ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

Vosk jest od pradávných dob znám co podstatný výrobek našich včel, a ačkoliv se přírodozpytci různě o vývinu vosku vyslovili, jest jisto, že vypocují včely důležitou tuto látku z těla svého mezi kroužky zadečku, když se byly s důstatek medem nasytily. Tak aspoň tvrdí náš velmistr dr. Dzierzon, baron Berlepš a mnoho jiných na slovo vzatých badatelů velezajímavého života včel. Z vypoceného tohoto vosku, na vzduchu v tenouninké lupínky se měnícího, staví včely plásty, skládající se ze šestibokých pravidelných buněk, do nichž snáší buď med a pel, neb do kterýchž královna klade vajíčka, z nichž pak nové včelstvo se vyvinuje.

Vosk včelí nebyl dosud jinými podobnými látkami předstižen. Posud v obchodě světovém všudy první patří mu místo.

Mimo vosk včelí vyskytuje se v obchodě:

Čínský mšicový vosk, včelímu vosku nejpodobnější; přichází do Evropy z Číny přes Anglii. Vosk tento vypocují mšice Coccus chinensis Westw., kteréž přehojně větve čínského jasanu (Fraxinus chinensis Bexb.) obsedávají. V krajině Chekiangu vyskytují se mšice v takovém množství, že poskytují tamním obyvatelům ročně až 200.000 kg tohoto vosku. K nám přichází v kulatých mdle bělavých, uvnitř čistě bílých, asi 10 cm tlustých, 35 cm v průměru majících bochnících. Je velmi tvrdý, lesklý, bez vůně a bez chuti.

V Číně dělají z vosku toho přimícháním loje svíce. V Evropě slouží k padělání bíleného vosku.

Vosk carnaubový neb cereový, jenž se v mladém lupení palmy carnaubové vyskytuje. Palma tato roste v Brasilii v krajině Pernambucu, Rio Grande a Ceará. Lístky palmy té se pozorně ostříhají a šupinky vosku na nich se nalezající se smetají a pak se šedo-bělavý tento prášek buď ve vařící vodě neb na kotli rozpouští, aby snadněji se dal vyvážeti. Anglie vede s tímto novým výrobkem obchod již od roku 1868. Do Evropy přichází odtamtud již přečistěný. Barva původní vosku toho je špinavě žlutozelená, místy hnědavá, malými bublinkami protkaná. Slouží hlavně též k padělání našeho včelího vosku.

Vosk palmový, vyškvařuje se z kmenů palmy voskové (Ceroxylon andicola) a pak přečisťuje, načež dostává barvu žlutavě bílou. Jest tvrdý a co do podstaty vosku carnaubovému velice podobný. Z jednoho kmene palmového vyrobí se ho až 13 kg. V obchodě vyskytuje se v kusech neurčitého tvaru neb v kulích.

Vosk mythový neb myricový vyváří se z bobulí rostliny Myrica cerifera a M. carolinensis v severní Americe, pak z M. caracassana v Nové Granadě, pak též z jahod rostliny M. quercifolia, M. cordifolia a M. lacinata. Ovoce keřů těch jest voskovou touto látkou až na O,3 mm obaleno. 10 — 14 kg jahod dá 14 — 25 proc. vosku. Vosku tohoto možno tak použíti, jako vosku včelího, avšak v mnohém ohledu se mu přece nevyrovná.

Vosk japonský ze semene stromu Rhus succedana, kterýž v Číně a východní Indii hojně se pěstuje. Dobývá se ze semene lisováním. Bílením na slunci docílí se lepších druhů.

Vosk z Ficusu ceriflua na ostrově Javě. Zpočátku jest vosk ten tekutina bělavá, vyvářením pak mění se znenáhla v pevnou hmotu šedé barvy, kteráž na bělidle úplné zbělí.

Vosk ocubaový, který se vyvářením z rozkrájeného ovoce stromu Myristica ocuba dobývá. Ovoce to dává až 18 proc. vosku.

Vosk z mléčného stromu (Brosmium Gelactodendron). Nařízne-li se kůra tohoto stromu, vytéká z něho mléku podobná šťáva, která brzo houstne a dostává barvu šedobílou. Vosk dobývá se z této šťávy vyvářením, načež je žlutavěbílý, průsvitný, a co do vlastnosti podobá se našemu vosku včelímu.

Vosk ze stromu Copernica cerifera poprvé přivezen byl do Evropy roku 1873. Na světové výstavě ve Vídni vystaveny byly z něho svíce, kteréž obracely na se pozornost odborníků.

Vyskytuje se na listech vejířovitých až metr dlouhých v značném množství. Dost malým zaklepnutím sypají se s listu šupinky voskové, kteréž vyvářením dají vosk pevný, kterýž jest o něco levnější, než vosk japonský.

Mimo tyto a mnohé ještě jiné druhy vosku rostlinného, povšimnutí zasluhuje vosk minerální neb ceresin, cerosin neb ozocerotin. Tento vosk co do lučebné podstaty má podobných součástí jako petrolej a vyskytuje se nejhustěji blíž pramenů petrolejových. Dobývá se v zemi, v dolech, tak jako jiné nerosty. Horníci vyhledávají jeho ložiska s velikou opatrností, neboť často při vyskytnutí jeho způsoben bývá výbuch nahromaděných plynů horníkům nebezpečný.

Surový tento vosk jest polopevná hmota, podobající se měkkému vosku našemu. Barva jeho jest rozličná, buďto se vyskytuje jako jasnožlutá, nebo jako mramorovaná, nebo tmavozelená, hnědá aneb dokonce i černá hmota. Převářením a přepouštěním mění a co do hodnoty zlepšuje se značně a způsobuje obchodu s voskem včelím soutěž značnou. Často falšuje se vosk včelí ceresinem, zvlášť při zhotovování svící.

Přepouštění vosku včelího

Vosk dobývá se z voštin buď lisováním neb roztavením. Při lisování dáme plásty medu pelu sproštěných do nádoby vodou z části naplněné a postavíme nádobu tu na plotnu a necháme tak dlouho vařiti, až se všecken vosk roztavil.

Na to vleje se rozpuštěný vosk do plátěného pytle a vloží se do lisu tak, aby vytlačená tekutina vytékala do jiné nádoby z části studenou vodou naplněné. Je-li ve výtlačkách ještě trochu vosku, tedy se výtlaček znovu ve vodě rozvaří a opět tímtéž způsobem vylisuje.

Chceme-li vosk roztaviti, polejeme plásty vařící vodou, vtlačíme je do nádoby nahoře i dole v průměru stejně široké, tedy válcovité, nalejeme na ně vody a vaříme je; když se voštiny chvíli povařily, vtlačíme do rozpuštěného vosku hustými dírkami opatřené víko buď plechové neb dřevěné, na kteréž uprostřed připevněna jest písť, aby se cedník ten mohl až na dno přitlačiti. Roztavený vosk i s vodou prochází cedníkem nahoru, zbytky pak voštin zůstanou pod cedníkem. Přiléváním horké vody vyplyne veškerý roztavený vosk na povrch, odkudž malým otvorem vytéká do uchystané nádoby, vodou studenou částečně naplněné, kdež jej necháme vychladnouti.

Čistění a bílení vosku

Vosk včelí, prvé než z něho se vyráběti mohou rozmanité předměty, musí se dříve velmi pečlivě přehřáti a procediti, aby veškeré nenáležité látky z něho se odstranily.

Samo sebou se rozumí, že vosk přijímá na se barvivo a vlastnosti oněch rostlin, z nichž včely med do úlu snášely. A proto dostane se našim voskařům z rozličných krajin a zemí též vosku rozmanité jakosti a barvy. Jest tudíž nucen veškeré ty různé kusy vosku roztaviti a pak dle potřeby učistiti a vybíliti.

Žlutého vosku lze jen k málokterým výrobkům bezprostředně užíti. Některý vosk dá se těžko bíliti, některý velmi snadno. Snadno bíliti dá se vosk český, rakouský, východo-haličský, uherský, sedmihradský, německý, benátský, ruský, turecký, francouzský, španělský a levantský. Tíže a zdlouhavěji bíliti se dá vosk moravský, slezký, západo-haličský, illyrský, tyrolský, pak asiatský, africký a americký.

Čím častěji vosk při mírné teplotě ve vodě rozhříváme, tím více mizí z něho veškeré barvivo, a čím teplota při roztavení jest mírnější, tím krásnější jest přehřátý vosk. Lépe prospívá tavení vosku parou než ohněm přímo na ohništi, než na plotně. Roztavení parou jest ovšem nákladnější a může jen tam s prospěchem se použíti, kde se voskářství ve velkém provozuje.

Je-li kotel, kterého ku přehřívání vosku použíti chceme, měděný, musí býti dobře vycínován, je-li železný, musí býti emailován; škopíky a podobné nádoby dřevené, jichž k tomu použíti chceme, musí býti též čisté.

V železných nádobách by vosk zčervenal, ve měděných by od tvořícího se řezu opět sezelenal a tomu musí se předejíti, chceme-li míti vosk pěkný, bílý.

Vosk prvé, než jej dáme převařiti, dříve na drobno rozkrájíme a pak do nádoby s teplou vodou vsypeme. Když se začne voda vařiti a vosk taviti, mícháme jej dřevěnou měchačkou, aby se všecken vosk s vodou sloučil a rozpustil, na to přelejeme roztok do nádob vodou studenou částečně naplněných, neb necháme je v kotli na ohništi při mírném ohni as po dvě hodiny státi, až pozvolna vosk schladne a na povrchu vody v kotli tak ustydne, že se může odebrati co pevná již hmota, co bochník.

Tímto způsobem zůstane vosk delší dobu tekutým, veškerá nečistota se snadněji v horké vodě dole usazuje, tak že již po prvním přepouštění jest vosk dosti čistý. Kdyby však nebylo možno z příčin jakýchkoliv kotel na ohni nechati tak dlouho, až vosk znenáhla vychladne, tedy jej, pokud horký, pozorně do nějakého škopíku přelejeme a buď víkem neb čistým plátnem přikryjeme a ovážeme, aby vosk v této nádobě pomalounku chladnul až docela ustydne. Bochník vosku pak sebereme a vodu, ve které se vosk vařil, skrze plátno procedíme; zbytky, jež v plátně uváznou, obsahují ještě nějakou část vosku, proto odpadky ty znovu ve vodě povaříme a nahoře usazený vosk sebereme a dáme též ještě do nádoby chladící. Mnozí voskáři užívají při čistění vosku také vinného kamene a boraxu, někdy pouze prvnější sůl, a to z té příčiny, že se pak vosk rychleji a lehčeji čistí.

Na 50 kg vody dá se 40 kg vosku, 1 kg čistěného vinného kamene (Weinstein) a 1/2 kg boraxu. Obě soli dáme dříve do vody a až se řádně rozpustí, teprv dáme do ní vosk. Ostatní výkon jest tak prováděn, jak svrchu již uvedeno. Takto učistěný vosk může se teprv bíliti.

Nejlepší a nejjednodušší způsob, ač ne nejrychlejší, jest bílení vosku na slunci. K tomu cíli na drobno rozkrájíme, neb lépe nastrouháme vosk a dáme v tenkých vrstvách na plátno na větší rámec natažené. Rámce ty postaveny jsou na stoličky as metr vysoké. K bílení vyhlédneme si takové místo, kde se nepráší a kam také i kouř neb čoud nemá přístupu. Častým poléváním čistou čerstvou vodou zbělí vosk docela. Jinými prostředky lučebnými urychlovati bílení neosvědčilo se úplně, a proto mnozí voskaři vrací se opět jen k staré methodě.

K bílení připravují voskaři vosk tak, že jej rozhřátý nechají do studené vody kapati, kapky proměňují se tu v malá dutá zrna, kteráž se pak na plátno rozprostírají k bílení, neb mívají zvláštní struhadlo, nímž drobí vosk v tenounké stužky a ty opět na plátno načechrané kladou. Chceme-li aby byl vosk ku prodeji úhlednější, tedy dobře uděláme, když jej dříve vybílíme.

Bílení takové děje se následovně:

5 kg rozhřátého vosku smícháme s 1/2 kg stearinové kyseliny, kterouž dostaneme u každého materialisty. Takto smíchaný roztavený vosk vlejeme do studené vody a pak na slunci vybílíme.

Voskové mléko

900 gr říčné vody smíchá se s 200 gr drasla. Smíšeninu tu svaříme, na to přidáme při stálém míchání do roztoku 400 gr žlutého vosku. Do odvaru toho, v němž všecken vosk jest rozpuštěn, přilejeme ještě 900 gr vody, na to se roztok poznovu vaří, až se v mléko změní, kteréž se po vychladnutí do lahví vleje a dobře uzavře. Před upotřebením se lahví volně zakloktá.

Mlékem tímto může se voskovaný papír připravovati, dřevo a podlahy leštiti, stěny úlů natírati, aby vlhkost do vnitř vniknouti nemohla. Mimo to mohou se jím i sádrové sošky natírati, aby nabyly pěkného lesku a mohly se pak též vodou očistiti.

Voskovaný papír

600 gr vody smícháme s 200 gr drasla a 400 gr smrkové bílé smůly. Tyto součásti vaří se tak dlouho, až je ze všeho jednostejná tekutina. Roztok tento smíchá se pak se stejnou částí voskového mléka. Dokud je roztok teplý, natřeme jím papír, na to jej smočíme v roztoku, který záleží ze 4 dílů ledku a 100 dílů vody.

Takto upravený voskovaný papír hodí se dobře za podlohu na stůl a ku přikrytí mnohých cenných předmětů a nahradí často drahé voskované plátno.

Vosková masť na řemen k obtahování břitev

Jeden díl žlutého vosku, půl dílu smůly, půl dílu hustého terpentinu, 2 díly bílého mýdla a 2 díly olivového oleje rozpustíme v železném emailovaném hrnci a do této roztavené hmoty přidáme 1 díl anglické červeně na jemný prášek utlučené, 5 dílů mazu, 1 a 1/2 dílu pěnovce (Bimsstein), 2 díly krvavníku (Blutstein), 4 a 1/2 dílu tuhy. Smíšeninu tu mícháme pilně tak dlouho, až masť úplně zhoustne, na to se dá do malých plechových krabic.

Zahradnická masť

Náplastky z tohoto vosku slouží ve štěpařství k tomu, by se malé rány a pukliny stromů nožem způsobené mohly dobře ukrýti a před škodným vlivem vzduchu a deště uchrániti. Zároveň se tím zamezí i škodné vytékání stromové mízy, jakož i zacelení a slití kůry se takto podporuje. Při šlechtění stromů jakéhokoliv druhu jest tato masť skoro nezbytná. Masť tato připravuje se takto:

Roztaví se 1 díl žlutého vosku, půl dílu smůly a čtvrt dílu terpentinu, vše dobře se promíchá a nechá poněkud vychladnouti. Pak vyválí se na kameně z masti té více menších kousků podlouhlých, kteréž se zabalí do papíru.

Nebo tímto způsobem: 2 díly žlutého vosku, 1 díl skopového loje, 4 díly hustého terpentinu, půl dílu olivového oleje a špetka šafránu se roztaví a promíchá, na to se skrze plátno vymačká a pak na podobné kousky nakrájí a vyválí, jak svrchu podotknuto.

Lacině pořídí se masť ta i takto:

6 dílů smrkové smůly, 3 díly žlutého vosku a 1 díl terpentinu se svaří a smíchá. Na místě terpentinu může se dáti též něco málo loje.

Voskový kyt na kovy

Abychom kov se sklem snadněji spojiti mohli, použijeme k tomu kytu, jenž takto jest složen: 2 díly bílého vosku, 4 díly smůly, 1 díl černé ševcovské smůly a 1 díl jemně na prášek utlučené cihly. Nebo roztavíme 2 díly bílého vosku, 4 díly smůly, 4 díly anglické červeně a 1 díl hustého terpentinu. Oba tyto způsoby kytu se při tavení míchají tak dlouho, až hezky ztuhnou.

Má-li se kov se dřevem spojiti, použijeme kytu, který skládá se z 1 dílu vosku, 4 dílů černé ševcovské smůly a 1 dílu na prášek utlučené cihly.

Nepromokavý papír na balivo

24 dílů ledku, 4 díly bílého mýdla, 15 dílů bílého vosku svaříme se 120 díly vody. V roztoku tom smočíme papír k balení určený, necháme z něho zbytečnou tekutinu vykapat, na to pověsíme jej na šňůry, aby, než jej chceme upotřebiti, řádně oschnul.

Voskové koule pro obuvníky

Tyto hodí se dobře k načernění jednotlivých částí obuvi a připravují se takto:

4 díly skopového loje, 2 díly vosku žlutého, 1 díl olivového oleje a půl dílu benátského terpentinu. Tyto součásti se roztaví, promíchají, a pak, když se smíšenina z plotny odebrala, přimíchá se do ní ještě půl dílu jemného troudu z lamp a na kameni na koule vyválí.

Vosková masť na obuv, aby nepromokala

Připravuje se následovně: 6 a 1/2 dílu žlutého vosku, 26 a 1/2 dílu skopového loje. 6 a 1/2 dílu hustého terpentinu, 6 a 1/2 dílu olivového oleje a 13 dílů vepřového sádla se roztaví, promíchá a pak přidá se do horké této smíšeniny ještě 5 dílů dobře vypáleného koptu, na to se naleje do dřevěných krabic.

Mastí touto natře se kůže obuvi a byť i sebe tvrdší byla, změkne a stane se nepromokavou.

Voskový lak bez lesku

Tento lak slouží k tomu, aby natřeným pracím ze dřeva, zvlášť napodobeným tvrdým dřevům, poskytl příjemného temného lesku a proto se ho zvlášť za nynější doby, kde tento způsob napodobování dřev stal se moderním, velmi zhusta užívá.

K účelu tomu roztaví se 10 dílů bílého vosku, a když úplně roztál, odstavíme jej s plotny a dáme do něho 10 dílů kopalového laku a při stálém míchání přidáme do roztoku 28 dílů přečistěného terpentinového oleje.

Když lak tento stuhne, je třeba jej mírně ohřáti; štětcem v laku namočeným pak předměty natíráme a když lak oschnul, třeme místa ta flanelem, abychom žádoucího lesku docílili.

Leštidlo na obnovení lesku nábytku staršího

Rozpustíme 3 díly bílého vosku a přimícháme do něho 2 díly na prášek jemně utlučeného pěnovce (Bimsstein) a odstavíme roztok s plotny. V takovémto roztoku namočíme kousek sukna a třeme jím nábytek tak dlouho, až opět úplného lesku nabude.

Voskové mýdlo

16 dílů lojového mýdla dáme roztáti se 2 díly vosku. Dříve roztaví se mýdlo, k tomu připojí se rozhřátý vosk a míchá se tak dlouho, až obě stejnoměrně se sloučí, na to vleje se do uchystaných tvořítek plechových. Mýdlo to hodí se mezi jiným též na ztuhnutí krajek, tylu, mousselinu a pod., tak že před žehlením nemusí se ani škrobiti.

Voskování peřin a žíněnek

10 kg žlutého vosku, 1 kg hustého terpentinu a půl kg amerického colophonia roztavíme a když mícháním vše sloučeno, vlejeme je do plechové nádoby 6-7 cm vysoké a 4 cm široké. Vosk takto připravený slouží k tomu, aby se jím natřela vnitřní strana barchentu neb drilu a pod. látek, z nichž se povlaky na peří, žíněnky, spodnice a svrchnice šijí, čímž zamezí se prodírání peří neb žíní skrze látku.

Leštidlo na podlahy a nábytek

Leštidlo toto, kteréhož užívá se ku leštění a voskování podlahy buď z tvrdého neb měkkého dřeva, na nábytek a podobné, připravuje se takto:

V emailovaném železném kotli svaříme 500 gr drasla s 2 a 1/2 kg vosku ve 2 litrech měkké vody a mícháme stále, až veškerá z počátku hustá hmota náležitě je rozpuštěna; na to ji vezmeme s ohně a přiléváme do ní zvolna při stálém míchání ještě teplé vody. Z počátku nalejeme jen několik kapek a pořád víc a více vody přiléváme a mícháme tak dlouho, až se voda s hmotou úplně sloučila. Leštidlo to podobá se z počátku sraženému mléku. Po malém ochladnutí dáme je ještě jednou na oheň, aby zhoustlo, ale tu nesmí se až do varu rozhřáti, ana by se voskovina z leštidla snadno vypařila. Po malých přestávkách přidáváme do něho ještě po částkách až do 10 litrů horké vody. Tímto způsobem docílíme pevné a husté voskové leštidlo neb mazadlo, kteréž před upotřebením na leštění podlahy musíme vždy dříve horkou vodou rozřediti.

Obchodníci prodávají nám je obyčejně v plechových neb dřevěných krabičkách.

Chceme-li tohoto leštidla k natírání upotřebiti, vezměme z tohoto zhoustlého leštidla as půl kilogramu a rozředíme je ve 3 litrech horké vody, dobře je rozmícháme, na to štětcem podlahu jím natíráme. Chceme-li míti barvu podlahy jen přirozenou, nepřidáme do leštidla žádného barvidla.

Přejeme-li si míti podlahu světložlutou, dáme do 5 kg leštidla půl kilogramu jemného francouzského ochru, horkou vodou je rozmícháme a mícháme je tak dlouho, až vše vychladne. Na tmavožlutou smícháme tímto způsobem 5 kilog. leštidla s půl kilog. páleného satinobru. Na hnědou 5 kilogr. leštidla, čtvrt kilogr. hnědě casslerové. Podlaha natřená se pak kartáčem vyleští.

Voskové lampičky k osvětlování slavnostnímu

Nejednou naskýtá se nám příležitost, osvětlovati při rozličných slavnostech buď oken, bran slavnostních, neb v den dušiček hroby našich drahých zesnulých. K tomu hodí se tyto lampičky velmi dobře.

Nádobky na svítivo to mohou býti z bílého plechu, které se dobře uvnitř olejem natrou a smíšenina vosku se, dokud je teplá, do nich naleje, nechá ustydnout, na to se do prostřed zapíchne voskem napuštěný bavlněný knot. Takto upravené svítivo se z nádobky plechové slabým ohřátím snadno vytáhne a do barevných skleněných lampiček nasadí.

Necháme-li svítivo v plechových nádobkách, není třeba, než na dno jich přiletovati hřebík, na nějž knot se připevní. Když však svítivo do skleněných nádobek přendati chceme, tuť třeba, aby plechové ty krabice na dně opatřeny byly jednou neb dvěma malými rourkami pro nasazení knotů. Chceme-li ušetřiti svítiva, nalejeme do nádobky as třetinu vody, tak aby svítivo po vrchu jejím plynulo. Dohoří-li až ku konci, snadno pak uhasne, aniž by způsobilo nemilý někdy zápach.

Svítivo toto záleží z následujících látek:

a) Z 1 dílu bílého vosku, 2 dílů čistěného skopového loje; neb

b) z 2 dílů bílého vosku a 1 dílu hovězího loje; aneb

c) z 3 dílů bílého vosku a 8 dílů čistěného loje.

Obě tyto součásti so roztaví, dobře promíchají a pokud jsou teplé, do nádobek plechových nalejí, na to se se svítivem naloží, jak svrchu udáno.

Kyt na zuby

Každému snad budou známy malé, jako hrášek veliké kuličky, kterýmiž duté a děravé zuby se vyplňují, aby se do nich z pokrmů ničeho dostati nemohlo, co by zubní nerv podrážďovalo a nepříjemnou bolest způsobovalo. Kuličky neb pilulky ty dříve nahřejeme, aby drobátko změkly, než je do zubu vtlačíme. Kuliček těch snadno si můžeme do zásoby nadělati. Připravujíť se takto:

3 díly čistého bílého vosku roztavíme s 3 díly tryšle (mastixu). Do hmoty té nakapeme a promícháme několik kapek z máty peprné. Pak když poněkud hmota vychladla, vyválíme z ní na mramorové ploše malé kuličky nebo pilulky, kteréž sobě do krabic buď dřevěných neb papírových uschováme, abychom jich v čas potřeby použíti mohli.

Vosková masť proti chorobám kožním

5 dílů bílého vosku, 5 dílů tuku z velryby, 5 dílů mandlového oleje se v emailované železné nádobě rozhřeje a promíchá, na to se naleje do papírových krabic a nechá vychladnouti a na malé kousky nakrájí.

Pomáda na rozpukané rty

Roztaví se 1 díl bílého vosku, čtvrt dílu tuku velrybího, 1 a 1/2 dílu sladkého mandlového oleje a přidá se několik kousků alkanového kořínku, aby nabyla pomáda pěkné červené barvy, na to se procedí a nakape se do roztoku ještě 15 kapek citronového oleje, naleje se do papírové krabice, z kteréž po vychladnutí se vyklopí a na malé kostky nakrájí.

Podobným způsobem připravuje se k témuž účeli pomáda, záležející z 2 dílů bílého vosku, 8 dílů vepřového sádla, 1 dílu sladkého mandlového oleje; vše se rozhřeje a míchá až do vychladnutí.

Taktéž docílí se pomády, rozhřejí-li se při mírné teplotě 2 díly bílého vosku, 7 dílů vepřového sádla, do čehož se 2 díly překapané (destilované) vody přimíchává až do vychladnutí.

Glycerinový voskový balsám na zvláčnění kůže

Rozhřejeme pozorně v emailované nádobě při mírném teple 2 díly bílého vosku, 2 díly velrybího tuku, 8 dílů mandlového sladkého oleje, 4 díly glycerinu, osminu dílu růžového oleje a míchá se až do vychladnutí, na to vleje se do malých skleniček, kteréž se voskovaným papírem zaváží a uschovají. V obchodě prodává se tento balsám jakožto líčidlo.

Vosková pomáda na stuhnutí vlasů neb vousů

Tato pomáda připravuje se takto:

16 dílů bílého vosku, 90 dílů hovězího loje, 2 díly velrybího tuku a 1 díl bergamotového oleje roztavíme, procedíme, některé voňavky do ní přimícháme a nalejeme do tvořítek plechových, skládacích aneb oblých papírových trubiček, kteréž jsme postavili do studené vody. Pak zabalí se do bílého neb barevného staniolového papíru a opatří se nějakou vkusnou vinětkou. Pomáda tato se také barvívá, aby se barvě vlasů neb vousů přizpůsobila. Na žluto barví se kurkumem, na hnědo extraktem z ořechových šupin, na černo koptem, na bílo cinkovou bělobou.

Dle jiného způsobu připravuje se pomáda tato též ze 4 dílů bílého vosku, 3 dílů velrybího tuku, půl dílu mandlového oleje a půl dílu skořicového oleje.

Uherská pomáda na vousy

Pomáda tato, jíž na ztuhnutí vousu používají mladí lidé, připravuje se takto:

1. Rozpustíme na porcelánové mísce, kterouž jsme do horké vody postavili, 500 g žlutého vosku se 125 g bílého mýdla, necháme trochu vychladnouti a vmícháme do roztoku, prvé než úplně vychladnul, 5 g bergamotoveho oleje a 1 g peruvianského balsamu. Na skleněné neb mramorové ploše vyválíme z vychladlé pomády tenounké oblé kousky, které pak do papíru zabalíme.

2. Rovněž rozpustíme na porcelánové misce, do horké vody postavené, 150 g bílého vosku, 250 g velrybího tuku, 1000 g čerstvého, nesoleného másla se 125 g benátského terpentinu. Když vše teplem úplně seřídlo, přidáme do roztoku 45 g jemného ätherického oleje.

Tato lepkavá, masti podobná pomáda dá se do malých lahviček, zátkou dobře uzavře, aby příliš nestvrdla a má-li se prodávati, opatříme lahvičky vkusnou vinětkou.

3. Při mírném teple roztavíme 150 dílů žlutého vosku, 60 dílů čistěného loje, a když obé se promíchalo a rozředilo, dáme do smíšeniny ještě 1 díl perubalsamu, 2/10 dílu bergamotového oleje, půl dílu citronového oleje, 1/10 dílu oleje z hořkých mandlí a 1/10 dílu pižma.

Poněkud vychladlá pomáda tato vyleje se na kamenou plochu, vyválí se z ní válcovité kousky a do papíru zabalí.

Léčivý náplastek na podebraniny

od Lorraina

Náplastku tohoto užívá se proti všem zlým, zastaralým podebraninám, a těžko hnisajícím ranám a pod.

Je to žlutá, terpentinem a voskem silně páchnoucí masť.

Dle Wittsteina jest to smíšenina následující: 65 g žlutého vosku, 32 g kolofonia, 32 g stromového oleje, 16 g hovězího loje a 16 g terpentinu.

Masť universální

Masť tato má prý býti pro všecko. Je to žlutá masť, kteráž dle zkoušky Hagera jest smíšenina z 9 dílů vosku, 3 dílů sádla neb loje, 4 dílů terpentinu a 2 dílů zhoustlé šťávy ptačího mléka (Ornithogalum arabicum L.)

Dobrá masť z vosku

Tato masť účinkuje velmi dobře a rychle na podebraniny, a upotřebiti dá se na léčení ran a spálenin, a tu může si každý snadno sám poříditi, roztaje-li teplem 2 díly vosku a smíchá se 6 díly stromového oleje.

Proti růži v hlavě

S prospěchem užívá se tu vosku. Vezměme k účelu tomu nějakou plechovou nádobu s uhlím řeřavým, posypme je drobnými kousky starých černých plástů. Nemocný drží nad kouřem tím hlavu, kterouž nějakým šátkem neb prostěradlem byl přikryl tak, aby veškerý výpar z doutnajících plástů mohl zachytit. K témuž účelu, jakož i k umírnění bolestí, povstalých suchým lámáním, možno též takto použíti vylisovaných odpadků z voštin, kteréž nám po dobývání vosku byly zůstaly.

Spaříme-li těchto a obložíme-li jimi pokud jsou teplé údy, které bolestmi jsou sužovány, zmírníme tím škubání a loupání v údech těch značně, zvláště jestli to častěji opakujeme.

Prostředek k zapuzení kuřích ok

Roztavíme-li kousek žlutého vosku a natřeme jim tence kousek pláténka a přiložíme náplastek ten na kuří oko, přestane nás trápiti a po častém použití tohoto náplastku se pak kuří oko tak umrtví, že se dá snadno vyloupnouti.

Burgundská smolná masť

Rozpustíme 3 díly žlutého vosku, 2 díly vepřového sádla a 1 díl burgundské smůly a mícháme vše až do schladnutí. Tato masť jest dobrý prostředek na změknutí kůže.

Burgundský smolný cerat

2 díly žlutého vosku, 1 díl skopového loje, 1 díl hustého terpentinu a 1 díl burgundské smůly se rozpustí, promíchává až do vychladnutí, na to se do kůželovitě slepených papírových krabic, které v studené vodě jsou postaveny, naleje. Natíráme-li tímto ceratem kůži častěji, podrží vždy vláčnost a měkkosť.

Gold-Creams

I této masti užívá se s prospěchem na omlazení a zvláčnění kůže a připravuje se takto:

a) Rozpustíme v nádobě do horké vody postavené 1 díl bílého vosku, 2 díly velrybího tuku, 8 dílů mandlového oleje a 5 dílů růžové vody; nebo

b) 2 díly bílého vosku a 2 díly velrybího tuku rozpustí se ve větší silné, dobře polévané porcelánové misce, pak přidá se do roztoku tohoto 8 dílů mandlového oleje, při mírném teple se smíchá, až je stejnoměrně promíchán, na to do něho zvolna přiléváme a zamícháme 12 dílů ohřáté růžové vody. Kdybychom přilévali jen studenou růžovou vodu do roztoku, brzy by ztuhl.

c) Mandlový cream připravuje se tímtéž způsobem, jenom že dáme do roztoku místo sladkého mandlového oleje olej z mandlí hořkých.