Myšlenky a aforismy
Autor: Jaroslav Vrchlický
Digitalizátori: Viera Studeničová, Anna Studeničová, Tibor Várnagy
Srdce! v bolesti je tvoje sláva —
ale těchu každou ber!
(Písně poutníka.)
Jsou bolesti, jichž nelze vyslovit,
jsou zápasy, jichž nelze dobojovat.
Lze v posled všecko trpěti i mřít,
však nelze, koho rád máš, nemilovat.
Jsou naděje, jež vzplanou každým dnem
a splasknou jako bubliny — co s nimi?
Blah, kdo můž’ ukojit svou bolest snem,
svou naděj splnit zbytečnými rýmy.
(Zlatý prach.)
Zas to bolí, bolelo a bude zas.
Rány také nezahojí ani čas.
jak vzkaz od hřbitova,
který zdí svou bílou oba čeká nás.
Proč jen (ptá se duše znavená)
takých citů v nás je proměna?
Co dnes vrchol blaha,
Proč to k duši sahá
rozkoše jak píseň navždy ztracená?
Proč? — Ach, ozvěna!
(Zlatý prach.)
Ach, ruce, ubohé ruce!
V noc prázdnou zvedáte se v muce
a kol jen stíny, stíny objímáte,
až samy klesáte a umdléváte…
Ach, oči, znavené oči!
Jste uhly, v nichž slední žár skočí.
Darmo se, oči mé, namáháte,
s tou, pro niž pláte, se neshledáte!
Je dobře, když v slzách shasínáte,
vy oči, ubohé oči!
(Okna v bouři.)
O autorovi
Jaroslav Vrchlický
vlastným menom Emil Frida, český spisovateľ, básnik, dramatik a prekladateľ. U nás známy predovšetkým ako autor divadelnej komédie Noc na Karlštejne.
