ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

A to už mně raději, Katalánci, zahrajte svou sardanu, muziku vřesknou a důkladnou, mečící hlasem kozlím a hvízdající pastýřskými píšťalami, pravou muziku mediteránní. To už není táhlý jek Maurů ani temná vášeň guitarr; je to rustikální, drsné a veselé jako ten kraj.

Neboť ten kraj už je podoben Provenci; například není už tak skalnatý jako ostatní Španělsko, nýbrž je tak skalnatý jako kopce provençálské; nerostou tam už palmy jako v Murcii, nýbrž rostou tam palmy jako na Riviéře. Jak vidět, ten rozdíl je subtilní a nedá se tak lehko vyjádřit; je ve vzduchu, který dýcháte, je v lidech a jejich domech se zelenými okenicemi, ale hlavně docela prostě jest.

Pokud se týče lidí toho kraje, nosí na nohou bílé pletené papuče zvané alpargatas, jež připomínají římské sandály; a sem tam červené frygické čapky (jmenují se barretinas nebo nějak podobně). A je jich mnoho modrookých a hnědovlasých, zavalitých a kraťasů; nějak se sem už zapletl sever do všeho, do muziky i do chuti vína, do lidí i do přírody. Už tu má převahu příroda s listem opadavým; první žlutý list platanu mně připadal jako pozdrav z domova. Tady se už nežije v patiích jako tam dole, ale na ulicích; děti a psi a maminky, pijáci a čtenáři novin, mezci a kočky, všecko žije na zápraží a na chodníku; snad proto se v téhle zemi tak lehko rodí dav a pouliční bouře.

Ale kdybych měl říci, co mě překvapilo nejvíc, tedy to byli gardisti před královským zámkem; neboť mají na nohou bílé katalánské papuče a na hlavě cylindr. Vězte, že cylindr, papuče a puška s bodákem je zvláštní a nezvyklý akord; ale koneckonců vyjadřuje názorně katalánskou zem, rustikální a kupeckou mezi jinými královstvími Španělska.