ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

List I.

Vzory z oplécek z minulého století. Stehy křížkový, vrkůčkový a štepový vyšité černým harasem, modrým a červeným hedvábím. Hontská stolice. Originály ve vlastní sbírce.

List II.

Vzory na čepce, rukávce, košile a šátky dle vlastnoručních kreseb slovenských selek. Ploché, dírkové a krajkové vyšívání provádí se bílou nití, též žlutým neb bílým hedvábím. Prešpurská stolice. Ve vlastní sbírce.

List III. A IV.

Vzory z oplécek. Steh křížkový a vrkůčkový červenou bavlnou. Trenčanská stolice. Ve vlastní sbírce.

List V.

Vzor ze zástěrky z minulého století. Přirozená velikost originálu. Stehy plný, zajehlový a „křížmový“ provedené modrým a žlutým hedvábím na tmavomodré půdě. Nitranská stolice. Ve vlastní sbírce.

List VI.

Vzory z ručníku z minulého století upravené na ubrusy, pokryvky a povlaky. Ploché vyšívání s výplní. Nitranská stolice.

Umění jest ozdobou života, proto každý národ snaží se, aby aspoň částečně toho dosáhl. Mnozí národové dospěli v umění daleko a postavili si tím trvalé pomníky své kultury; tito mají veliký vliv na vzdělanost člověčenstva a berou tím veliký podíl na obrovském díle ducha lidského.

Také Slované vytvořili a vypěstovali své vlastní typické umění, třeba toto pod cizím tlakem nevyvinulo se tak, jak za příznivých okolností státi se mohlo. Zůstávalo omezeno jen na prostý lid. Avšak u nemnohého národa naskytá se takové množství uměleckých elementův a v takové dokonalosti, jako vytvořil postupem své kultury lid slovanský.

Co do jakosti a množství výtvarnouměleckých tradic národních zaujímají Slováci uherští a moravští mezi Slovany místo přední. Na Slovensku však z tohoto přebohatého zdroje dosud málo se čerpalo a trvale zachovalo, a vzácný tento materiál úžasně se ztrácí. Cizina ovšem kořistí z naší netečnosti sobě na slávu; vyčerpavši totiž úplně svůj chudý fond národních tradic v oboru textilního umění, vrhla se vědomě i nevědomě na poklady naše, přivlastňuje je sobě a vychloubá se jimi jako výkvětem své vlastní kultury. Slované a jmenovitě my Čechoslované nedospěli jsme zatím ani tak daleko, abychom si povšimnuli opravdově plodů vlastní své kultury, tím méně pak, abychom jich náležitě vykořistili a další rozvoj jejich pěstovali.

Národní vyšívání slovenské přechovává takové množství překrásných vzorů, že bychom hřešili sami na sobě, kdybychom tak velkolepé dílo tisícileté práce národní nezachránili budoucím pokolením. Pročež nutno chápati se díla, pokud ještě čas. Nutno jest především souborně sestaviti a tiskem vydati dílo, které by též vyhovělo potřebě a touze, jaká mezi vlasteneckými paními a dívkami československými po národním vyšívání všude se jeví.

Chtěje vyhověti naléhavé potřebě národních vzorů ve školách i v domácnostech, v průmyslu a umění, odhodlal jsem se vydávati barevné illustrace pod názvem:

Vzory slovenského národního vyšívání

Kresby jejich provedeny jsou vesměs dle originálů, jež jsem na Slovensku shledal, anebo již ve své vlastní sbírce přechovávám, ale „Vzory“ obsahují také komponované předlohy na stolní a jiné pokrývky, nástolovníky, ubrusy a ubrousky, povlaky, podušky, ručníky, zástěrky, náprsenky atd. Vzorů těchto lze též použiti a přizpůsobiti je k různým praktickým výzdobám v saloně, domácnosti, průmyslu a umění, vůbec všude, kde ornament upotřebení dochází, zvláště pak jako předlohy v museích, bibliotékách, na měšťanských, dívčích, pokračovacích, výrobních, umělecko-průmyslových a jiných odborných školách a ústavech, jmenovitě tam, kde se vyučuje ženským ručním pracím.

Jelikož z obavy před hmotným neúspěchem nebylo lze najíti nakladatele, který by vydávání díla tohoto se ujal, byl jsem nucen odhodlati se sám k nákladu celého podniku, neměla-li myšlénka tato vzíti za své.

Obracím se tedy ku ctěnému obecenstvu českoslovanskému, zvláště ale k jeho krasocitným dámám a ctitelkám národního vyšívání, dále k ředitelstvům rozličných škol a ústavů, jakož i k ostatním příznivcům tohoto prostonárodního umění s prosbou, aby podnik tento hojným odebíráním podporovati ráčili a přispěli ku rozvoji a rozšíření našeho domácího umění.

Pouštím se v podnik tento v naději, že slovanská probudilost a zájem obecenstva ku vlastnímu umění podporovati budou snahy moje.

„Vzory“ vycházeti budou po sešitech v pololetních lhůtách. Sešit obsahovati bude nejméně 6 listů na tuhém papíře kvartového formátu. Cena sešitu 1 zl., poštou 1 zl. 10 kr. Pět sešitů tvořiti bude svazek. Na obálce každého sešitu bude uveden obsah; poslední sešit svazku přinese delší pojednání, ve kterém objasním jednotlivé stehy, ornamenty, kolorit a pod.

V Praze, dne 15. května 1890.

P. B. Socháň, Divadelní ulice č. 26.