Sors Pilarikiana — Los Pilárika Štěpána

Na notu spívat může se
  tej písně vánoční milé:
    Z nebe přišedše anjelé…^[52]

Slyš mne, slyš, ó věrná duše,
5
  pozoruj a vynauč se,
  co se jest zbehlo v uherské
  zemi naši a moravské!

Turka, Tatara Bůh vzbudil,
  aby nás všechněch probudil,
10
  tvrdo spících v bezpečnosti
  na lůžkách ďábelských zlostí.|

Erb drahý Boha našeho          [C1]
  nebyl vážen v chrámě jeho,
  sám Kristus Pán s zásluhami
15
  slovem pravdy, svátostemi.

Pohrdali sme milostí,
  kterouž dával nám v hojnosti.

  Pokoj duchovní, tělesný
  zlehčili sme, nemilostní.

20
Hrůza všech nás obklíčila,
  že naše vlast drahá, milá
  tak přišla na spustošení
  skrz tatarské rabování.

Aj, stojí ohavnost mrzká,
25
  modloslužebnost pohanská,
  rouhání jmena božího
  na místě svatosti jeho.

Nahlídni se a vidz dálej:
  Přeslavnej zeme uherskej
30
  udatní od meče padli,
  jiní pak ven se vyhnali.

Ustanouc v boji a harci.|
  bohatí, mladí i starci,
  neb kteří bránit počali,
35
  v malém počtu pozustali.

Strach proniká vnitrnosti,
  trnou žily, prahnou kosti,
  když pilně rozvažujeme,
  co ještě zakušujeme.

40
Prázdné, zanechané města,
  dědiny, to velmi zhusta,
  neb kdo by bydlel v nich, neni,
  což mnohým jest k skormoucení.

Iatých^[53] jest do statisíce
45
  křesťanů, jestli ne více,
  a jedni od meče padli,
  jiných do vězení hnali.

Lišky, nedvědi, zvěř polní
  hojné měli své pohodlí,
50
  užívajíc těla lidská.
  Ó přehrozná pomsta božská!

Ale kdo pláče kvílení
  zdrží, jaké nasilení|
  Tataři pannám činili,          [C2]
55
  když i ctné ženy prznili,

Ruce, nohy roztáhnouce,
  že ani hnút nemohli se!
  Neplatil křik, naříkání,
  nic prosby, odporování.

60
I kdo by se byl zasadil
  o nich — krom Bůh — žádný nebyl;
  ač mnozí chtěli pomoci,
  však neměli k tomu moci.

Křikem přestrašení byli
65
  a ohromení v tú chvíli,
  neb sám Bůh jím odňal srdce,
  že doufali v sebe více.

Ó vy všickní pozustalí
  po žalostném plundrování,
70
  Boha více nehněvejte,
  hřešit aspoň již přestaňte!
CZOž^[54] vám prospěla vaše zlost,
  bez bázně zešlá nepravost?
  Pohrdali ste s trestáním,|
75
  divným, zázračným znamením.

VIte,^[55] kterak po tři leta
  chrústy, húsenky, plaz lítá
  květ s ovocím zežírali;
  praporce po stromích stáli.

80
NU, i vy strážní, hlasitě
  trúby vaše pozdvihujte,
  oznamujte nepravosti,
  příklad dejte pobožnosti!

Spravedlnost ostříhejte
85
  vy panny, Boha se bojte!
  Rodičové, čeleď, dítky
  k dobrému veďte co kvítky!

Amen! Pán Bůh se nad námi
  zlituje, naloží s námi
90
  laskavě, všecko zlé vzdálí.
  Pomoz k tomu, Kriste Králi!