ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

1*

Dle jeho hodnocení lze poznati člověka.

2*

Kritika předpokládá měřítko, tedy předsudek.

3

Cenu má jen to, co si přejeme.

4

Výčitky: „To ještě nikdo neřekl“ a „To již mnozí řekli“ neubližují pravdě výroku, nýbrž má jimi býti jen dosaženo citového znehodnocení.

5

Tvrdí-li se o A, že nedovede oceniti B, je to jen zlomyslné (naproti A) vyjádření, že B pro A nemá ceny.

6

Nižším zdá se (intelektuálně) vždy to, co jest tak zv. překonaným stanoviskem. Tím však může býti všechno.

7

„To je laciná pravda“. Námitka ta prozrazuje nepoctivý boj anebo nedostatek schopnosti abstrakční. Ladnost neubírá nic pravdivosti, ale znehodnocuje jinou stránku.

8

Soud o proneseném (jednostranném, falešném) mínění: Je to pravda; také lze zneužíti věci k takovému spojení slov.

9

Říci: „ten má vkus“ je identické s: „ten má můj vkus“. (Každý v ostatních chválí sebe.)

10

Hrozny jsou kyselé — přísloví, vysvětlující mnoho, velmi mnoho ocenění.

11

„Neloyální“ kritika vždy může vytknouti vady. Neboť indukce není nikdy úplná; staví-li se tedy kritik na stanovisko širší indukce, zvrátí zásady autorovy; může to činiti i výsměšným tónem.

12

Praví-li se: to je existenční otázka, má to být snížení (citový přídech).

13

Jsou lidé, kteří dělí ostatní lidi na chytré a hloupé a poznají-li někoho, hledí vypátrati, do které kategorie patří. Což pak nemůže však někdo býti „jenseits von Klugheit und Dummheit“?

14

To je falešné (nespravedlivé), to je správné (spravedlivé) neříkejme. Jen: to jest posouzení od člověka, kterému nejsem sympatický, to jest posouzení od člověka, kterému jsem sympatický.

15

Lidé, u kterých rozhoduje první dojem, nejsou vědci; jsou pohodlní, vše ostatní připojují k tomuto dojmu: totiž jen to, co se jim k tomu hodí.

16

Milujeme někoho, když ctí v nás (obdivuje) to, co my sami na sobě ceníme. Zpozorujeme-li, že cení něco na nás, co my považujeme za méně cenné, zklamali jsme se v něm.

17

Posudek objektivní knihy:

Příznivý: Spisovatel našel prostředek učiniti zadost i požadavku tomu i onomu (na př. theorie i praxe). Vzácný talent spojiti obojí. Zlatá střední cesta.

Nepříznivý: Snaží se o obojí, neobsáhl žádné — hybridní, ani mastné ani slané. Bez karakteru. Prostřednost.

Posudek subjektivní knihy:

Příznivý: Má ráz.

Nepříznivý: Jednostranná.

18

Úsudek o kandidátu:

Příznivý: (Kompetuje.) Zajímá se o to, dáme mu to.

(Nekompetuje.) Je skromný, nedere se do popředí. Dáme mu to.

Nepříznivý: (Kompetuje.) Dere se o to, zrovna nedáme.

(Nekompetuje.) Nestará se o to, tedy nedáme.