Maličkým

(Počne se s velikou důležitostí vypravovati.)

Byl jeden pasáček a ten měl na starosti mnoho ovcí. Jednou se už zlaté sluníčko za hory sklánělo a on ještě pásl za jedním potokem rozvodněným. I chtěl hnát domů; avšak přes potok byla jen uzounká lávka tak, že jen jedna ovce po druhé mohla přecházet. Počkejme tedy, až je přežene, potom vám budu dále povídati. —

(Posluchači čekají: když už je však trpělivost přechází, vybízejí k dalšímu vyprávění. Tu opět řekne se jim, že ještě nepřešly, aneb: než všecky přešly, že už bylo ráno, že tedy pasáček ani domů nehnal, ale zase na novo pásl. Takového způsobu povídání dá se též s prospěchem užíti.)

Štěpnice IV. (1883).