Básne lyrické

Lídia rekňi, všech ťa Pres bohov žádám, prečo skrz tvú pokaziť sa náhľíš Sibara lásku? Parné Čož v ňenávisť už Poľe vzal, zňesť prach a slnko mocní? Čož sa aňiž bojovní Vác z rovesňící ňenosí; a pretuhím ňeríďí Usta koňov zubadlom? Čož podotknuť Tibra žltích vod sa bojí; čo vácej Oľeja, než haďiskov Zlích sa vistríhá? Aňi už vác ňevešá na modré Zbroj pľeca; často diškem, Často až pres cíl hoďením chírečití sa šípem. Čož sa ve tmách ukrívá, Jak že sin morskéj Tetidi pred slzavím sa Tróje Kril pohrebem: bi mužskí Tak ho kroj v lídské ňevidal bitki tuhích vojákov.