Zlatý fond > Diela > Literatura na Slovensku, její vznik, rozvoj, význam a úspěchy


E-mail (povinné):

Jaroslav Vlček:
Literatura na Slovensku, její vznik, rozvoj, význam a úspěchy

Dielo digitalizoval(i) Michal Garaj, Bohumil Kosa, Viera Studeničová, Pavol Tóth, Alena Kopányiová, Silvia Harcsová, Dorota Feketeová, Zuzana Babjaková, Nina Dvorská, Daniela Kubíková, Michaela Dofková, Ivana Gondorová, Daniel Winter, Eva Lužáková, Karol Šefranko.  Zobraziť celú bibliografiu

Stiahnite si celé dielo: (html, rtf)

Páči sa Vám toto dielo? Hlasujte zaň, tak ako už hlasovalo 50 čitateľov


 

Slovo závěrečné

Pěkné písemnictvo slovenské prostírá se před zrakem naším.[212] Svatopluk, Detvan, Mor ho!, Smrť Jánošíkova, Pád Miliducha, Radzivillovna, Oblaky, Herodes; Svätoslavičovci; Reštavrácia, Olejkár, Valgatha jsou nejvyšší pilíře kusé ještě budovy. Pravíme kusé, hledíce především k nevyvinutému slovenskému dramatu, bez něhož slovesná produkce slovenská bude vždy nehotova, svým působením slaba. Lze tu dobře užiti slov Lessingových, jimiž ve druhé třetině XVIII. stol. charakterisoval literaturu německou, pravě: … dasz unsere schöne literatur, ich will nicht blos sagen gegen die schöne literatur der alten, sondern sogar fast gegen aller neuern polirten völker ihre, ein so jugendliches, ja kindisches ansehen hat, und noch lange, lange haben wird. An blut und leben, an farbe und feuer fehlt es ihr endlich nicht: aber kräfte und nerven, mark und knochen mangeln ihr noch sehr. Sie hat noch so wenig werke, die ein mann, der im denken geübt ist, gern zur hand nimmt, wenn er, zu seiner erholung und stärkung, einmal ausser dem einförmigen eckeln zirkel seiner alltäglichen beschäftigungen denken will![213]

Avšak přes tuto slabosť nemůžeme neuznávati významu veškerého literarného tvoření na Slovensku za posledních sto let, tvoření to kmene, který zápasí ne toliko o svou národní samostatnosť, nýbrž i o své bytí či nebytí: povinnosť svou konaly i ty aestheticky špatné verše, slabá dramata, chatrné novelky, a těžký hřích by páchal, kdo by jim toho chtěl upírati — neníť jich dosti nikdy! Ale literarná historie, spravedlivě uznávajíc paedagogism, tendenci i vzpruhy příležitostné a lokalné, nemůže spustiti se svého měřítka: uměleckého idealu. Ten soudce nezná milosrdenství.

Celkový ráz pěkné literatury slovenské pak naznačujeme krátce slovy: látkou jí byl vlastní lid, životním hýbadlem idea všeslovanská. Zejmena tato vtiskla stopy svého posvěcení tak patrně slovenské produkci, jako snad žádné jiné literatuře slovanské. Ona budila Slovensko k novému životu v dobách nejkrušnějších, ona stvořila lidu pod Karpaty poctivé pracovníky a nadšené pěvce, když jich bylo zapotřebí nejvíce, ona juž nejstaršímu z nich diktovala skalopevný výrok:

Ešte Slováci žijú a budú žiť vždycky so slávou,
bár i podnes hrozný vždy činia jim súsedi nátisk —

a nejmladšímu vdechla slova mužně krásná:

Duch slavský
vyšinul sa na kosmickú slávu:
Slavian drží zemguľu za hlavu!

Dúhy večné, hadovité, jarké
planú v počesť ruským činom ráznym,
tam kde Liachov na plachtovej barke
prvý pristal k brehom večne mrazným;
sláva jeho Gajou hučí hlasne,
kamčatské mu svieťa sopky jasné!

Kolumbovej zeme mrazné čelo,
ruský Serdce-Kameň: v družnom styku
Zaleť, duch môj, na chvílenku smelo
od severnej točny ku rovníku!
Vráť sa! Čo si videl na tom lete?
„Slavian rozprestretý po pol svete!“

Slavské slovo zvučí na severe,
mená dáva polarnému svetu;
do neznámych končín rúbe dvere,
nieto hraníc víťaznému letu:
a ty, synku, čo pod Tatrou stojíš,
ty sa o to svoje slovo bojíš?!…



[212] Litujeme velice, že do svého úzce vyměřeného rámce nemohli jsme pojati statné řady učitelů, maecenů, mučeníků slovenských, nehledě k jiným figurám zajímavým, kdož prostředně sic, ale přece platně zasahali v domácí produkci literarnou; že nemohli jsme rozebrati slovenské činnosti historické, jež v rukou Sasinkových, Záborského, Kellnera-Hostinského, Hýrošových, Križkových dostoupila značné výše; ještě více pak toho, že nebylo nám možno rozhovořiť se o prostonárodní literatuře slovenské, jež mohla by se měřiti se kteroukoliv slovanskou. Učiníme tak později.

[213] Hamburgische dramaturgie, sechsundneunzigstes stück, den 1. april 1768.

« predcházajúca kapitola    |    




Nové knihy, novinky z literatúry - posielame priamo do Vašej mailovej schránky. Maximálne tri e-maily týždenne.



Copyright © 2006-2009 Petit Press, a.s. Všetky práva vyhradené. Zlatý fond je projektom denníka SME.
Web design by abaffy design © 2007

Autorské práva k literárnym dielam   

Ďalšie weby skupiny: Prihlásenie do Post.sk Új Szó Slovak Spectator
Vydavateľstvo Inzercia Osobné údaje Návštevnosť webu Predajnosť tlače Petit Academy SME v škole
© Copyright 1997-2018 Petit Press, a.s.