ZlatýFond.SME.sk - zlatý fond slovenskej literatúry

1*

Filosofie začíná divením se a končí neobdivováním se ničemu. (Samovražda filosofie. Pozn. autor.) Někdo divit se ani nezačíná, ale není proto rozeným, dokonalým filosofem.

2*

Duševní práce filosofie (theoretické) jest formulování zkušeností v slova. Někdo existencí nazývá ono, jiný toto a hádají se, co existuje. I to jest spor slovní.

3*

Pojmy jsou diskrétní, skutečnost fluxní. Utvoření pojmu je zjednodušení sice, avšak ztrnutí, umrtvení skutečna.

Následek jest pedanterie.

4*

Pravda jest souhlas myšleného (představ) se skutečným. Skutečné není než myšlené (duševní). Pravda jest souhlas myšleného s myšleným; není tedy než dobré uspořádání myšleného.

5*

Slova o sobě nejsou k povzbuzení citu. (?) Jsou prostředek intelektu. Seřadit je (střízlivá o sobě), aby cit vznikl: jest umění (jako malba krajin). Krajina popsaná střízlivě, umělecky, malba.

6

Slovo: „mohlo by“ značí illuse.

7

Jest třeba proběhnouti celou škálu až k illusím nahoru a zase dolů.

8

Pojem hmoty (materie) odtažen jest od hmatatelnosti.

Universale in re.

9

Jest omyl (pokud vůbec může být řeč o omylu v protivě k pravdě), že skutečné, empirické jest jen zvláštní případ k něčemu všeobecnému (transcendentnímu, možnému), resp. že něco všeobecnějšího existuje nebo by existovati mohlo.

10

Nesmyslné jsou hádky o existenci vnějšího světa. Existence jest slovo. Rozumíme-li existencí něco jiného, než co obyčejně se myslívá, pak neexistuje třeba vnější svět. Jest to hádka o slovo.

11

Nejsou-li filosofové než akrobati ducha?

12

Pojem jest jemnější i hrubší zároveň než skutečnost.

13

Pojem-li se vypracuje precisní, zničí se skutečnost.

14

Není-li v tom odpor, praví-li se: jest možno, že by nic neexistovalo?

15

„Podivno“ — co to? Nesouhlas se skutečností.

16

Pravé, ne nesmyslné otázky jsou vždy otázky po bližším určení.

17

Empiricky mělo by se zjistit, jak povstávají otázky a jak nastává uspokojení jejich.

18

Také předpoklady myšlení lze nalézti jen empiricky, tedy s týmiž předpoklady.

19

Mluví se o nekonečné dělitelnosti jakožto vlastnosti hmoty. Myšlenka dělení jest však ryze prakticky lidská. Bez životních potřeb by člověk na dělení a tedy dělitelnost nepřipadl. Dělitelnost praktická, perversně přehnaná, jest pak „nekonečná dělitelnost“.

20

Zvláštní nazírání matematiků (zaujatých počtem differentiálním) jest považovati jednoduchý případ jakožto zvláštní případ skupiny případů složitějších, ve kterém jedna známka pojmová dle kvantity se měnící jest ve fasi nuly. Jen tak mohl povstati nápad o kurvatuře prostoru, jež se rovná nule. Prostor, jakož i každý jiný předmět myšlení má však nekonečný počet vlastností, jež rovnají se nule.

21

Přítomnost jest differential (fluxe), nikoli rozhraní (nula).

22

V talentu kombinačním záleží přednost duševní, a kombinace musí odpovídati skutečnosti (Ordo idearum = ordo rerum).