Ač jest mé srdce smutné
pro mé nepravosti,
však prosím poníženě,
ó, Bože z výsosti!
Račiž mi spomůci,
neb ve dne i v noci
k tobe volám s lkaním,
srdečným vzdychaním.
Ty jsi potěšení mé,
i všeckna naděje.
V tobeť budujem šťastně,
což mi potrebné jest.
Tobeť se v moc dávam
se vším, cožkoli mám.
Račiž při mně zustati,
v neštěstí brániti.
Neb to vše očekávam
od tebe samého,
jaks´ráčil zaslíbiť nám
vedle slova svého.
Jinej rady neni,
krom tobe, jediný.
Ó, Pane náš Ježíši,
Kterýž vůkol mne kráčí,
chtíce mne zežrati,
protož brániti račiž
a zastupovati:
Abych jej odehnal,
synem tvým vždy zustal.
Nebudeš-li brániti,
musím zahynúti.
A když z tohto světa
půjdem do radosti
ktoréhožkolvek leta,
poprej mi z milosti:
Bych hříchy své poznal,
s pokáním se preč bral,
pevný u víre zustal,
živůt večný dostal.
Amen
