ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

(I)

K všeobecným dějinám kulturního a národního života na Slovensku látka byla souvisle sebrána několikrát. Po prvé doma tak učinil Josef Miloslav Hurban v přehledě „Slovensko a jeho život literárny“ (Slovenské Pohľady I 1846 — 1851), na svou dobu vyspělé studii, jež je takřka půdorysem slovenského dějepisu literárního, zasahujíc z dob nejstarších až k samým počátkům slovenské revoluce. Rušná tato léta odboje barvitě líčí na základě autentickém „Historia povstania slovenského“ (1850) od Mikuláše Dohnányho, bohužel nedokončená; obě ty doby shrnuje a časově pokračuje studie Ladislava Píče „O?ep?? ?o?????ec?o? ? ???epa?yp?o? ?c?opi? C?o?a?o?? ?a ?oc????i? c?o ????“ (C?a???c?i? C?op???? 1875 a 1877); látkově významný je Sasinkův „Slovenský letopis pre historiu, topografiu, archaeologiu a ethnografiu“ o šesti dílech (v Skalici 1876 — 1882). Bibliograficky, ovšem v rozsahu velmi omezeném, jej doplňuje Ondřeje Szeberinyiho „Pantheon slovenských církevních augšb. vyznání spisovatelů“ (Korouhev na Sionu I d.). O celkový obraz slovenského vývoje národního, opět jen se zdarem látkovým, nověji se pokusil Julius Botto v dvoudílném spise: „Slováci. Vývin ich národného povedomia“ (TSM 1906 a 1910).

Ve filosofii národního vývoje na Slovensku marně se snažila vniknout řada pilných domácích spisovatelů; výsledky prací jejich jsou filosofické mlhoviny, libovolné dohady historické a mytologické a romantická blouznění, z nichž věda prospěchu nemá. Jmenujeme z nich: Petra Kellnera-Hostinského a jeho „Prvotiny vedy slovanskej“ (Slovenské Pohľady I 1851), „Starou vieronauku slovenskou“ (TSM 1870) a horoucí „Rozpravy večerné o umení staroslovenskom“ (Orol 1871 — 1872); Samuela Ormisa a jeho „Filozofické úvahy“ (LMS VI 1874), v nichž však je řada správných postřehů o Štúrovcích a jejich romantismu, vlastně diletantismu filosofickém; Pavla Dobšinského a jeho ztroskotaný pokus o filosofickou soustavu národní na základě slovenské mytologie v „Úvahách o slovenských povestiach“ (TSM 1871); konečně Viliama Paulinyho-Tótha, který se o podobné romantické úskalí ztroskotal v „Slovenskom bájesloví“ (TSM 1876). Pozorujeme, že léta sedmdesátá byla skutečně pro Slovensko lety duševní ochablosti a úpadku.

(II)

Z literárně dějepisných příspěvků starších, které souborně podávají pohled na Slovensko v písemnictví, cenu si zachovaly jedině Tablicovy „Paměti československých básnířův anebo veršovcův“, připojené ke každému ze čtyř dílů jeho „Poezií“ (ve Vácově 1806, 1807, 1809, 1812). Zato dvě díla novější vědecké literatury české mají veliký význam i pro literární Slovensko. Prvé jest psáno německy: jsou to památné Šafaříkovy „Geschichte der slavischen Sprache und Literatur nach allen Mundarten“ (PB 1826), jež právě svým kritickým zájmem o slovanská nářečí hluboce zasáhly v osudy naší literatury na Slovensku; dílem druhým jest neméně památná Jungmannova „Historie literatury české“ (1825, 2. vyd. 1849), jež přinesla řadu životopisů slovenských spisovatelů a bibliografických záznamů jejich děl. Po ní teprve „Slovesnosť“ Ondřeje Radlinského (1863 v Skalici), obratně řízená, a deset let potom obsažná „Slovesnosť“ Ondřeje Trúchlého-Sytnianského všimly si pozorněji domácího písemnictví. Ale ani jimi literární dějepis doma dosud nezakotvil. Později je to opět Čech, Josef Jireček, který ve svou dvoudílnou „Rukověť k dějinám literatury české do konce XVIII. věku“ (v Praze 1875 a 1876) důsledně včlenil i slovenské spisovatele; a skoro zároveň s ním opět Neslovák ukázal vydatněji na slovesnost pod Tatrami — Rus Pypin v 2. vydání své proslulé kdysi „Historie slovanských literatur“ (v Petrohradě 1881) věnoval jí v druhém svazku na padesát stránek. Zatím však již prvý slovenský skutečný historik literární se přihlásil — Jaroslav Vlček.

Literárně dějepisné dílo Vlčkovo má pro Slovensko dvojí význam epochální: jako hluboký pramen vědomostí o jeho snahách kulturních a jako začátek moderního vědeckého písemnictví slovenského. „Literatura na Slovensku, její vznik, rozvoj, význam a úspěchy“ (v Praze 1881) je prvé mužné hodnocení domácí slovesné produkce; chyby jejího „radikalismu mladosti“ prof. Vlček záhy opravil ve svých genetických „Dejinách literatúry slovenskej“ (TSM 1890). Ale i ostatní hlavní stati Vlčkovy o slovenské literatuře: v Slovenských Pohľadoch (zejména čl. „Anton Bernolák a jeho škola“ X 388), v Slovanském Sborníku (II 23), Národných Novinách (o Kukučinovi, XVII č. 125), skalickém Hlase (klasické „Besedy literárné“), studie jeho ve sborníku Slovensko („Literatura slovenská“, v Praze 1901), v Slovenské Čítance („Škola Štúrova“, v Praze 1912), slovenské monografie v jeho životním památníku, „Dějinách české literatury“ (v Praze, I. 1. 1894, II. 1. 1898, II. 2. 1914), v „Literatuře české XIX. století“ (2. vyd. I. 1911, II. 1917), články v Ottově Slovníku Naučném a konečně poslední časově spisek o „Slovensku od reakce Bachovy do zrušení Matice Slovenské (1850 — 1875)“ (v Praze 1913) — všechny tyto přísné kritické studie i jeho půvabné, umělecké a přesto veskrze vědecké slovenské ,kapitolky‘ (o Šafaříkovi, Kollárovi, Hollém) v knihách jiných jsou neporušitelným základem dějin literárního Slovenska.

Kromě příslušných hesel v Riegrově i Ottově Slovníku naučném pro literární dějepis Slovenska jako pramen všeobecný má dalekosáhlý význam veliká „Bibliografie písemnictví slovenského od doby nejstarší do konce roku 1900“, dílo mravenčí životní píle Ľudevíta V. Ríznera († 1913), jež — vinou poměrů bohužel postupem hlemýždím — vychází v Praze v nákladě České Akademie za vedení prof. Vlčka (dosud vyšla jen prvého dílu část prvá r. 1917).

(III)

Zvláštní, speciální literatury o písemnictví na Slovensku, monografií o význačných obdobích a osobnostech literárních, roztroušena je spousta po všech slovenských časopisech všech dob, po mnohých revuích a listech českých, slovanských a tu a tam i cizích. Zaznamenává ji velmi pečlivě a pro starší údobí skoro úplně prof. Vlček v „Poznámkách“ k svým „Dejinám literatúry slovenskej“ (na str. 264 — 274); zde uvádíme jen příspěvky význačnější, řadíce je za sebe podle dob literárních a doplňujíce je hlavní literaturou novější.

K době Bernolákově: O Gavlovičově činnosti literární píše J. M. Hurban v SP I 29 (1847), o jeho „Valaské škole“ Sv. Hurban Vajanský v NN (Rozpomienka na starú knihu XVI č. 39 — 40 1885).

Máčayův pokus o uvedení dialektu slovenského do řeči knižní popírá S. Czambel v Živeně (O ,prvej‘ knihe slovenskej) II 238.

O M. Rešetkovi psal M. Chrástek v Sokole I 395 (1861).

J. Čaploviče ocenil Alex. Lombardini v SP VII 111 (1887). Týž autor (tamže 241) M. Béla.

J. Ribayovi věnoval studii knižní Ferd. Menčik (v Praze 1892); věcně o něm psal i prof. Palkovič v Týdenníku I 6 a IV 36, v Tatrance IV 3 posoudiv i novinářskou působnost Leškovu.

Bernolákem se obírá M. Chrástek v Slovanské Čítance II 392 (1866), Vlček v SP X 388 (1890) a j., v Prúdoch IV (1913) a četná drobná jubilejní literatura z r. 1913.

O Fándliho se zajímá rovněž M. Chrástek v Nár. kal. 1867, 252; týž autor píše o Hamuljákovi v Sokole II (1862).

Z úvah o Hollém jsou nejcennější (kromě kritických studií nových, svrchu jmenovaných) stati Viktorinovy, zvlášť jeho životopis, připojený úvodem k výboru Hollého básní (v Budíně 1863).

K době Štúrově: O Štúrovi samém: J. M. Hurban v SP I 1847 — 1851; Lichard v Sokole I (1862); Pauliny-Tóth beletristicky v Besiedkach IV (1870, „Tri dni zo Štúrovho života“); J. M. Hurban v obsažném, ale nedokončeném obraze jeho života v obnovených SP I (1881); nové kritické hodnocení i nové dokumenty přinesla práce dry Heleny Turcerové „Louis Štúr et l’ idée de l’ indépendance slovaque“ (v Paříži 1913) a prvá knižní publikace dopisů Štúrových Jar. Pospíšilovi z let 1837 — 1842 (1919, vyd. Frýdecký).

O době Štúrově: SP I 1847 — 1851, z péra J. M. Hurbana; musejní „Hlasové o potřebě jednoty spisovného jazyka“ (v Praze 1846); Dohnányho „Historia povstania slovenského“ (1850); Lichard v Domovej Pokladnici (1851); týž autor v Sokole I (1862); M. z Bohuslavic: „Zaváté ale nezapomenuté listí“ v Sokole I (1862); S. Ormis ve „Filozofických úvahách“ (o národní filosofii školy Štúrovy, LMS VI 1867); pseud. Vrahobor (D. Maróthy) v „Rozpomienkach na dni peknej mladosti“ v Orle IV (1873), kde jest i pěkná drobnomalba literární; a četné paměti autobiografické (Kalinčákovy 1861, Chalupkovy 1863, Francisciho 1870 a j.).

Vzpomínky na J. M. Hurbana napsal již za života jeho V. Pauliny-Tóth v Sokole I (1861), posmrtně vydal v jeho upomínku J. Škultéty spisek „Pamiatka J. M. Hurbana“ (TSM 1888); mimo to hojně o něm v literatuře doby Štúrovy.

M. M. Hodža byl hodnocen od Ct. Zocha v Sokole II (1862), nověji v populární monografii Julia Botta (TSM 1911); vědecky je však dosud nedoceněn, stejně i Hodža básník.

O Sládkovičově „Maríně“, mikulášským „Tatrínem“ zprvu zatracené, psal příznivě M. Dohnány již v Orle tatr. II 444 (1846); velmi živě ho vzpomíná Kalinčák v „Rozpomienkach na Ondreje Sládkoviča“ v Sokole I 399 (1862); zevrubně o životě i díle jeho vykládá Ľud. Grossmann v Orle V (1874) a v doslově k sebraným spisům Sládkovičovým v Národní bibliotéce (1878); některé rysy jeho básnického tvoření dokresluje J. Maliak v SP VII (1887, kterak vznikl ideál „Maríny“) a tamže VII 239 a VIII 19 (1887 — 1888 „Tragika v Sládkovičovej Maríne“). Také starší bratr Sládkovičův, Karel Braxatoris (1807 — 1869), veršoval: v Hronce I (1836) má pověst „Oleg, vévoda ruský“.

Portrét nešťastného M. Dohnányho načrtl J. M. Hurban v SP I 191 (1852): týž autor předtím poslal vřelou vzpomínku za časně zemřelým bratrem Ľudevítovým, Karlem Štúrem SP I (1851).

Životní data S. B. Hroboně přinesla stručně Jungmannova „Historie“ (II. vyd. 1849, 565); k milostným jeho osudům mnoho látky poskytuji dopisy Bohuslavy Rajské ve sborníku „Z let probuzení“ I (1872); nekritickým jeho velebitelem se ukázal P. Hečko v Sokole II 159 (1861).

S. Tomášika nadšeně pozdravil v Sokole II 251 (1861) V. Pauliny-Tóth; celkový uznalý obraz jeho podal až Albert Pražák v pěkné své knížce o něm (v Praze 1919).

J. Záborský podal vlastní běh života v RSN X 200; o jeho dramatech historických kritický soud vyslovil J. Palárik v Sokole II 306 (1862), jímž se uvádí na pravou míru bezuzdné nadšení pro jeho Musu dramatickou se strany P. Hečka v Orle IV 139. Dobrou studii knižní o něm napsal Julius Botto (TSM 1912).

V LMS XI, II 137 o P. Kellneru-Hostinském píše P. Dobšinský; týž autor později v SP III 455 (1883) a IV 172 (1884) uveřejňuje charakteristické drobnosti k významu Jana Botta. O jeho „Spevoch“, jež vyšly 1880 v Praze v Pokorného Knihovně československé, referoval s porozuměním Sv. Hurban Vajanský v NN XI č. 59 — 63 (1880).

O K. Kuzmánym dobré literatury dosud je málo; co napsal Danilovič do Sokola I 220 (1861), M. Chrástek do Lukšićových Slavische Blätter I (1865) a do Nár. kal. 1867, 270 nehoví jeho skutečnému významu. Na význam Kuzmányho „Ladislava“ upozornil J. Jakubec v ČMFL III 326 d. (1913).

Správně ocenil Ľ. Žella teprve prof. Vlček v „Dejinách“ 203 — 212 (1890); stať Budiševského v Sokole III 23 (1862) přecenila jeho síly.

O Kubánim psal v Táboru I 277 (1870) Kellner-Hostinský: ze zpráv časopiseckých poměrně nejcennější — stejně u ostatních jmenovaných již i nejmenovaných Štúrovců — jsou „Literárné rozpomienky“ Sv. Hurbana Vajanského v NN XI a d. uveřejňované — živá literární freska memoirová.

Velmi malebně zachytil vlastní životní osudy v Lipě II (1861), potom i osobitně (TSM 1877) Kalinčák; rovněž Francisciho vlastní životopis (znovu TSM 1910) je cenným autentickým pramenem k studiu doby. K životopisu Kalinčákovu nové zprávy shledal Al. Adamus v Mor.-slez. sborníku II 386 d. (1920).

Paulinyho-Tótha jako svého současníka případně zobrazil v jeho roce úmrtním a v pozadí jeho doby a bojů J. M. Hurban v poslední Nitře (VII., 1877). Dobšinského vylíčil S. Bodický v Dome a Škole V 2; v témž časopise podal týž spisovatel nástin života A. H. Škultétyho (IV, 7), vedle stati Škultétyho-syna v SP VII 213 (1887). Bodický psal v témž listě také o pedagogu S. Ormisovi (I, 225); o jeho „Mataji“ předtím Kellner-Hostinský v Sokole I 206 (1861) a v Sokole II 263 (1862) Pauliny-Tóth; vlastní jeho curriculum vitae otištěno v Našem Slovensku II 1909).

Původní prameny o ostatních spisovatelích školy anebo doby Štúrovy jsou celkem skrovné; prof. Vlček sám byl nucen tvrdo shánět materiál a mnohých zpráv a dat životních se dožadovat přímo od autorů anebo od jejich příbuzných.

O D. Maróthym psal Koloman Banšell v Korouhvi na Sionu I 118; o Viktorinovi hlavně Dobšinský v LMS XI 133 (1874); Dumného význam zkreslil Hečko v Orlu IV 160 (1873); o Lichardovi se zmínil J. M. Hurban v NN XIII 137 (1881) — pěkný a celistvý obraz jeho života a působení podal však teprve Štefan Janšák v knižní své monografii (1912); Ctiboha Zocha posoudil M. Chrástek v Nár. kal. 1867, 262; životopis dra G. Reussa napsal do Sokola I 57 (1861) S. Ormis; J. Škultéty v SP VII 47 (1887) popsal činnost Ondřeje Radlinského a tamže I 233 (1881) M. Š. Ferjenčíka; v Orlu II 292 psal Zoch o H. G. Lojkovi, atd. — vyloupnout zdravé literárně historické jádro ze všech těchto roztříštěných, pestrých sic, ale kriticky neukázněných úvah a vzpomínek bylo druhdy pernou prací, s niž byl snad jen neutuchající zájem prof. Vlčka.

K době nové: Hviezdoslavův skvělý básnický vývoj tušil Vlček již v Lit. na Slov. 206 (1881). Ocenění jeho klasického chvalozpěvu na „Roľníka“ napsal Vajanský v NN XIII 135 (1882) a v SP VI 23 (1886) podává prvý zevrubnější nástin jeho poesie. K padesátinám básníkovým r. 1899 přinesl pozoruhodný příspěvek zejména Hlas I: později o básníku poučuje J. Karník (J. Svítil) v „Poesii pod Tatrami“ ve Vlasti XXIII (1906); SP XXVII (1907) přinášejí srovnávací studii P. Bujnáka o „Kainu“ Hviezdoslavově a Byronově; a šedesátiny básníkovy r. 1909 snesly řadu cenné látky k jeho dílu i životu. SP XXIX otiskly: Bujnákovy psychologické studie poesie Hviezdoslavovy, čl. ,Dramatické diela Hviezdoslavove‘ od téhož autora; Škultétyho nové příspěvky k životopisu básníkovu; Ríznerovu pilnou bibliografii jeho díla. V NN XXX Škultéty píše o Hviezdoslavově národním významě a Vajanský tamže o jeho epice; v Prúdoch I Neresnický podává zprávy o mladosti Hviezdoslavově; v Cirkevných Listech Jur Janoška studuje ho jako básníka a řečníka; v českých listech zejména Alb. Pražák věnuje jubilantovi pozornost (v Slovanském Přehledě, Zlaté Praze, Lumíru). R. 1911 J. Karník rozebírá v Meditacích IV „Kaina“ Hviezdoslavova; r. 1912 Fr. Votruba v Novině V řadí básníka v okruh Lumírovců a v SD měří jej s Vrchlickým; téhož roku Fr. Frýdecký vydal v Světové knihovně výbor z biblických básní Hviezdoslavových s úvodem o básníkovi. R.1914 věnují Prúdy V svému literárnímu vůdci dvojčíslo (3 — 4): P. Bujnák v něm studuje básníkovu estetiku, Vlček hodnotí „Eža Vlkolinského“, Neresnický promlouvá o poměru Hviezdoslavově k mládeži, Votruba o jeho literárním významu, Št. Krčméry o jeho umění překladatelském. R. 1916 v SP XXXVI P. Bujnák rozebírá Hviezdoslavova díla dramatická; ve Sborníku Spol. Jar. Vrchlického 1916 Fr. Frýdecký přináší formální rozbor jeho (a Vajanského) poesie, dokumentuje v něm vlivy Vrchlického, r. 1917 v Národě I uveřejňuje čl. „Genius Hviezdoslavův“ a r. 1918 píše o jeho vlivu na básnický dorost v knížce „Mladé Slovensko“. K 70. narozeninám r. 1919 objevuje se nová řada literatury hviezdoslavovské: Alb. Pražák v Zrání I (1) otiskuje posudek „Krvavých sonetů“ básníkových, tamže (4) píše o nově chystaných dílech mistrových, jenž sám v témž čísle podává zajímavé zprávy „O sebe“, ve Zvoně XIX 269 podává přehled literatury o Hviezdoslavovi z posledního desetiletí, do Zlaté Prahy XXXVI uložil o něm stať jubilejní. P. Bujnák v čas. Mladé Slovensko I oceňuje „Krvavé sonety“ a dále určuje místo ženy v poesii Hviezdoslavově. Fr. Táborský vydává informační spisek o básníkovi ve sbírce Naše hlavy (II). Konečně — vedle spousty časopisecké literatury oslavné — vycházejí téhož roku dvě knihy o jeho životě a díle z péra P. Bujnáka („P. O. Hviezdoslav“, LSM 1919 — „Sobrané kritiky“ I. Hviezdoslav, Brat. 1919). Čelné listy české i tisk slovenský chovají se stále pozorněji k největšímu básnickému zjevu současného Slovenska.

Vajanského „Tatry a more“ radostně pozdravil Vlček v Lit. na Slov. 207 — 208 (1881), Škultéty v Orle X 376 (1880), v Čechách téhož roku R. Pokorný v Ruchu a j. Vajanský-novelista výstižně vylíčen u Vlčka v Dej. lit. slov. 248 — 252 (1890)) a v posudcích Škultétyho v SP a NN od let osmdesátých. Dále psali o Vajanském: J. Karník ve Vlasti XXIII (1906), Fr. Votruba v Přehledě VII (1909), Alb. Pražák v Slov. Přehledě XII (1910), Fr. Frýdecký v Lumíru XLIV (1916), Pražské lidové revui (1916) a j. SP a NN až po samý prah světové války podávají v bezpočtu článků a statí Vajanského nejlepší jeho obraz jako myslitele, politika a publicisty. Ideově prudce se utkal s Vajanským Hlas (1898 — 1905); ještě i Prúdy (1909 — 1914) přinášejí nejeden příspěvek k jeho charakteristice.

Kukučinův literární profil napsal do OSN XIII 728 Rízner; stručná, ale mistrná charakteristika jeho u Vlčka v Dej. lit. slov. 260 — 261 (1890); příspěvky k příštímu studiu jeho díla podali dále: J. Karník ve Vlasti XXIII (1906) a tamže XXVI (1909), Fr. Votruba v Prúdoch I (1910); zde také (k jeho životu) Neresnický.

Pia desideria nové literatury na Slovensku tlumočí Paľo (Bohdan Pavlů) v „Literárnych túžbach“ (Slovenský Obzor 1907); tam také zpráva od P. Bujnáka o nové generaci literární, Jesenském, Cigáňovi, Hájomilovi, Gallovi. Sborník slovenskej mládeže 1909 přináší o témž předmětě přehledný článek z péra Fr. Votruby „Z novej literatúry“; týž kritik referuje o novém slovenském písemnictví soustavně v Přehledě VII 1909, ve feuilletonech Lidových novin 1912, o potřebách jejích (a o životě kulturním vůbec) v Čase 1912 — 1914 a j. K nové době sahá také literární nástin Alb. Pražáka v Slovenské Čítance: „Literatura slovenská od let šedesátých po přítomnost“ (1912). O pokusech divadelních z poslední doby píše P. Bujnák v Prúdoch I: „O novšom slovenskom dramate“ (1910).

O Gregoru-Tajovském poučuje Fr. Votruba v Přehledě VII (1909) a v Sborníku slovenskej mládeže 1909, J. Karník v čl. „Život a literatura na Slovensku“ v Meditacích IV (1911), Fr. Frýdecký v čl. „Jozef Gregor Tajovský jako sociální reformátor“ v literární Hlídce Času 21 (1914) a sp. „Mladém Slovensku“ 86 — 89 a 99 — 100 (1918); z knih Tajovského uspořádal dva výbory (1912 ve Chvilkách, 1917 v Lidové knihovně), úvody o Tajovském a jeho pracích doprovázené.

Sládkovičovovy „Verše“ posoudil Fr. Frýdecký v Zlaté Praze XXXVII (1919) a J. Menšík v Zrání II (1920).

Timravinu činnost v novelistice ocenila pěkně L. Groeblová v stati „Timrava a jej novely“ v SP (1906).

O Kraskovi psali: P. Bujnák v Slovenském Obzoru (1907), Fr. Votruba v Sborníku slovenskej mládeže 1909 a v Prúdoch I (1909), Neresnický v Prúdoch I (1909), Fr. Frýdecký v Lumíru XLV (1917) a „Mladém Slovensku“ 75 d. (1918); ukázky moderní slovenské poesie se stručnými charakteristikami autorů podává malý výbor ze slovenských básníků „Hlas Tatry“ (1918).

1783 „Prešpurské Slovenské noviny.“ — Jos. Ign. Bajzy „René mládenca príhody a zkúsenosti“ (Pšp.), v západním nářečí slovenském.

1784 Bartholomaeidesova „Summa náboženství křesťanského“ (BB).

1785 Ondřeje Plachého „Staré noviny literného umění“ (BB).

1786 Semianovo „Kratičké historické vypsání knížat a králův uherských“ (Pšp.).

1787 Bernolákovy teorie literární slovenštiny: „Dissertatio philologicocritica de litteris Slavorum“ a „Linguae slavicae per regnum Hungariae usitatae… orthographia“ (Pšp.). Začátky rozkolu literárního.

1789 Bajza: „Křesťanského katolíckého náboženstva… pjeť díluv“ (v Trn., 5. díl 1796); živel nářeční proniká.

1790 Bernolákova „Grammatica slavica“ (Pšp.) s připojenou sbírkou slovenských přísloví podle Doležala. — [Jungmann, Hist., 493, 1790: „V r. 1790 vyšla historie bezženství kat. kněžstva slováckým dialektem v 8. str. 97. bez místa (v Bystřici).“]

1791 Bernolákova „Etymologia vocum slavicarum“ (Trn.). — Aug. Doležala „Pamětná celému světu tragoedia“ (Sk.).

1792 „Tovaryšstvo literného umeňá slovenského“ (katolické, t. j. bernolákovské) v Trnavě založeno. — Fándliho „Hospodár“ (až 1800).

1793 Fándli: „Zeľinkár“ (Trn.). — M. Institorise Mošovského „Strom bez kořene a čepice bez hlavy“ (Pšp.).

1794 Bernolák: „Něco o epigrammatech a nebožto málorádkoch“ (Žln.). — Bajzova „Slovenská dvojnásobná epigrammata“ (Trn). — Bartholomaeidesova „Historie o Americe“ (Pšp.).

1795 Fándliho „Příhodné a svátečné kázně“ (Trn., 2. díl 1796).

1798 Kartografa Bartholomaeidesa „Geografia aneb vypsání okršlku zemského“ (BB) a „Kratičká historie přirození“ (PB). — Hamaljarova „Agenda“ církevní (BŠ).

1800 Palkovičova ,slovenská komédie‘: „Dva buchy a tři šuchy“ (Pšp.).

1801 Evanj. „Spolek literatury slovenské“ v Prešpurce ustaven. — Palkovičova „Muza ze slovenských hor“ (Vv.).

1802 Fándli: „O uhoroch ai včelách“ a „Slovenský včelár“ (Trn.). — Palkovičův „Kalendář nový a starý“ (Pšp., až do 1836).

1803 Založen prešpurský „Ústav“ (Institutum linguae et litteraturae slavicae) a při něm zřízena na ev. lyceu stolice řeči a literatury českoslovanské.

1804 Palkovičova zveršovaná „Známost vlasti zeměpisná“ (Pšp.).

1805 „Slovenští veršovci“ (sv. I., ,Sors Pilárikiana‘, Sk.), péčí Tablicovou. — Bartholomaeidesův překlad z Josefa Flavia knih „O válce židovské“ (Lč.).

1806 Tablicových „Poezií“ díl I. (Vv.).

1807 „Poezií“ díl II. (Vv.).

1808 Palkovičovo vydání „Biblí svaté“ (Pšp.). — Čerňanského „Památné příhody M. Aug. Beňovského“ (Pšp.).

1809 „Poezií“ díl III. (Vv.). — „Slovenských veršovců“ sv. II. (Vv.).

1810 „Letopisové Krupinští“ Ondřeje Braxatorisa (Pšp.).

1812 „Poezií“ díl IV. (posl., Vv.). — „Slovenská literární společnost baňská“ (evanj.) založena. — Palkovičův „Týdenník“ (až do 1818).

1813 (15. ledna:) Smrt Bernolákova.

1814 Šafaříkova básnická prvotina: „Tatranská Múza s lýrou slovanskou“ (Lč.).

1818 Prešpurští „Počátkové českého básnictví“: vědecký kriticism se hlásí se Slovenska.

1820 Česko-německo-latinského slovníku Palkovičova díl I. (Pr.).

1821 Palkovičova slovníku díl II. (Pšp.). — „Básně“ Kollárovy — zárodek „Slávy dcery“ — vyšly v Praze.

1822 Jana Čaploviče „Slovenské verše“ (bernoláčtinou, PB).

1824 Hollého překlady z klasiků: „Básně rozličné“ (Trn.). — „Slávy dcera“ v Budíně.

1825 Bernolákův „Slovár slovenskí“ šestidílný (6. díl v PB péčí kanovníka Jura Palkoviče).

1826 Šafařík: „Geschichte der slavischen Sprache und Literatur“ (PB).

1827 Vznik „Svatopluka“ Jana Hollého.

1828 Hollého překlad „Aeneidy“. — Základ studentské literární „Jednoty“ prešpurské.

1829 Godra: „Múzy dcera“ (Pšp.). — „Paměti Jelšavské a Muráňské“ (PB).

1830 Satirická fraška Jana Chalupky: „Kocourkovo“ (Lč.). Úpadek ,bibličtiny‘. — Godrovy „Původní mravné bájky“ a povídka „Zlatovič“ (Sk.). — Fejérpatakyho kalendáře a slabikáře.

1831 Tablicovy „Anglické múzy v československém oděvu“ (PB). — „Hodnověrné vypsání země sv. kananejské“ od Jana Chalupky (BŠ). — Rešetkova sbírka „Kázní příhodných“ (Trn.).

1832 Úplné (definitivní) vydání „Slávy dcery“ (PB). — Tablicův překlad Boileauova „Umění básniřského“ (PB). — Palkovičovy „Tatranky“ běh první. — Chalupka: „Všecko naopak“ (Lč.). — „Kázne príhodné a iné“ Alex. Rudnaye († 1831), primasa uherského, velikého Slovana a vlastence slovenského (Trn.).

1833 Prvý tisk Hollého „Svatopluka“ (Trn.).

1834 Hamuljákův bernolákovský „Spolek Milovňíkov reči a literaturi slovenskej“ v Pešti založen. — V Praze vznikla Tomášikova píseň: ,Hej, Slované!‘ (Hej, Slováci!) [tiskem po prvé 1838 v kalendáři Fejérpatakyho].

1835 Hollého ,víťazská báseň‘ „Cyrillo-Methodiada“ (PB). — Prvý ročník budínské „Zory“.

1836 „Sláv“ Hollého; selanky. — „Plody sboru učenců řeči československé prešpurského“. — Almanachu „Zora“ II. sv.: básně Hollého, Záborského óda „Na Slovákov“. — Kuzmányho „Hronka“ I.: Chalupkova prosa „Kocourkovo“.

1837 Šafaříkovy „Slovanské starožitnosti“ (Pr.). — „Hronka“ II. — Vzrůst maďarisace: zápověď prešpurské ,Jednoty‘.

1838 „Hronka“ III. (posl.).

1839 „Zory“ III. sv.: Hollého „Žalospevy“. — (V létě:) Cesta J. M. Hurbana na Moravu a do Čech. — (Na podzim:) Odchod Ľ. Štúra k dvouletému studiu do Halle.

1840 „Zory“ sv. III. a poslední. — „Bájky“ Záborského (LSM). — České „Básně“ A. H. Škultétyho (Pr.). — Levočská „Jitřenka“.

1841 Prvé (peštské) souborné vydání „Básní“ Hollého o 4 sv.: I. idylly, elegie, ódy; II. „Svatopluk“ a „Cyrillo-Methodiada“. — Hurbanův cestopis vyšel tiskem: „Cesta Slováka ku bratrům slavenským na Moravě a v Čechách r. 1839“ (PB). — „Tatranky“ běh druhý. — Štúrův návrat z Němec.

1842 Hollého „Básní“ sv. III.: „Sláv“, život sv. Cyrilla a Metoda, „Bájesloví pohanskích Slovákov“, „Katolickí spěvňík“ (PB). — Hurbanova „Nitra“ I. (česká): „Osudové Nitry“ od Hurbana, „Bozkovci“ od Kalinčáka, „Výlet do Kocourkova“ od Lad. Paulinyho (Podolinského). — „Básně“ Ľudovíta Žella (PB).

1843 Hollého „Básní“ sv. IV.: Překlady z klasikův (PB). — Sládkovič: „Sôvety v rodine Dušanovej“. — Vznik „Pádu Miliducha“. — „Tatranky“ běh III. a poslední. — Štúr na lyceu prešpurském. Maďarské pikle proti „Ústavu“. — Hurban v Hlbokém.

Od Štúra a po Štúrovi

1844 (V lednu:) Vyšetřování proti „Ústavu“. Štúr zbaven professury. — (V březnu:) Exodus slovenské mládeže z Prešpurka do Levoče. — „Tatrín“ v Lipt. Sv. Mikuláši založen. — Štúr: „Klagen und Beschwerden der Slowaken“ (v Lipsku). — Janko Rimavský: „Svojim vrstovňíkom“ (Pšp.). — Prvá kniha v nové (Štúrově) slovenštině: Hurbanova „Nitra“ II.: Sládkovič, Kráľ, Hroboň, Nosák-Nezabudov. — Štúr Karel: „Ozvěna Tatry“ (Pšp., česky). — Červenákovo „Zrcadlo Slovenska“ (PB).

1845 (1. srpna:) Štúrovy „Slovenskje národnje noviny“ a „Orol tatránski“. — Štúrův spisek: „Das neunzehnte Jahrhundert und der Magyarismus“ (ve Vidni). — Kalinčák: „Milkov hrob“ (v „Orlu tatr.“). — Hurbanovi „Svatoplukovci“ (Pr., otisk z „Květů“ 1844).

1846 Štúrovo „Nárečja slovenskuo“ a „Nauka reči slovenskej“ (Pšp.). — Hurbanovy „Slovenskje Pohľadi“ založeny. — Musejní „Hlasové o potřebě jednoty“: boje o spisovný jazyk. — „Nitra“ III.: Hurbanův „Olejkár“, Kalinčákova „Bratova ruka“. — V Pešti vyšla Sládkovičova „Marína“. — „Beda a rata“ od A. H. Škultétyho (Lč.). — Janka Rimavského „Slovenské povesti“ (Lč.).

1847 Hodža: „Dobruo slovo Slovákom“ a „Epigenes slovenicus“ (Lč.). — Zánik „Tatrína“. — „Nitra“ IV.: „Divadlo duchov nad Tatrámi“ od Hurbana, „Hrdoš“ od L. Paulínyho, „Mládenec slovenský“ a „Púť lásky“ od Kalinčáka. — Vznik „Detvana“. — Hurban: „Slovensko a jeho život literárny“ (SP). — Lichardova „Domová Pokladnica“ zahájena (5 sv. do 1851).

1848 Hodžův „Vetín o slovenčine“ (Lč.) a „Der Slowak“ (Pr.). — Kalinčák: „Serbianka“, „Svätý Duch“. — Dohnány: „Podmanínovci“. — (V květnu:) Národní memorandum shromáždění v L. Sv. Mikuláši. Přípravy k revoluci v Uhrách: Štúr — Hurban — Hodža v čele slovenského lidu. Zánik Štúrových novin a jiných časopisů. Slovensko v odboji.

1849 Revoluce potlačena. — Vládní „Slovenské noviny“ ve Vídni. — Hollý †.

1850 Hattalova „Grammatica linguae slovenicae (BŠ). — Dohnány: „Historia povstania slovenského“ (Sk.). — Podhradský: „Hoľuby a Šulek“. — Básnické začátky Bottovy. — „Cyrill a Method“ Palárikův.

1851 Doba mdloby a únavy v písemnictví. — „Žehry“ Záborského (V.). — Vozárův politický „Hlas od Tatjer“ (BB). — Prvá cesta Boženy Němcové na Slovensko.

1852 Zánik „Slovenských Pohľadů“. — Dohoda ve věci pravopisu: „Krátka mluvnica slovenská“ Hattalova a Hodžova — literární slovenština definitivně ustavena. — Kalinčák: „Knieža liptovský“. — Druhá slovenská cesta Boženy Němcové.

1853 Štúrovy „Spevy a piesne“ (Pšp.). — Štúr: „O národních písních a pověstech plemen slovanských“ (Pr.). — „Nitry“ ročník V.: „Detvan“ Sládkovičův, „Slovenskí žiaci“ Hurbanovi. — G. Reusse „Května slovenská“ (BŠ). — Němcová po třetí na Slovensku.

1854 Národní svátek při slavnosti odhalení pomníku Jana Hollého na Dobré Vodě. — Chalupkovi „Dobrovoľníci“. — „Katolícke noviny“ Palárikovy a Radlinského.

1855 Čtvrtá slovenská cesta Boženy Němcové.

1856 (12. ledna:) Smrt Štúrova.

1857 Hattala: „Srovnávací mluvnice jazyka českého a slovenského“ (Pr.). — Godrovy „Epigramy“ (BĎ). — Chalupkův „Starouš plesnivec“ (Lč.). — Obnovený „Cyrillo-Method“ Radlinského.

1858 Literární probuzení. Viktorínova ročenka „Concordia“: Sládkovičova „Milica“, Kalinčákova „Láska a pomsta“, Palárikovo „Incognito“.

1860 „Sokol“ Dobšinského. — Národní zábavník „Lipa“ I.: „Reštavrácia“ Kalinčákova. „Drotár“ od Palárika. — „Mendík“ Kubániho.

1861 (6. a 7. června:) Slavnostní memorandum národa slovenského na shromáždění v T. Sv. Martině. — Sládkovič: „Sväto-martiniáda“ (PB). — Kubáni: „Deň 6. a 7. júna v T. Sv. Martine“. — Sládkovičovy „Básne“ (vyd. Viktorinovo v PB). — Hurbanův český „Gottšalk“ (Pr.). — „Pešt-Budínské Vedomosti“ zahájeny. — „Černokňažník“ Paulinyho-Tótha.

1862 „Lipa“ II.: „Pád Miliducha“ od Ľ. Žella, Bottova „Smrť Jánošíkova“, Palárikovy „Obžinky“. — Další pokusy o drama: „Ľudská komédia“ od Paulinyho-Tótha, „Mataj“ Ormisův, „Pravda predsa zvíťazí“ od Ferjenčíka. — Ferjenčíkova povídka „Jedlovský učiteľ“. — (4. listopadu:) Matica slovenská utvořena; provolání k národu.

1863 Peštské (Viktorinovo) vydání „Spisů básnických“ Jana Hollého. — „Slovesnosť“ Radlinského. — (4. srpna:) Prvá valná hromada Matice slovenské v T. Sv. Martině.

1864 „Lipa“ III.: „Mních“ Kalinčákův, Palárikovy úvahy „O vzájemnosti slovanskej“, dramata Záborského „Odboj zadunajských Slovákov“ a „Arpádovci“. — Hattalova „Mluvnica jazyka slovenského“ (I. díl v PB).

1865 Záborského „Básne dramatické“ (od Viktorina v PB). — Druhy díl Hattalovy „Mluvnice“ (BB).

1866 Sládkovič: „Gróf Mikuláš Šubić Zriński na Sihoti“. — Záborského „Lžedimitriady“ (PB).

1867 Štúr Ľ., C?a???c??o a ?ip? ?????a?o (Moskva). — Pauliny-Tóth: Besiedky I. (TSM). — Slovenské gymnasium v T. Sv. Martině. — „Národný Hlásnik“ Ferjenčíkův.

1868 „Spevy Sama Chalupky“ (BB). — „Sirôtky“ J. M. Capka-Zniovského (BB). — Ormisova veselá hra „Pravda“. — „Básnické prviesenky“ Josefa Zbranského (Hviezdoslavovy začátky). — Dějepisné práce Sasinkovy.

1869 Peštský almanach „Minerva“: Kubániho „Radzivillovna“. — „Svätoslavičovci“, tragedie Kellnera-Hostinského. — Zánik „Sokola“.

1870 „Orol“ I. Kalinčákův. — „Orava“. — „Besiedky“ IV. Paulinyho-Tótha. — Dumného „Nevädze“ (Sk.). — Tomášik: „Odboj Vešelínov“. — Palárikův „Dimitrij samozvanec“.

1871 Dobšinského „Úvahy o slovenských povestiach“ (TSM). — Ormisova „Výchovoveda“. — Lojko-Tisovský; Lauček. — „Živena“. — Nová básnická generace v Banšellově a Országhově almanachu „Napred“.

1872 „Valgatha“ Kubániho (TSM). — Ballady: „Zlatý pluh“ Dobšinského a Nosákův „Kamzík“.

1873 Trúchlého-Sytnianského „Slovesnosť“. — Prosa: „Supplikant“ Kubániho, „Trenčanský Matúš“ Paulinyho-Tótha, „Malkotenti“ Tomášikovi.

1874 Novela Zechenterova „Lipovianská maša“. — Nová persekuce.

1875 Černý rok v dějinách slovenských: (6. dubna) Matica zrušena.

1876 Od západu svítá: Heydukův zpěvník „Cymbál a husle“ zahajuje novou epochu v stycích Čechů se Slováky na poli literárním. — Hurbanův marný pokus o návrat k spisovné češtině v „Nitře“ VI.

1877 „Nitra“ VII. (poslední, česká). — „Básně“ Paulinyho-Tótha (TSM). — Zánik „Orla“.

1878 Sládkovičovy „Spisy básnické“ v souboru vycházejí v Praze. — Zechenterovy „Žarty a rozmary“ (TSM).

1879 Vajanský: Tatry a more (TSM). — „Oblaky“ — nomen et omen — Hviezdoslavovy.

1880 Dva druhy výpravného prosaického umění: starý — Ferjenčíkův „Šefraník“, a nový — „Ľalia“ Vajanského.

1881 Obnoveny „Slovenské Pohľady“.

*

Zkratky

BB = Baňská Bystrica. — BĎ = Balážove Ďarmoty. — BŠ = Baňská Štiavnica. — Lč. = Levoča. — Lps. = Lipsko. — LSM = Liptovský Svätý Mikuláš. — PB = Pešť, Budín. — Pšp. = Prešpurk (Bratislava). — Pr. = Praha. — Sk. = Skalice Slovenská (býv. Uherská). — SP = Slovenské Pohľady. — Trn. = Trnava. — TSM = Turčiansky Svätý Martin. — V = Vídeň. — Vv. = Vácov. — Žln. = Žilina.

Aeneas Phyllo [SP…] Vladimír Roy.

Aliquis [rom.: „Rodina Rovesných“] Jan Čaják ml.

Ambrosius

1. Jiří Ambrózy, ev. superint., 1694 — 1746.

2. Samuel Ambrózy, ev. far., 1748 — 1806.

Anonymus [SP…] Pavel Beblavý.

Aquarius Jan Kordoš.

Argus [SO] Anton Štefánek.

A. A. [NN…] Ondřej Halaša.

A. Z. [= Anselm Zábranský, SP…] Jur Petrovič.

Báťa [NN…] Daniel Lauček.

Bebravín Michael Kiss ze Stankovců.

Bedlivý Milovník Matěj Bél.

Belan Josef Bohúň.

Belius Matěj Bél.

Belkovič Karel Bielek († 1857).

Bělopotocký Kašpar Kašpar Fejérpataky.

Beňovský F. O. Matzenauer.

Beskydov Janko Jan Palárik.

Bý M. Michal Bodický.

Bysterský [CL] Jur Janoška.

Bytčanov [SP…] Hermenegild Tausk.

Blaho [„Milujme se!“] Lad. Novomestský.

Blahoslav Ján Jan Benedikti.

Bludár [SP…] Ondřej Bella.

Bočko [NN…] Ondřej Bella.

z Bohuslavic M. Josef Miloslav Hurban.

Bohutiensky Michal Bodický.

Boroška-Loviškin S. Karel Salva.

Borovohájsky A. P. Záturecký.

Bránecký Michal Michal Boor († 1891).

Budínsky A. Ondřej Bella.

b. [Prúdy] Pavel Bujnák.

bj. [Dom a škola] Jan Drab.

-b-n- [Sokol] Pavel Dobšinský.

-by [SD…] Anton Štefánek.

B-k P. Pavel Bujnák.

Bp. [Prúdy] Bohdan Pavlů.

B. P. [Prúdy] Bohdan Pavlů.

Cellulosa [SP, NN…] Karel Ballay, bank. úřed. († 1908).

Cigáň Janko [SP, D, SSM…] Jan Botto ml. (Ivan Krasko).

Cilka [SP, Ž] Hermína Orphanidesová z Hýb.

Cochius Ctiboh Zoch.

Čamburský Petr Kompiš.

Čankovský Michal Kovalevský.

Čarda Martin Kollár.

Čebratský K. S. Karel Salva.

Danielovič [SSM…] Samo Czambel ml.

Darinka [SP, NN, SD, DŠ…] Šarlota Andrejková.

Dedinec Ondřej Bella.

Divinkov Svedernický Medňanský.

Dlhopoľský Ďuro Čajda.

Dobrodružský Ogneslav Anton Martiš.

Dobroslav Daniel Bothár.

Dobroslava Adéla Ballová.

Dolinský [NN…] Jan Braďan.

Dolinský D. [Nitra II.] = ?

Dolniak Felix Kutlík.

Dovalovský Petr Kompiš.

Drahomír P. Pavel Beblavý.

Drienčanský Slavoj [Lipa III., Orol 72] Pavel Dobšinský.

Dumná Mária Marie Hoľubyová.

Dumný Miloslav Daniel Bachat.

Ďurko z pod Ďubna Jur Bartaky.

Dusarov Jan Mallý.

Dušný Ján Ondřej Bella.

Fedor(drotár) [Sokol, Černokňažník] Jonáš Záborský.

Fedorov J. [NN…] Ďuro Čajda.

F. V. [Prúdy] František Votruba.

Gall Ivan [D…] Jan Halla.

Gavril Josipovič Ľudevít Thurzo-Nosický.

Hájomil Bohuš Klimo.

Havran Vladimír Roy.

Heluška Marie Hoľubyová.

Hýmerský Samo Tomášik.

Hla J. [Prúdy] Jan Halla.

Holubica Marie Hoľubyová.

Horal Petr Bella.

Horín Jan Uram.

Hostinský Záboj Petr Kellner.

Hradovský

1. Jonatan Čipkay.

2. [NN…] Jan Braďan.

Hraničiar Felix Kutlík.

Hrochotius Izák Abrahamides, superint., * na Hrochoti (1575 — 1621).

Hrochovský Izák Abrahamides.

Hšk. [Prúdy] Karel Hušek.

Hviezdoslav Pavel Országh.

Hvizdák Anton Bielek.

Chamilov [Sokol II] Michal Godra.

Chumelev M. Kovalevský.

Chvojnický Franko Fr. V. Sasinek.

Idea Marie Hoľubyová.

Igor [NN…] Paľko Valášek.

Ivan Ivanov Ľ. V. Rízner.

Jacovský Ján Jan Klempa.

Jáchym [NN…] Ondřej Halaša.

Jančík Mikuláš Št. Ferjenčík.

Janko Alexandr J. A. Fábry.

Jaroslavič Daniel D. J. Borik.

Javorinská Mária

1. Marie Hoľubyová.

2. [SP III. 4.] Svetozár Hurban Vajanský.

Javorov Samoslav Samo Bodický.

Jochanan Vladimír Roy.

Jonáš K. Guoth.

Jonatan Jonatan S. Čipkay.

Josipovič Gavril Ľud. Thurzo-Nosický.

Jošifovič Vojan Jonáš Záborský.

Kalina Ondrej Jan Smetanay.

Kapitáň Michal Bodický.

Kyčerská Marie Hoľubyová.

Kýčerský Pavel Kokeš.

Kyjnakyj F. Kutlík.

Kmotor Neboziec K. Bielek.

Konšel Kazimír Aug. Ráth.

Korimov M. Kovalevský.

Kosorkin Števo Samo Czambel ml.

Kozodolský Samo Tomášik.

Kožar Karel Ballay.

Krasko Ivan Jan Botto ml.

Krásoslav [Orol 70] Pavel Kočkovský († 1870).

Kresťanovič Ed. Šándorffi.

Krupinský Jan Búr († 1689).

Kukučin Martin Matěj Bencúr.

Laskomerský Gustav Zechenter.

Leštinský J. Gašparík.

Levársky Anton Štefánek.

Lipovský Slavomil Ondřej Trúchly-Sytniansky.

Liptay Fráňa S. B. Hroboň.

Loboda Marcin Ľ. V. Rízner.

Loviškin Boroška S. Karel Salva.

Lrd Daniel Lichard.

Ľuborecký Michal Algöver.

Lužanský Michal Kiss ze Stankovců.

Maginhradský Janko Jan Botto.

Magurský

1. Jonáš Záborský.

2. Gustav Kordoš.

Malenický Pavel Bednár, kat. far.

Maleničan Ondřej Bednár, kat. far.

Malina Jaroslav [Nitra VI.] = ?

Malinovič [NN…] Jan Braďan.

Malinský Jaroslav Jan Gröner.

Maloparížan [NN, SP, H] Gustav Augustiny (1851 — 1910).

Maľučký Felix Kutlík.

Margin P. Fr. Jehlička.

Maro Jur = ?

Maruškin Pavel Beblavý.

Maruškov Pavel Beblavý.

Maškovský Danko

1. Daniel Maróthy.

2. Koloman Banšell.

Martinov Fr. Dúbravský.

Meakulpínský Lad. Novomestský.

Mikuláš z Povážia [SP, OT] Mikuláš Dohnány.

Milkin Tichomír Jan Donoval.

Miloslava [Nitra II.] J. M. Hurban.

Miloslavín V. Pauliny-Tóth.

Miloš [Concordia 1858] = ?

Milovník Boží

1. Matěj Bél.

2. Michal Bodický.

Milovník Božích Při Kázání Matěj Bél.

Mydloslav [Č] V. Pauliny-Tóth.

Mylnar Boh. D. Molnár.

Mladen Mikuláš Št. Ferjenčík.

Mlynar Boh. D. Molnár.

Mošovský Michal Institoris.

Neboziec Kmotor Karel Bielek.

Nechtík Ľ. V. Rízner.

Nemo [SO] = ?

Neresnický Ďuro Slávik.

Nezabudov Bohuš Nosák.

Nikodém Karel Ballay.

Nosický Ľud. Thurzo.

N-ý [Prúdy] Neresnický = Ďuro Slávik.

Obrázkar Pavel Blaho, kat. far.

Obrov Ľud. V. Rízner.

Očovský Štefan Pilárik (1616 — 1675).

Olyt P. Daniel Lauček.

Oriási Tuhytum Ľud. V. Rízner.

Orlov I. Gr. Ign. Grebáč.

Oskerdák Ľ. V. Rízner.

Ostriežsky S. Osuský.

- - ôčka [NN] Ondřej Bella.

Paľo Bohdan Pavlů.

Panán [Orol] = ?

Pepkin Dušan Sava Medňanský.

Perohryz X. Y. A. E. Timko.

Petrov A. Ambro Pietor.

Petrovská Elena Kompišová-Okrucká.

Petrovský Felix Kutlík.

Petruškin Juraj Kello.

Phyllon Aeneas Vladimír Roy.

Pinka Ondřej Bella.

Pinka Štefan Gustav Zechenter.

Podjavorinská Ľudmila Ľ. Ríznerová.

Podolinský Branislav Ladislav Pauliny.

Podolský V. Viliam Pauliny-Tóth.

Podtatranský Řehoř Uram.

Podzniovsky Gabriel [NN] Gabriel Bargár.

Pohrebník Ondřej Bella.

Polyt Daniel Lauček.

Pondelský Michal Bodický.

Potokinova Bohd. Jan Botto ml.

z Povážia Mikuláš [SP, OT] Mikuláš Dohnány.

Povážsky Ľ. V. Ľud. V. Rízner.

Pravda ľudu Marie Hoľubyová.

Pravdoľub Jan Bella.

Pravoslav Josef Podhradský.

Puritán Pavel Stacho.

pb. [NN] Pavel Blaho, kat. far.

P. B-k [Prúdy] Pavel Bujnák.

P. P. Z. Petr Pavel Zgúth.

Radmír Kompánek.

Rajecký Juro Juro Slota.

Ranko Petar Rudolf Pokorný (Čech).

Rimavský Janko

1. Jan Francisci.

2. [NN] Jan Braďan.

Rodoľub Ľ. V. Rízner.

Rodomil Igrín [PBV] Jan Galbavý.

Rothwald Gustav Izák.

Rovinov Branko Leopold Abaffy.

Rovinov Peter Petr Rovnianek.

Rozmarín [Sokol] V. Pauliny-Tóth.

Ružodolská Ľ. V. Rízner.

Ružomberský Jáchym Kalinka.

Samo Samovič Samo Bodický.

Samoslav Javorov Samo Bodický.

Sekáč Mirko [NN, SN] Imrich Bárdy.

Selovský J. M. Hurban.

Synapius Daniel Horčička.

Sytniansky Ondrej Ondřej Trúchly.

Skačanský Michal Vrba.

Skalický Pavel Pavel Blaho (lékař).

Sládkovič Andrej Ondřej Braxatoris.

Sládkovičov Martin Martin Braxatoris.

Slanický

1. Anton Bernolák.

2. Jan Mallý.

Slavínsky Petr Kompiš.

Slavoslav Ľ. V. Rízner.

Slavoš (Strýčko) Ľ. V. Rízner.

Slovenčina Marie Hoľubyová.

Slovenka Marie Hoľubyová.

zo Slovian Maťko Ondřej Hodža.

Smrek Jan Čietek.

Smutnohájsky Petr Kompiš.

Somolický Isidor Žiak.

Strýčko Ferd. Ferd. Dúbravský.

Strýčko z Martina Martin Braxatoris-Sládkovičov

Svedernický Divinkov Medňanský.

Šajavský [Nitra II.] Samo Tomášik.

Šenkvičan Alois Behúnek, kat. far.

Šeršelín Ľ. V. Rízner.

Šk. J. Škultéty.

Šlahor Ľud. Boor, ev. far.

Šumena Marie Hoľubyová.

Tajovský Josef Gregor.

Táres [Concordia 1858] = ?

Targo R. Karel Kálal (Čech).

Tatran B. [Orol] J. Škultéty.

Telkovský Felix Kutlík.

Teodorovič B. Desider Bodický.

Tesnoskalský B. [Orol 70] Béla Klein (maďaron).

Tichomír (Milkin) Jan Donoval.

Timrava Božena Slánčiková.

Tiro [Prúdy] Ivan Markovič.

Tisovský Hostivít Gustav Lojko.

Tmavohorský Petr Kompiš.

Topol Jan Boor.

Tranoscius Jiří Třanovský.

Trenčiansky J. M. Hurban.

Trihranský Pavel Križko.

Trihviezdin Samo B. Hroboň.

Tritonovič Sergěj Josef Hollý.

Trnavský Mikuláš Mik. Schneider (hud. sklad.).

dr. Trnavský Milan Ivanka.

dr. Trnobranský Fr. Votruba.

Tuhytum Oriási Ľ. V. Rízner.

Turanský [Orol 70] A. S. Osvald.

Turčan Martin [Napred].

Uderiansky Jul. Bodnár, evanj. far., * 1870 na Uderiné.

Ústiansky Jan Kovalik.

Vacovský Milan Ivanka.

Vajanský Svetozár Hurban.

Velislav Ľudevít Štúr.

Vepran [NN…] Jan Braďan.

Vesnín Janko = ?

Viera Marie Hoľubyová.

Viridion A. E. Timko.

Vlastimil F. R. [Orol 1870] F. R. Russel.

Vojan Josifovič Jonáš Záborský.

Vojta Bella Štefan, ev. far. († 1909).

Vrahobor [Orol IV] Dan. Maróthy.

Vrbický P. P. Zgúth.

Vrták Hvizdák Anton Bielek.

Vrzalovský Ľ. V. Rízner.

V. H. V. Vladimír Hurban (Vajanský).

V. R. [Prúdy] Vladimír Roy.

Zábranský Anselm [SP…] Jur Petrovič.

Záhorský Boleslav [Květy] Ľ. Štúr.

Zbranský Jozef Pavel Országh (Hviezdoslav).

Zniovsky Miloslav Jan Capko.

Zorenka Šarlota Andrejková.

Zorovít Miroslav Kovalevský.

Zvolenčan Samo Štefanovič.

Žihadlo [NN…] Anton Bielek.

Žilinský [NS] Ivan Hálek (Čech).

Žiranský Štefan Križan.

z Žulotýna Peter K. Salva.

Ž-k [NN…] Isidor Žiak-Somolický.

Prameny:

a) Údaje časopisné a literárně-historické;

b) sbírka vlastní, zprávami autorů ověřená;

c) sbírka pí. M. Hoľubyové, prostřednictvím spisovatele p. St. Klímy (42 zápisů);

d) Dolenského slovník českých a slovenských pseudonymů (Pr. 1912) [v slovenské části nepatrný i chybný];

e) Bibliografie Ríznerova I. 1. (Pr. 1915).

Slovenských pseudonymů literárních je na sta — byly věru i steré důvody, aby se slovenští spisovatelé kryli kryptonymitou; sbírka tato, jako prvý pokus svého druhu velmi neúplná, chce přece usnadnit čtenáři orientaci v slovenském písemnictví a vzbudit zájem o záznamy pseudonymů, rychle z paměti mizejících.

Zkratky:

CL = Cirkevné Listy. Č = Černokňažník. D = Dennica. DŠ = Dom a Škola. H = Hlas. NN = Národnie Noviny. NS = Naše Slovensko. OT = Orol Tatránski. PBV = Pešť-Budínske Vedomosti. SD = Slovenský Denník. SN = Slovenské Noviny. SP = Slovenské Pohľady. SSM = Sborník slovenskej mládeže 1909. Ž = Živena.