ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

1.
Od tváři své, ó Bože, nezamítej nás:
A Ducha svého Svatého neodnímejž od nás.

2.
Apoštolé naplněni byli Duchem Svatým:
A mluvili rozličnými jazyky veliké věci Boží.

3.
Srdce čisté stvoř v nás, Bože: chvaltež Pána:
A ducha přimého obnov u vnitřnostech našich: chvalmež Pána.

4.
Kteřížkoli Duchem Božím vedeni bývají, ti jsou synové Boží.
My jsme přijali Ducha synovství, v němž voláme Abba, totiž Otče.

Bože, k svým hříchům se známe,
Smiluj se nad námi!
Nalož, pokorně žádáme,
Jako Otec s námi:
Odpusť naše viny, odpusť
A nás k milosti své připusť.

2.
Při té výroční slavnosti,
I času každého
Pošli nám také s výsosti
Dar Ducha Svatého,
Abychom Tě milovali,
Slovem Tvým se spravovali.

3.
Však jsi ten svět tak miloval
Z srdce otcovského,
Žes jemu Syna daroval
Jednorozeného,
Aby každý, věře v Něho,
Došel života věčného.

4.
Ó Kriste! Kníže pokoje,
Smiluj se nad námi!
Upokoj všecky rozbroje
Svými zásluhami;
Svět pokoj podvodný dává,
U Tebeť jest láska pravá.

5.
Oroduj u svého Otce,
Oroduj vždy za nás,
Jako pastýř za své ovce
A vzdal mocně od nás
Lotry a vlky hltavé,
I jejich pastvy nezdravé.

6.
Dávej nám věrné pastýře
S pastvou slova Tvého,
Posilňuj nás v pravé víře
Skrz Ducha Svatého;
Ten vrátný nechť otvírá nám
Dvéře k těm nebeským pastvám.

7.
Duchu Svatý, vyslyše nás,
Smiluj se nad námi!
Učiň sobě příbytek v nás
A zůstávej s námi;
Přijď, těšiteli v tesknostech;
Přijď, náš lékaři v nemocech.

8.
Přijď, bludných napraviteli,
Sprostných učiteli;
Přijď, zástupce opuštěných,
Naděje ztrápených;
Přijď, sílo omdlévajících,
Živote umírajících!

9.
Dejž nám Tvá Božská věčná moc
V dobrém setrvání,
Zvlášť když klesne lidská pomoc
Při našem skonání,
Odvrať od nás věčný plamen,
Dej s sebou být v nebi.
Amen.
J. Tranovský

Bože, Duchu dokonalý
Větší jsi vší lidské chvály;
Můžeme však Tě vzývati,
Rač se, Bože, smilovati.

2.
Světlo Tvé nás osvěcuje,
Avšak svět se zastiňuje;
Vůle, žádost zlá nás mámí,
Bože, smiluj se nad námi!

3.
Často zpozdilí k dobrému,
Však tím náchylnější k zlému,
Ducha pravdy kormoutíme,
Věrně Tobě nesloužíme.

4.
Vyšších věcí nechápáme,
V nižších život zakládáme,
Hynouce v žádosti vlastní,
Při všem štěstí nejsme šťastní.

5.
K Tobě jen máme své zření
Pro Syna Tvého zjevení;
Dejž nám Ducha své milosti,
Ducha lásky a svatosti.

6.
Ohněm Jeho moci věčné
Zapal srdce naše vděčné
V obět víry ušlechtilé
A ke službě Tobě milé.

7.
Ten svědomí plamen svatý
Přijdiž na nás, přijdiž na ty,
Jenž by v nevěru padali,
Bludům, hříchům svést se dali.

8.
Moc Ducha toho nebeská,
Když je příkrá naše stezka,
A když nám síly ubývá,
K pomoci nech nám přispívá.

9.
Za to, Bože, Tě žádáme,
V Kristu Tě za Otce máme,
Smiluj se, smiluj nad námi,
Otče, nad svými dítkami.
M. M. Hodža

Ó buď sláva na výsosti
Bohu, té studnici
Nesmírné milosti,
A na zemi pokoj lidem
Pro Krista obdařeným
Ducha Svatého darem.

2.
Myť, ó Bože, Tě chválíme,
Dobrořečíce, my
Tobě se klaníme,
Velebíme Tě mocného,
Otce milosrdenství,
Tě vzýváme samého.

3.
My vzdáváme Tobě díky
Pro velikou Tvou slávu,
Bože veliký,
Pane náš, nebeský Králi,
Náš všemohoucí Otče,
Z něhož jsme život vzali.

4.
Ó Synu jednorozený,
Pane Ježíši Kriste,
Pro nás vtělený,
Ó Pane, Boží Beránku!
Ó Boha Otce Synu,
Uslyš nás z svého stánku!

5.
Kterýž snímáš hříchy světa,
Pohleď, jak přetěžká
Již my máme léta,
Vždy se blížíce k skonání;
Přijmiž modlitbu naši,
Dej v dobrém setrvání.

6.
Sedíš na pravici Otce,
Ó smiluj se nad námi
A buď přímluvce,
Abychom podle zásluh svých
Nebyli odsouzení
K přísnosti pokut věčných.

7.
Ty sám svatý jsi zajisté,
Tys sám jedinký Pán,
Ty, ó Jezu Kriste,
Sám jsi Král a Kněz nejvyšší,
Ty k Otci svému přístup
S obětí máš nejbližší.

8.
Těšiteli Duchu Svatý,
S Otcem i Synem
Též slávy a podstaty,
Posvětiž nás svou milostí,
Abychom byli vzácní
V službách svých na výsosti.

9.
Bůh Otec, Syn i Duch Svatý,
Pán v lásce
Ke všem lidem velmi bohatý,
Budiž od nás nyní chválen
A potom v slávě věčné
Na věky věků. Amen.
J. Tranovský

Sláva budiž Stvořiteli
Nebes, země i všeho,
Sláva tomu říditeli,
Pánu světa celého;
Duch i duše Jemu
Vzdej čest, tvorci svému;
Aj, toť jest člověka sláva,
Že čest Bohu svému vzdává.

2.
Sláva Tobě, Duchu moci,
Která všecko proniká,
Činnost její nemá noci,
I v malém jest veliká;
V Kristu ona byla,
A nás vykoupila
Ode smrti hřícha, těla,
V němž duše lidská vězela.

3.
Duchu pravdy, sláva Tobě,
Ty své vysvobozuješ,
Ty je ve chrám milý sobě
V církvi své posvěcuješ;
Tys v apoštolích byl
A svět jsi převýšil;
Tebou církev věčně stojí
A zvítězí v každém boji.

4.
Sláva Ti, Duchu svatosti,
V Toběť štěstí jediné,
Pokoj, radost v nevinnosti,
Krása, která nehyne; —
Syn Boží byl pravý
Odblesk Boží slávy,
V Jeho slova jasném blesku
Vidím do věčnosti stezku.

5.
Sláva Tobě, Duchu lásky,
Bůh své tvory miluje,
Věčné jsou s Ním naše svazky,
Láska věčná On sluje;
Milý Jeho Syn sám
Umřel z lásky té k nám;
Láska Boží duše žádá,
Láska nikdy nevypadá.

6.
Ó Duchu věčnosti, v Tobě
Duše naše zplesala;
Ó by Tebou v každé době
Spasení své konala
V moci a v svatosti,
V pravdě a milosti;
Ó by v nás to heslo znělo:
Panuj, duchu, služ pak, tělo!
M. M. Hodža

Věříme všickni v Boha jednoho,
Otce toho všemohoucího,
Stvořitele nebe, země i všeho,
Kterýž nám dává dar Ducha Svatého.

2.
Věříme i v Krista, Syna Jeho
Jediného, Pána našeho,
Jenž s nebe poslán, z panny se narodil,
Aby nás, hříšný lid svůj, vysvobodil.

3.
Trpěl, umřel a tak nás vykoupil,
Potom do pekla mocně sstoupil,
Třetího dne vstal z mrtvých v slavném těle,
Což osvědčili i svatí anjelé.

4.
Vstoupil v nebe k slávě Otce svého,
Kdež sedí na pravici Jeho;
Odtud svým poslal dar Ducha Svatého
A opět přijde souditi každého.

5.
Věříme všickni v Ducha Svatého,
Utěšitele milostného,
Neboť bez Jeho k dobrému pomoci
V člověku hříšném není žádné moci.

6.
O církvi to držíme vyznání,
Že jest všech svatých obcování,
Ovčinec Krista pastýře mající,
Jeho samého slovem se řídící.

7.
Věříme všech hříchů odpuštění,
I těl našich z mrtvých vzkříšení,
Po smrti v nebi život nekonečný.
Amen, amen, ó dejž to, Bože věčný;
Dejž to, Bože věčný.
J. Tranovský

Bůh jest Duch; v Něho všickni věříme,
V duchu pravdy k Němu patříme;
On jest celého světa stvořitel sám,
On opatrovník, On ředitel i Pán.

2.
Věříme, že nás tak uzpůsobil,
Naše tělo duší ozdobil,
Abychom znali Jeho moc a slávu,
Spasení měli v nevinnosti stavu.

3.
Vida, že nejsme nic sami z sebe,
Poslal Syna svého nám s nebe,
On pomazán jsa Duchem Otce svého,
Přišel spasiti člověka hříšného.

4.
Duchem Otce On na světě chodil,
Duchem tímto znovu nás zrodil,
V Duchu tom umřel, vstal a v nebe vstoupil,
Tak lid svůj věrný od smrti vykoupil.

5.
To jest ten Duch, v němž i apoštolé,
Vyučení v Kristově škole,
Kázali věrně, kříž svůj nesli stále,
Aby vzdělali církev k Boží chvále.

6.
Ten Duch církev svatou zachovává,
V tom Duchu se věrný poznává;
V tom Duchu všickni jeden svůj cíl známe,
V Něm člověčenstvo za rodinu máme.

7.
Ovoce pak jsi Ducha tohoto
Ty, svatá pravdo a dobroto,
A bohumilá ty spravedlnosti,
Pokoj i radost i svoboda ctnosti.

8.
Nechať hyne i to tělo časné,
Světlo Ducha nikda nezhasne,
Co se zrodilo z Ducha, co v Něm žilo,
Máť život věčný, jest věčnosti dílo.

9.
Duchu tomuto již rozsívejme,
Života žeň v nebi čekejme;
Ó ty, jenž jsi dal závdavek Ducha nám,
Posvěť v té víře život náš, Bože, sám.
M. M. Hodža

Bože, Ty jsi v Synu svém
Mne vyvolil od věčnosti,
Sešliž s trůnu svého sem,
V čem k spasení nemám dosti;
Rač mi dary Ducha příti,
A tak budu všecko míti.

2.
Ach, znám mrtvý život svůj
K vykonávání dobrého;
Duchu Svatý, Bože můj,
Sprav mne znovuzrozeného;
Neb tělo mé zkaženo jest
A nemůže k spasení vést.

3.
Světlo, zažeň temnou noc
Mého bludného myšlení;
Zruš bezbožnost skrz svou moc,
Drž můj rozum v svém řízení;
Abych já se s ochotností
Od Tebe učil moudrosti.

4.
Mysl a žádost nosím
V srdci svém zlou od mladosti;
Ty mne rukou svou, prosím,
Vytrhni z mé nepravosti;
V každém dobrém počínání
Dej chuť, také k dokonání.

5.
Srdce čisté stvoř mi sám,
Jenž by Tě v paměti mělo,
A že ještě hříchy mám,
Toho bolestně želelo;
Však po smutku jak nejspíše
Uveď mne v slávu Ježíše.

6.
Račiž mne vštípiti v Něj,
Jak úd vlastní Jeho těla,
A jsa v té jednotě, dej,
Abych tak trval docela;
Ať jsem od Ježíše hlavy
Já ratolest, On kmen pravý.

7.
K tomu žádám to troje:
Víru, lásku a naději;
Pomoz mi, při mně stoje,
Ať mne zlí rmoutit nesmějí;
Popřej pokory, radosti,
Pokoje, v kříži tichosti.

8.
Dej, co sluší, mluviti,
Někdy také i mlčeti;
Dej se pravě modliti;
Pomoz mi kříž svůj snášeti;
Dej spasitelně zemříti
A dědictví v nebi míti.
K. Neumann, J. Muthmann

Duch Páně svou přesvatou milostí
Naplnil srdce ve prudkosti,
Když apoštolé spolu jsou seděli,
Ducha Svatého nábožně čekali,
Nábožně čekali.

2.
Ráčil je po všem světě poslati
Slovo Boží oznamovati,
Tak aby kázali všemu stvoření
Pána Krista a Jeho svaté čtení,
Jeho svaté čtení.

3.
Přijmětež, řekl, Ducha Svatého,
Učitele všeho dobrého,
On vás sám věrně vší pravdě naučí
A zjeví tajné i budoucí věci,
I budoucí věci.

4.
Řka jim: Když vás pak budu stavěti
Před císaře a před knížaty,
Nechtějtež vy nic o to pečovati,
Kterak, co máte před nimi mluviti,
Před nimi mluviti.

5.
Protož my nyní všickni vesele
Poprosmež svého Spasitele,
Ať nám ráčí téhož Ducha seslati
A naše hříšné srdce zapáliti;
Kriste rač to dáti!

Jak čerstvých vod jelen žádá
V čas unavení svého:
Tak z žádosti duše ráda
Má vždy Ducha Svatého;
Nebť bez Jeho pomoci
Nemáme žádné moci,
Mrtvi jsouc od přirození
V potřebných věcech k spasení.

2.
Pán praví: Kdo mne miluje,
Slova mého ostříhá,
Můj Otec jej oblibuje,
Duch Svatý k nebi zdvíhá;
K tomuť my přicházíme,
V tom příbytek činíme,
Neb to mé milosti slovo
Není mé, ale Otcovo.

3.
Duch Svatý, ten utěšitel,
Jejž Otec pro mne dává,
Budeť váš věrný učitel,
Od něhož půjde zpráva
O všem, což jsem vám mluvil,
Pokud jsem zde s vámi byl;
Onť vám všecko připomene,
On vás k dobrému povede.

4.
Pokoj svůj vám zůstavuji,
Ne jakž vám jej svět dává;
V zármutku nech potěšují
Vás ta má slova pravá:
Jduť a zase přijdu k vám,
Co jsem slíbil, to vám dám;
Nebojtež se v mém pokoji,
Jáť jsem váš, a vy jste moji.

5.
Opět Pán dí: Já jsem dvéře,
Kdo skrze mne nevchází,
Jako zloděj, v své nevěře,
Jen škoditi přichází;
Ovce mé hlas můj slyší,
A ten vrátný nejvyšší,
Duch Svatý, mne jim otvírá,
Odkudž plyne živá víra.

6.
Ta i jiná slova Páně
Duch Boží nám předkládá,
Vysvětluje, bludům bráně,
A v Kristu od nás žádá
Víru, lásku, naději,
Abychom šli vroucněji,
Sílí, pomáhá, spravuje,
Těší, učí, osvěcuje.

7.
Ó přijdiž k nám, Duchu Svatý,
Bože mocný a pravý,
S Otcem, Synem též podstaty
A tak hodný též slávy!
Posvěcujž a spravuj nás
Nyní i v poslední čas,
Otevři svých darů pramen
K spasení našemu. Amen.
J. Tranovský

Nebeský Duchu Ježíše,
Skloň se k nám s výsosti,
Od Tebe Tvá čeká říše
Přemnohé milosti,
Víry, lásky a známosti.

2.
Připomínej nám mdlým stále,
Co jsme, co nás čeká;
Aby snad hřích nenadále
Nejal srdce měkká,
Když se zlé proti nám vzteká.

3.
Ukaž nám slávy korunu,
Věrným v povinnosti,
Od Otce všem přistrojenou
V Kristové milosti,
Ukaž v nebeské radosti.

4.
A když želem srdce hyne,
Přispěj k potěšení,
Rci: i to brzy pomine,
Jen stůjte v modlení,
Uzříte vysvobození.

5.
Nejsou rovná utrpení
Té budoucí slávě,
Jsou nemnohá, ku spasení
Slouží vždy vám právě,
Neb vás vedou k církve hlavě.

6.
V ohni se zlato probuje,
Srdce v pokušení;
Dát ten, kterýž vás zkušuje,
Sám moci k snešení
A způsobí spomožení.

7.
Ach, těš, posilňuj, osvěcuj
Nás všech, Duchu Boží!
Svou mocí srdce rozněcuj,
Ať se víra množí
S nadějí věčného zboží.
P. P. Šramko st.

Ó sešliž Ducha svého
Nám, Bože laskavý,
Ať srdce z nás každého
K dobrému napraví,
Aby se v nás nevloudil
Duch odporný Tobě,
By žádný z nás nebloudil,
Škodě tím sám sobě.

2.
Tvůj Duch ať jest našeho
Ducha osvětitel
A srdce zkaženého
Mocný posvětitel;
Ať nás učí moudrosti,
Jenž pochází s nebe,
Bychom se vší možností
Milovali Tebe.

3.
Rádi to konajíce,
Co se líbí Tobě,
A tím posluhujíce
Bližním, také sobě
K štěstí, kteréhož Ty nám
Přeješ z své milosti,
Jako Otec svým dítkám
V upřímné štědrosti.

4.
Tvůj Duch ať nás uvodí
V pravdu milou Tobě;
Ať žádný z nás neškodí
Lží a zlostí sobě;
Dar rozumu zdravého
Kdyžs nám ráčil dáti,
Pomoz ho ke cti Tvého
Jména užívati.

5.
Tvůj Duch Svatý potěšuj
Člověka bídného
A zemdlenou občerstvuj
Mysl sklíčeného;
Srdce mocné stvořiž v nás,
Posilniž milostí,
Bychom mohli i v zlý čas
Být v trpělivosti.

6.
Když jednou budeš chtíti
Nás odsud pozvati,
Račiž nás podepříti
V mdlobě Duch Tvůj Svatý;
Pomoz nám v udatnosti
Vírou zvítěziti,
By duch náš díl v radosti
Věčné mohl míti.
Št. Leška

Přijdiž, Duchu Svatý, naplň nás
Dary svými, kteréž Ty máš,
Abychom slovo Boží slyšeli
A je v srdci svém zachovali,
Pána Boha milovali,
Věčný život obdrželi;
Ó rač nás uslyšeti, milý Pane,
Všecky, kteříž k Tobě dnes voláme:
Hallelujah, Hallelujah!

2.
Ó Bože, rač vzhlédnouti na nás
A skloň k nám svůj svatý obraz,
Bychom Pána Ježíše poznali,
V Jeho víře do smrti stáli,
Kterýž svou krev vylil za nás
Jako milostivý Pán náš;
Ó rač nás atd.

3.
Ó Pane, pro svou dobrotivost
Zažeň od nás ďábelskou zlost,
Bychom se ani smrti nebáli,
Ale Tě směle vyznávali;
Slibům Tvým se důvěříce,
U víře, v lásce žijíce:
Ó rač nás uslyšeti, milý Pane,
Všecky, kteříž k Tobě dnes voláme:
Hallelujah, Hallelujah!

Poprosmež Ducha Svatého,
Utěšitele věrného,
Ať srdce naše spravuje,
Slovem svým posvěcuje.

2.
Abychom z hříchů povstali,
Ctnosti svaté na se vzali,
Z milosti Jeho ožili,
Nově rození byli.

3.
Dobrotivý Duchu Svatý,
Navštěv svůj lid hříchem jatý,
Zavítej k nám s dary svými,
Přispěj s ctnostmi svatými.

4.
Lásku rač v nás roznítiti,
Víry živé přispořiti,
Ať z milosti odpuštění
Dojdeme i spasení.

5.
Dejž bázeň a dobrotivost,
Umění, sílu, též moudrost,
Rozum, radu i poznání,
U víře setrvání.

6.
Rač dáti uši k slyšení,
Slov Tvých svatých k vyšetření,
Ať slyšíce, přijímáme,
Skutečně ostříháme.

7.
Též jazyk spravuj k mluvení,
Způsobuj srdce k věření,
I všecky naše žádosti
Obrať k své chvále a cti.

8.
Ne každému, než věrnému
Dary své hojně rozdáváš,
Vedle míry pravé víry
Z milosti své vyléváš.

9.
Sláva Otci nebeskému,
I Jeho Synu milému,
I také Duchu Svatému,
Těšiteli věrnému.
P. Drianek

Požádejmež Ducha Svatého
Za dar víry z srdce pravého,
Ať ráčí nás mocně v smrti hájiti,
Skrze niž máme odsud odjíti:
Smiluj se, Pane.

2.
Ó světlo vzácné, osvětiž nás
Samého Krista znát nauč nás,
Abychom trvali při Něm statečně,
Neb On sám přivedl nás k vlasti věčné:
Smiluj se, Pane.

3.
Ó lásko sladká, skloniž se k nám,
Dej milosti své okusit nám,
Abychom srdečně se milovali
A pokojně v jednom smyslu stáli:
Smiluj se, Pane.

4.
Nejvyšší v bídách těšiteli,
Dejž, bychom se smrti nebáli;
Aby sobě srdce v nás nezoufalo,
Kdyby pokušení zlé nastalo:
Smiluj se, Pane.
Dr. M. Luther, J. Tranovský

V jedné mysli shromážděný
Byl houf Kristu posvěcený,
Když byl den padesátý;
Dej, Pane, ať se v svornosti
Scházíme i my s radostí
V chrám Tvůj v tento den svatý.

2.
Rychle s nebe hlas zvučící,
Jakby vítr se valící,
Naplnil dům celý ten;
Duchu, naplň i tento chrám
A dej se mocně cítit nám
A posvěť nás v tento den.

3.
Jazykové rozdělení
Na každém v tom shromáždení
Jak oheň se zjevily;
Ó by nás řeči ohnivé
Kazatelů k víře živé
Vedly a ku spasení.

4.
Všickni, Duchem naplněni,
Způsobni jsou učiněni,
K mluvení Božích věcí;
Ó dej, ať Duchem tím i my
Vedeni, zpěvy svatými
Slavíme Tebe všetci.

5.
Mnozí se sic posmívají,
Jenž moc tu s nebe neznají,
Žeť to pouhé bláznění;
Než my to pravdou být známe,
Že kdo vzývá jméno Páně,
Jistě dojde spasení.

6.
Ten Duch Tvůj nás vždy osvěcuj,
Nevěru i blud zapuzuj,
Vlívej v nás víru v Krista;
Tvůj oheň ať náš roznítí
K ctnosti a svým světlem svítí
Nám v ta nebeská místa.
K. Kuzmány