SkryťVypnúť reklamu
Článok pokračuje pod video reklamou
SkryťVypnúť reklamu
Článok pokračuje pod video reklamou

Na okraj knihy

J. Glazarové „Chudá přadlena“


Čas, chudá přadlena, odplouvá do daleka,
nadnášen bouřemi i krídly holubice.
Kdos čeká. Bože, kdo to ma mne čeká.
Přadlena přede. Přadýnek co den více.

Dnes zatím černé noci kymácivou dráhu
vzpomínka plachá zšeří, rozvidní,
než budu moci setřást na tvém prahu
nášlapky propastných a marných dní.

                            Duben 1944.