličej, nová, je-li příliš drsná, změkne, když ji dáme do mléka vymočiti; starou ztvrdlou mycí houbu vypereme ve vodě, do které přidaly jsme několik kapek kyseliny solné; buďme však opět opatrný při zacházení s touto žíravinou.

Kartáčky na čištění zubů abychom uchovaly delší dobu, tedy neukládáme je po mytí do krabic k tomu určených, nýbrž necháme je volně na stojánku oschnouti a pak je i občas ve vlažné mýdlové vodě vypereme; necháme je potom ovšem opět dobře osušiti.

Vycpané ptactvo zbaví se prachu u okna a občas peří zasype se trochou naftalínu, aby se nedali moli do něho.

Umělé květiny taktéž štětičkou (na okně) prachu zbavíme.

Knihy zbavujeme prachu rovněž štětičkou (na ořízce).

Sošky sádrové, alabastrové neb jiné čistíme štětičkou a jsou-li příliš špinavé, bílíme je řídkou tekutinou vyrobenou z vody a jemně mleté sádry.

Rozbité desky mramorové, alabastrové nebo sošky spojíme dobře tmelem, takto připraveným: Vezmeme 1 g na prášek rozpadlého hašeného vápna a přidáme 4 g čerstvého kaseinu, to se řádně špachtlí nebo starou lžicí tře a rychle se rozbité části k sobě připojí (rychle tvrdne).

Porculánové sošky a skleněné vázičky nebo jiné porouchané dekorační předměty takto spravíme: Použijeme 8 lžic bílého šelaku, 1 lžíce terpentinu, opatrně to roztavíme a přidáme trochu kysličníku zinečnatého (čímž se na bělo obarví). Nalije se do plechového hrnečku; při používání musí se vždy ohřáti porouchaná místa, taktéž i tmel jenž se lžicí nebo špachtlí na porouchaných místech řádně uhladí a třeba ještě motouzem obváže.

Svícny voskem pokapané dáme na teplá kamna, aby se vosk na nich rozpustil. Rozpuštěný vosk vleje se do uhlí. Pak hadříkem ještě zbylý vosk setřeme a posléze svícen v horké vodě smáčeným hadrem stále potíráme. Naposled jej do sucha vytíráme.

Kalamáře zaskvrněné inkoustem čistíme ve vodě, v níž bylo mýdlo rozpuštěno. Nepustí-li skvrny, čistíme je opatrně kyselinou solnou. Pak kalamář v několika vodách opláchneme a řádně osušíme.

Fotografie oprášené čistíme jen hadříkem ve studené vodě smáčeným a řádně je vysoušíme.

Koše na květiny zbavíme štětičkou prachu a též jednou do roka je řádně v mydlinkách vypereme.

Kartáče, hřebeny a ozdobné hřebínky do vlasů zašpiněné čistíme následovně: Do měkké vody v umývadle dáme 1 lžíci čpavku a kartáče, hřebeny ponecháme tam nějakou dobu odmočiti. Hřebeny kartáčem řádně probíráme a kartáče oplachujeme v čisté vodě a dobře osušíme. Jsou pak jako nové.

Rozbité dekorační předměty z mořské pěny spojí se tmelem, takto připraveným: Utře se čerstvý kasein 10 g, hašené vápno 2 g, kysličník hořečnatý 1/2 g; rychle se tím porouchané věci potrou a spojí.

Květiny čerstvé v květináčích pěstované stíráme hadříkem ve vodě častěji smáčeným nebo houbou, aby se s listí odstranil prach.

Mšice na květinách odstraňujeme následovně: Stíráme je máčeným jemným štětcem, který omýváme ve vodě připravené z výtažku tabáku. Výtažek připravujeme si takto: koupíme balíček obyčejného tabáku, spaříme jej 3 litry vařící vody a necháme vychladnouti. Tím pak květiny a listy omýváme. Tabákový odvar hubí i jiné škůdce na rostlinách.

Plíseň odstraníme, nasypeme-li na květináč trochu sírového tlučeného květu neb omýváme-li lodyhy a listy rostlin 3% roztokem zelené skalice. Chřadne-li květinka, bývá to mnohdy důkazem, že jsou v hrnku žížaly. Při menších květináčích překlopíme květinu, sejmeme květináč a žížaly vybereme. Při velikých rostlinách není to možné. Takové zaléváme odvarem z ořechového listí, jež spaříme vařící vodou. Při zalévání žížaly, které nesnesou zápachu ořechů, vylezou na povrch hlíny a pak se seberou.

Rostliny postižené housenkami postříkají se odvarem tabákovým, dehtovou vodou nebo slabým roztokem kyseliny karbolové. S dobrým prospěchem používá se speciálního hnojiva, které každý větší semenářský závod prodává. Květinám po tomto hnojivu se výborně daří.

Umělé palmy hadříkem prachu zbavujeme a pak (asi jednou do roka) natíráme slabším roztokem arabské gumy, čímž nabývají lesku.

Kamna majoliková napřed čistě umyjeme, pak natíráme hadříkem ve lněném, oleji máčeným a suchým šatem vyleštíme. Jsou-li začazena, umyjeme je vodou s lihem. Pak je teprve natíráme olejem a leštíme.

Majoliková neb hliněná prasklá kamna zatmelíme takto: 6 lžic šelaku bílého, 1 lžíce benátského terpentinu se dá opatrně rozehřáti s trochou kysličníku zinečnatého, načež se to nalije do starého plechového hrnečku. Jsou-li kamna teplá potrou se tím. Před upotřebením se dá tmel v hrnečku ohřáti a pak špachtlí nebo plechovou starou lžicí uhladí.

Železná kamna natíráme kartáčkem namočeným v rozpuštěném havraním stříbře (toto stříbro rozpouštíme ve vodě s lihem anebo žitnou kořalkou v řidší kaši). Za vlhka je pak větším starým kartáčem (třeba od bot) leštíme. Za sucha však je leštiti nesmíme, neboť by to příliš prášilo!

Prasklá železná kamna zatmelíme touto směsí: Železných pilin 18 g, burelu 8 g, suché hlíny 42 g, boraxu 18 g, chloridu sodnatého 3 g. Vše se dobře promíchá a přidá tolik vody, aby z toho bylo tuhé těsto, kterým se skuliny a trhliny v železných plotnách neb kamnech vymažou. Topí se teprve, uschl-li tmel.

Vymetání kamen. Zejména ta kamna, která mají špatný tah, nutno vymetati častěji. Před vymetáním se všecko nádobí u kamen buď přikryje šatem, anebo se odnese do jiné místnosti. Nevymetá se nikdy, jsou-li kamna horká, neboť by se vše zaprášilo, pročež nejlépe jest vymetati v sobotu ráno. Před vymetáním kamen dává se na zem starší hadr, aby se vše sazemi nepošpinilo. Pak teprve kosinkou, věchtem ze slámy zhotoveným anebo starým smetáčkem se saze vymetají, — nejprve z komínku, kam až se rukou dosáhne, dále se smetou z horní trouby do dolní a odtud se otvorem vyberou. Rovněž třeba dáti pozor na to, aby se popel, jenž zalétá až pod troubu, vymetl společně se sazemi. Nejlépe jest opatrně vysunouti poslední plát plotny, nacházející se u trouby, a vzniklým takto prostorem dá se dobře nanešený prach popelový z kamen odstraniti a tím tah kamen zvýšiti. Nelze-li roury (komínky) pouhou rukou vymésti, zapálí se v nich opatrně kus papíru politého petrolejem, čímž saze vyhoří. Třeba však tlouci na rouru, aby se saze odtrhly, lépe dostaly v tah a unikly do komína. Zbudou-li nám syrové slupky bramborové, upotřebíme jich výhodně k vyčištění kamen tímto způsobem: Máme-li při vaření v kamnech značnější žár (silný oheň), vhodíme naň připravené slupky bramborové; vzniklými z nich parami, které ostře komínem vyrážejí, zbavíme kamna sazí. Po vymetání se vše řádně otře a pláty kamen řádně omyjí. Měděnec (kamnovec) na ohřívání vody čistě se pískem i mýdlem vydrhne a řádně vytře. Plotna, zejména však sporák se natře havraním stříbrem a za vlhka leští. Malý kousek tohoto stříbra rozpustí se ve vodě neb lihu a tím se kamna pomocí kartáčku natírají. Za vlhka se větším starým kartáčem od bot leští. Potom se čistí kolem plotny rámy smirkovým papírem. Přihlíží se, aby bylo vše čisté, neboť se říkává, že podle plotny lze poznati čistotnou kuchařku.

Čištění svítilen. Tyto se sodou vymyjí, ponechají řádně vyschnouti; do petroleje dává se několik zrnéček soli. (Děje se tak proto, aby lépe hořel.) Hořáky taktéž se vymyjí kartáčkem a ponechají bez knotů na kamnech osušiti. Nový knot ve strojku nechá se dříve petrolejem nasáknouti, než se zapálí. Aby cylindry nepraskaly, počínáme si takto: koupíme tenký cylindr (silný spíše praská), dáme jej do hrnce se studenou vodou, aby byl úplně potopen, a zahříváme vodu do varu. Pak se v ní ponechá mimo plotnu úplně vychladnouti. Cylindr takto vyhřátý nepraská. Knot nemá se nikdy stříhati, nýbrž po sejmutí kloboučku se sirkou zarovná (totiž ohořelé setře). Při explosi lampy nebereme nikdy vody k hašení, nýbrž používáme popelu z kamen anebo písku. Není-li toho po ruce, hasíme oheň starými přikrývkami nebo vlhkými hadry. Při spálenině nepoužíváme nikdy vody, nýbrž oleje, tak zvaného „Flaminu“, nebo prostředku uvedeného v domácí lékárně této knihy. Příčiny exploze bývají ponejvíce ty, že služebné dívky lijí do hořící lampy petrolej. Abychom možnému neštěstí zabránily, vždy před naléváním petroleje svítilnu shasněme. Elektrické svítilny a žárovky jen občas omývají se mýdlem a ihned vysoušejí; žárovky elektrické nemají se do vody nořiti, neboť jejich sádrové utěsnění tím trpí. Stínidla se skleněnými korálkovými třásněmi, která bývají mouchami znečištěna, omýváme ve slabším roztoku chlorového vápna, a to tímto způsobem: stínidlo držíme nad umývadlem a třásně v něm pomocí houby nebo jemného kartáčku omýváme; omyté necháme odsáknouti a šatem vysušíme. Mosazné ozdoby na stínidlech, lustrech atd. čistíme nějakou dobrou pastou. Hedvábná stínidla občas opatrně sejmeme a jemným kartáčkem na okně vyprášíme.

Pohovky řádně vyprášíme kartáčem a pomocí štětičky zbavíme prachu; taktéž péra vespod. Jsou-li na nich skvrny od svíčky, vysušíme je teplou žehličkou pod hedvábným papírem. Různé jiné skvrny na nich čistíme benzinem. Jsou-li povlaky na pohovkách staré a ušpiněné, vyčistí se takto: do umývadla dá se asi 5 litrů vody, 2 lžíce terpentinu, 2 lžíce čpavku a 1 lžíce boraxu (bledny). Vše dobře se promíchá a ponechá asi půl hodiny ustáti. Povlaky tyto se jemným kartáčem v roztoku tomto máčeným, nebo i hadříkem (aby se tkanivo nepřetrhalo) čistí a pak silnějším hadříkem, v čisté vodě máčeným, přetírají, posléze suchým vysuší a nechají na vzduchu, kde nepraží slunce, uschnouti.

Kožené lenošky se nejdříve myjí vlahou vodou, pak lněným olejem natrou a hodně suchým hadrem leští.

Molů, kteří rádi ničí starší kusy nábytku, zejména lenošky a pohovky, se zbavíme, potřeme-li ohrožená místa terpentinovým olejem. Proti molům dáváme do skříně smolné dřevo neb i kuřlavý tabák; kožichy občas tabákem řádně prokouříme a do kapes jich dáme vždy trochu tabáku, jehož zápach moli nesnesou. Tak zv. rybiček, které obývají staré knihy, koberce a obrazy, se zbavíme tímže způsobem jako molů.

Koberce. Čištění jich je udáno v kapitole jednající o týdenním generálním pořádku. Jest však dobře denně zbavovati je prachu, a to takto: rozhodí se po nich syrové kyselé, hodně vymačkané zelí a rýžovým košťátkem vytírá se z nich prach, který se uchytí na zelí a zároveň se tím také barva koberce zjasní. Pak se s nich zelí smete a odstraní. Jinak se čistí od prachu tím, že se po nich rozhodí nastřádaný vyvařený, hodně vymačkaný čaj a zase rýžovým košťátkem se rozmetá po kobercích, až se naň prach nachytá. Pak se čaj propláchne, usuší a uschová k dalšímu čištění. Rovněž i čajem se velice barva koberců zjasní. Koberce v zimě takto se čistí: Položí se povrchem, po němž se chodí, na zmrzlý (ztvrdlý) sníh a plácačkou se na ně klepe. Tím se prach z nich odstraní a pak košťátkem sníh s nich smete.

Starší zašpiněný nábytek čistí se při generálním úklidu následovně: hadříkem máčeným v tabulovém oleji nečistota s nábytku se stírá a flanelem, se pak hodně vyleští.

Čištění nábytku jiným způsobem děje se takto: nejprve se šatem zbaví prachu a pak se hadříkem smáčeným v čerstvě nadojeném (teplém), ne však již ustátém mléce potírá a konečně flanelem do sucha vytírá, až je úplně vysušený. Při starém nábytku třeba to několikrát opakovati, než se leskne, kdežto u novějšího stačí tak učiniti jen jednou.

Bílý lakovaný nábytek potírá se vlněným šatem smáčeným v olivovém oleji. Pak suchým, taktéž vlněným šatem vysouší (vytírá) a na úplně uschlý flanelem v rýžové moučce máčeným nanáší (jako se děje při pudrování obličeje). Pak se teprve hladí flanelem až se leskne. Též i na dětské bílé kočárky a postýlky se tento prostředek velice hodí.

Lakovaná podlaha se vlhkým hadrem čistě vytírá a uschlá potře hadříčkem smočeným ve lněném oleji. Posléze hodně se ještě leští.

Lakování nových podlah se děje s dobrým výsledkem takto: Podlaha nejdříve se natře řídkou fermežovou barvou. Tímto nátěrem se nešetří, neboť rychle usýchá. (Dřevo rychle fermež vpije.) Podruhé natírá se podlah hustou barvou fermežovou, která se dobře roztírá. Vše ponechá se 3 dny schnouti a teprve pak se jemně natírá dobrým jantarovým lakem, který uschne v několika hodinách. Laku lihového nepoužívejme, neboť vysýchá sice rychleji, ale trpí při mytí a není tak trvanlivým, jako pravý lak jantarový. Podlaha jednou již lakovaná nevyžaduje než přetření lakem. Pouze místa vyšlapaná opravují se tak, jako podlaha nová. Nátěr podlahy takto pořízený není drahý. Třeba jen omývati jej vlažnou vodou bez sody, a nesmí se hrubým kartáčem mýti, neboť by se v brzku zničil. Při obnovování nátěru podlahy natírají se jen místa mimo koberce, neboť pod nimi natírati je zbytečné.

Rámy oken a dvéře čistí se takto: Zbaví se vodou špíny a uschly-li, natírají se petrolejem neb lněným olejem a hodně leští.

Žaluzie prací namočí se do studené vody, pomydleným kartáčkem na stole perou, pak do čisté vody ponoří, vymáchají a na slunci suší. Nedoschlé se ještě přežehlí.

Žaluzie dřevěné se štětičkou zbaví prachu, omyjí hadříkem smočeným ve vodě, usuší a uschlé přetřou petrolejem. Potom se dokonale vysuší.

Konsoly na záclony se zbaví prachu, hadříčkem v petroleji máčeným natírají a leští.

Zástěny černé, plechové čistí se petrolejem a pak suchým šatem trou (vysouší), aby se leskly.

Zástěny malované olejovými barvami čistí se petrolejem, též i lněným olejem a pak leští (do sucha vytírají).

Bílé lakované čistí se olivovým olejem a pak trou suchým šatem, aby jim dodáno bylo lesku.

Parkety se čistí takto: Nejprve se zametou vlhkými pilinami, aby se nezvířil prach. Jsou-li příliš špinavé, tu nejméně jednou do roka se řádně louhem umyjí (pomocí jemného kartáčku). Hodně se vysuší a druhý den železnými hoblinami po délce, aby se příčným drhnutím nepoškodily. Hobliny ty zakoupí se u materialisty (balíček jich stačí na menší pokoj), upraví se věchet, který se navrchu obváže šatem, aby hobliny do rukou nebodaly. Jinak se tak dlouho po parketách jezdí, až se z nich veškerá špína odstraní. Pak se čistě zametou, suchým šatem vytřou a natírají hadříkem smáčeným ve voskové pastě (koupené u materialisty). Ta se na parketách hodně roztírá a pak jemným flanelem, aneb zvláštním kartáčem hodně leští. Pasta tato je velice úsporná a vydrží při opatrnosti dlouhou dobu. Jako druhý způsob k čištění parket slouží nátěr voskem, který lze v domácnosti uvařiti takto: Do hrnku dá se 1 dkg žlutého vosku, 18 dkg vody a ponechá se to řádně rozvařiti. Zvlášť v hrnečku nechá se rozvařiti 6 dkg potaše v 10 dkg horké vody. Roztok potaše se po troškách přilévá za stálého míchání do rozvařeného vosku a vše ponechá dobře povařiti až se spojí. Pak sejme se s plotny a míchá stále do vychladnutí. Nemíchá-li se hmota dobře, srazí se. Tento nátěr stačí na velký pokoj. Natírání děje se následovně: Umyté, suché neb ocelovými hoblinami vytřené parkety zbaví se prachu měkkým šatem a podlaha se hadříčkem namáčeným v roztoku natírá. Zaschlá se vyleští kartáčem neb měkkou látkou. V zimě musíme pastu tuto na kamnech nahřívati, aby se dobře rozetříti dala.

Linoleum, zejména praktické v dětských pokojích neb jídelnách, čistí se každý týden hadříkem ve vlahém mléce namáčeným, čistě vysuší, nepatrně lněným olejem natírá a opět se hodně vysouší (leští). Několikrát do roka natírá se linoleum rozpuštěným voskem s terpentýnem smíchaným (rozpustí se 1 díl vosku a tři díly terpentýnu). Tím se tenounce pomocí hadříčku natře a kartáčem hodně leští. Pasty výše uvedené na parkety s výhodou upotřebí se i na leštění linolea. Nepatrně hadříčkem v tom smáčí se, čistě umyté, suché linoleum natírá se a suchým šatem hodně vyleští. Linoleum denně nejlépe čistiti vlhkým čistým hadrem na rýžovém koštěti ovázaném a pak je suchým opět čistým hadrem vyleštiti.

Poškozené linoleum spraví se tmelem, jak jsem při galoších v přední části knihy uvedla. Řádně vyčištěná podlaha pokryje se koberci a vše uvede do náležitého pořádku.

Samozřejmo, že takový důkladný úklid není možno při každém týdenním pořádku provésti; stačí, když každý týden něco z téhož přibereme a ostatní pak teprve při híavním úklidu, který konáme po dvakráte do roka — vždy z jara a k podzimu — pak dokončíme.