ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

41. Průčelí krásné vily se schodištěm a zahradou; na pilíři vrat destička Ludvík Hart.

42. Nápis: Choť a dcera.

43. Paní Amálie a Anna šijí u stolu.

44. Nápis: Ve společnosti jsou dámy veselejší než doma.

45. Dámská společnost a něco pánů. Paní Amálie a Anna v živé zábavě, jasné tváře.

46. Nápis: Doma jako by se nad nimi vznášel těžký stín.

47. Obraz 33.

48. Obraz 40.

49. Rodina Hartova u večeře. Služka podává pokrmy.

50. Hart ukazuje na jídlo, rozhorluje se, kárá zjevně svoji choť.

51. Nápis: „Takové plýtvání! Musíš více šetřit!“

51a. Hart chmurný vstává od stolu, zháší na lustru několik světel. Odchází.

52. Paní Amálie a Anna ještě u stolu, pohlížejí za ním stísněny.

53. Jan Skalník, jenž miluje Annu.

54. Jan Skalník nad rýsovacím prknem.

55. Nápis: Oto Benedikt, synáček bohaté matky, jemuž Hart dává přednost.

56. Oto Benedikt vystupuje s matkou z automobilu.

57. Oto a matka, půlfigury; Oto, nastrojený panák s připitomělým obličejem. Matka do něho zezadu šťouchá, Oto se blbě usmívá a smeká.

58. Paní Amálie a Anna doma u klavíru.

59. Služka uvádí Jana Skalníka.

60. Anna mu jde vstříc, paní Amálie postává, Skalník líbá oběma ruku.

61. Skalník a Anna u okna, podávají si v srozumění ruce.

62. Ludvík Hart u psacího stolu, před ním stojí Jan Skalník, žádaje o ruku Anninu.

63. Ludvík Hart se zamítavým posunkem povstává.

64. Nápis: „Nejste dosti bohat. Nikdy vám nedám svou dceru.“

65. Obraz 33.

66. Obraz 54.

67. Obraz 40.

68. Paní Amálie před manželem s gestem prosby a přímluvy.

69. Ludvík Hart tvrdě odmítá.

70. Nápis: „Nedovolím. Mám pro ni jiného ženicha.“

71. Obraz 57., smekající Oto.

72. Paní Amálie se zdrceným a bojácným výrazem odchází.

73. Anna plačící.

74. Jan Skalník ve své pracovně skládá zavazadla.

75. Jan Skalník, v ruce Anninu fotografii.

76. Skalník líbá fotografii a ukládá ji.

77. Ludvík Hart s tvrdým výrazem sedí u svého stolu.

78. Ludvík Hart dívá se před sebe.

79. Z mlhy zjevuje se mu obraz Oty Benedikta jako ženicha s plačící Annou jako nevěstou.

80. Nápis: Spekulace na bohatšího ženicha.

81. Ludvík Hart mluví s Otovou matkou, která horlivě kývá.

82. Otova matka mluví se synem.

83. Obraz 79.

84. Oto i matka se usmívají, matka si mne ruce.

85. Ludvík Hart v rozhovoru s agentem v jeho kanceláři. Agent mu ukazuje směnky.

86. Směnky na 26 a 35 000 podepsané Oto Benediktem.

87. Ludvíkova zklamaná tvář.

88. Oto Benedikt u stolu, hýřivá společnost. Oto dává kokotě náramek, za ním stojí s výrazem úleku Ludvík Hart.

88a. Oto Benedikt u stolu hráčů, prohrává, vysmívají se mu. Za ním s výrazem zděšení Ludvík Hart.

89. Oto s kokotou v automobilu, opilý. Potkává je Ludvík Hart.

90. Ludvík Hart dívá se nespokojen za automobilem.

91. Nápis: „Ten by mi brzo rozházel mé peníze. Mé peníze! Raději dceru už vůbec neprovdám.“

92. Obraz 33.

94. Ludvík Hart mazlí se se zlaťáky. Shrabuje je do kupky.

95. Výraz náhlého tvrdého rozhodnutí.

96. Nápis: Více zlata! Ještě více zlata!

97. Ludvík Hart s vítězným výrazem rozhodnutí.

98. Paní Amálie a Anna strojí se k vyjížďce.

99. Paní Amálie dívá se na hodinky a zvoní na služku.

100. Služka přichází, paní Amálie k ní mluví, služka udiveně zavrtí hlavou a mluví.

101. Nápis: „Šofér přece dostal výpověď.“

102. Paní Amálie i Anna v údivu. Mluví k služce, služka rovněž v zřejmém údivu odpovídá.

103. Nápis: „Pán přece prodal automobil!“

104. Paní Amálie i Anna v údivu. Ještě se obracejí s otázkou k služce, jež odpovídá.

105. Nápis: „Pán prodal i kočáry.“

106. Paní Amálie pokyne služce, jež odchází. Paní Amálie i Anna dívají se na sebe v nejistotě a v bojácném údivu.

107. Přichází Ludvík Hart.

108. Paní Amálie a Anna se k němu obracejí. Ludvík tvrdě pohlíží a promluví.

109. Nápis: „Ano, prodal jsem vozy. Prodal jsem i náš letní statek. A prodal jsem i tento dům. Musíme se více uskromniti.“

110. Paní Amálie a Anna usedají. Ludvík znovu mluví.

111. Nápis: „Do týdne se stěhujeme na venkov. Tam je život lacinější.“

112. Ludvíkova tvář. Tvrdý, zlý úsměv. Odchází.