Myšlenky a aforismy
Autor: Jaroslav Vrchlický
Digitalizátori: Viera Studeničová, Anna Studeničová, Tibor Várnagy
Moře, jak se rozpomínám,
když jsem sedal na tvém břehu
a hru vln tvých pozoroval
v mlhy třásní, v slunce žehu!
Věčně stejné v svojí kráse,
propůjč rytmus písni mojí,
on je duše všehomíra,
která trosky v celek pojí.
Velký rytmus vln tvých, moře,
býval vždy mým ideálem,
rytmus v písni, rytmus v žití,
jen když v souzvuku vše stálém!
(Píseň o Vinetě.)
Člověku zem nestačila
v jeho zápol, ples i hoře,
živly musil osedlati,
a tak osedlal si moře.
Ó, ty slavné první jízdy
na těch rychlo sbitých prámech,
nekonečných, valných rámech!
Ó, ty první dlouhé plavby,
ó, ty první mořské bitky,
vítězství a kořist hojná,
únosy žen, slavné pitky!
(Píseň o Vinetě.)