ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

Na notu spívat může se
tej písně vánoční milé:
Z nebe přišedše anjelé…^[52]

Slyš mne, slyš, ó věrná duše,
5
pozoruj a vynauč se,
co se jest zbehlo v uherské
zemi naši a moravské!

Turka, Tatara Bůh vzbudil,
aby nás všechněch probudil,
10
tvrdo spících v bezpečnosti
na lůžkách ďábelských zlostí.|

Erb drahý Boha našeho [C1]
nebyl vážen v chrámě jeho,
sám Kristus Pán s zásluhami
15
slovem pravdy, svátostemi.

Pohrdali sme milostí,
kterouž dával nám v hojnosti.
Pokoj duchovní, tělesný
zlehčili sme, nemilostní.

20
Hrůza všech nás obklíčila,
že naše vlast drahá, milá
tak přišla na spustošení
skrz tatarské rabování.

Aj, stojí ohavnost mrzká,
25
modloslužebnost pohanská,
rouhání jmena božího
na místě svatosti jeho.

Nahlídni se a vidz dálej:
Přeslavnej zeme uherskej
30
udatní od meče padli,
jiní pak ven se vyhnali.

Ustanouc v boji a harci.|
bohatí, mladí i starci,
neb kteří bránit počali,
35
v malém počtu pozustali.

Strach proniká vnitrnosti,
trnou žily, prahnou kosti,
když pilně rozvažujeme,
co ještě zakušujeme.

40
Prázdné, zanechané města,
dědiny, to velmi zhusta,
neb kdo by bydlel v nich, neni,
což mnohým jest k skormoucení.

Iatých^[53] jest do statisíce
45
křesťanů, jestli ne více,
a jedni od meče padli,
jiných do vězení hnali.

Lišky, nedvědi, zvěř polní
hojné měli své pohodlí,
50
užívajíc těla lidská.
Ó přehrozná pomsta božská!

Ale kdo pláče kvílení
zdrží, jaké nasilení|
Tataři pannám činili, [C2]
55
když i ctné ženy prznili,

Ruce, nohy roztáhnouce,
že ani hnút nemohli se!
Neplatil křik, naříkání,
nic prosby, odporování.

60
I kdo by se byl zasadil
o nich — krom Bůh — žádný nebyl;
ač mnozí chtěli pomoci,
však neměli k tomu moci.

Křikem přestrašení byli
65
a ohromení v tú chvíli,
neb sám Bůh jím odňal srdce,
že doufali v sebe více.

Ó vy všickní pozustalí
po žalostném plundrování,
70
Boha více nehněvejte,
hřešit aspoň již přestaňte!
CZOž^[54] vám prospěla vaše zlost,
bez bázně zešlá nepravost?
Pohrdali ste s trestáním,|
75
divným, zázračným znamením.

VIte,^[55] kterak po tři leta
chrústy, húsenky, plaz lítá
květ s ovocím zežírali;
praporce po stromích stáli.

80
NU, i vy strážní, hlasitě
trúby vaše pozdvihujte,
oznamujte nepravosti,
příklad dejte pobožnosti!

Spravedlnost ostříhejte
85
vy panny, Boha se bojte!
Rodičové, čeleď, dítky
k dobrému veďte co kvítky!

Amen! Pán Bůh se nad námi
zlituje, naloží s námi
90
laskavě, všecko zlé vzdálí.
Pomoz k tomu, Kriste Králi!