ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

Hlasité vykřikování
pro zlé, strašlivé noviny.

Auvech! Běda! Opět na nás
260
hlučí, valí se z čtyr stran zas:^[64]
od východu dalekého
a západu hlubokého,
od poledni i půl noci.
Kdo bude odolat moci?
265
Turek brousí své paloše,
Tatar pohledává kuše,
by tyto v síle, prudkostí
natáhli a bez lítosti
k srdcím cílíc, je vpouštěli,
270
lid křesťanský zehlceli,|
těmi pak pojednou hlavy
sňali, krví zvlažovali.
Nemeškají jančárové,^[65]
majíc zbroj svou pohotově:
275
šrúbky dlouhé s ručnicemi^[66]
kunštovně nataženými,
kteréž kamkoli namíří,
neklamají, hodné víry.
Jsou též k boji pohotově
280
Francouzi, Španihelové,
Švédi, Moskvané, Poláci,^[67]
k bitvě spůsobní Kozáci,
s mnohou armádou německou,
s Vlachy, se vší říši římskou,
285
by se spolu potýkali,
jedni s druhými válčili,
krajiny, vidieky, města
obraceli v pustá místa,
království podmaňovali,
290
pevnosti vybojovali.
Pilně také na to hledí|
hlad, mor, jiné těžké plágy, [C10]
aby se jím připojili.
neb se k tomu přistrojili
295
konat spravedlnost božskou.
nesouc na bezbožné pomstu.
Ach, neniliž na tom dosti,
Bože mocný na výsosti,
co sme od žehrání tvého
300
znesli roku předešlého,
od Turka, lítého zvěrce.
Tatara, prudkého střelce,
jiných národů ukrutných,
co lvů, draků a psů besných,
305
kteří okrasu, ručníčky,
jablka zlatá, spinadlíky,
halže, čepce i biréty,
zápony, tkanice, punty,
naušnice, náčelníky,
310
prsteny, rúšky, pláštíky,
proměnná roucha i vačky,
zrcadla, věnce, jehličky,|
v nichž sobě dcery uherské,
zlehčíc přikázání božské,
315
zdurna příliš počínali,
všecku nepravost páchali,
sňali, odňali docela,
obnažili jejich těla?
Tak vzali pomsty tvé božské
320
vedle pohrůžky prorocké:
místo drahých věcí vonných
hnis,^[68] lejna, smradů ohyzdných,
místo pásu roztržení,
místo kadeří lysiny,
325
místo širokých podolků
strhaných halen, pytlíků,^[69]
místo krásy zohavení,
místo věnců oholení.
Muži pak od meče padli,
330
silnější v boji zustali,
že dosavád mnozí plačú:
mladí z země sňatých starců,^[70]
manželé libé manželky,|
manželky života částky, [C11]
335
rodiče dítky spanilé,
dítky své rodiče milé.
Ach, prosíme, uspokoj se,
Pane, nad námi zlituj se!
Jestli poslední sú světa
340
časové, konečné leta,
v kterých taká pozdvižení
národů, války, soužení
dál lidu, mor, hlad na zemi
zhusta panovati mají,
345
ty rač voleného stádce
býti sám mocný obhájce.
Zhrň nás do Pella městečka.^[71]
neb kde Noele lodička
na hoře Ararat měla
350
spočinek, bezpečná byla,
bychom, hláv svých pozdvihnouce.
tě se stále přidržíce,
mohli poznávat konečně,
že nám již nastává věčné|
355
vysvobození, spasení,
pokoj, radost, potešení.
Ó učiň, Pane, vyslyš nás!
Budeš ctěn i chválen od nás
nýni v této smrtedlnosti,
360
tam potom v večné radosti.