ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

1*

Člověk má teprve tehdy právo opovrhovati něčím, pozná-li to; čím více poznává, tím více věcmi i opovrhuje. Poznáním roste opovržení, u jiných láska — dle nálady (dle subjektu — ne dle objektu).

2*

Popíráním způsobuje se popírané věci mnoho cti. Přikládá se jí přílišná důležitost (the rest is silence). Nestojí za negaci.

3*

Jest rozdíl mezi stanoviskem, kterého člověk nedošel, a stanoviskem, které člověk přešel, ač na (žádném z) obou nestojí. (Nedosahovati nějaké myšlenky; překonati tuto myšlenku. Efekt týž.)

4*

Praktičtí lidé jsou malicherní, idealisté blázni.

5*

Klimax: Praktický člověk — podlý chlap. Stejné dle kvality, stoupá v kvantitě. (Viz III., 6, 8, 21, 23.)

6*

Více cítím opovržení než nenávist, ale nejhlubší opovržení jest němé (i negace jest mu příliš mnoho cti pro opovrženou věc, osobu). Chce-li opovržení se vyjádřiti, musí si slova vypůjčiti od nenávisti. Nenávist stoupá do nekonečna, opovržení klesá k nule.

7*

Z rektorské řeči: Nebažte po vyznamenáních, hleďte spíše býti tak velkými (tak vyniknouti), abyste žádných nepotřebovali.

8*

Vlastní mínění jest idiotism (v pravém, etymologickém smyslu), cizí rovněž (v přeneseném, obvyklém smyslu). (Viz III., 17, VI., 13, 20, 21.)

9*

Opovrhuji lží, protože jest malicherna.

10*

Vzorně oddaný snese přirovnání se psem i ve vokativě.

11*

Cítit rovnost i pohrdání. Kazit vlastní autoritu. Nejvyšší pohrdání autoritou i lidmi. Nestojím o to, abych měl u vás autoritu.

12

Nestojí za ignorování. Při nepozdravení: ten chlap mně přece nestál ani za ignorování; nestalo se schválně, že jsem ho nepozdravil.

13

Konec konců může úspěch míti jen ten, jenž je unus ex multis.

14

U nás jako v Paříži jako v Londýně, jako jinde. Spousta ubohých lidiček, vedených svými fixními ideami, 999 idiotů, poslouchajících tisícího, jenž má odvahu své obmezenosti. Fráze francouzské tím odpornější, že o tři sta let déle již se otřepávají než naše. (Viz XI., 7.)

15

Inferiota obyčejných lidí spočívá v tom, že nezná nicotnost (marnost, vanitas) t. zv. vyšších snah: vědy, umění atd. a čeká za tím něco lepšího.

16

Dělati excerpty a rovnati je, je ponejvíce jen balamucením svědomí (jako by člověk pracoval). (Lépe půl hodiny sám přemýšleti než půl roku excerpovati. (Nachdenken besser als Nachlesen.))

17

Jeden obmezen v tom směru, druhý v onom: proto sebou opovrhují.

18

„Solamen miseris socios habuisse malorum“ zakládá se na této psychologické rovnici:

Žalost celková = žalost vlastní — radost ze žalosti ostatních a nikoli na rovnici:

Žalost celková = žalost vlastní + soustrast s ostatními.

Je to tedy opravdu jen útěcha „mizerům“.

19

„Lepší“ práce vědecká záleží v tom: Naházet do hlavy množství pojmů, pak nechat ležet (jako kořalku). Z této rudis indigestaque moles — práce pořádací.

20

Celkem jsou lidé nepříčetné mašiny, kterým nelze sice nic zazlívati, ale které nelze také milovati. Soucit pochován.

21

Instituce jakákoli, vzniklá z ideálních pohnutek, sevšední; náboženství stává se řemeslem atd.

22

Žába, jež chce býti volem.

„Pitoyable dojem“ — dělají na mne autority, zejména z povolání (formální).

23

Většina lidí se už rodí „zkušení“ jako selata, která vědí, jak se pohybovat v každé špíně.