ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

Výlohy

Průměrně třeba počítati na den 10 zl. (s drahou, povozy, průvodčími). U větší společnosti jsou výlohy menší.

Oděv

Do Tater hodí se nejlépe oděv podzimní, pevný, nepříliš těžký. Plaid koná dobré služby, lepší než svrchník. Prádla třeba vzíti mnoho. Vedle dobrých, nikoli nových bot doporučují se ku přezutí měkké střevíce anebo trepky. Plášť nepromokavý, deštník jsou nutny, ano v Tatrách pršívá mnoho. V červenci, srpnu zřídka kdy několik dní za sebou bývá pohoda. Tatranské kožíšky bez rukávů (serdaky), jež hosté v Zakopaném skoro všeobecně nosí, dr. Piasecki ze zdravotních příčin zavrhuje. Alpská hůl v Tatrách vždy mi jen při výstupu na štíty překážela.

Čas

Do Tater nejlépe jeti od poloviny července do konce srpna. V září, kdy je pohoda nejstálejší, jsou dni pro delší vycházky krátké. Botanikovi třeba vydati se na cestu ovšem dříve.

Jak dlouho se jede?

Spojení Prahy s Tatrami je dosud velice nevýhodné. Kdo vyjede z Prahy rychlíkem o 11 hod. 35 min. dopoledne, dostane se do Krakova (přes Olomúc, Přerov, Bohumín) teprva o 6 hod. 6 min. ráno dne následujícího. Z Krakova odjíždí vlak v 8 hod. ráno a přibude do Chabówky, poslední stanice železniční, v 11 hodin 59 minut dopoledne. Odtud jede se povozem do Zakopaného 6 hodin. Dvoukonná budka (horalský povoz) stojí 7 zlatých (a mýta 36 kr.), jednokonná 4 zl. (a 18 kr. mýtného); na poště platí se za osobu 2 zl. 10 kr., avšak třeba si místo na dva, na tři dni napřed zamluviti. Proto doporučuje se den druhý ztráviti v Krakově. Krakov má mnoho památek a Čech najde v České besedě (na náměstí u Jana Miky, majetníka handlu „Pod aniołkami“) vždy ochotného krajana, který ho městem provede. Vedle Wawelu, Sukennice a chrámu Marianského doporučuji vyjížďku k mohyle Kościuszkově, po případě do idyllického kláštera Bielanského a večer návštěvu zdejšího nového pěkného divadla. Ve příčině noclehu poradí p. Jan Mika. (Hôtely krakovské jsou drahé.)

Kdo by jel do Chabówky přes Dědice, Bílsko a Kalvarii Zebřidovskou, přijede tam dne druhého o 1 hod. 38 min. odpoledne, tedy o 1 1/2 hodiny později než přes Krakov. I tento vlak má poštovní spojení se Zakopaným. O budky horalské nikdy není nouze.

Týmž pražským rychlíkem poledním dostaneme se do Štrby (Čorba) na již. svahu tatranském v 8 hod. 5 min. ráno dne druhého. Za cestu k jezeru Štrbskému (1 1/2 hod.) platilo se povozem 3 zl. Dnes užívá se elektrické dráhy. Podobně platí se z Popradu do Smokovce. Lépe však ze Štrby jíti k jezeru pěšky. Je to zotavení po dlouhé jízdě a spolu příprava k dalším cestám horským.

Mapy

Mapa gen. štábu: Karte der Central-Karpathen (Liptauer Alpen, Galizische Tátra, Hohe Tátra, Béler Kalkalpen, Zipser Magura). Měřítko 1 : 75.000, cena kolorované 1 zl. 30 kr., černé 90 kr. Mapa až na nomenklaturu je dosti správna.

Mimo to vydána spec. mapa Vysokých Tater v měřítku 1 : 40.000. Map Kolbenheyerových užiti lze toliko k orientaci. Jediná polská mapa Eljaszova provedením tolik utrpěla, že je na mnoze nečitelna.

Knihy

Spisem nejlepším jest „Illustrowany przewodnik do Tatr, Pienin i Szczawnic“ przez Walerego Eljasza. Krakov, 1896., vydání V. Cena 2 zl. 30 kr.

Knihy německé: „Die hohe Tatra“ von Karl Kolbenheyer. Těšín, 1891., vydání VIII., cena 2 zl.

„Illustrierter Führer in die Tátrabäder und die Hohe Tátra“ von dr. Nikolaus v. Szontagh. N. Ves (Igló), 1885, cena 2 zl.

O četné literatuře tatranské najde se poučení ve spise „Bibliotheca Carpatica“, jejž r. 1880. Hugo Payer v N. Vsi (Igló) na Spiši vydal. Botanikům poslouží spisy: „Flora Tatr“ od Felixa Berdau-a (Varšava, 1890), „Rozmieszczenie roślin naczyniowych w Tatrach“ od Boleslava Kotuly (Krakov, 1889 — 90), „Flora der Central-Karpathen“ od Sagorského a Schneidra (Lipsko, 1891, 2 díly) atd. Geologické práce dr. Alojsa Altha uloženy jsou v „Pamiętniku Tow. Tatrzań.“ z r. 1878. Filology zajímati bude „Slownik gwary podhalskiej“, jejž r. 1894 Bronislav Dembowski vydal. Velecenné dílo je „Na przelęczy“ (wrażenia i obrazy z Tatr) od Stanislava Witkiewicze (Varšava, 1891). Spis Pavla Dobšinského „Prostonárod. obyčaje, povery a hry slovenské“ (v Turč. Sv. Martině 1880), Pokorného „Z potulek“ (2. díl) a „Pohľady slov.“ (v někt. ročnících) jednají o Tatrách slovenských.

Jakého času je ku seznání Tater potřebí?

Obyčejnému turistovi stačí 14 dní, aby vynikající partie tatranské shlédl. Kdo by se nemohl v Tatrách tak dlouho zdržeti a spokojil se názorem povrchním, ať řídí se těmito turami.

Třídenní vycházka

1. den. Ze Zakopaného přes Křižné k Mořsk. oku.

2. den. Od Mořského oka údolím Bělovodským přes Polský hřeben do Smokovce.

3. den. Ze Smokovce turistickou cestou na Štrbské pleso.

Pětidenní vycházka

1. den. Ze Zakopaného do údolí Kośčeliského.

2. den. Přes Závrat k Mořskému oku.

3. den. Přes Rysy na Popradské a Štrbské pleso.

4. den. Ze Štrbského plesa do Smokovce turistickou cestou.

5. den. Ku pěti jezerům spišským pod Lomnicí (Kolbovým údolím).

Osmidenní vycházka

1. den. Ze Zakopaného do dolinky za Brankou (dopoledne) a na Gubalówku (odpoledne).

2. den. Do údolí Kośčeliského.

3. den. Ze Zakopaného na Świnnici, sestup přes Závrat ku Čer. stavu Gąsienicovému, nocleh ve schronisku u stavu.

4. den. Od Černého Gąsienicového stavu novou cestou přímo do doliny Pańszczyce a přes Křižné k Mořskému Oku.

5. den. Dolinou Bělovodskou do Smokovce.

6. den. Po turistické cestě do jeskyň Bělanských.

7. den. Na Štrbské pleso cestou turistickou (po případě odpoledne k Popradskému plesu).

8. den. Od Štrbského plesa na Kriváň. (Nocleh v Podbanským.)

Čtrnáctidenní vycházka

1. den. Ze Zakopaného do Strążysek (dopoledne) a na Gubalówku (odpoledne).

2. den. Do údolí Kośčeliského.

3. den. Na Galicovu Grapu (dopoledne) a do dolinky za Brankou (odpoledne).

4. den. Na Świnnici, sestup přes Závrat, nocleh u Černého stavu Gąsienicového.

5. den. Přes Křižné k Mořskému oku. (Na cestě dosti času prohlédnouti Siklawu.)

6. den. Mořské oko a Černý stav.

7. den. Dolinou Bělovodskou, přes Polský hřeben, dolinou Velickou do Smokovce.

8. den. Smokovce.

9. den na Lomnici. (Po případě do M. Kolbova údolí ku Pěti stavům spišským.)

10. den. Do Bělanské jeskyně.

11. den. Na Gerlach ze Zahrádky. (Nocleh u Poprad. plesa.)

12. den. Na Rysy. Nocleh na Štrbském plese.

13. den. Štrbské pleso.

14. den. Kriváň.

Průvodčí (převodníci)

Skoro ku všem výš uvedeným vycházkám nutni jsou průvodčí.

Ze zakopanských průvodčích hodni jsou doporučení: Matěj Sieczka (Šečka), Šimon Tatar, Vojtěch Raj a syn jeho Józek, Ondřej Vala, syn, Jaś z Bystrého, Vojtěch Ślimak, Bartek Obrokta, Jan Curuš, Vojt. Gąsienica Bystroń, Jan Stopka a j.

Ze smokoveckých vynikají: Pavel Kirner, Jan Hunsdorfer, Samuel Horwai, bratří Spitzkopfové, Záborský (Slovák).

Ze štrbských: Ondřej Fajth a Húska.

Ze štvolských: Ruman a Pazderňák.

Průvodčímu na straně polské platí se průměrně denně 3 zl. (i se stravou), v Uhrách 5 zl. Nosičů (tragařů) potřebí jest jen větším společnostem. Dnes již není na mnoze třeba bráti do Tater veliké zásoby potravy, poněvadž jsou schroniska dobře zásobena. S průvodčím nutno hned zprvu vyjednati, jakou náhradu dostati má za zpáteční cestu domů. (Ku př. ze Smokovce do Zakopaného.) Převodníka polského, není dobře do slovenských Tater vzíti s sebou. Z pravidla zná dobře jen Tatry polské. Každý převodník vykázati se musí na požádání svou knížkou. Stížnosti jdou k polskému Towarzystwu Tatrzańskému a uherskému Karpathenvereinu.

Kam lze jíti ze Zakopaného bez průvodčího

a) Do Jaszczurówky (Jaščurovky), kde v celé Polsce nachází se jediná therma (+21 °C). Jaščurovka má spojení s omnibusem. Lépe však jíti přes Bystré pěšky (asi 3/4 hod.). Lázně mají dva dřevěné baseny. Jméno lázní pochází od mloka ve vodě žijícího (jaszczur, macierzonka biała.) Vedle lázní vystavěn tu l. 1888 nový hôtel. Mimo ten jsou zde ještě tři domy hostinné. Pěkné vycházky do údolí Olczysk a silnicí na Toporovu Cyrli (Toporowa Cyrłe), odkud je pěkný pohled na Tatry; pěkná procházka jest na Nosal, kde roste hojně protěže. Z Paulówky, gloriettu na strmém vápeném skalisku stojícího, krásný rozhled po okolí.

b) Do Strążysek (Stronžisek) až k Siklavici necelé 2 hodiny.

c) Do dolinky za Bramką, — 1 a 1/2 hod. až k altaně.

d) Do Kužnic (bývalých hutí železných), kde sídlo má hr. Zámojský. Znamenitá panská restaurace. Hodina cesty.

e) Na polanu Kalatovskou ku seznání života salašnického. Z horního konce Kužnic asi 1/2 hod. Na cestě tak zvané vývařisko Bystré. Je to potok, který v horní části doliny Kondratovy v kamení mizí a zde opět se objevuje. Pohled překvapuje. Vývařisko přehlédne se nejlépe zdola. Nazpět možno vrátiti se lesní cestou vedoucí na pravém břehu Bystré; cestou dostaneme se na most v Kužnicích.

f) Na Gubalówku — hodina cesty.

g) Na Galicovu Grapu. Vozem do Poronina 1/2 hod. (až k mýtu), odtud polní pěšinou na výšinu 1/2 hod. Z Galicovy Grapy dobře viděti nejvyšší štíty tatranské: Gerlach, Lomnici a Ledový.

h) Do Malé Lonky (Ląky). Až na rozsáhlou rovnou polanu (dno bývalého jezera) 2 hod.

ch) Do Kośčeliského údolí. K ústí doliny 1 a 1/2 hod., k Pisaně 3/4 hodiny, ke kříži Vincenta Pola 1/2 hod., na halu Pyšnou 1 a 1/4 hod., (na Bystrou 3 hod.). Vycházku na Bystrou s převodníkem.

Ze Zakopaného lze se odvážiti bez průvodčího i na Červené vrchy (slynou krásným rozhledem), na halu Gąsienicovu atd. — neradím však nikomu, aby se do hor pouštěl bez průvodčího. Zbloudí, nejlepší mapy nejsou v horách nic platny. Ba i k vycházkám výš uvedeným doporučoval bych za průvodce górala. Nemusí to býti převodník. Spokojí se malou odměnou, pobaví a seznámí s okolím.

Procházka ze Smokovce

Skvostnou, nádhernou procházkou ze Smokovce je tak zvaná turistická cesta. Dělí se:

a) na cestu Marie Terezie, která vede ze Smokovce do Bělan spišských (Belaer Höhlenhain). Ze Smokovce dostaneme se napřed do Tatranské Lomnice. Jest to osada docela nová, která povstala na místě bývalých Košarů Lomnických. Uherské ministerstvo orby zakoupilo veliký pozemek od obce Lomnické, na němž vystavěti se má 80 vill. Čásť projektu jest hotova. Vedle vill zbudován tu nádherný hôtel a lázně s mramorovými baseny. Letní dostihy koňské přeloženy sem z Pešti, zřízena železniční stanice (nejbližší slovenským Tatrám) a tak je Lomnice Tatranská již dnes dostaveníčkem „vznešeného“ světa. Dva kilometry odtud jsou Matlary s dobrou a levnou restaurací. (Pokoje od 50 kr. — 1,20 zl., table d’ hôte 80 kr.) Pak přicházejí Kežmarské Nápoje (Kezsmarker Tränke). V domě jsou 2 pokoje pro turisty. Pokrmy i nápoje chutné a levné. Odtud odděluje se lesní pěšina do Krupných Mlýnků (Tátraháza), kde mimo lázně, myslivnu a mlýny je několik hostinců. Cesta se končí u Bělan Spišských (Höhlenhain, Barlangliget) 3 a 1/2 hod. od Smokovce. Jest to lázeňské místo, mající nad 20 vill a domů s ústavem vodoléčebným a lázeňským; Bělany mají svůj lázeňský salon a v létě hrává zde dvakráte denně hudba. Lázně i s okolím jsou majetkem města spišského Bělé. Proslulé jeskyně navštěvují se před polednem. Osoba platí 80 kr. mimo osvětlení, jež uhrazuje celá společnosť (4, 6 až 10 zl.);

b) na cestu Klotyldinu mezi Smokovci a Štrbským plesem (4 a 1/2 hod.) Míjí napřed Vesterovo (Weszterheim), restauraci to asi se 26 pokoji, která má se Smokovci omnibusové spojení. Ceny velmi mírné, pokoje od 80 kr. do 2 zl., celé pension týdně 9 zl. Odtud odbočuje cesta, zrobená slezským oddílem Karpatského spolku do doliny Velické a stezka do doliny Batyzovské na Gerlach. Dále zaměřuje cesta Klotyldina ke pěkné kolibě ve Vyšších Hagách s výtečnou kuchyní a několika pokoji. Z V. Hagi jest nejbližší cesta na Ostervu, se které je rozhled překrásný. Odtud jest ještě 10 a 1/2 km na Štrbské pleso. K pobytu delšímu na Štrbském plese neradím, nebo ceny jsou v hôtelu Szentivánském přehnané. (Bílá káva ku př. 36 kr.) Ze Štrbského plesa vede pěšina lesní 13 a 1/2 km dlouhá do Podbanska pod Kriváněm.

Ze Smokovce samého konají hosté vycházky ke Krásnému rozhledu (1/4 hod.), ke Zbojeckým kamenům (3/4 hod.) do hôtelu Kolbašského (asi hodina), ke prameni Rainerovu na úbočí Slavkovského štítu (1/2 hod.) atd. Bez průvodčího lze se také odvážiti do doliny Velické až na Polský hřeben a do údolí Kolbova. — Také ve Smokovci je draho. Proto radím ubytovati se v levné a dobře zařízené restauraci „U krásného rozhledu“ asi 1/4 hod. od Smokovce Starého vzdálené.