ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

Z větší části lidé, kteří tráví svůj život v klopotných zaměstnáních, domnívají se, že se oddávají hned sladkému odpočinku, jakmile skončí svou práci. Nechápou, že vášeň úsilovné, obtížné činnosti nedá se právě tak ukojiti, jako potřeba zábav a že právě tak pochází od strachu, že by člověk zůstal osamocen s sebou samým. Ti lidé si myslí, že se jim chce dokončiti co nejrychleji své dílo a po té si najíti klid v odpočinku, ale ve skutečnosti nevyhledávají leč vzrušení, neklidu, obtíží.

I byla by na snadě domněnka, že sama naděje jejich na oddych po klopotném zaměstnání na to poukazuje, že podmínkou štěstí je pokoj a nikoli neklid a znepokojování.

Tak míjí veškeren živost těch lidí.

S největším úsilím překonávají různé překážky, aby se domohli toužebně ždaného tak zvaného pokoje. Ale když se ten pokoj dostaví, stává se jim nesnesitelným: nuda vystupuje z hloubi jejich duše a naplňuje je svým jedem.

(Pascal.)