SkryťVypnúť reklamu
Článok pokračuje pod video reklamou
SkryťVypnúť reklamu
Článok pokračuje pod video reklamou

Moře


Moře, jak se rozpomínám,
když jsem sedal na tvém břehu
a hru vln tvých pozoroval
v mlhy třásní, v slunce žehu!
Věčně stejné v svojí kráse,
propůjč rytmus písni mojí,
on je duše všehomíra,
která trosky v celek pojí.
Velký rytmus vln tvých, moře,
býval vždy mým ideálem,
rytmus v písni, rytmus v žití,
jen když v souzvuku vše stálém!
                              (Píseň o Vinetě.)

Člověku zem nestačila
v jeho zápol, ples i hoře,
živly musil osedlati,
a tak osedlal si moře.
Ó, ty slavné první jízdy
na těch rychlo sbitých prámech,

SkryťVypnúť reklamu
reklama
SkryťVypnúť reklamu
reklama
první bdění ve obzorů
nekonečných, valných rámech!
Ó, ty první dlouhé plavby,
ó, ty první mořské bitky,
vítězství a kořist hojná,
únosy žen, slavné pitky!
                          (Píseň o Vinetě.)