ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

„Slyšte!“ vykřikl kanovník a postavil sklenici, „vy jste to strpěl! Vy jste se nebránil!“ Řka to abbé zaťal pěst a přistoupiv co nejblíže k oběma přátelům jal se vypravovati o svém odhodlání při nočním dobrodružství s Annou.

„Když jsem viděl,“ řekl, „že opilci od Zelené panny vnikají oknem do vozu, pojala mě tak veliká zuřivost, že bych byl rozťal ničemníkům hlavy, a lituji, že moje pěst nebyla ani řežavá ani ostrá ani dost mohutná.“

„Počínal jste si dobře,“ řekl Antonín, „neboť jste neužíval svých zbraní a neusazoval jste výtržníků citátem. Vy a major jste vzácní mužové. Avšak co s tím? Pijte!“

Když vyprázdnili sklenice, kanovník se zamyslil a řekl:

„Antonínův zájem je dosti široký. Proč mu Anna před ostatními nedala přednosti?“