SkryťVypnúť reklamu
Článok pokračuje pod video reklamou

7. července

Když rozmlouvám s tebou o Bohu, nemysli si, že hovořím s tebou o nějakém předmětu zhotoveném ze zlata nebo stříbra. Ten Bůh, o kterém já s tebou rozmlouvám, jest ten, jehož znamenáš ve své duši. Nosíš jej v sobě samém, a svými nečistými myšlenkami a ohavnými činy poskvrňuješ Jeho obraz ve své duši. Před zlatou modlou, kterou pokládáš za Boha, střežeš se dělati něco nepřístojného, ale přede tváří toho Boha, který je v tobě samém a který vše vidí a slyší, ani se nečervenáš, když se oddáváš svým hnusným myšlenkám a skutkům.

Kdybychom byli jen toho stále pamětlivi, že Bůh v nás jest svědkem všeho toho, co děláme a myslíme, přestali bychom hřešit, a Bůh by ustavičně přebýval v nás. Nuže, vzpomínejme Boha, mysleme a mluvme o Něm co možná nejčastěji.

(Epiktetos.)