ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

1.
Kristus Pán umřel pro hříchy naše: Chvaltež Pána!
A vstal z mrtvých pro ospravedlnění naše: Chvalmež Pána!

2.
Já jsem vzkříšení i život, praví Kristus Pán;
Kdo věří ve mne, byť pak i umřel, živ bude.

3.
Kristus Ježíš zahladil smrt a osten její odjal. Hallelujah!
On život a nesmrtelnost na světlo vyvedl. Hallelujah!

4.
Bůh, bohatý jsa v milosrdenství, zamiloval nás!
A když jsme mrtví byli v hříších, s Kristem obživil nás.

5.
Pochválen Bůh a Otec Pána našeho Jezu Krista!
Který vzkříšením Jeho z mrtvých znovu zrodil nás k naději života věčného.

Bože Otče,
Vzkřísils mocně
Syna svého z mrtvých:
Ó smiluj se!

2.
Vyčistě z nás
Všech hříchů kvas,
K radosti vzkřís i nás:
Ó smiluj se!

3.
A dejž nám tu
Slávu věčnou,
Bychom byli s Tebou:
Ó smiluj se!

4.
Kriste,
Boží Synu,
Ty jsi zhladil naši vinu
Smrtí nevinnou, smiluj se!

5.
Dejž přijíti k svému
Otci, i také k našemu;
Smiluj se, přiveď nás k Němu!

6.
Kdež svatí anjelé
Tebe v oslaveném těle
Chválí, nad námi smiluj se!

7. Duchu Svatý,
Jedné podstaty
S Otcem i Synem vždycky: smiluj se!

8.
Osvěcuj věrou srdce naše:
Ó milý Těšiteli, smiluj se!

9.
Uslyš naše modlení,
Uděl nám věčného spasení:
Bože věčný, smiluj se nad námi!

(Kněz):
„Bůh není Bůh mrtvých, ale živých.“

(Církev):
Hospodine, Bože Otče!
Ty jsi Pán života,
Ó smiluj se!

2.
My lidé jsme,
Smrtí mřeme,
Časem se mineme,
Ó smiluj se!

3.
Hospodine,
Jenž jsi mocně
Syna svého vzkřísil,
Ó smiluj se!

4.
Ať nám v Tobě
Zde i v hrobě
Radost slávy vzejde,
Ó smiluj se!

(Kněz):
„Jako z mrtvých vstal Kristus k slávě Otce,
tak i my v novotě života choďme!“

(Církev):
5.
Ó vzkříšený Pane!
Heslo života nám dané
Zvěstuje ten den, smiluj se!

6.
Vyčisti kvas starý,
Ať čistého srdce dary
Neseme Bohu života.

7.
Však Ty srdce čisté
V obět dal jsi na smrt jistě,
Zemřel a slavně z mrtvých vstal.

(Kněz):
„Bůh i nás obživí pro přebývajícího
v nás Ducha Kristova!“

(Církev):
8.
Bože Svatý,
Jedné podstaty!
Osvěť nám vírou mysl: smiluj se!

9.
Posvěcuj láskou srdce naše,
Ó Bože lásky věčné, smiluj se!

10.
Chovejž nás v své milosti,
Potěšujž nadějí věčnosti,
Bože věčný, smiluj se s výsosti.
M. M. Hodža

Sláva Bohu na výsosti,
Darci všeliké radosti:
Sláva Bohu! Buď Bohu chvála!
A na zemi lidem pokoj
Pro slavný Kristův smrti boj:
Sláva Bohu! Buď Bohu chvála!

2.
Vůle Boží se splnila,
Smrt života nezničila:
Sláva Bohu! Buď Bohu chvála!
Kristus Boží mocí ožil,
Jenž za nás život položil:
Sláva Bohu! Buď Bohu chvála!

3.
Bože, my Tebe chválíme,
Srdečně dobrořečíme:
Sláva Bohu! Buď Bohu chvála!
Tvou všemohoucnost vzýváme,
Tvé velebnosti zpíváme:
Sláva Bohu! Buď Bohu chvála!

4.
Tobě my vzdáváme díky;
Ty jsi Král slávy veliký:
Sláva Bohu! Buď Bohu chvála!
Tys Bůh, jímžto všecko stojí,
Přeblazeť nám, že jsme Tvoji:
Sláva Bohu! Buď Bohu chvála!

5.
Ó Synu Boží jediný,
Nám k potěšení vzkříšený:
Sláva Bohu! Buď Bohu chvála!
Beránku velikonoční,
Z něhož máme život věčný:
Sláva Bohu! Buď Bohu chvála!

6.
Umřels pro naše hřešení,
Vstals nám k ospravedlnění:
Sláva Bohu! Buď Bohu chvála!
K Toběť, smirci, máme zření,
Jiného krom Tebe není:
Sláva Bohu! Buď Bohu chvála!

7.
Těšiteli, Duchu Svatý,
S Otcem, Synem též podstaty:
Sláva Bohu! Buď Bohu chvála!
Vzkřís nás z hříchů svou milostí
A potom k nebes radosti:
Sláva Bohu! Buď Bohu chvála!
J. Tranovský

Sláva Bohu Otci,
Bohu nestihlé moci!
Vznes se zpěvem k Němu,
Ó duše, k Tvorci svému!
Sláva zněj v duchů říši,
Zde i na nebes výši;
Příroda, vše stvoření
Modlí se v utěšení :|:

2.
Hvězdy, měsícové,
Vy světů tisícové,
Slunce, nebe jasné,
Vzdejte Mu chvály hlasné!
Od Něho, v Něm, pro Něho
Stvoření bytu všeho:
Moc Jeho vše proniká,
Ním všecko i zaniká :|:

3.
Bože, zdali k Tobě
V této zemské podobě
Blížit se můžeme?
Prach a popel slujeme;
Avšak, ó lásky slávo,
Dals nám synovstva právo,
Tvá jsme, Tvá jsme rodina,
Nebs dal nám svého Syna :|:

4.
Protož sláva, sláva!
Syn Boží z hrobu vstává;
Raduj se, křesťanstvo,
Plesej i člověčenstvo;
Bůh náš jest života Bůh,
Pravdy, lásky věčný Duch;
Kdo živi v Něm budeme,
Vzkříšení Ním dojdeme :|:
M. M. Hodža

Věříme v všemohoucího
Otce, i vševědoucího,
Jenž stvořil nebe s hvězdami
A zemi s úrodami.

2.
I v Ježíše, Syna Jeho,
Jednoho Pána našeho,
Duchem Svatým počatého,
Z panny narozeného.

3.
Pod Pilátem ukřižován,
Trpěl, umřel i pochován,
Po smrti do pekla sstoupil,
By své věrné vykoupil.

4.
Týž Pán Ježíš Nazaretský,
Kterýžto umřel za všecky,
Vstal vítězně třetího dne,
Vzal tělo oslavené.

5.
Tak jest na Něj to slušelo,
Aby Jeho svaté tělo
Nevidělo porušení,
Než věčné oslavení.

6.
Potomně vstoupil na nebe,
Sedí na pravici Otce
A přimlouvá se za tebe,
I všech věřících v sebe.

7.
Odtud zase má přijíti
Živé i mrtvé souditi;
Přijď, Kriste, nejvyšší sudí!
Tebeť prosíme chudí.

8.
Věříme v Ducha Svatého,
Církev svatou řídícího,
Jenž jest svatých obcování
V pořádném milování.

9.
Věříme též, že z milosti
A zásluh Páně hodnosti
Hříchů našich odpuštění
Dojdeme i vzkříšení.

10.
I život věčný věříme,
Kterýž v Kristu obdržíme,
Jenž zhasil pekelný plamen,
Rcemež společně: Amen.
J. Tranovský

Amen, Jezu, co slyšíme,
Slovu života věříme:
Věřím v Boha, Otce svého,
V Tebe, v Ducha Svatého.

2.
Svaté jest Tvé pravdy slovo,
Spasiti všechněch hotovo,
Kdož ho věrně ostříhají,
Ctnosti svaté stíhají.

3.
Věrní, ti na soud nepřijdou,
Ze smrti k životu přejdou,
Neb je Duch Tvůj obživuje,
Věčností korunuje.

4.
Otec má život sám v sobě,
Tak jej dal i Synu, Tobě;
Dal Tobě moc i souditi,
Z hrobu mrtvé vzkřísiti.

5.
Mřeme tu v časnosti této,
Neníť zde života léto;
Tělo jest smrti semeno,
I bude v prach složeno.

6.
Avšak kdož Tvé slovo slyší,
Bohem vzkříšený Ježíši,
Ten život věčný má v sobě,
Nezhyne ani v hrobě.

7.
Kdož neslouží tělem hříchu,
Přemáha zlost, marnost, pýchu,
Ten i v smrtelném těle
Má život věčný cele.

8.
Ten kráčí již k oslavení,
Jde na života vzkříšení,
Ten žne z ducha život, radost
Pro Boží věčnou milost.

9.
Ale kdož tělu rozsívá,
Hříšným žádostem hovívá,
Ten jde na soudu vzkříšení,
Žne z těla porušení.

10.
Amen, Jezu, to slyšíme,
Slovu života věříme:
Věřím v Boha, Otce svého,
V Tebe, v Ducha Svatého.
M. M. Hodža

Amen, čest, síla i sláva
Tomu, jenž dílo dokonává,
Nad smrtí zvítěziteli;
Zpívejte reku vstalému,
Nebe, země, zpívejte Jemu,
A plesej nyní, svět celý;
Nebo, aj, zvítězil,
Jenž umřel a ožil,
Hallelujah!
Jeho síla
Zvítězila,
Plnáť jest zem slávy Jeho.

2.
Ty, země, vlasti hrobů, již
Vzhůru z prachu svého a budiž
Krajinou světla a žití;
Ten, kterýž povstal vítězně,
Tě, smrti přebídného vězně,
Ráčí již vazby zprostiti;
Blazeť, otevřený
Jest hrob, a potřeni
Nepřátelé,
A smrti noc
I pekla moc,
Vše zlé přemoženo cele.

3.
Což tedy máme kvíliti?
Hříchu sluha můž se děsiti
Toho, kterýž živ jest věčně;
My křesťané, povstalého
Bratří, jsouc údy těla Jeho,
Že živ jest, plesejme vděčně;
Pro nás smrt podstoupil,
Aby nás vykoupil
Z smrti věčné,
Již statečně
A konečně
Zmořil, odjav osten její.

4.
Nech srdce bázlivé není,
Neb trapná, pochybná myšlení
Víra v Něj mocně přemáhá;
A co v bouři mořské skála,
Jest v Ježíši naděje stálá,
On pramen světla a blaha;
Sláva nebes mine
A země zahyne
Též konečně,
Ale slovo Ježíšovo
Zůstane k utěše věčné.

5.
My pak též živi budeme,
Ač se i popelem staneme,
Neb prach zas prachem být musí;
Živ však Ježíš a mé údy
On časem ze sna smrti vzbudí
A věčnou dá radost duši,
Když do hrobu mého
Hlas pronikne Jeho,
A já vstanu
Z hrobu stánu,
K svému Pánu,
K Němu věčně se dostanu.
E. Lauček

Bratří, jenž toužíte
Po nesmrtelnosti,
Ó proč se soužíte
Zlou pochybností?
Poďte v této době,
Vy nevěřící,
Vizte život v hrobě
Triumfující!

2.
Aj, byla smrt jala
Vývodu našeho,
Ale jej vydala
Oslaveného;
On ji silně zmořil,
Přemoženou jal;
Brány pekla zbořil
A nám život dal.

3.
Smrti již víc není,
Změnil ji v líbý sen,
Život utěšený
Za hrobem jest jen;
Nesmrtelnost jistá
S věčnou radostí
Z mrtvých vstáním Krista
Jest věrným dosti.

4.
V zesnulých se těšte,
Jenž jsou vás předešli,
Kvílením nehřešte,
V slávu jsou vešli;
I vám jsou tam místa
Hotová, víte,
Tamť svojich i Krista
Jistě uzříte.
P. P. Šramko st.

Den přeslavný jest k nám přišel,
Spasitel náš z hrobu vyšel,
Kristus náš triumfuje dnes
Jako nejmocnější vítěz:
Sláva Bohu!

2.
Protož hodujme s radostí
A v přesnicích upřímnosti,
Neb víme, že Bůh svatosti
Nenávidí kvasu zlosti:
Sláva Bohu!

3.
Slunce, země, vše stvoření
V tento den Páně vzkříšení
Veselí se a raduje,
Že nad smrtí triumfuje:
Sláva Bohu!

4.
I my též slušně plesáme
A Hallelujah zpíváme,
Tebe ze síly nejvyšší
Chválíce, Kriste Ježíši:
Sláva Bohu!

5.
Žes k našemu potěšení
A nám všem k ospraved’nění
Z mrtvých vstal a vykoupil nás,
Buď Tobě chvála v každý čas:
Sláva Bohu!
M. Hermann, K. Motešický

Den vzkříšení Jezu Krista:
Hallelujah, budiž chvála Bohu vzdána!
Odvrátil žalost do čista:
Hallelujah, budiž chvála Bohu vzdána.

2.
Dnes vítězství k osvědčení:
Hallelujah, budiž chvála Bohu vzdána!
Stalo se zemětřesení:
Hallelujah, budiž atd.

3.
Dnes utíchlo moře hříchů:
Hallelujah, budiž atd.
Ďábel poražen s svou pýchou:
Hallelujah, budiž chvála atd.

4.
Dnes smrt i svět přemožen jest:
Hallelujah, budiž atd.
Dnes peklo stroskotáno jest:
Hallelujah, budiž atd.

5.
Z toho se, věrní, radujte:
Hallelujah, budiž atd.
Srdci svými poskakujte:
Hallelujah, budiž atd.

6.
Pán Bůh náš budiž pochválen:
Hallelujah, budiž atd.
Nyní i na věky Amen:
Hallelujah, budiž chvála Bohu vzdána.

Dnes Syn Boží triumf slaví,
Nad smrtí jsa vítěz pravý:
Sláva Bohu, Sláva Bohu!
Vstal z hrobu v slávě a moci,
Bůh Mu ráčil dopomoci
Ku života oslavení.

2.
Vznesme se nad časné strasti
Ku věčné života vlasti:
Sláva Bohu, Sláva Bohu!
Víra v Spasitele Krista
Uvede nás v rajská místa:
Sláva Bohu, Sláva Bohu!

3.
Neb Kristus proto z mrtvých vstal,
By žádný v smrti nezůstal:
Sláva Bohu, Sláva Bohu!
Kdokolivěk věří v Něho
A v slavné vzkříšení Jeho:
Sláva Bohu, Sláva Bohu!

4.
Protož to slavné vzkříšení
Nechť nám slouží k posvěcení:
Sláva Bohu, Sláva Bohu!
Bychom z hříchů svých povstali,
K oslavení se dostali:
Sláva Bohu, Sláva Bohu!

5.
Všickni v srdcích svých bez zmatku
Těšme se z přítomných svátků:
Sláva Bohu, Sláva Bohu!
Rcemež skroušeně, srdečně:
Bože, dej se slavit věčně:
Sláva Bohu, Sláva Bohu!
B. Förč, D. Stránsky

Jako slunce v jarní čas
Černou zahání mrákotu,
Teplem jeho všecko zas
K novému vstává životu,
Zpěv se rozléhá v lesu
A svět plný jest plesu:

2.
Tak Kristových přátelů
Mračný obličej se mění,
Když tu pověst veselou
Slyšeli, že již víc není
V hrobě usmrceného
Mistra milovaného.

3.
I naděje ztracena
Opět do srdce se vrací,
Že nebude zmařena
Říše pravdy,
Kterouž práci
Velikou zakládali,
Vše jiné zanechali.

4.
Ach, i naše úsilí
Nemá někdy zdařilosti,
A výbornému cíli
Vstříc se kladou odpornosti!
Aneb prvě zemřeme,
Nežli ho dosáhneme.

5.
Nedbej na to, člověče,
Tvá snažnost daremná není,
Ale tvá věrná péče
I z hrobu vydá osení:
Co rozsáli otcové,
Žíť budou potomkové.

6.
Než byť i v lůnu země
Símě ležeti zůstalo,
Užitku lidské plémě
Z něho na světe nevzalo,
Vzejde ono pro tebe
V té vlasti, jenž jest nebe.

7.
Protož patřiž na vůdce
Toho slavně vzkříšeného.
Čiň dílo své a škůdce
Nic se nelekej zlostného;
Po dnů časných skončení
Nastane ti vzkříšení.
V. Šimko

Jak jsi krásná, jak vznešená,
Církev Krista Ježíše,
Ó ty Bohem stanovená
Pravdy, milosti říše!
V toběť vděčný plesá,
Obět lásky nesa,
Zástup Božích vyvolených,
Slovem pravdy posvěcených.

2.
Blazeť nám, sboře křesťanský,
Na tváři této země,
Že máme podíl měsťanský
V novém Jeruzalémě,
Kdež bydlí Bůh s námi,
Všem věřícím známý,
Ten Bůh pravdy a svatosti,
Ten Otec lásky, milosti.

3.
Kde jsi byla v oné době,
Dcero nebeské slávy,
Když Ježíš vydán jsa zlobě,
Mřev, naklonil své hlavy,
Na Jeho jsem srdci
Byla, v Bohu Otci;
Mocně smrt i mně hrozila,
Avšak nic neuškodila.

4.
Kde jsi byla v oné době,
Ó církvi bohumilá,
Když Ježíše v tmavém hrobě
Láska ctnostná složila?
Na Jeho jsem srdci
Byla, v Bohu Otci;
Jehož moc mne s Ním vzkřísila,
Abych vás věčně spasila.

5.
Plesej tedy v utěšení,
Každá křesťanská duše,
Na den Kristova vzkříšení,
Neb aj, v oslavy rouše
Církev s Ním povstala,
Aby nás přijala
K houfům Božích vyvolených,
Slovem pravdy posvěcených.

6.
Moc na nebi i na zemi
Mám od Boha všelikou:
Ježíš poslal slovy těmi
Věrných svých učed’níků;
Protož jdete, učte
Národy, křestite
Ve jméno Otce i Syna,
Ducha, Boha Hospodina.

7.
Zachovávat je učíce,
Cožkoli jsem kázal vám;
Nic nás nerozloučí více,
Vám slovo moci dávám;
Do světa skonání
Veždy budu s vámi;
Neste to světu poselství,
Že tu jest Boží království.

8.
Ten byl církve slavný úvod
Hned po slavném vzkříšení,
Tam na hoře, když se průvod
Nebes skvěl v utěšení,
A všickni duchové
Anjelští kůrové
Plesali v onu hodinu,
Slávu pějíc Hospodinu.

9.
I my zpíváme též:
Sláva, Sláva Tobě, Bože náš,
Že stojí Tvá církev pravá,
V níž se k svým otcovsky znáš;
Odtud jistě víme,
Komu již věříme;
Věříme v Tebe, Ježíši,
Přiveď nás sám k věčné říši.
M. M. Hodža

Jezu Kriste, Vykupiteli,
Jenžs vstal z mrtvých ráno v neděli,
Utěšil jsi své věrné
Z dobroty nesmírné;
Ukázals se ženám poctivým;
Apoštolům i jiným věrným;
Utěšils zarmoucené,
Mluvě milostivě:
Nic se nelekejte,
Pána svého znejte,
Hleďtež na mé rány,
Vizte bok proklaný;
Pokoj vám zvěstuji
A vypravuji:
Musel Kristus trpěti
A tak v slávu vjíti.

2.
Apoštolé Tebe viděli,
Pána svého, tím se těšili,
Ó bychom též po smrti
Mohli Tě spatřiti,
kde kraluješ v své velebnosti,
Maje všeho dobrého dosti;
Blaze těm, kteříž s Tebou
Kralovati budou
V tom království věčném
A v městě bezpečném,
Kdežto není smrti,
Aniž co zarmoutí,
Kdež jest nasýcení,
Boha vidění,
Pokoj, svoboda plná,
Bohu chvála věčná.

3.
Zdvihněmež své srdce i žádost,
Ať patří tam, kdež pravá radost,
Tam, kdež svatí anjelé
Patří naň vesele;
Bychom zlého mohli ujíti
A Jej v nebesích vždy viděti,
Kdež je hojnost dobrého,
Nemůž tam nic zlého;
Veselme se z Něho,
Pána nejlepšího,
Ať nám dá dojíti,
Po smrti užíti
S anjely svatými
I s volenými
Dokonalé radosti,
Beze vší žalosti.

4.
Dejž nám, Kriste, bychom povstali
Z hříchů svojich, jenž nás mrtvily,
Ať jsouce oživeni,
Můžem’ se poznati;
Kdož Tě znají,
Tě poslouchají,
Tvá přikázaní snažně plní;
A tak po smrti s Tebou
Kralovati budou
V tom království věčném
A v městě bezpečném,
Kdežto není smrti,
Aniž co zarmoutí,
Tuť jest nasýcení,
Boha vidění,
Pokoj, svoboda plná,
Bohu chvála věčná.

Ježíš Kristus, Spasitel náš,
Smrt přemohl za nás,
Slavně z mrtvých vstal,
Ďábla, hřích mocně svázal:
Pane, Smiluj se!

2.
On bez hříchu se narodil,
Božský hněv ukrotil,
S Otcem nás smířil,
Věčnou milost zasloužil:
Sláva buď Bohu!

3.
Život i smrt, hřích i milost
V rukou Jeho vše jest;
Můžeť spomoci
Všem, kteříž jsou věřící!
Pane, smiluj se!

4.
Protož z Jeho z mrtvých vstání
Radujme se nyní,
Chválu vzdávajíc,
Vesele prozpěvujíc:
Sláva buď Bohu!

5.
Řkouc: ó Pane náš Ježíši,
Slyš křesťanskou říši
V svatém modlení;
Dej nám všem život věčný!
Pane, smiluj se!
Dr. M. Luther, J. Tranovský

Již vzešlo světa světlo
V oslavě vzkříšení,
Spasení z hrobu zkvětlo
Lidskému stvoření.

2.
Plesej, ó člověčenstvo,
V té vítězoslávě,
V níž ti Bůh účastenstvo
Udělil laskavě.

3.
Pomni, že tě s Ježíšem
Bůh ze smrti vzkřísil
K věčným života říšem
V Něm slávně povýšil.

4.
Ó co by z tebe bylo,
By Kristus nebyl vstal?
Temno by tě mámilo,
Podvod, blud a hřích jal.

5.
Nic tobě nepomohla
Moudrost, moc pohanská,
Z hrobu tě nevymohla
Ni řecká, ni římská.

6.
Kristus jest tvé vzkříšení,
Tvé světlo, tvá sláva;
V Něm jen tvého spasení
A života stává.

7.
On jest kníže tvé,
tvůj Pán, Král pravdy, milosti,
Jsa krví svou pomazán
V této důstojnosti.

8.
V Něm ti Bůh cíl vystavil,
Spasení z milosti,
Aby v Něm tě oslavil
Zde i ve věčnosti.

9.
Plesejte v tom svědectví,
Rozumní tvorové,
Máte nebes dědictví
V oslavě Kristově.

10.
Choďmež v tom světle světa
Již po pravé cestě,
Tak si získáme léta
V onom věčném městě.
M. M. Hodža

Když břemeno bídy mne tlačí,
Hledám v Bohu oblevení;
Když ve slzách se má tvář zmáčí,
Připomenu si vzkříšení
Svého Krista,
V němž mi chystá
Bůh nebe dojista,
V němž jsou poklady,
Všech bíd náhrady:
Tím se těším.

2.
Když pochyba mysl mou kalí,
Vložím prst do ran Kristových,
To mi kámen se srdce zvalí,
Zbaví je tenat světových;
Věřím pevně
A dím zjevně:
Pán a Bůh můj ke mně
Blízký je mocí
Ve dne i v noci:
To mne jistí.

3.
Když proti mně světa zlost brojí,
Bůh jestiť v Kristu má skála,
Na níž co hrad srdce mé stojí,
Byť je závist obléhala;
Kdež Duch Krista,
Tam jsou místa
Bezpečná dojista;
On Božskou mocí
Vstal z hrobu noci:
To mne silní.

4.
Když tělo na mne útok činí,
Žádost, vášeň zlá napádá,
A svědomí duši mou viní,
Cit hříchu srdce obádá,
Díš: Pokoj vám!
Kriste, Ty sám;
Ač i v mnohém klesám,
To mne zmocňuje,
To potěšuje,
Ku víře zve.

5.
Když se budu s svými loučiti,
S nimiž teď mám díl života,
Ó nedej se, Bože, rmoutiti,
Dejž, ať mne těší jistota,
Že v lásce Tvé
Tam uzřím své,
Jak Syn Tvůj milé, ctné
Ještě zde shlédal;
Neb Tys sám nedal
Lásce zhynout.

6.
A když budu k smrti pracovat,
Amen, buď vůle Tvá, Bože!
Víru, svědomí dej zachovat,
S tím lehnout na smrti lože;
Všaks Ty Krista
Z hrobu místa
Vzkřísil, aby jistá
Byla pravda to,
Že umru na to,
Bych věčně žil.
M. M. Hodža

Kristus Ježíš Nazaretský,
Kterýžto umřel za všecky,
Vstal vítězně třetího dne,
Vzal tělo oslavené.

2.
Jehožto vzkříšení slavíc
A s vděčností pamatujíc,
Hallelujah prozpěvujme
A jemu se radujme.

3.
Neb On první u vzkříšení
Všem zvoleným k utěšení
Vstal v těle duchovním, skvoucím,
V radostném, přežádoucím.

4.
Ze smrti nás vysvobodil,
V naději života zplodil,
Že po této smrtelnosti
Půjdeme do věčnosti.

5.
Ač nyní těla smrtelná
Schovávají se nesličná,
Vstanouť z hrobu k oslavnosti,
Ku života jasnosti.

6.
Kdežto Kristus, vítěz ctnosti,
Skví se u věčné hodnosti,
Kdežto budou, co anjelé,
Šťastní Boží ctitelé.

7.
Kdež Pán setře slzy jejich
A lkání odejme od nich,
Přizná se k nim přelaskavě
V své nevymluvné slávě.

8.
Kdož s pláčem zde rozsívají,
Radostnou naději mají,
Že tam, Bože, z Tvé milosti
Budou žíti s radostí.

9.
Kdož se v práce vydávají,
Berouc kříž, se zapírají,
Vezmouť krásu, utěšení
Od Tebe pri vzkříšení.

10.
Nebudouť již víc lačněti,
Ni horka, žízně trpěti,
Přijdou k studnicem vod živých,
Rozkoší trvanlivých.

11.
Na to ty vždycky pamatuj,
Že vstal z mrtvých Kristus, Pán tvůj;
Tím se potěšuj v zármutcích,
Pracuje v dobrých skutcích.

12.
Bojuj, jako dobrý rytíř,
Sluha Kristův, věrný pastýř;
Pracuj pro Jeho zvolené,
Mzdou drahou vykoupené.

13.
Neb jestli s Ním zde zemřeme,
Také s Ním živi budeme,
Budeme-li s Ním trpěti,
Mámeť s Ním kralovati.

14.
Děkujmež Bohu našemu,
Že nás pozval k Synu svému,
V jehožto slavném vítězství
Naděje naše se skví.

15.
Neb On skrze moc slávy své
Změní tělo ponížené,
Přivede nás k oslavnosti,
Ku života věčnosti.

16.
Rcemež: Amen, Hallelujah,
Budiž Bohu věčná chvála
Čest, velebnost i císařství
Z toho milosrdenství.
Martin Michalec

Kristus Pán jat byl od smrti,
Vydán jsa pro naše zlosti;
Vstal z mrtvých zase v deň třetí,
Vrátil život nám k radosti.
I mámeť proč plesati,
Čest Bohu věčnou vzdávati,
Zpívajíce: Hallelujah,
Buď Bohu chvála!

2.
Smrti nižádný skrotiti
Nemoh’ v lidském pokolení;
Pro hřích jsme museli mříti,
Všickni byvše porušeni;
Odtud smrt pospíšila
A nad námi se zmocnila,
Divně však moci pozbyla;
Buď Bohu chvála!

3.
Pán Ježíš Kristus, Syn Boží
Za nás chtivě se postavil,
Moc hříchu zrušil na kříži,
A nás tudy smrti zbavil,
Moc a právo jí odjal
Tak, že jen smrti stín zůstal;
Osten škodlivý ztratila:
Buď Bohu chvála!

4.
Byl to boj předivný jistě,
Když s smrtí život bojoval;
Zvítěziv život, na místě
Smrt požřel a vybojoval;
Písma to pověděla,
Že smrt shltiti smrt měla;
Již právě k hanbě smrt přišla:
Buď Bohu chvála!

5.
Tu slavnost Boží světíme
Vděčně, v srdečné radosti,
Kristus nám ji zřídil, víme,
To slunce spravedlnosti,
Jenž bleskem milosti své
Osvěcuje srdce naše;
Noc hříchu již pominula:
Buď Bohu chvála!

6.
Rozkoš majíce, hodujme
V přesnicích víry a ctnosti,
A starý kvas vyčišťujme
Skrz slovo Boží milosti.
Kristus hodem chce býti,
Sám duše naše krmiti,
Jinéhoť víra nežádá:
Buď Bohu chvála!
Dr. M. Luther, J. Tranovský

Kristus Pán vstal z mrtvých
Po utrpeních svých:
Z čehož se radovati
Má každý a zpívati:
Bůh buď pochválen!

2.
Nevěrný nekřesťan,
Pochybovat přestaň;
Naše víra jest jistá,
Založená na Krista,
Kterýž z mrtvých vstal.

3.
Chválu Bohu vzdejme,
Víru zachovejme;
Radujme se srdečně
Z Ježíše, zde i věčně
Jej oslavujíc.
Dr. M. Luther, Št. Leška

Kristus Pán z mrtvých vstal,
Korunu Božství vzal;
Slavmež ten den veselý,
To nám všem Písmo velí:
Sláva buď Bohu!

2.
Bože všemohoucí,
Otče přežádoucí,
To Tvá moc působila,
By pravda zvítězila
Nad hrobem tmavým.

3.
Kdo jsi Boží ctitel,
Viz, tvůj Vykupitel
Vstává ze smrti lůna,
Dána jest Mu koruna
Zásluhy věčné.

4.
Nic se již nebojím,
Neb vím, na čem stojím,
Stojím v pravdě, věčnosti,
To mně dá žít v milosti
Boha našeho.

5.
Půjdu již v ústřety
Životu i smrti,
Obě jest v moci Boží;
Nech se jen srdce složí
Věrné do hrobu.

6.
Ono nezahyne,
Bůh je k sobě vine,
Oživí ho z milosti,
Dá mu věčné radosti
V ráji života.

7.
Plesej, víro svatá!
Již je s tebe sňata
Zlého světa pohana;
Bůh jestiť tvá ochrana,
V Ježíši Kristu.

8.
Plesej nevinnosti!
Byť hrobu temnosti
Zakryly tvou jasnotu,
Bůh tě vzkřísí k životu
Světla věčného.

9.
Neb i Pán Kristus vstal,
Korunu Božství vzal!
Slavmež ten den veselý,
To nám všem Písmo velí:
Pán Bůh buď s námi!
M. M. Hodža

Kristus žije světlo mé,
Žije Kristus má naděje,
Ač i zhnije tělo mé,
Jednou však duch se zaskvěje
Tam, kde smrti víc není,
kde kvitne mé spasení.

2.
Ač těžké často břímě
Klade na nás život časný,
Však že čeká, to víme,
Na nás za hrobem los krásný;
Neb Tvé vzkříšení, Kriste,
Pravdu tu tvrdí jistě.

3.
Mnohokráte padáme,
Křehcí jsouc, do hříchu, zlosti;
Protož k Tobě voláme;
Vzkřís nás k víře z své milosti,
Ať, když tělo hrob skryje,
Duch s Tebou věčně žije.

4.
Nejsme víc v pochybnosti,
Ač mřít na světě musíme,
Jestli žijem’ v svatosti,
Budeme žít, jistě víme;
Neb v Kristově vzkříšení
Máme základ spasení.

5.
Sláva Ti, Hospodine!
Žes oslávil Syna svého;
Žes nám tím, své rodině,
Dal heslo žití věčného;
Tobě buď vděčnost pravá,
Tobě buď věčná sláva!
K. Braxatoris

Loučení, ó těžký citu
Srdce láskou jatého,
Ty pelyňku mého bytu,
Výhost ráje časného!
Bůh-li nám poslal i tebe
Z věčného radosti nebe,
Ten Bůh lásky, dobroty?

2.
Ano, Bůh nás zde spojuje
Svazkem radostné lásky
A slovem svým posvěcuje
On všecky ctnostné svazky;
Však On je i rozlučuje,
Nebo všeho Pánem sluje,
On dává, On i béře.

3.
Pomni, duše, s potěšením,
Že i Ježíš se rmoutil,
Když se před svým usmrcením
S miláčky svými loučil;
Shlédal se však s nimi zase
V těla vzkříšeného kráse
K radosti jejich pravé.

4.
Hrob lásce nic neuškodí,
Kteráž jest láska čistá;
Bůh láska jest, lásku plodí
Ne na čas, ne na místa!
Což je z Boha, to jde k Bohu,
Když dokončilo úlohu,
Kterouž mělo na zemi.

5.
Nebuď umoru těžkého,
Nebudeť i vzkříšení;
Nebuď loučení smutného,
Nebudeť i spojení;
I láska naše skrz probu
Chladného jít musí hrobu
Ku spojení oslavě.

6.
A protož dáno-li komu
Ctných miláčků života,
Zálohy věčnosti tomu
Dala Boží dobrota;
Raduj se z toho spojení,
Pomni však, že Bůh vymění
Jistotně své zálohy.

7.
Ale však nermuť se příliš,
Oniť jsou v Božím lůnu,
Z něhoť jich víc nevykvílíš,
Na nich u věčném trůnu
Máš ve věčnosti základy,
Které podle Boží rady
Smrtí si zas vyměníš.

8.
Tam se budeme radovat,
Věrní Boží ctitelé,
Čistou láskou se milovat,
Jsouc v Bohu co anjelé:
Nebudeme se loučit víc,
Radosti neodejme nic
Od nás, v Ježíši Kristu.
M. M. Hodža

Má-li pravda předce klesati,
Podvod a klam v světě plesati?
Tuto ji svět snižuje,
Tam zloba křižuje;
Takto, Bože, k Tobě voláme,
Rač se hlásit k nám, ať poznáme,
Co by nám ku pokoji
Sloužilo v tom boji.
Nic se nelekejte,
Boha pravdy znejte,
Hleďtež na Ježíše,
An ze smrti říše
Pro pravdu vyveden,
K slávě přiveden;
Syna mého vzkříšení
Buď vám k osvědčení.

2.
Má-li láska hynout milostná
A nenávist vítězit zlostná?
Tak i Syna člověka
Zmořila nevděka.
Bože lásky, my Tebe ctíme,
Potěš srdce naše, ať víme,
Co by nám ku pokoji
Sloužilo v tom boji.
Nic se nelekejte,
Boha lásky znejte,
Hleďtež na Ježíše,
An ze smrti říše
Z lásky je vyveden,
K slávě přiveden;
Syna mého vzkříšení
Buď vám na smíření.

3.
Má-li svaté ctnosti odměna
Chladným hrobem býti shlcena?
Darmo-li povinnosti
Své konám s věrností?
Sám Tys vydal zákon životu,
Bože! má-li jíť na marnotu?
Ó zjev nám svého slibu
Věčnou nepochybu!
Dítky, nebojte se
A mnou spokojte se!
Hleďtež na Ježíše,
An ze smrti říše
Pro ctnost je vyveden,
K slávě přiveden;
Syna mého vzkříšení
Buď vám k ujištění!

4.
Vzhůru tedy, věrní křesťané!
K nám se stalo to slovo Páně:
Ó nech nám v duších zvučí,
Věčnosti nás učí!
Věřme, trpme, věrně konejme,
Na spasení své tak čekejme,
V pravdě, lásce a ctnosti
Dojdeme milosti, Neb i naše hlava,
Kristus, Boží sláva,
Z hrobu jest vyveden
A k slávě přiveden
V Otce svého vlasti,
Na věčné slasti;
Amen, Jeho vzkříšení
Buď nám ku spasení!
M. M. Hodža

Nakupmež vonných věcí,
Oplačme mrtvého!
Kristova smrt nám svědčí
O marnosti všeho;
Zemřel, od něhož jsme my
Čekali spasení;
Náležíme jen zemi,
Jsme časná stvoření.

2.
Pospěšme, neb slunce již
Tmu skoro odhalí:
Kdo však nám od hrobu tíž
Kamene odvalí?
Aj, kohože hledáte?
Neníť Ho tu více;
Vstalť jest, hle, místo, znáte
Moc oné pravice?

3.
Hallelujah! náš Pán vstal,
Kámen odvalený;
Vzešlo slunce, zrak dostal
V ráj se odhalený.
Křesťané, pokřikujte:
Život věčný máme!
Jest věčnost, prozpěvujte,
Již to jistě známe!

4.
Nu smrti, kde jest tvá moc?
Peklo, tvé vítězství?
Nám již skrze hrobu noc
Svitá věčné štěstí,
V němž se jednou sejdeme
S oslaveným Pánem.
Ej, hledajíc Ho, jdeme
Za ním! Amen, Amen.
K. Kuzmány

Nastal nám čas přeradostný,
Křesťané, plesejte!
Přišel hod velikonoční,
Křesťané, zpívejte:
Vyšel z hrobu náš Spasitel,
Všeho světa Vykupitel,
Chválu mu vzdávejte!

2.
Když v pátek visel na kříži,
Slunce se zatmělo,
A že nesl velkou tíži,
Jej jakby želelo;
Ale když vstal, jasně vzešlo
K ukázaní, že zas přišlo
Slunce spraved’nosti.

3.
V pátek naříkal žalostně,
Že Jej Bůh opustil;
Ale v neděli radostně
Líbý hlas vypustil:
Já jsem, aj, z hrobu vyniká,
Dána mi jest moc všeliká
Na nebi, na zemi.

4.
Země třásla se žalostí
Na den umučení,
Ale plesala radostí
V slavný den vzkříšení!
Anjelé se ukázali,
O z mrtvých vstání kázali,
Radost zvěstovali.

5.
Jak slunce obveseluje
Svými paprskami
A temnosti zapuzuje,
Když stojí nad námi:
Tak Ježíš své učeníky,
Jenž měli smutek veliký,
Mile obveselil.

6.
Pokoj, radost jim zvěstoval,
Řka, by se nebáli,
A rány své ukazoval,
Aby všickni znali,
Že On jest ten, jenž umřel byl,
Avšak Boží mocí ožil,
By radost rozmnožil.

7.
I náms k dobrému z mrtvých vstal,
Náš Pane Ježíši,
Abys svou spravedlnost dal
Každé věrné duši
A nás ze sna smrti vzkřísil,
K slávě nebeské povýšil,
Věčností utěšil.

8.
Protož zpívejme vesele
Na čest Bohu svému,
Oslavujme Spasitele,
Vzdejme chválu Jemu:
Bohu díka z té milosti,
Že nám dal slavné vítězství
Života nad smrtí.

9.
Stůjme věrně v pravdě, v ctnosti,
V slovu vzkříšeného,
Přemáhajíc světa zlosti
Mocí Ducha Jeho:
Tak po této smrtelnosti
Půjdeme do té radosti
Života věčného.

Nebojte se, nedeste se,
Ale v Pánu radujte se,
Mezi mrtvými živého
Nehledejte Pána svého.

2.
Vzpomeňte, kterak vám mluvil,
Když ještě spolu s vámi byl,
Slavně se již naplnilo,
Což nám zaslíbeno bylo:

3.
Že Syn člověka vydán být
Musí, v hříšných rukách umřít,
Že v třetí den z mrtvých vstane;
Splnilo se slovo Páně.

4.
Nemějmež to za bláznovství,
Neb toť života poselství,
A věřme ženám poctivým
I slovům Páně pravdivým.

5.
Neb kdo život měl sám v sobě,
Ten musel ožiť i v hrobě;
Kdož Boha Otce oslavil,
Toho i Bůh smrti zbavil.

6.
Ten, kdož byl mnohým vzkříšení,
Vzít nemohl porušení;
Ten, kdož vzkřísil člověčenstvo,
Máť v něm věčné účastenstvo.

7.
Ó by ty anjelské hlasy
I nám zněly v tyto časy,
Od nedůvěry chránily,
Ve víře nás potvrdily!

8.
Bychom u vzkříšení blesku
Života tohoto stezku
A cíl oslavy viděli,
Přes kříž, hrob k němu kráčeli.

9.
Ó by to slunce života,
Když přijde smrti klopota,
I nad námi se zaskvělo,
Když oko těla zemdlelo.

10.
Ó by hlas poslů zvolených
Těšil srdce opuštěných,
Neníť jich mezi mrtvými,
Žijí s Bohem se živými!
M. M. Hodža

Ó v Tobě, Synu Boží,
Kriste Spasiteli,
Má radost dnes se množí
V mém potěšiteli.

2.
Na Tobě já příklad mám,
Co život znamená;
Jak veliká ctnosti jest
U Otce odměna.

3.
Co bych sobě více měl
V životě stýskati?
Proč, kdyby mne zlý svět chtěl
Zkazit, si zoufati?

4.
Tu já hledím na Tebe,
Jaks pro pravdu trpěl;
I já chci zapřít sebe,
Jakos Ty se zapřel.

5.
Skrze smrt, utrpení —
Jakbych tu zaplakal!
Šels cestou k oslavení,
Jakbych tu neplesal?

6.
V pátek před Velkonocí,
Prv než slunce skrylo
Tvář svou, byls v hrobu moci:
Jak to smutné bylo!

7.
Než aj, divné jsou cesty,
Po nichž Tě ráčila
Boží z hrobu vyvésti
Moc, jenž Tě chránila.

8.
Ach, ty svatá neděle,
Zdaž nesvědčíš dávno,
Že Pán z hrobu postele
Vstal vítězně ráno?

9.
Tak, když slunce vychází,
Již s ním jiné světlo
Světa z hrobu přichází,
Velké moci heslo!

10.
Vítej mezi živými,
Drahý Pane Kriste!
Zpívám s Tvými milými
Dnes na tomto místě.

11.
Já se raduji z Tvého
Života nového;
Věřím, že já po smrti
Mám také živ býti.
J. Seberini

Ó vzkříšení, o radosti!
Plesej, ó duše má,
Neb Syna věčné milosti
Hrob již v moci nemá;
Vstal spasení tvého vůdce,
Pokořil neviny škůdce,
Laskavě k svým se má.

2.
Není smrt větší života,
Byť jako brojila,
Z hrobu nám svítí jistota,
Jenž nás vykoupila;
Bůh jest Bůh živých, ne mrtvých,
On věčně žije v dítkách svých,
Jež svatost krásila.

3.
Krátká žalost, dlouhá radost:
Tak Bůh můj to zřídil!
I Ježíš, duše mé žádost,
Ač i těžce bídil,
Maličko poležev v hrobě,
Vstal z mrtvých v oslavy době,
Má s Bohem věčný díl.

4.
Ó maličko, maličko jen,
A všecko se změní,
Utrap kříže je zahojen,
Bolesti víc není;
Přejde zkouška, přijde sláva;
Kdož v Bohu mřel,
v Bohu vstává,
Věčně jsa s Ním spojen.

5.
Ó maličko, maličko jen,
Zajde zloba světa,
Již farizejsky nastrojen
Na pravdu svět metá;
Ježíš náš nad ním zvítězí,
Klam, podvod, hřích zařetězí,
Bohem jsa ozbrojen.

6.
Ó maličko, maličko jen,
Můj život se mine,
Však v Kristu jsem uspokojen,
Neb vím, že nezhyne;
Bůh jest Bůh živých, ne mrtvých,
On věčně žije v dítkách svých
A k sobě je vine.

7.
Nač bych tedy časnosti lál,
Když věčnost jistou mám?
Den je život, jejž mi Bůh dal,
Rád jej za věčnost dám;
Ó bych měl svatvečer tichý,
Nemusel hynout pro hříchy,
Sám nad sebou nelkal.

8.
Tys to, ó Jezu, vzkříšení
Mocí Otce svého,
Nad čas, nad místo vznešený
Duchem lásky Jeho,
Zůstaň se mnou v onu chvíli,
Kdyžto se i den můj zchýlí,
Chraň zlého, veď k nebi.
M. M. Hodža

Pokoj vám, já jsem, plesejte!
Kdo věří, neumírá;
Víru, lásku zachovejte,
Svět, kříž přemáhá víra.
Neníť tu vidění,
Blažíť jen věření;
Tam, tam jen před Boží tváří
Uzříme vše v jasné záři.

2.
Pokoj vám v hrobu temnosti!
Kdo chce žít, musí mříti,
Z kalicha hořké časnosti
Sladkost věčnosti píti;
Krátká to proměna,
Však věčná záměna;
Pravé víry šťastná vděčnost
Dva životy dá za věčnost.

3.
Pokoj vám, símě života
Vděčně již rozsívejte!
Svatá veď vás stále ctnota,
Pevně v dobrém trvejte!
Byť i s pláčem bylo,
Však se uložilo,
Že kdož tu s pláčem rozsívá,
Tam radostnou žatvu mívá.

4.
Pokoj vám! co má dobrého
Tuto na zemi jméno?
Slzou, krví nevinného
Musí býti zmočeno;
Avšak stojí za to
Obět Bohu tato
Od Abela až do Krista,
Neb to sláva víry jistá.

5.
Pokoj vám! ó milujte se,
Jakož já vás miluji,
A v Bohu svém radujte se,
Jakož se já raduji;
Tak se moji znají,
Když se v lásce mají;
Láska čistá, radost jistá,
Bůh jen lásce nebe chystá.

6.
Pokoj svůj zůstavuji vám,
Svět vám pokoje nedá;
Šťastný, kdož jej má v sobě sám,
U víře své ho hledá;
Toť jest pokoj Boží,
Věrných duší zboží,
Pokoj, kterýž převyšuje
Všecko, což jen lidským sluje.

7.
Amen, ó slunce pokoje,
Jezu, skvěj se nad námi,
Zažena hříchů rozbroje,
Osvěť dům, školy, chrámy!
Ať v svatém pokoji
Tebou všecko stojí,
A potom z Boží milosti
Dojdem pokoje věčnosti.
M. M. Hodža

Prach jsem a v prach se obrátím,
Ó Bože, to slovo znám,
Však proto víru netratím,
Jen si Tě za Otce mám;
Nebos mne ve svém Synu
Přijal za svou rodinu,
Tvá slávosláva veliká
I prach můj nízký proniká!

2.
Jezu Krista, Syna svého,
V němž se Ti zalíbilo,
Dals do prachu světa zlého,
By oslavil Tvé dílo;
Protos Jej slavně vzkřísil,
Nad hrobu prach povýšil,
Aby Tvá čest, sláva, síla
Nám lidem zjevena byla.

3.
Co je člověk, Bože věčný,
Že se naň rozpomínáš?
Tak otcovsky k němus vděčný,
Tak ho v své paměti máš;
Že jest duch z Ducha Tvého,
Ud Krista vzkříšeného,
Jenž dán jest nám k osvícení
V pravdě, v ctnosti k posvěcení.

4.
On Tebe lidem ukázal,
Tys Ho skrz utrpení
Přesvatou krví pomazal
Za vývodu spasení;
Potom ze smrti vzkřísil,
Nad prach hrobu povýšil,
By Tvá láska, sláva, síla
V Něm světu zjevena byla.

5.
Umřeš smrtí, ó člověče!
Znám, znám to slovo, Bože;
Jistě i můj čas vyteče,
Lehnu na prachu lože;
Avšak nic se nelekám,
Vzkříšení v Kristu čekám!
Láska, milost Tvá veliká
I hrob můj tmavý proniká.

6.
Ó Ty Duchu pravdy svatý,
Duchu Ježíše mého,
Osvěť rozum bludem jatý,
Posvěť srdce každého;
By nás slávy Tvé cesta
Vedla do toho města,
Kdež s Otcem v slávě, radosti
Již kraluješ na věčnosti.
M. M. Hodža

Radujíc se Kristu Pánu,
Vítěziteli mocnému,
Slavně z mrtvých vzkříšenému,
Zpívejmež k chvále Jemu.

2.
Jenž pro nás mnoho podstoupil,
Aby nás hříšné vykoupil,
Mocně tak svou smrtí časnou
Shladil naši smrt věčnou.

3.
Protož Jemu živi jsouce
A zlým žádostem zemrouce,
Z hříchů mrzkých povstanouce,
Zvolejmež k Němu, řkouce:

4.
Ó Ježíši, jenžs nejvyšší
Král a Pán v duchovní říši,
Uslyš prosby i žádosti,
Prosíme Tvé milosti.

5.
Dobrotivý Jezu Kriste,
Jenžs vstal z mŕtvych v pravdě jisté,
Vyvediž nás již z temnosti,
Z našich hříchů mrzkostí;

6.
Abychom jich prázdni jsouce,
Světlo pravdy Tvé znajíce,
Tebe vždy následovali
A k Tobě se dostali.

7.
Hallelujah zpívajíce,
Na tvář Tvou vždycky patříce,
Kdež kraluješ s Bohem Otcem
Na věky věků. Amen.
J. Táborský

Ráno, utěšené ráno,
V tvém světle nám dáno
Věčné spasení,
Ve Kristovu vzkříšení:
Sláva buď Bohu!

2.
Hříchu tma je rozehnána,
Kristu smrt poddána;
Života světlo
Z temnosti hrobu vzešlo:
Sláva buď Bohu!

3.
Ó šťastná vítězoslávo!
Ty synovstva právo
Náms již dobyla,
Služebníctva zbavila:
Sláva buď Bohu!

4.
V tobě se k nám Bůh naklonil,
Stín smrti odclonil;
Vidíme říši,
Kde nás v Kristu Ježíši
Sám zvěčniti má.

5.
Měj si, země, smrt, kříž, bídu;
Však Bůh svému lidu
Blízkým se již stal,
Nebo prostředník náš vstal,
By nás s Ním svázal.

6.
Můžeme i přes dolinu
Již jít smrti stínu,
Smrt víc neškodí,
Bůh své dítky sprovodí
K rájům věčnosti.

7.
Protož slavme slávy ráno,
Nebo nám v Něm dáno
Věčné spasení
Ve Kristovu vzkříšení:
Sláva buď Bohu!

8.
Vstaňme čerstvě ze sna hříchu,
Složme marnost, pýchu:
Zajde blud noci,
Vzejde nám v Boží moci
Světlo života.
M. M. Hodža

Slavné Kristovo vzkříšení
Pamatujmež všickni věrní,
V němť jest radost, utěšení.

2.
Ten, jenž byl od zlých potupen,
S lotry na kříži umrtven,
Od milých přátel v hrob vložen.

3.
Již oslaveně vstal z mrtvých
A potěšil všech svých věrných,
Naději slávy zplodil v nich.

4.
Radostné vzkříšení Páně
Pamatujíť věrní právě,
Neb s Ním budou v Jeho slávě.

5.
Z něho jim jde obnovení,
Ctným dušem obveselení
I v naději utvrzení.

6.
V tuto památku vzkříšení
Vesel se, všecko stvoření,
Vzdej Bohu vděčné chválení.

7.
Slavtež, anjelští kůrové,
Chvaltež i lidští stavové,
Všickni rozumní tvorové;

8.
Všickni se z něho radujme,
Hallelujah prozpěvujme,
Čest, chválu Bohu vzdávejme.

9.
Plesejme životu svému,
Žime Bohu, mřime zlému,
Přijdeme po smrti k Němu.

Slavmež s vroucností tento den,
V němž Pán z mrtvých povstává;
Všechněm se důvod dává v něm,
Že nemá k Němu práva.
Než kdo srdce šlechetností,
Vírou, život pobožností
Ozdobiti si strojí:
Tak v službě Páně stojí.

2.
I my také povstaneme,
To nám dnešní den praví;
A v nový život vejdeme,
Kam vešel ten Pán slávy;
Avšak co kdo chce tam žáti,
Má zde časně rozsívati;
Zač chce kdo odplatu vzít,
Má se o to přičinit.

3.
Krom toho je život krátký,
Jen co chvíle uletí,
Nekráčejmež v dobrém zpátky,
Než to mějme v paměti:
Kdo jej dobře vynaloží,
Že ten plní vůli Boží;
Kdo ho marně užije,
Že se hanbou přikryje.

4.
Neb jen Pán dobrou odplatu
Tam ve věčnosti dává;
Hřích působí věčnou ztrátu,
To Kristus přivolává;
Protož jako On jde z hrobu,
Tak my uznejme v tu dobu
Své v Kristu povolání
Ku ctnému obcování.
P. Kocmann

Slunce nádherně vzchází
A rozhání noci;
Kristus z hrobu vychází
Otce svého mocí;
Tím všem nám
Život dán,
Smrt pak shlazena jest;
Slušíť Mu vzdáti čest!

2.
Čest Mu, že smrt porazil,
A že víme jistě,
Že máme v životu díl,
A že tělo čisté
V slávy den
Z hrobu ven
Vzejde v spanilosti
A vzlétne k věčnosti.

3.
Čest Mu, neb jistě známe,
Že duch neumírá;
Ač zde i v prach padáme,
Však nám svědčí víra,
Že duch ten, Jímž Bůh ctěn,
Jest blesk věčné slávy,
Obraz Boží pravý.

4.
Čest Mu, že mámť jistotu,
Že pravda zvítězí,
Ač jde nouzí a psotou,
Zláme však řetězy
Násilí;
V tu chvíli
Všickni to spatříme,
Když před soud vstoupíme.

5.
Čest Mu, že mámť svědectví,
Že dobrý nezhyne,
A že slávy dědictví
Jej nijakž nemine;
Ale zlí,
Odpadlí,
Zašlí na zlou cestu,
Tiť neujdou trestu.

6.
Čest Mu, že naději mám,
Na lásce štípenou,
V ní dosáhnu, jistě znám,
Odplatu slíbenou;
A v slávě
Se právě
S milými spatříme,
Po nichž zde toužíme.

7.
Zuř již, peklo, vůkol nás,
Myť se nebojíme;
Když Kristus stojí při nás,
My Ním ostojíme;
Nechť se svět
Zvrácí zpět,
Nás nic nezavede,
Od Něho nezvede.

8.
A když zalká ta zěme
V smrti své bolesti,
My bezpečně staneme,
Neb anjelé vésti
Nás stezkou
Nebeskou
Budou v slávu Krista,
V ta blažená místa.
P. P. Šramko ml.

Slušíť nám zpívati:
Sláva! Lide vykoupený,
Neb aj, Spasitel náš vstává
Z hrobu oslavený.

2.
Slušíť nám Bohu našemu
Chválu prozpěvovat,
Že nás ráčil k radostnému
Sám hodu dochovat.

3.
Pozdvihni se myslí jasnou,
Ó křesťane milý,
Vzhůru nad oblohu krásnou;
Aj, den přespanilý!

4.
Přibližuje se příroda
Slavit slavnou dobu,
Neb duší našich vývoda
Povstal z lůna hrobu.

5.
Vlídnější slunéčko zemi
Navštěvuje zase,
Bohu nesouc s tvory všemi
Obět v zlaté kráse.

6.
Sláva Tobě, Hospodine,
Ó Pane života,
Od Tebe nám tato plyne,
Ó Bože, dobrota!

7.
Nedal jsi nám v zimy hrobě
Na věky vězeti,
Ni, když slunce bylo v mdlobě,
Z života zmizeti.

8.
Nedal jsi slunci milosti,
Kristu, Synu svému,
Zhasnout ve hrobu temnosti,
Vrátiv život Jemu.

9.
Mocně nás Ním obživuješ,
Ním z bludů vyvodíš,
V Něm Otec náš dobrý sluješ,
V Něm k nebi sprovodíš.

10.
Protož sláva Tobě, sláva,
Bože, všemi vděky!
Tak se milost Tvá nám dává
V Kristu až na věky.
M. M. Hodža

Tak již živ jsi, Ježíši!
My také živi budeme!
I my z hrobů svých skrýší
Mocí Boží povstaneme,
Slavným tělem oděni,
Ujdeme porušení.

2.
Přeneseni jsouc k Pánu,
Budeme s Ním na věčnosti!
A v tom nebeském stanu
V našich milých společnosti
Radost nad rozum lidský
Požívati na vždycky.

3.
A když nás pohrobení
Porušitelností straší,
Jezu, dej, ať vzkříšení
Tvé jest sílou víry naší,
Utěchou v truchlivosti
A podnět k pobožnosti.

4.
Dej, ať hříchům zemřeme
A v Tvém ospravedlnění
S radostí povstaneme
Ku věčnému oslavení!
Slyš to naše vzdychání
Pro svoje z mrtvých vstání.
J. Liskay

Vesel se, křesťanská říše,
Na den vzkříšení Ježíše,
Zněj hlasem slavným do výše:
Sláva Bohu!

2.
Ježíš, král tvůj přelaskavý,
Stojí v blesku Božské slávy
Nad hrobem, co vítěz pravý:
Sláva Bohu!

3.
Marná farizejská pýcha,
Marná zlostníků pleticha!
Vstal trestatel vězňů hřícha;
Sláva Bohu!

4.
Darmo kámen zavalený,
Darmo byl zapečetěný;
Kristus musel být vzkříšený:
Sláva Bohu!

5.
Daremná stráž světa zlého,
Bůh ostříhal Syna svého,
Jenž spočinul v lásce Jeho:
Sláva Bohu!

6.
Sužujž, světe, pravdu, jak chceš;
Darmo, nikda ji nezmůžeš,
Bohem zahanben zůstaneš:
Sláva Bohu!

7.
Darmo se bouří pověra,
Darmo se rouhá nevěra,
Vítězit musí důvěra:
Sláva Bohu!

8.
Přes neřest, kříž, smrt, hrob chladný
Provede nás Bůh vševládný,
Zrazí do prachu svět zradný:
Sláva Bohu!

9.
Tím se těšme v každém smutku,
Vírou stojíc v dobrém skutku,
Tak skončíme každou půtku:
Sláva Bohu!

10.
Protož, ó křesťanská říše,
Na den vzkříšení Ježíše
Vznesme slávozpěv do výše:
Sláva Bohu!
M. M. Hodža

Vesel se, pozemská,
Vesel, říše nebeská,
I každé stvoření,
Učastné vykoupení,
V tento den přežádoucí,
V němžto Bůh všemohoucí
Vzkřísil jest svého Syna,
Plesej, Boží rodina! :|:

2.
Vyjasni se, nebe,
Skloň se radost k nám z tebe,
Přistup slunce k zemi,
Raduj se s tvory všemi;
Neb věrných duší světlo
Z temnosti hrobu vzešlo:
Ježíš Kristus, Spasitel,
Ten světa Vykupitel. :|:

3.
Vydej kvítky, země,
Jarních radostí plémě,
Přines, ty větříku,
Teplé líbosti díku
Z uctivosti slavnému
Vítězi udatnému;
Jemuž buď chvála věčná,
Zde i tam nekonečná. :|:

Vítej, vítězi pravý,
Nad hrobem časnosti,
Skvěj se v triumfu slávy
Věřícím k radosti.

2.
Smrt a zloba všeliká
Již Ti pod nohami,
Z hrobu radost vyniká,
Že Bůh jestiť s námi.

3.
Již v spravedlivých stánku
Zní píseň vítězná
A řeč Tvá, ó Beránku,
Pokoje líbezná.

4.
Kdež Jeruzalém nový,
Jako křištal skvoucí,
Má pokoj opravdový,
Při tom radost vroucí.

5.
Rozviň již korouhev svou
Nad našimi srdci,
Ať je slova Tvá vznesou
K životu od smrti.

6.
Hrobem Tvým je zakryta
Noc již naší viny,
Víry jasnost rozvita
Nad Božími syny.

7.
Tys vydobyl spasení;
Když s Tebou zemřeme,
S Tebou slávy vzkříšení
Na věčnost dojdeme.
J. Blasius

Vstal jest náš milý Kristus Pán,
Raduj se, :|: kdožs křesťan;
Který byl v hrobě pochován,
Vstal z mrtvých :|: mocný Pán:
Všickni spolu
Vzkříšenému
Vzdejme chválu.

2.
Anjelé jsou zvěstovali:
Vstal z mrtvých, :|: pravili
Ženám, kteréž Ho hledaly,
Vstal z mrtvých :|: v tu chvíli:
Chvalmež všickni
Vzkříšeného
Pána svého.

3.
Smutné bylo umučení,
Radostné :|: vzkříšení;
Kvílilos tehdáž, stvoření,
Raduj se :|: již nyní;
Radujme se,
Veselme se,
Zpívajíce:

4.
Ó Jezu Kriste, vzkříšený
Pro naše :|: spasení;
Zpívajících uslyš nyní
Pro svoje :|: vzkříšení!
Hodens chvály,
Pane milý,
Věčný Králi!

Vstal Kristus Pán vítězně,
Již pokoj na mém hrobě dlí;
I mé ráno líbezně,
Když se naspím, se rozední;
Na smrt čekám bez bázni,
Neb Kristův hrob jest prázdný.

2.
I pročbych se více bál
Hrůzy, která hroby kryje?
Aj, můj Ježíš slavně vstal,
Vzkřísilť Ho Bůh, a On žije;
A slávou, v níž kraluje,
I můj hrob osvěcuje.

3.
Když se život pomine,
Jen tělo v hrobě schovají;
Než má duše nezhyne,
Ona půjde, kde plesají
Anjelé, k oslavení,
Ku věčnému spasení.

4.
Tělo do vzkříšení spí
V skrýši svého pokojíka;
Duše má zajisté ví,
Že má svého spomocníka
Na Ježíši vzkříšeném
A k slávě povýšeném.

5.
Dobrodiní mi bude
Smrt, neb Ježíš zná věrné své,
Duše kříže pozbude,
Jí se nedotkne žádné zlé;
Toho rukojmě dostal
Jsem na tom, jenž z mrtvých vstal.

6.
Vzhůru tedy, duchu můj!
Uč se k nebi zdvihovati!
Aj, kam tě předešel tvůj
Kristus, máš i ty se bráti;
Živ jest Ježíš můj věčně,
Na to umru bezpečně.
K. Kuzmány

Vstal z mrtvých Kristus Spasitel,
Všeho světa potěšitel,
Raduj se v Něm, Boží ctitel:
Hallelujah!

2.
Křižován, umřel, pochován,
Aby byl člověk zachován;
Buď z toho chválen milý Pán:
Hallelujah!

3.
Ó Jezu Kriste, Pane náš,
Prosíme, rač zachovat nás
Od hříchů, neb sám tu moc máš:
Hallelujah!

4.
A když jednou též usneme,
Ať, jak Ty, z mrtvých vstaneme
A k Tobě Pánu přijdeme:
Hallelujah!

5.
V tyto velkonoční časy,
Vyčistíce staré kvasy,
Chvalmež Boha srdcem, hlasy:
Hallelujah!

6.
Všickni, malí i velicí,
Nesme, ctitelé věřící,
Bohu chvály velebící:
Hallelujah!

7.
Řkouc: Sláva Otci i Synu,
Též i Duchu Hospodinu
Buď vzdána každou hodinu:
Hallelujah!

Vstaň, srdce mé, s radostí
A viz, co se děje,
Jak po mnohé žalosti
Světlo se nám směje;
Můj Spasitel posavad
Ležel na tom místě,
Kde my mrtví ležeti
Budeme též jistě.

2.
Vítěz stojí u hrobu,
Vůkol hledí jasně,
Nepřítel již v tu dobu
Přemožen jest šťastně;
Poddává se docela,
Padá k nohám Páně;
Všecku moc, kterouž měla
Smrt, zkaženou známe.

3.
Na to mi jest hleděti
Rozkoš srdce právě,
Neb již mohu seděti
V pokoji a v slávě;
Kdoby mně to již odjal,
Což mi Kristus dává,
Kterýž za mne sebe dal
A již z mrtvých vstává.

4.
Zlý svět mi jest žert pravý
Se vší svou vzteklostí;
Nechť se hněvá, co spraví
Proti mně svou zlostí?
Soužení mi nepřidá,
Strachu a úzkosti;
Neštěstí mi radost dá,
Noc temná světlosti.

5.
Já se držím Ježíše,
Jako hlavy věčné,
Kudy prošel On tíše,
Projde úd bezpečně;
On prolomil smrt samou,
Hřích a světa zlého,
Moc pekla svrchovanou;
Nespustím se Jeho.

6.
On prošel do života,
Já jdu za ním vždycky;
Co mně můž jaká psota?
A co bídy všecky?
Nech se vzteká,
kdo jen chce,
Má hlava mne chrání,
Můj Spasitel vždy předce
Bude mé doufání.

7.
On mne vede k bráně té,
Kde se v nebe vchází,
Na níž slovo to svaté
Čte se a nachází;
Kdo tam se mnou hanbu měl,
Tu má se mnou slávu;
Kdo tam spolu se mnou mřel,
Tu má radost pravou!
P. Gerhard, S. Hruškovic

Vzhůru, srdce, tento den
Temnou noc strachu zahání;
Kristus, jenž byl pohroben,
V smrti neměl zůstávání;
Již, co bylo ztraceno,
Lidem jest navráceno.

2.
Onť jest jistě Syn Boží,
Neb toho zjevně dokázal;
I kdo Ho s trůnu složí,
Když z mrtvých vstal a smrt svázal?
Tak naplnil své slovo,
Budiž Mu chvála z toho!

3.
Na smrt vydán bez viny
Pro náš hřích a provinění,
Náš rukojmě jediný
Vstal nám k ospravedlnění;
Bůh nás s sebou dojista
Smířil skrz Jezu Krista.

4.
Smrt je za hřích odplata,
Ale Kristus je život náš,
Jenž nedal stříbra, zlata,
Než svou drahou krev dal za nás;
Nám Jeho z mrtvých vstání
Vždy strach smrti zahání.

5.
Nechť kdokoli z přátel mých
V smrti odsud se ubírá,
Těším se: vstal Pán z mrtvých
A již více neumírá,
A sám je v onu dobu
Mocně vyvede z hrobu.

6.
A když i mne samého
Zavolá Bůh k smrti časné,
Neleknuť se tmavého
Hrobu, maje nebe krásné,
Do něhož Ježíš dvéře
I v hrobě mi otevře.

7.
Z mrtvých prvorozený,
Jehož my za bratra máme,
Živ jest, s námi spojený,
On v nás, my v Něm zůstáváme;
I pročbych se smrti bál,
Věda, že Pán z mrtvých vstal?

8.
Kde, ó smrti, tvůj osten?
Kde, ó peklo, tvé vítězství?
Nám jistě dá vítěz ten,
Jenž z mrtvých vstal, své království,
Byť i to naše tělo
Dlouho v prachu leželo.

9.
Pane, to k Tvé cti věřím
A budu toho účastný,
Když to všecko obdržím,
Nebo vím, že jsem Tvůj vlastní;
Pročež Tobě dík z toho
Vzdám zde i v nebi mnoho.
M. G. Neumann, S. Hruškovic

Živ jest Ježíš, můj život,
Má naděje, mé spasení!
To já vím z mnohých jistot,
Jaké tedy zkormoucení
I ta dlouhá noc smrti
Může mi způsobiti?

2.
Živ jest Ježíš, ten můj Pán,
I já budú život míti,
A to tam, kdež On jest sám;
Co se tedy mám strašiti?
Kde jest hlava, tam jest úd,
to jest přirozený soud.

3.
Svazkem naděje s hlavou
Svou já jsem spojen a svázán;
Držím Ho vírou pravou
Tak, jakož mi jest ukázán,
Tak že smrt a svět celý
S Ním mne již nerozdělí.

4.
Já jsem tělo a musím
Jednou se v prach obrátiti;
Však On ráčí, dobře vím,
Potom mne z mrtvých vzkřísiti,
Abych při něm v radosti
Slavně byl na věčnosti.

5.
Co jest tu mdlé a křehké,
Tam bude v moci a slávě,
Tam nebeské a lehké,
Tu jest tělo zemské právě;
Tu jsem slabý, tělesný,
Tam duchovní a věčný.

6.
Radujte se, údové,
Ačkoli zemřít musíte,
Neb jste údy Krístové,
On vás vzbudí zas, to víte,
Když poslední troubení
I ty hroby prolomí.

7.
Mějte radost v hrobě svém,
Z pekla, smrti se jen smějte
A jistého s Ježíšem
Spojení v nebi čekejte;
Tam mdloba, strast a péče
Všecka od vás uteče.

8.
Jen se duchem zdvíhejte
K nebi od zemských žádostí
A tomu se oddejte,
S nímž chcete být na věčnosti;
Chcete-li přijít k Němu,
Služte tu věrně Jemu.
Luise Henriette,^[1] S. Hruškovic