Myšlenky a aforismy
Autor: Jaroslav Vrchlický
Digitalizátori: Viera Studeničová, Anna Studeničová, Tibor Várnagy
Já pouze jedné jsem si vědom viny,
a tu si chovám jako skvost:
Já světlo hledám, kde se mračí stíny,
já v svojí vlasti věřím budoucnost!
A touto vírou, z níž jen pučí skutky,
jak zvon se rozhoupá mé písně hlas,
přes naší tíseň, spory, vřavu, smutky
i svadlé to mé kvítí zaplá zas!
(Na domácí půde.)
Za orlem v let
a v propast zpět
se rozhlížím a plný touhy dívám,
a duše ples
až do nebes
a ohlasem šlu zpátky k českým nivám:
Kéž by můj lid
chtěl vždycky být
svou povahou jak jeho kolem hory!
mít pěst i sval
a mysl tuhý křemen v boj a spory!
(Na domácí půdě.)
Tvoje jitro, vlasti, matko drahá,
kdy jen zrosí luhu tvého lem,
kdy na šíji odvěkého vraha
vstoupíš, blesky v očích, andělem?
Naděje, ty lákáš vždy a znova,
v tebe splývá píseň Václavova,
a z chat českých roste v jeden proud,
roste z místa, kde padnul sklán bratem,
roste bouří, vichřicí a chvatem:
Ty nám nedáš, nedáš zahynout!
(Na domácí půdě.)
Jsme v moři ostrov — kolem vlny ječí,
loď žádná s míru zvěstí nepřistane,
a vlny dmou se, vichr divě vane,
ti klnou v hněvu a ti v slzách klečí.
Jen otců zvěstí a jen otců řečí
nám síla v údy zmalátnělé kane,
a největší to zázrak tvůj, ó Pane,
že ještě žijem ve smrtelné křeči.
(Hlasy v poušti.)
O autorovi
Jaroslav Vrchlický
vlastným menom Emil Frida, český spisovateľ, básnik, dramatik a prekladateľ. U nás známy predovšetkým ako autor divadelnej komédie Noc na Karlštejne.
