ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

Někteří lidé bojí se tak nevědomosti, ve které přihází se žíti člověku ve stavu přirozeném, tak bojí se smrti a všelikých neštěstí, že hledí vůbec nemysleti na ty věci. Ustavičně vyhledávají nových zábav a kratochvílí, domnívajíce se, že tím zahluší svůj neklid a dojdou štěstí. Ale takovou cestou nemohou dojíti uspokojení, poněvadž člověk, jenž hledá svého potěšení, nikdy nebývá spokojen: dostav to, čeho si přál, nestává se spokojeným, nýbrž ihned pociťuje nové touhy, které dosud nejsou ukojeny.

Obyčejně se myslí, že život králův jest nejlepší život. Avšak, zůstane-li král bez zábavy a bude-li míti kdy pomysliti na to, co jest on sám, nahlédne, jak zoufalé je jeho postavení, připomínaje si vše to, co mu hrozí: neposlušnost, zmatky, nemoci, smrt. A proto jest král, neoddává-li se zábavám, nešťastnější posledního svého poddaného, který může hráti v karty a baviti se.

(Pascal.)