Básne lyrické

Ó loď spátki nové ťa v more zas vlni Schváťá. Ó čo robíš? Pevňe osádľi sa V prístav. Zdáž ňeviďíš, jak Bok jest pozbavení vesel, Jak prudkími sťažen vetrami oslaben, Jak též bidla ručá? Jak tvoje sotvi dno Vsteklú bez provazov ďál Násilnosť metanéj trpeť Uvládá hlaďini? Plachti ňemáš celé; Ňe své boztvo, čo bi s’ vzívala zas ve zlém. Bár pontská si ti jedla Hájov céra osláveních, Márné vistatuješ méno ze svím rodem. Bojní ozdobením ňišt ňeverí plavec Zadkom. Než ti sa chráň, krem Bi s’ dlžná bola smích vetrom. Ňeprám dávno čo tak mňe s’ mrzeňí bola, Včil žádosť, a mnohú spósobuješ mi peč. Z rozlétého na vókol Stkvúcích Ciklad uťeč mora.