ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

Věnoval jsem zde mnoho místa věcem, jež v zálibách mého života zrovna tak tuze mnoho místa nezaujímají. Řekl jsem, že bývá milé setkati se s nimi na cestách z výstav nebo do galerií; jejich prostota a neobmyslnost mohou někdy uprostřed vysokého mnohaatmosférického uměleckého tlaku býti chvilkovým osvěžením a útěchou. Nedělám si z nich předmět amatérské vášně a museum; na to jsem příliš bludný a zaujatý více věcmi, jež zasluhují obdivu.

Toto nejskromnější umění je jen zlomkem lidské tvořivosti; je pozoruhodné, neboť představuje chudobnost. Lidové umění, pýcha národopisu, jest spontánním projevem lidové tvořivosti, ale má svůj poklad tradice ze slohů vysokých i z vlastního ducha, z kultury všelidské i vlastní. Je svou povahou tradiční. Zde však jde o umění, jež nemá celkem tradičních předpokladů; vzniká a zaniká v jednotlivinách, nepojí se do své zvláštní kultury, je neseno dosti náhodně od případu k případu projevy, s nimiž nesoučiní určité kulturní vědomí a směr. Bývá sice také odleskem nějakého vyššího slohu, populární interpretací a náhražkou, ale to není vždy k hodnotnému prospěchu; nejlépe je, když není tak starosvětské, když je čisté, puzené neovlivněným tvárným instinktem a vlastní prostou soudností. Než ani plané květiny nepřestávají býti květinami vedle květin pěstěných, a to, co zde chce býti výrazem skromné tvořivosti, roste skutečně na úhorech života a kultury.

Může toto drobné tvoření zaniknout, zatlačeno vyšším stavem, zindustrialisovanou výrobou, zamerikanisováním života? Nemusí; vždyť tu budou předměstí, vždy se najde hrnčíř, který se pokusí urobit pro děti kočku, lakýrník, který namaluje bochníky a housky, řezbář, který vytvoří ptáčka. Řekl jsem, že je milé setkati se s tím; to znamená, že toto malé umění chodí a sedí mezi lidmi, že se tu vyskytá zcela nenuceně a nepěstovaně. Je pod ním jistý podklad prostých představ, lidského kutění a robení, bystré řemeslnosti a ušlechtilosti métier, a to nemůže vyschnouti.

Tato kniha vznikla z několika poznámkových kapitol, napsaných již dosti dávno nejprve bez systematického úmyslu o několika věcech, jež mne upoutaly. Byl bych rád, jestliže by se mi tu podařilo zachytiti z těch malých složek umění a uměleckého účinku, o nichž nelze mluvit s posvátným chvěním, jež možno přijmout někdy s úsměvem, začasto však též s úctou k poctivosti a ušlechtilé ctižádosti práce, která nechává se vésti nejen požadavky výrobnosti, ale také upřímnou snahou po dosažitelné dokonalosti účinu.

Tak zde zůstane zaznamenáno alespoň něco z toho, čemu by bylo křivdou povýšené pohrdání a lhostejnost. Bylo by třeba zachovati toto nejskromnější umění, s nímž se setkáváme, v nějakém zvláštním museu? Neměl bych nikdy odvahy klásti to jako důležitou potřebu a velký požadavek; ale bylo už na světě převelice amatérů a sběratelů, kteří si dělali sbírky z věcí menší ceny a menšího významu.