SkryťVypnúť reklamu
Článok pokračuje pod video reklamou
SkryťVypnúť reklamu
Článok pokračuje pod video reklamou

Víra


Neb lidská síla, chytneš se jí sotva
a břeh se trhá pod tebou a spásu
můž’ víry pouze pevná dát ti kotva.
                                   (Sfinx.)

Víro, květe nebeský,
s věčných sluncí odlesky,
spadlý s větví věčných hvězd
do kolejí prašných cest!
                          (Písně poutníka.)

Měl jsem hůl, ta víra slula,
(dlouho dost se neohnula,
zlomila se v sled),
klobouk s škeblí od Jordánu
a chuť hledět vždycky k ránu
v nový vzruch a vzlet.
                       (Písně poutníka.)